Italský premiér Silvio Berlusconi konstatoval ve středu, že řidič automobilu, v níž byl usmrcen italský výzvědný pracovník, uposlechl výzvy, aby zastavil.

Beerlusconi zdůraznil, že automobil, který vezl osvobozenou italskou rukojmí Giulianu Sgrenu na bagdádské letiště, zastavil okamžitě poté, co na něj Američané zablikali výstražným světlem.

Itálie pláče nad smrtí tajného agenta, který splnil úkol a položil za to svůj život. Nicola Calipari věděl, že nejtěžší část operace ho čeká až poté, co zadržovaná rukojmí bude propuštěna. Věděla to i Giuliana Sgrenová, které to řekli její únosci, když jí propouštěli - doslova prý: "Američané si nepřejí tvůj návrat."

Britské listy informovaly v polovině února o rezignaci Easona Jordana, dlouholetého pracovníka CNN a jednoho z jejích nejvyšších představitelů, který se prý během Světového hospodářského fóra v Davosu zmínil o záměrných útocích americké armády na novináře. Jeremy Scahill v posledním čísle časopisu The Nation hovoří o kontroverzi způsobené mlčením amerických médií o opakovaném zabíjení novinářů v Iráku.

tisková zpráva

Centrum advokacie duševně postižených (MDAC), Budapešť

Liga lidských práv, Brno

Výbor Poslanecké sněmovny pro sociální politiku a zdravotnictví dnes projednává novelu legalizující používání omezujících prostředků, včetně klecových lůžek. Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (sněmovní tisk 786), se týká všech zařízení, které spadají pod rezort ministerstva práce a sociálních věcí, včetně ústavů sociální péče.

V České republice je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 17 415 dospělých a dětí s problémy s duševním zdravím a poruchami intelektu, nebo se závislostí na drogách, kteří žijí v ústavech sociální péče. Ačkoli záměrem nového § 89a návrhu je regulace používání omezujících opatření, přijetí této změny povede k legalizaci omezování všech výše uvedených osob včetně dětí. Toto ustanovení totiž umožňuje přímo zaměstnancům ústavů sociální péče, aby rozhodovali o použití omezujících prostředků. Za současného stavu o tom mohou rozhodovat toliko ošetřující lékaři. Stejně tak návrh není v souladu se zásadou používání co nejmírnějšího omezení a zásadou prevence, nezajišťuje žádnou kontrolu při konkrétním omezení jednotlivců, ani nevymezuje podmínky toho, po jakou dobu lze taková omezujících opatření použít.

Parlament projednává v současnosti novelu zákona o sociálním zabezpečení, v jejímž rámci -- navzdory mezinárodním protestům -- se chystá legalizovat užívání klecových lůžek pro všechny druhy pacientů, včetně dětí. Referuje Jan Čulík.

Psáno pro ČRo 6.

Britský telecom začíná pronikat do oblasti televizních pořadů. Zveřejnil plány nabízet televizní vysílání prostřednictvím broadbandu.

Jako telekomunikační společnost se firma British Telecom rozhodla začít distribuovat filmy a pořady, konstatoval Andrew Burke, nový šéf odboru BT pro zábavné vysílání na Světovém fóru IPTV, které se právě koná v Londýně.

BBC také zkušebně vysílá své pořady přes internet a nevylučuje, že je bude nabízet i divákům v zahraničí.

BBC si vyvinula vlastní Interaktivní Media Player (iMP). Je to její první akce zaměřená na pronikání do broadbandové televize, která je známa pod zkratkou IPTV (Internet Protocol TV).

Britská vláda hodila ve středu večer rukavici lordům v Horní sněmovně britského parlamentu, když nechala v Dolní sněmovně schválit kontroverzní zákon o domácím vězení pro osoby, podezřívané z terorismu, kteří mají být zadržováni bez soudu. Předtím Horní sněmovna tento návrh zákona odmítla.

Po bouřlivé tříhodinové debatě poslanci v Dolní sněmovně odmítli změny, navrhované Horní sněmovnou. Ta požadovala, aby bylo zadržování osob, podezřelých z terorismu, časově omezeno a aby bylo založeno na větším množství důkazů.

