Efraim Kishon v jednom satirickém textu popisuje "objektivní zpravodajství BBC" už v roce 1967: Palestinci - hluboké, smutné černé oči palestinské holčičky za drátěným plotem, plačící matka, za ní zbořený dům, krvácející stařeček. Izrael -- tlustý žid s doutníkem v kavárně, zívající ušatý a hodně ošklivý voják v jedné ruce se samopalem Uzi a ve druhé obložený chlebíček, naparáděná židovka s plnou taškou nákupů.

Počet osob, usmrcených při agresivní izraelské ofenzívě v pásmu Gaza dosáhl 1010, uvádějí palestinští zdravotníci. Téměř třetina mrtvých jsou děti a téměř 5000 osob bylo zraněno. Bylo zabito 315 dětí, 76 žen a 619 mužů.

Na izraelské straně zahynulo 13 osob: 10 vojáků a tři civilisté.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Když jsem v úterý přišel na jednání do budovy Rady Evropy v Bruselu, oči mi svedlo množství prstů ukazujících na obrovskou novou instalaci i to, že lidé překvapeně vydechovali. Entropa zobrazuje Evropskou unii jako stavebnici ze součástek z umělé hmoty, každou zemi představuje tupý stereotyp.

Itálie je fotbalové hřiště, Německo je síť dálnic, které připomínají hákový kříž, Švédsko je zabaleno do plochého balíku z Ikei a Británie, která je nejeuroskeptičtější ze všech členů EU, je úplně nepřítomna, Holandsko je pod vodou a z ní čouhá jen pár minaretů a v Polsku katolické duchovenstvo staví barevnou homosexuální vlajku.

Myšlenkově i provedením, mi připadá provokace Davida Černého a kolegů, kteří připravili instalaci Entropa, naprosto vynikající, vlastně plně v kontextu například takové britské televizní politické satiry.

Skončil další osmičkový rok, ve kterém se nic mimořádného nepřihodilo -- ostatně jako obvykle. Čtyři magické osmičky v minulém století numerologickým spekulacím nahrávají, ale existuje i vysvětlení nejvýše prozaické: životnost našich státněpolitických přískoků je nejvýše dvacetiletá. Startovní osmička prvního dvacetiletí předmnichovské republiky byla náhodná. Po desetiletí okupace a následných bojů o moc zvítězil na další dvacetiletí budovatelský socialismus a po dalším roce bojů o moc opět na dvacetiletí Husákův reálný socialismus. Nic stabilnějšího jsme zatím stvořit nedokázali. Což nám nebrání inzerovat každý další přískok jako spásonosný vzor pro celý svět.

Z pondělní diskuse v britském rozhlase v pořadu Start the Week.

Milý pane Vaňku, ptáte se mě (za jiné bohužel odpovědět nemůžu:-), jak bych postupoval, kdybych byl na místě Izraelců. Na to odpovědět nemůžu, protože na místě Izraelců nejsem. Mohu vám ale povědět, jak postupují někteří Izraelci. Michael Lerner, šéfredaktor časopisu Tikkun, navrhl sedm bodů jak vyřešit stávající situaci. Vychází z toho, že na násilí se neodpovídá kamenem, ale chlebem, že je nejen etičtější, ale i výsostně pragmatické odpovídat na násilí nikoli násilím, ale empatií, integrací a sociální spravedlností.

S českými titulky je ZDE

Upozorňujeme, že film vyrobila britská komerční televize ITV, tedy ekvivalent české televize Nova!

Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce1 je extrémně znepokojeno boji v Gaze a jejich tragickým dopadem na tamní obyvatelstvo. Stovky civilistů zemřelo nebo je raněno, další museli opustit své domovy a jsou zasahování bojovými akcemi. Hnutí ČK&ČP odsuzuje skutečnost, že mnoho raněných je opouštěno a ponecháváno utrpení, bez přístupu ke zdravotní péči a bez možnosti ošetření v nemocnicích. Mnozí ze zraněných dokonce museli zemřít, protože sanitky neobdržely požadovaná povolení a nemohly tak zasáhnout včas.

