Prozatím sedmnáct zraněných po sobě zanechala exploze, která se ozvala půl hodiny po poledni v ulici Na Příkopech. Lidé utrpěli většinou tržné rány od střepů a skla.

"Nejde o terorismus, ale o kriminální čin," sdělil k tomu designovaný předseda vlády a stále ještě ministr vnitra Gross. K explozi došlo mezi Dětským domem a restaurací McDonalds na ulici Na Příkopech, v místech, kde je kosher restaurant a Casino Royal. Podle policie hodil neznámý mladík odjištěný granát pod stojící bílý pancéřovaný vůz Jeep Cherokee americké státní poznávací značky. Tomu se téměř nic nestalo. Má pouze poničené pneumatiky a podvozek.

Podle některých dobře informovaných zdrojů se jedná o vyřizování účtů mezi dvěma izraelskými podnikateli. Majitelem kasina Royal je Izraelec Aziz Abutbul, jehož otec Felix byl v Praze před dvěma lety zavražděn. Ten byl mimo jiné podezřelý z vraždy svého konkurenta Alexe Dubitskeho, jeho ženy a syna.

Římskokatolický papež Jan Pavel II. v sobotu žádá od vedoucích představitelů řimskokatolické církve, aby útočili na feministickou ideologii, která tvrdí, že ženy a muži jsou v podstatě totožní.

Miladu Emmerovou by si Gross přál jako ministryni zdravotnictví, Jiřího Paroubka ministrem pro místní rozvoj a cestovní ruch, po Milanu Urbanovi chtěl premiér, aby zůstal ministrem průmyslu. Gross velmi podrobně odůvodnil nominaci nestraníka Františka Bublana na post ministra vnitra a Martina Jahna jako místopředsedu vlády pro hospodářskou strategii. O křeslo ministra zemědělství se příliš nemluvilo, tento bod si Gross nechal na separátní jednání, která měl po skončeném předsednictvu dlouho do pozdních nočních hodin. O křeslo se vedla diskuse mezi současným ministrem Palasem a poslancem Skopalem. Ten, kdo "zavařil" tento souboj a myslel si přitom na křeslo ministra též, byl bývalý ministr zemědělství, dnes senátor Fencl. Jako živý argument na přesvědčování premiéra Grosse si přivedl předsedu Agrární komory Václava Hlaváčka, se kterým jednal Gross beze svědků více než dvacet minut. Podle kuloárových informací převážila před půlnocí podpora Jaroslava Palase. Poslanci Mládkovi premiér nabídl pouze funkci mimo kabinet a Mládek si vzal čas na rozmyšlenou. Spekuluje se v té souvislosti o velvyslanectví v Moskvě.

Britské listy přinášejí definitivní znění koaliční smlouvy, schválené předsednictvem ČSSD, Unií svobody i KDU-ČSL. Posledním orgánem, který budoucí koalici bude schvalovat, bude v sobotu ústřední výkonný výbor sociální demokracie.

Předchozí verze dohody v jednom z návrhů ČSSD ARCHIV BL

Od odstoupení předsedy strany a vlády Vladimíra Špidly uplynulo málo přes měsíc a nová vláda staré "trojkolky" je téměř poskládána. Nebyla to stavba z Lega, kde do sebe vše od počátku zapadalo. Jak jsme si však rozšířili své obzory a co jsme se za uplynulé období dozvěděli? Že máme talentované politiky, kteří se vyznají. Že za univerzální kvalifikaci pro politika, někdy i ministra jakéhokoli resortu, se u nás považuje "mladý vyučený právník".

Přesně takovou hru hraje nyní premiér Stanislav Gross s představiteli ČSSD a koalice, když přemísťuje různé současné, minulé i budoucí politiky z jedné ministerské funkce do druhé. Již teď je jasné, že pravicová orientace vlády setrvá i nadále, čímž ČSSD dává najevo, jak se rozhodla. Obchodování s resorty upevnilo pozice "klidné síly" KDU-ČSL a nepřiměřeně zvýšilo vliv ministrany US-DEU. Záměr posadit Karla Kühnla do křesla ministra obrany a ponechat Cyrila Svobodu ve funkci ministra zahraničí ukazuje, že panem Grossem avizovaná snaha změnit styl vlády a odpovědněji hájit české národní zájmy se konat nebude. "Stojedničková" podpora vládě v Poslanecké sněmovně bude vratká tak, jako byla ta dosavadní. KSČM s pobavením pozoruje celé toto "letní divadlo" a čeká na vládní programové prohlášení. Nic však nenaznačuje, že by bylo lepší, než prohlášení Špidlovy vlády.