Stovky opozičních stoupenců v jižním Kyrgyzstánu ve středu opět demonstrovaly proti údajným nedostatkům v proběhlých parlamentních volbách a žádají prezidenta Askara Akajeva aby odstoupil a žádají záruky svobodného průběhu druhého kola voleb, které se budou konat 13. března 2005.

Vážený pane Slámo,

četl jsem váš článek "Týká se náboženství opravdu každého?", píše čtenář Pavel Samohýl. Poukazujete na nejednoznačnost chápání pojmu náboženství. Je zajisté správné a potřebné pojmy správně vymezit. Z hlediska formálně logického je jedno, jak pojmy zavedeme. Je třeba však být obezřetný, pokud se tyto pojmy neshodují s pojmy běžného jazyka.

Pokud dnes kdokoli klade otázku, proč privatizovat českou ekonomiku, obávám se, že se vrací k problému, který historie už dávno vyřešila. V současné době neexistuje v ekonomicky vyspělém světě jediný ekonom, neřku-li ekonomická škola, která by považovala státní vlastnictví za efektivní a cestu zestátnění za cestu k vyřešení ekonomických problémů.

Dovolil jsem si napsat k současnému školství několik postřehů zezdola.

V poslední době mne politika uvádí do naprosté apatie a moje chuť nejít k volbám sílí, ačkoli jsem si nikdy dříve neuměl představit, že bych vymoženost svobodných voleb nevyužil. Jsou případy, kdy nevolit je krajním a jediným zbývajícím způsobem volby -- tak např. důsledně odmítám volit do Senátu již od doby jeho vzniku. Nejde jen o to, že a proč je Senát cosi, co nepotřebujeme a co pouze hanebně parazituje na našich peněženkách, jde o ještě důležitější věc: politici nízkou volební účast ignorují, nemají kouska cti v těle, Senát je tu a beze změny.

Sinologie je nauka zkoumající čínský jazyk, literaturu, kulturu a dějiny Číny. Což je trochu stručná odpověď na tuto otázku. Protože jsem studentem 1. ročníku studia sinologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, pokusím se vám, vážení čtenáři, přiblížit tento obor blíž.

Hned na úvod bych rád "odboural" všechny mýty o studiu čínštiny.

Autor Jan Hošek v Britských listech dne 8. 3. 2005 má článek s názvem "Kde se poslanec Křeček mýlí" a cituje několik údajů z mého nedávného článku "Polská bublina, aneb čeští důchodci a evropští domácí", týkajícího se nedávného rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ohledně nájemného jedné z pronajímatelek v Polsku, a poukazuje především na ty části mého článku, "kde se sociální cítění pana poslance dostává do příkrého rozporu s těmi nezákladnějšími principy ekonomie".

Ale přece právě v tom je ten nejzákladnější problém a rozpor! Jestliže se sociální problematika dostane do rozporu s otázkou ekonomickou, čemu a proč bude dána přednost?

Polemika s článkem Stanislava Křečka "Polská bublina, aneb čeští důchodci a evropští domácí"

Dovoluji si podotknout, že i tvrzení pana Hoška jsou mírně řečeno hodně teoretická, píše František Procházka.

Po r. 1990 byla zahájena privatizace státních bytů. V důsledku přístupu politických stran získala jedna skupina obyvatel právo privatizovat byty a pozemky za výhodných podmínek. Tento postup se uplatňuje podnes, je možné ho dokumentovat a ODS ho má ve svém programu.

Člověku vždy polechtá jeho neskromné ego, když mu někdo přisoudí větší důležitost, než ve skutečnosti má. S pobavením jsem si proto přečetl dopis šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky Straně Zelených, ve kterém autor použil obrat "týdeník Reflex dodnes infikovaný virem Ivana Breziny". Anarchista Ondřej Slačálek jej správně zařadil do "diskursu nacistů".

Se zájmem jsem si přečetl vyjádření Jakuba Patočky k aktuální situaci v Literárních novinách, které vede. Oceňuji jeho úsilí o jejich udržení a plán na jejich záchranu shledávám zajímavým, obtížným, odvážným, nicméně málo reálným. Skutečně upřímně bych si ale přál, aby se mu podařilo noviny stabilizovat a vyvést z ekonomické krize. S čím však nemohu souhlasit, je jeho názor na možný souběh politického aktivismu a pozice šéfredaktora novin, jež se politikou zabývají a v některých případech ji i samy dělají.

