No ale proč by si ho nepřáli? Podle Martina Škabrahy smrt italské novinářky (a tisíců Iráčanů, o nichž se zpravidla nedozvíme) není otázka přání či nepřání, úmyslu či pochybení, ale je to projev vedlejších účinků (side/collateral effects). Systém je nějak nastaven, v tomto případě na "Dobro", a toto nastavení s sebou "nutně" přináší nepředvídatelné následky. "Záleží jen na zpětném hodnocení a prohlášení Moci, která určí, zda ten či onen akt byl úspěšně splněným úkolem, nebo "incidentem", říká Martin Škabraha.

A skutečně, postranní ztráty či doprovodné jevy až příliš odvádějí od toho, co bychom všichni měli mít neustále na paměti, a tím je expanze Dobra. Bohužel "svoboda není zadarmo", jak hlásají barevné magnety a náramky v amerických supermarketech. V dlouhé řadě mučených, šikanovaných a zabitých lidí, vypálených měst, ztracených iluzí a pocitů marnosti, ideál svobody se krčí daleko v nedohlednu. Musíte se hodně povznést nad tyto "vedlejší dopady", abyste pochopili jejich nezbytnost, a vytouženou svobodu pro všechny utlačované národy světa (anebo alespoň pro ty, co ještě mají nějakou ropu) na konci fronty dohlédli. Tohle nám ovšem vůbec neusnadňují ti z novinářů, kteří se v Iráků nezodpovědně pohybují bez doprovodu amerických vojáků, (kteří je rádi vodí na vojenské přehlídky nejlepší armády světa) ale svévolně informují veřejnost ve svých "nevlasteneckých", "liberálních" a "levicových" komentářích. Z jejich zpráv nás někdy mrazí, jak hodně drahá ta svoboda skutečně je, jindy nás napadne, že ona sama je třeba jen tím vedlejším dopadem ve válce o jiné, mnohem praktičtější hodnoty. Novináři se na psaní historie podílí nezanedbatelnou měrou, a ti, kteří neprodali své svědomí do služeb poslušných korporací a nezobrazují realitu válečných konfliktů jako barevný komiks o amerických hrdinech, se snadno mohou stát položkou v kolonce "collateral damage".

Podle Výboru na ochranu novinářů prokazatelně zemřelo v roce 2004 při výkonu svého povolání na celém světě 56 novinářů, z toho 23 v Iráku. Z 38 v roce předešlém to bylo 13. Díky Nicolovi Caliparimu jméno Giuliany Sgrenové nebude patřit do té už tak dlouhé řady novinářů, kteří za svou odvahu nás informovat o skutečné ceně války zaplatili smrtí, často ze zbraní "mírových sil." .