Autor je místopředsedou ÚV KSČM

V pátek v podvečer hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terry Gilliamem.

V pátek hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terrym Jonesem.

V Boněnově na Tachovsku (za Chodovou Planou) dnes začíná 11. ročník festivalu freetechno hudby CzechTek. V malé vesničce mezi Planou a Teplou je od časného rána rušno a sjíždějí se tam stovky aut. Kolem poledne tam bylo asi 600 aut a podle hrubých odhadů asi 3000 až 4000 účastníků. Přes víkend se očekává reálná návštěvnost celé akce až 60 000 mladých lidí. Minulý rok jich totiž přijelo do Ledkova na Jičínsku více než 40 000.

SILNIČNÍ MAPA

Situace na místě je bez problémů, dopravu řeší policisté. Akce se chystá asi na 25hektarovém pozemku. Polovina těchto pozemků patří majitelce z Mariánských Lázní a na druhou polovinu je vyhlášek konkurz. Pozemky, kde se CzechTek připravuje, jsou v přírodě za Boněnovem. "Hluk z produkce by snad neměl místním lidem tolik vadit," věří starosta podle ČTK. "Myslím si, že organizátoři akce jsou schopní zajistit zázemí - cisterny s vodou, chemické toalety," řekl ředitel krajské hygieny Přemysl Tomašuk. Organizátoři po zkušenostech z předchozích ročníků nepředpokládají konfrontaci s policií ani veřejnou správou.

DIY, techno a festivaly CzechTek TÉMA BL

V pátek 30. 7., v ranních hodinách, byl členům WTO předložen nový, revidovaný návrh dohody, která by měla umožnit negociace, které se beznadějně zastavily na V. konferenci WTO v Cancúnu. Přinášíme první poznatky z analýzy textu dohody a nejzajímavější první reakce členů.

K návrhu dohody:

Charakteristickým rysem společnosti, založené na útlaku, je to, že lidé smějí hovořit jen odpovědně. Charakteristickým rysem svobodné společnosti musí být, že lidé musejí mít právo hovořit neodpovědně. A proto odpovídám na tuto otázku, že svoboda projevu musí být svobodou projevu. Společnost by se měla ochraňovat před neodpovědnými verbálními projevy tím, že bude zdravou společností, nikoliv stíháním lidí.

Jan Čulík hovořil v Uherském Hradišti ve čtvrtek dopoledne s britským dramatikem Tomem Stoppardem.

I taková vyjádření padala v Parlamentu ze strany koalice, v těchto dnech totiž opět vrcholí jedna legislativní taškařice našich zákonodárců. Nejde přitom o nic menšího, než o možnost vydávat občany ČR k trestnímu stíhání do členských států EU -- o tzv. "eurozatykač". Problematika je to navýsost komplikovaná, nicméně se týká v důsledku každého občana ČR a i dalších osob pod českou jurisdikcí. Ovšem ne pouze tak, jak se asi v souvislosti s "eurozatykačem" domníváte! Čeští poslanci občany ČR opět jednou postavili před zkoušku demokracie a právního státu a riskují, jak ji v očích Evropy ustojí...

Lež můžete rozmělnit, ale zůstává stále jen lží. Nespokojenci na celém světě zvedají kotvy a snaží se přelišačit život stěhováním; utrpení domácí je vystřídáno utrpením v novém prostředí. Přitažlivost nepoznaného a "lepšího" dokáže zvednout celé komunity; lidská karavana se vydává od východu k západu, z jihu na sever, ojediněle i naopak. Migrace obyvatel není nic nového pod sluncem. Přináší s sebou mnoho prospěšného, neboť příkladně strnulá genetika dokáže z lidského plemene vytvořit obraz čirého zoufalství.

Od nynějška zaznamenává policejní kamera u benzínové stanice v severoanglickém Bradfordu až 3000 automobilových poznávacích značek za hodinu. Teoreticky je úkolem této kamery identifikovat osoby, které nezaplatily za odebraný benzín u benzínové pumpy as pak také automobily, proti nimž byly vydány soudní příkazy a které jsou hledány. Avšak poprvé v historii bude tato televizní kamera poskytovat policii čtyřiadvacet hodin denně informace o automobilech, které se u dané benzínové stanice jen zastaví. Vyvolává to znepokojení u aktivistů za lidská práva.