Vyzýváme strany zúčastněné v konfliktu, zejména Izrael, aby uvolnily omezení kladená zdravotnickým týmům, aby mohly vykonávat své poslání při záchraně životů. Rádi bychom potvrdili, že podle mezinárodního práva mají strany konfliktu povinnost shromáždit, ošetřit a odsunout raněné, a to bez prodlení či jakékoli diskriminace.

tisková zpráva MVČK

Ženeva/Jerusalem/Tel Aviv (MVČK) -- během úterní návštěvy Pásma Gazy prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Jakob Kellenberger důrazně požadoval po bojujících stranách šetření civilistů a umožnění práce humanitárním pracovníkům. "Obě strany musí zajistit, že všem obětem bude zdravotní pomoc poskytnuta rychle, v každou denní dobu. Zejména zranění musí být odsunuti a ošetřeni," řekl J. Kellenberger.

"Zranění nesmí čekat dny a dokonce ani hodiny, než budou ošetřeni. Práce zdravotnického personálu musí být respektována -- to není věc k jednání."

Izraelský premiér Ehud Olmert řekl v pondělí večer na setkání v Askhelonu v jižním Izraeli, že byl donucen osobně zatelefonovat Georgi Bushovi a požádat ho, aby zabránil Ricové hlasovat pro přijetí rezoluce vyžadující příměří v Gaze. Podle Olmerta Ricová plánovala rezoluci o příměří schválit spolu s ostatními členy Rady bezpečnosti. Nakonec byla rezoluce schválena 14 hlasy pro a Spojené státy se zdržely hlasování.

Olmert řekl ve svém projevu: "Když jsme viděli, že ministryně zahraničí, z důvodů, které jsme nepochopili, chce hlasovat pro rezoluci OSN, hledal jsem prezidenta Bushe a bylo mi řečeno, že je ve Filadelfii, kde má projev. Řekl jsem "To je mi jedno. Musím s ním mluvit teď." Zavolali ho z pódia, odvedli ho do jiné místnosti a já jsem s ním mluvil. Řekl jsem mu: "Vy nemůžete hlasovat pro tuto rezoluci." Odpověděl mi: "Poslouchejte, já o tom nic nevím. Nečetl jsem ji, její znění neznám. Tak Bush dal příkaz ministryni zahraničí a ona pro rezoluci nehlasovala, přestože ji připravila, zformulovala zorganizovala a zmanévrovala ostatní k podpisu. Bylo to pro ni pěkně trapné, musela se zdržet hlasování o rezoluci, kterou zorganizovala."

Mluvčí Bílého domu Gotrdon Johndroe konstatoval v úterý: "Tyto tiskové zprávy se nezakládají na pravdě."

Olmertova verze se shoduje se svědectvím ostatních členů Rady bezpečnosti OSN den po hlasování o rezoluci. Je tako známo, že před hlasování o rezoluci Ricová plánovala tiskovou konferenci, ale zrušila ji, protože ji naléhavě telefonoval Bush.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Znovu vznikají vážné pochybnosti o zdraví britského bankovního sektoru. Akcie bank HSBC, Barclays, Royal Bank of Scotland a Lloyds TBS v důsledku těchto obav znovu poklesly.

Barclays Bank ve středu oznámila, že se rozhodla propustit ještě dalších 2100 zaměstnanců, takže celkové propouštění v bance za poslední týden dosáhne počtu 5000 lidí. Burzy jsou znepokojeny přiznání Deutsche Bank, že za rok 2008 zaznamená ztráty.

Chmurné informace vedly k poklesu indexu FTSE o 4,1 procent. Akcie se prodávají i na Wall Street, který je zdeprimován po zveřejnění špatných výsledků amerického maloobchodu za měsíc prosinec.

V Británii vláde duch krize, k němž přispívají sdělovací prostředky, které průběžně informují o tom, která další firma propuští další stovky a tisíce zaměstnanců.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Hillary Clintonová zdůraznila v úterý v americkém senátu, že chce využívat "inteligentní moci" k obnovení globálního vlivu Spojených států. Prosazuje názor, že Spojené státy nemohou jednat jen na svou pěst, bez konzultací s jinými.

Clintonová dala najevo, že opustí princip Bushovy ideologicky motivované zahraniční politiky a bude ve světě vytvářet nové aliance. Bude také požadovat spravedlivý a trvalý mír pro Blízký východ.

"Amerika nemůže vyřešit nejnaléhavější problémy sama, a svět je nemůže vyřešit bez Ameriky," řekla.

