14. 1. 2009
NÁVOD K POUŽITÍJak přežít širokospektrální "blackout"Když jsem psal článek Damoklův meč nad velkými aglomeracemi, který vyšel v Britských listech, ještě zdaleka jsem nevěděl, že některé z problémů, které jsem uváděl jako možné, budou v tak krátké době aktuální. Samozřejmě se jedná o plyn, který přestal proudit z Východu z důvodů obecně známých (možná neznámých). Najednou jsme zjistili, že v krátké době může z tohoto problému vzniknout řetězovou reakcí problém s nedozírnými následky. |
Někdo řekl: „Nedá se nic dělat, tak budeme topit elektřinou i když to holt bude dražší“. Ovšem mezi plynem a elektřinou je křehká rovnováha. Například odborníci velmi rychle spočítali, že kdyby plyn nešel delší dobu a lidé by přešli logicky na topení elektřinou, sítě by se přetížily, padly by a nastal by klasický Blackout. Tak, a co teď? Ti, kteří mají to štěstí, že mají ještě nějaká kamna a samozřejmě komín, by si mohli zatopit i když třeba nábytkem, ale nezmrzli by. Ale kdo má komín? Myslím, že percentuelně nepřevažují nás, kteří komín nemáme. Mohl bych uvádět ještě různé jiné katastrofické scénáře, protože se znám s některými odborníky, kteří mě v případě potřeby rádi informují, ale toto už bohatě stačí. Spíše co s tím? Je nějaká rada, jak by se lidé mohli připravit na situace, kdy by nešla elektřina? Samozřejmě, že by přestalo fungovat zásobování, doprava a nechci domyslet, co by se dělo se Supermarkety a obchody s potravinami. Každopádně jsem si vzpomněl na dobu ještě hluboko v minulém režimu, kdy se mluvilo o „panelákovém opatření domobrany“. Co to bylo? Bylo zde doporučeno, aby lidé nevyhazovali stará kamna (hlavně Klubky a Petry) a schovali si je zabalené někde ve sklepě. K nim měli ještě uložit kolo dříví a pár balíků briket. Pak si měli vyrobit plech s prostupem na rouru a ten by v takovém případě instalovali do rozbité větračky (kdysi takové byly). Ale co bylo zvláště důležité byla tak zvaná NZ, neboli nedotknutelná zásoba, která se pravidelně obměňovala. Byla to zásoba asi na měsíc, než by se třeba přehouplo nejtěžší období. Myslím, že to vymysleli lidé, kteří zažili válku a když se nad tím zamyslíme, není to od věci. Hovořil jsem o tom se svým přítelem, který teď bydlí v Saigonu a připomněli jsme si vzájemně takřka stejný výrok, který používaly naše moudré babičky, když to někdo považoval za zbytečné: „Oni všichni kecají, ale hubu pak otvírá každej stejně a ono do ní není co dát“. Já jsem při tomto článku hlavně sledoval to, abych čtenářům ukázal, jaké ty NZ zásoby to tehdy byly a možná, že někdo usoudí, že takové opatření učiní i dnes. Byly to tyto potraviny: Cukr, mouka, sůl, sádlo, krupice, kroupy, ovesné vločky, hrách, fazole, nějaké konzervy vepřového a hovězího masa. Tyto věci lze skladovat i tam, kde není sklep. Objem těchto potravin záležel na velikosti rodiny. Jak už jsem uvedl, tyto věci se pravidelně obměňovaly i když to vzhledem k jejich trvanlivosti nemuselo být zase tak často. Ovšem nevzpomínám si, že by se tehdy myslelo na pitnou vodu, která by dnes byla velmi rychle vážným nedostatkem. V případě Blackoutu by nešla voda a ve městech by během velice krátké doby nebyla pitná voda k dispozici. Nebudu se zmiňovat o hygieně jako takové, protože k té je voda nezbytná, ale pití je v této situaci na prvním místě. Proto bych ještě do NZ dal několik balení prostředku Aquasteril, který je světovým unikátem a který během pár minut ošetří k pití jakoukoli vodu i ze žumpy (z důvodů reklamy neuvádím výrobce, neboť si ho může každý najít sám). Nikdy by mě nenapadlo, že takové úvahy budu mít ve 21. století, kdy věda a technika dosáhly vysoké úrovně a kdy už by prakticky takové úvahy měly být věcí minulosti. Kromě lidského „hašteření“, které může podobné situace přivodit, jsou zde ještě jiné, vážnější důvody, jako jsou přírodní katastrofy, které se mohou objevit kdekoli a kdykoli. Když jsme ve škole v padesátých letech museli zpívat píseň „Poručíme větru, dešti“, tak nikoho nenapadlo, že za padesát let ta píseň bude směšná, ne-li za chvíli pod kuratelou. Když v šedesátých letech Pavlína Filipovská zpívala: „Až v roce šedesátémšestém, až bude všude dávno mír...“, mysleli jsme si, že za čtyřicet dva let už energetické problémy nebudou. Jak ale říkavala naše babička: „Člověk míní, Pán Bůh mění.“ Jisté je jedno: Lidstvo dalo zemi mnoho ran, jak doslovných, tak morálních a tak se ptám, zda nám je země nevrací. Velmi si vážím klenotu světového písemnictví Bible, a tak mě v této souvislosti zaujal jeden text, který je zapsán u Izajáše 24. kapitola, verš 5: „A země, ta se znečistila pod svými obyvateli, neboť obcházeli zákony, měnili předpis, porušovali smlouvu trvající na neurčito....“ Text ještě pokračuje velmi tvrdými slovy, ale toto stačí. Úsudek ať si každý udělá sám, protože každý máme svobodnou vůli a dar přemýšlení. Nicméně jsem chtěl poukázat na aktuální problém a protože mám lidi rád, tak také doporučit svým spoluobčanům, co by mohli udělat pro své rodiny, kdyby nastala některá se shora popisovaných situací |