Je dobře, že Britské listy mladého četkařského eléva přinutily k přemýšlení. A je dobře, že zaregistroval jejich nevyváženost. Ale ve shodě s klasiky je nutno se zeptat, co bylo na druhé straně vah. S čím se tentokráte vážilo? Odpověď je nasnadě: autorova subjektivní zkušenost s prací v ČTK a český mediální mainstream. Obojí to jsou závaží poněkud "cinknutá".

Britské listy jsou především komentářový deník. Nikoliv zpravodajský. Zpravodajství přinášejí pouze ve chvíli, kdy ho ČTK a jiné zpravodajské instituce přinášejí:

• pozdě (stanoviska Ruska k válce v Gruzii, aktuální informace v případě krizí v zahraničí, které se nešíří anglicky ),
• bez objektivních souvislostí mezinárodních událostí (připomeňme si události v Tibetu, ale i Gruzii),
• se spinem ve prospěch jedné strany či informace pouze z jednoho zdroje (připomeňme si jakékoliv informace o dění na české levici, nebo začátek útoku na Irák, "embedded" novináře a četkařské pojmenování armády USA "spojenecká vojska" namísto "okupační armáda" či informování o zemích s levicovými vládami (Kuba)),
• v omezeném rozsahu (jakékoliv události v jižní Americe, Africe a Asii),
• vůbec ne (Šanghajská organizace spolupráce, ALBA).

V takovém případě se snaží BL přinést i primární informace, neboť nelze přinášet názory bez informací.

Britské listy nemají názor. Názor mají jednotliví autoři, kteří do nich přispívají. V tom se liší BL od jiných médií v Česku. Britské listy reflektují mezinárodní debatu o důležitých otázkách jak světa anglosaského, tak se snaží reflektovat mediální debatu v podstatných otázkách ruskojazyčnou, někdy i španělskou či francouzskou, pokud se od té anglosaské podstatně liší. Na rozdíl od ČTK jako veřejnoprávní instituce Britské listy nemají požadavek na vyváženost definovaný jako epiteton ornans v Kodexu. Jako motto mají naopak nevyváženost: o všem, o čem se v České republice příliš nemluví. Britské listy nahrazují neznalost anglického jazyka některých svých čtenářů. Britské listy budou klidně a s čistým svědomím mnohá témata ignorovat, pokud se o nich v mezinárodním kontextu mluví převážně stejně jako v Česku (volby v USA) či pokud se k událostem českým mohou vyjádřit bez diskriminace všichni relevantní řečníci (všechny názorové platformy, frakce či politické strany). Existuje jediná výjimka, a tou jsou zjevní i skrytí xenofobové, homofobové, neonacisté a extremní nacionalisté.

Britské listy jsou médiem suplementárním, řečeno mediálním žargonem. Jsou doplňkem k jiným médiím, řečeno česky. Až si články z Britských listů přečtete v Mladé frontě Dnes, Lidových novinách či Právu, budou Britské listy zbytečné. 30 000 čtenářů, kteří si přečetli včerejší vydání, si to nemyslí.