Co se týče izraelských vojenských útoků v Gaze, Clintonová zdůraznila, že ona i Barack Obama sympatizují s touhou Izraele zastavit raketové útoky od extremistů, ale zároveň podtrhla, že izraelská ofenzíva těžce postihla palestinské obyvatelstvo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Něco se pohnulo v temné uličce v Gaze a Alon okamžitě začal, bez váhání, střílet. V noci tady fungují ostřelovači a izraelské jednotky tu nejsou.

Ve středu zveřejní britská vláda plán, v jehož rámci bude stát garantovat bankám za poplatek půjčky malým podnikům v celkové výši 2O miliard liber. Stát bankám zaručí, že pokud by firmy udělaly bankrot, vrátí jim půjčené peníze za ně.

Německá vláda rozhodla poskytnout pomoc ve výši 50 miliard euro na znovuvytvoření hospodářské konjunktury. Opoziční politikové ovšem proti tomuto novému krizovému vládnímu programu protestují. O očekávané reakci a o vítězství hospodářského nerozumu a odstrašujícím populismu něco v této poznámce.

Ruský plynárenský podnik Gazprom tvrdí, že Ukrajina zablokovala dodávky plynu do Evropy. Plynová kontroverze tedy není vyřešena a pokračuje.

Náměstek šéfa podniku Gazprom Alexander Medveděv řekl, že Ukrajina nezačala dodávat plyn dál do Evropy, poté, co ho Rusko začalo pouštět na ukrajinské území.

ŠOK│ Premiéři Slovenska a Bulharska by dnes měli jednat s Julií Tymošenkovou, poté by se měli sejít i s Vladimírem Putinem. Už 13. 1. 2009 byl slovenský premiér Fico i bulharský premiér Stanišev telefonicky informováni ruským premiérem o tom, že systém transportu plynu přes Ukrajinu neplní své funkce. Putin také doporučil oběma premiérům obrátit se s vysvětlením k Ukrajině. Antimonopolní výbor Ukrajiny na příkaz prvního místopředsedy vlády Oleksandra Turchynova ověřuje zprávy o tom, že ukrajinský plynovod je zajatcem spoluvlastníka RosUkrEnergo Dmytryje Firtaše , který se k moci dostal s pomocí prezident Viktora Juščenka. RosUkrEnergo ovládá 75 procent ukrajinského trhu s plynem. Tymošenková ujišťuje Evropu, že Ukrajina je připravena k přepravě zemního plynu. V současné době tlak v ruském potrubí stoupl na 75 atmosfér. Zároveň tlak u na začátku ukrajinské přepravní soustavy je nulový. To znamená jediné - Ukrajinské kohouty jsou zavřené... Předseda představenstva Gazpromu Alexander Medveděv potvrdil, že Ukrajina zablokovala všechny akce Gazpromu na tranzit plynu do Evropy. "To je v rozporu se všemi dohodami, které byly podepsány o den dříve", - řekl Medveděv. Ukrajina také neumožňuje ruským pozorovatelům kontrolu podzemních úložišť a kontrolních center ukrajinského plynovodu. "Za takových okolností nemáme fyzickou schopnost provádět tranzit zemního plynu přes Ukrajinu. Odpovědnost leží zcela na ukrajinské straně" - dodal.

zdroje ZDEZDEZDEZDE

Když jsem psal článek Damoklův meč nad velkými aglomeracemi, který vyšel v Britských listech, ještě zdaleka jsem nevěděl, že některé z problémů, které jsem uváděl jako možné, budou v tak krátké době aktuální. Samozřejmě se jedná o plyn, který přestal proudit z Východu z důvodů obecně známých (možná neznámých). Najednou jsme zjistili, že v krátké době může z tohoto problému vzniknout řetězovou reakcí problém s nedozírnými následky.

Existujúca zmluva o dodávkach zemného plynu Ukrajine stanovujúca cenu 179,5 USD za 1000 m³ vypršala 31. 12. 2008 a nová nebola zatiaľ uzavretá. Zmluva o tranzite je platná do konca roku 2010, pričom dohodnutá cena za tranzit je 1,6 USD za prepravu 1000 m³ plynu na sto km. Prípadný dodatok k zmluve, stanovujúci vyššie tarify pre rok 2009, zatiaľ nebol podpísaný. Rusko je ochotné platiť trhové tarify (3,4 USD) za predpokladu, že Ukrajina bude odoberať plyn tiež za trhové ceny (v roku 2008 bola priemerná cena ruského zemného plynu pre Európu 470 USD)...