Úvodem bych měl asi poděkovat Vítu Janečkovi za jeho článek "Rétorika konfliktu kolem Literárních novin". I když s ním nesouhlasím, je přece jen prost mnoha polemických nešvarů mnoha dnešních textů -- na prvním místě útoků ad hominem. Přesto se nejedná o zcela férovou reakci -- nejen se zřetelem k textu, na nějž autor reaguje, ale především vzhledem ke skutečnostem, o nichž jeho text je (nebo má být).

V případu italského agenta zastřeleného americkými vojáky na check point u bagdádského letiště existují dvě možná vysvětlení. První je, že šlo o vědomý pokus o atentát na nepohodlnou levicovou novinářku, kterou Nicola Calipari kryl vlastním tělem. Druhé vysvětlení tvrdí, že šlo o nešťastnou náhodu. V prvním případě se počítá se špatným úmyslem. V druhém případě by šlo o nedorozumění, selhání lidského faktoru či podobné nedopatření, které je (v protikladu k prvnímu vysvětlení) neúmyslné a nezáměrné.

Sýrie stahuje svá vojska z Libanonu a na Blízkém východě začínají politické změny. Odpůrci války v Iráku si musejí položit otázku, zda neměl nakonec Bush přece jen pravdu, píše britský deník Independent.

V Římě se koná na počest dvacátého výročí Gorbačovovy ruské "perestroiky" Světové politické fórum. Čtyřiasedmdesátiletý Gorbačov je mezi účastníky (Lech Walesa, historik Eric Hobsbawm, lord Geoffrey Howe, zástupce Margaret Thatcherové v roce 1989, Miloš Zeman, Helmut Kohl) hvězdou. Reportérka z listu Guardian s ním hovořila o jeho dnešních názorech na světovou situaci:

kritika kritiky

Michael Hauser předvedl ve své rádoby recenzi výstavy Jana Hendrycha přesně to, co je až na výjimky typické pro texty o výtvarném umění v současném tisku a co v konečném důsledku, škodí především výtvarnému umění, jako takovému. Odsouvám odbornou nekompetentnost autora, v jeho textu bije přímo do očí a snažím se přijít na to, co chtěl vlastně říci.

Rád si přečtu něco, z čeho jsem zase o trochu chytřejší, zejména referáty o jinak těžce dostupných vědomostech, třeba z talmudu. Bohužel však Hilel citoval o 400 roků starší výrok Konfucia. Já osobně považuji křesťanství za kompilát konfucianismu a trochu osamostatnělého směru judaismu. Ježíš založil svoji sektu, když se kolem roku 20 vrátil z cesty do Himaláje (tvrdí to trochu odvážní historikové, neberou je vážně, ale má to své důvody).

Britská Arts and Humanities Research Board, která financuje postgraduální i další vědecký výzkum na britských univerzitách, se rozhodla každoročně po dobu nadcházejících tří let udělovat šest stipendií na vypracování doktorské práce z oboru středo a východoevropských studií na britských univerzitách - "ring-fenced awards in Central and East European Studies". O stipendium mohou přirozeně žádat i studenti ze zemí střední Evropy, po dohodě se svým případným školitelem na britské univerzitě. Rádi přijeme na katedře slovanských studií na Glasgow University studenty, kteří by tam chtěli pracovat na doktorské práci z oboru české literatury, českého filmu či středoevropských médií. Vítáme studenty i z oboru polonistiky a rusistiky.

Studenti ze zemí Evropské unie (včetně tedy, od 1. května 2004, i z České republiky), kteří nemají trvalý pobyt ve Velké Británii, mají nárok žádat jen o stipendium na uhrazení školného na britských univerzitách, nedostanou stipendium na živobytí, avšak na to si lze v Británii vydělat.

Lze žádat o studium na plný i na částečný (part time) úvazek.

Podrobnosti o stipendiích AHRB ZDE

Žádosti o stipendium nutno podat do úterý 3. května 2005, pozor ale, největší naději na úspěch mají žádosti, podané prostřednictvím konkrétní britské univerzity, s níž je třeba si případný výzkumný program dohodnout hned teď. Např. Na Glasgow University je interní lhůta pro podání žádostí o postgraduální stipendium AHRB do 1. dubna 2005.

Informace o postgraduálním studiu na Glasgow University ZDE ZDE

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.