12. 1. 2009
Jsou BL opravdu komunistickým plátkem?Už nějakou dobu cítím nutkání vyjádřit se i já k tomu, zda jsou Britské listy komunistickým plátkem či nikoli či jaké vlastně jsou, píše student Ondřej Blažek, který zároveň pracuje v zahraničněpolitické redakci ČTK. |
První věcí, kterou bych rád uvedl hned na začátek, je, že BL rozhodně nejsou listem vyváženým. Náhodně přišedšího čtenáře na první pohled uhodí do očí emotivnost a zaujatost většiny článků a komentářů. Je samozřejmě přirozené, že jakýkoli komentář je nutně subjektivní, ovšem problém podle mého názoru je v tom, že se v BL objevují v naprosté většiny komentáře zastávající totéž stanovisko. A pokud redakce vybere článek se stanoviskem opačným, než které je v BL většinové, je to často článek, který se vyjadřuje primitivně, naivně a má špatné argumenty. Samozřejmě, že pak paradoxně i takový článek podpoří ve čtenáři opačný (tedy s BL souhlasný) názor. Dobře, BL jsou zaujaté. Proti komu jsou zaujaté? Jsou komunistické? Zkusme si nyní zrekapitulovat poslední stanoviska BL k hlavním tématům. Současný konflikt v Gaze: BL poukazují na bezpráví páchané Izraelem a podporují Palestince. Spor o plyn Rusko-Ukrajina: podle BL je na vině Ukrajina. Válečný konflikt Rusko-Gruzie: BL obhajují Rusko a z rozpoutání viní Gruzii v čele se Saakašvilim. Julínkova reforma zdravotnictví: BL jsou proti ní. Radar v Brdech: BL jsou proti radaru. Společným jmenovatelem těchto stanovisek podle mého názoru není zastávání komunistických postojů, ale boj proti postojům vládních establishmentů. Velmi často (hlavně co se týče zahraničně-politických témat) se BL snaží mít opačný postoj než většina medií. Na tom samo o sobě není nic špatného -- vždyť pluralita názorů je k fungování zdravé demokratické společnosti potřebná. Mám však často pocit, že BL jdou v tomto směru až do krajnosti, sklouzávají k dogmatičnosti. Jinými slovy se nesnaží na nějakou problematiku nahlížet kriticky, ale mají předem připravené pozice, které jim nikdo nerozmluví. Když se něco závažného stane, člověk přesně ví, co si o tom za chvíli v BL přečte. Proto pokud chce být někdo v domácí a světové politice "v obraze", nemůže se bohužel spoléhat na BL jako na důvěryhodný a vyvážený zdroj. Krajní a často pomýlená zaujatost, která vzniká kvůli přespřílišné snaze psát "o všem, o čem se v ČR příliš nemluví", je největší vadou BL, ne jejich domnělé komunistické postoje. Reakce Jana Čulíka: Aniž bych chtěl znovu zahájit snad už tisící debatu o charakteru Britských listů, chci ve stručnosti dodat jen toto. Upozorňuji, že kromě článků, vyjadřujících postoje, jaké popsal pan Blažek, zveřejňujeme i texty obsahující názory opačné, a to nejen "hloupé", jak si čtenáři mohou lehce dohledat v tematickém archivu. Svými postoji ke skutečnosti nemají Britské listy daleko k mainstreamovým postojům západních anglosaských médií, především britských, z nichž také velkou část materiálů citují, a zásadně uvádějí zdroje. Ano, anglosaská žurnalistika je vůči establishmentu kritická, stejně jako Britské listy. Myslím, že pokud by někdo chtěl spojovat psaní Timesů, Daily Telegraphu, Guardianu nebo pořadů či internetových stránek BBC s komunismem, asi by se mu dost vysmáli. Co se týče kritiky, že z kritických čtenářských reakcí vůči "lini BL" vybíráme jen ty primitivní, nevybíráme je.Kvalitnější a přesvědčivější kritické čtenářské reakce do BL nepřicházejí. Mnohokrát jsem poukazoval na to, že bychom rádi vydávali inteligentní "pravicovou" argumentaci. Pokud obsahují texty v Britských listech věcné chyby či nepřesnosti, ve vydání je opravujeme. Publikujeme také zásadně všechny věcné a racionální polemické příspěvky, požadavkem pro autory samostatných článků (nikoliv stručných čtenářských reakcí) je, aby se autor plně identifikoval redakci. V žádném případě však nepublikujeme anonymní články ani čtenářské reakce. Pokud tedy má někdo pocit, že Britské listy šíří věcně nesprávné informace, není nic lehčího než tyto informace vyvrátit -- kritiku rádi vydáme. |