Rusko se čím dál zjevněji dotazuje Evropy, jestli je závislá na jeho dodávkách plynu a jestli je ochotná to zohlednit ve své politice. V dobách studené války se západní Evropa svěřila do ochrany vojenské síly Spojených států a vytvořila s nimi Severoatlantický pakt, který byl vojenskou protiváhou Varšavské smlouvy. Po skončení studené války byl evropský prostor připraven na zrušení tohoto vojenského rozdělení a na to, aby se stal více nebo méně spojeným ekonomickým prostorem, ve kterém bude koexistovat Rusko, bývalé státy z rozpadnuvšího se Sovětského svazu a Evropská unie. USA ale na takové řešení nechtěly přistoupit.

V zásadě je nutné reagovat na slova pana Richarda Vaňka a pokud hodlá prezentovat argumenty, tak nastavit těmto "argumentům" protiváhu. Není přitom zájmem vyvolat vášnivé prostředí, ale nastavit zrcadlo "informacím", které poskytuje jako důkaz a provést jistou hlubší analýzu toho, co na základě poskytnutých vidí prezentuje.

Za účelem zachování kontinuity je jistě vhodné dodržet členění předřečníka, proto budu navazovat tam, kde pan Vaněk skončil, píše Pavel Zoch.

Topolánkova východní anabáze se, doufejme, odrazí i v racionálním přístupu našich nezávislých médií k tamní realitě. Zatím nás novináři překvapují "věcným" tahem na branku. Redaktorka MfDNES Jana Klímová v rozhovoru s ministrem Martinem Římanem položila otázku: Zapůsobilo na Putina, když Topolánkovi zavolal při jednání americký prezident Bush? (Mf DNES, 12.9.) Jak víme, premiér přerušil jednání s Vladimírem Vladimírovičem a věnoval se hovoru s americkým prezidentem. Zřejmě si nevypnul mobil, nebo chtěl ukázat ruskému premiérovi, jakou vážnost přikládá své roli šéfa evropské unie.

My, kteří jsme se před čtyřiceti lety angažovali ve studentském hnutí v Miláně, jsme mohli udělat více, když se 16. ledna 1969 mladý Čech Jan Palach proměnil v lidskou pochodeň na protest proti sovětské okupaci a potlačení Pražského jara.

Na zajímavé pojetí otáčení zeměkoule v České televizi upozornil František Řezáč. Myslím, že ve 4. 58 ještě nebyla ČT dost probuzená. (JČ)

K tomu dodává Jan Chyský: To, že má Praha o 2 hodiny víc než Moskva, je podle logiky ČT v pořádku. Zeměkoule ve znělce zpráv na ČT se také otáčí obráceně než ve skutečnosti. Tak jsou autoři vlastně konzistentní.

V dobách míru je Parash Hill centrem turistických výprav, kam chodí Izraelci z blízkého města Sderot na výlety. Jsou tu lavičky pro turisty, houpačka, socha muže na koni a ploty, aby děti nespadly z ostrých srázů kopce.

Dnes láká Parash Hill úplně jiné návštěvníky - upíry a vlkodlaky, mstivce, zvědavce a neurotiky, a taky televizní týmy. Nechodí sem poslouchat zpěv ptáků, ale sledovat spektakulární panoramatickou vyhlídku na nelítostné a systematické izraelské bombardování pásma Gazy. Je to divácký sport v tom nejextremnějším slova smyslu.

1. Dobré úmysly tu nestačí

Britští čelní židé napsali (bylo to tlumočeno v nedělním Observeru, 11. 1.; zprávu uvedly i BL), že "věříme, že nyní pouze vyjednávání mohou zajistit dlouhodobou bezpečnost pro Izrael a tamní oblast". S pokusy o výchozí kontakty pro taková vyjednávání už třetí strany před týdnem začaly (včetně EU). Také OSN tlačí na uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. A jako kdyby to zatím nemělo naprosto žádný ohlas. Bez ohledu na to, že samotné výstřely směřující proti sobě z obou stran řešení neposkytnou a daň krve se stále zvyšuje.

V regionálním deníku jsem si přečetl, že jediný polistopadový ministr zdravotnictví, který se snažil rozhýbat zatuchlé vody našeho zdravotnictví kolega Julínek, byl právě za to odvolán.

Nevím za co byl odvolán, to by musel zodpovědět jeho nadřízený -- premiér Topolánek.

Nicméně bych rád dodal něco z pozice lékaře. Zdravotnictví je z principu velmi konzervativní obor. Například od nalezení molekuly -- nového léku k jeho praktické realizaci uplyne cca deset let. Rovněž míra osobní zodpovědnosti lékaře v rovině etické i právní vede k tomu, že se držíme osvědčených a prověřených metod. Jejich změna na praktické úrovni je dlouhodobá. I když sledujeme nejnovější výsledky přece jenom jejich praktická aplikace má svojí setrvačnost.

Mlčeli jsme k ukřižování Krista, k vyvražďování pohanů, jinověrců, domorodců, Indiánů a Židů. Buďme tedy spravedliví a mlčme i k vyvražďování Palestinců, a zítra zase třeba Izraelců nebo nás. Bohorovný klid je přece Mekkou všech náboženství.

Dvaatřicet kilometrů od pláží v Gaze na dně Středozemního moře před sedmi lety nalezli prospektoři obrovská ložiska. Prozatím byl loni naplánován podmořský plynovod mezi Gazou a Egyptem . Výstavba těžních zařízení je prozatím blokována nepřátelstvím mezi Izraelem a Palestinou. Vyjednávací tým v čele s Nigel Shawem z British Gas už řádně koupil těžební práva.

Je dobře, že Britské listy mladého četkařského eléva přinutily k přemýšlení. A je dobře, že zaregistroval jejich nevyváženost. Ale ve shodě s klasiky je nutno se zeptat, co bylo na druhé straně vah. S čím se tentokráte vážilo? Odpověď je nasnadě: autorova subjektivní zkušenost s prací v ČTK a český mediální mainstream. Obojí to jsou závaží poněkud "cinknutá".

Britské listy jsou především komentářový deník. Nikoliv zpravodajský. Zpravodajství přinášejí pouze ve chvíli, kdy ho ČTK a jiné zpravodajské instituce přinášejí:

• pozdě (stanoviska Ruska k válce v Gruzii, aktuální informace v případě krizí v zahraničí, které se nešíří anglicky ),
• bez objektivních souvislostí mezinárodních událostí (připomeňme si události v Tibetu, ale i Gruzii),
• se spinem ve prospěch jedné strany či informace pouze z jednoho zdroje (připomeňme si jakékoliv informace o dění na české levici, nebo začátek útoku na Irák, "embedded" novináře a četkařské pojmenování armády USA "spojenecká vojska" namísto "okupační armáda" či informování o zemích s levicovými vládami (Kuba)),
• v omezeném rozsahu (jakékoliv události v jižní Americe, Africe a Asii),
• vůbec ne (Šanghajská organizace spolupráce, ALBA).

V takovém případě se snaží BL přinést i primární informace, neboť nelze přinášet názory bez informací.

Britské listy nemají názor. Názor mají jednotliví autoři, kteří do nich přispívají. V tom se liší BL od jiných médií v Česku. Britské listy reflektují mezinárodní debatu o důležitých otázkách jak světa anglosaského, tak se snaží reflektovat mediální debatu v podstatných otázkách ruskojazyčnou, někdy i španělskou či francouzskou, pokud se od té anglosaské podstatně liší. Na rozdíl od ČTK jako veřejnoprávní instituce Britské listy nemají požadavek na vyváženost definovaný jako epiteton ornans v Kodexu. Jako motto mají naopak nevyváženost: o všem, o čem se v České republice příliš nemluví. Britské listy nahrazují neznalost anglického jazyka některých svých čtenářů. Britské listy budou klidně a s čistým svědomím mnohá témata ignorovat, pokud se o nich v mezinárodním kontextu mluví převážně stejně jako v Česku (volby v USA) či pokud se k událostem českým mohou vyjádřit bez diskriminace všichni relevantní řečníci (všechny názorové platformy, frakce či politické strany). Existuje jediná výjimka, a tou jsou zjevní i skrytí xenofobové, homofobové, neonacisté a extremní nacionalisté.

Britské listy jsou médiem suplementárním, řečeno mediálním žargonem. Jsou doplňkem k jiným médiím, řečeno česky. Až si články z Britských listů přečtete v Mladé frontě Dnes, Lidových novinách či Právu, budou Britské listy zbytečné. 30 000 čtenářů, kteří si přečetli včerejší vydání, si to nemyslí.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V prosinci 2008 přispělo celkem 220 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 75 226.75 Kč. Příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2008 částku 81 886.01 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,725.65 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.