Církev vyznává, že Ježíš se ukázal, vyjevil jako Mesiáš, Spasitel světa, Boží Syn. Stovky biblických míst nám takto Ježíše představují. Z nejdůležitějších jsou to křest Ježíšův v Jordáně s otevřenými nebesy a Božím hlasem: Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil. A pak svatba v Káni galilejské, kde Ježíš zjevil svou slávu a moc, slavnější a mocnější než kteréhokoliv božstva, a pak ovšem ono prorocké vyznání Matoušovo o mudrcích, kteří jako reprezentanti pohanských náboženství se přicházejí poklonit židovskému králi, ve kterém poznají Spasiteli celého světa.

S kázáními faráře senátora Bárty se snad znovu setkáme v září... Hezkou dovolenou všem.

Štěpán Kotrba se pohoršuje nad pokřivováním dějin. S tím souhlasím, otázka ovšem je, zda nepokřivujeme pokřivené. Postrádá "nadhled a noblesu", nazývá "vraždu vraždou, odboj odbojem, válku válkou, svinstvo svinstvem a svině sviněmi" atd. V tom mu držím palce, slovního eskamotérství je v podobných případech více než dost. Ale podle jakých kritérií rozlišuje ?

Existují specifické jazykové prostředky a postupy, s jejichž pomocí může znalý pisatel potřebným způsobem předem rámovat čtenářovy představy i obrazy, týkající se konkrétního tématu, a to skrytou, takřka podprahovou formou, aniž by si toho byl čtenář plně vědom. Tyto postupy jsou velmi dobře popsány a zpravidla bývají uváděny jako odstrašující příklady žurnalistické praxe.

Spojení "exilový literární encyklopedista", které ve své polemice použil Štěpán Kotrba, nepředstavuje z tohoto hlediska nic jiného než klasický pokus o intelektuální a sociální znevěrohodnění toho, kdo je tímto titulem označen.

Vím, že možná otevírám Pandořinu skříňku traumat mnohých čtenářů, ale neodpustím si reagovat na Jakuba Žytka - tím, že mu v mnohém dám za pravdu. Ano, každou teorii potvrzuje teprve praxe a kdo nepřežil smrt, nemůže ji popisovat. To je opravdu nálepka, znevěrohodňující všechny, kteří říkají, jaké to bylo za tatíčka Masaryka či za Stalina, kdž je jim pětadvacet a po chárajícím podstavci Stalinova pomníku jezdí na skejtu. To je opravdu nálepka, znemožňující senátora Mejstříka, který hodnotí dobu, kterou neprožil. Ani on, ani jeho rodiče, kteří nestříleli na své bližní pouze proto, že s nimi nesouhlasili v názoru na Sovětský svaz... Že, Martine?

Říká se tomu "svědectví z druhé ruky" a u každého soudu, i toho posledního, je nevěrohodné.

Ve čtvrtek odpoledne se na Letní filmové škole v Uherském Hradišti promítaly dva dokumentární filmy z České televize, které nemohly být víc jiné a nemohly výmluvněji ilustrovat, co je a co není dobrá filmařská práce.

Český rozhlas 6 dnes večer, ve 20:10 v pořadu Média v postmoderním světě odvysílá první část diskusního včera Českých médií, VŠ JAK a ČRo 6 Inernetová svoboda, který se za účasti Štěpána Kotrby, Marka Antoše a Daniela Dočekala konal tuto středu v kulturním centru ministerstva Nostickém paláci v Praze.

	Real Audio	16 kbps | 20 kbps (S)
	Windows Media	8 kbps | 16 kbps | 32 kbps | 48 kbps
	Windows Media Toolbar	8 kbps | 16 kbps | 32 kbps | 48 kbps

Toto je výňatek ze středeční VNITROPOLITICKÉ ZPRÁVY o posledním zasedání vlády Vladimíra Špidly. Měla název Poslední zasedání Špidlovy vlády už řídil Gross a její úplné znění najdete na serveru ČTK

Tak se nám politici v noci ze středy na čtvrtek 29. 7. nedohodli! Vrabci si už na střechách nadějně cvrlikali, že snad KDU-ČSL vyhandluje za svá stávající tři místa ve vládě ještě jedno čtvrté, pokud zároveň uvolní ministerstvo zahraničních věcí --- a hle, ono to "jaksi" nevyšlo! Mohlo se třeba zdát, že Kalousek a Svoboda nejsou zrovna intimní přátelé; vždyť byli už nejednou vnitrostranickými soupeři. Obětovat Svobodu za jedno další křeslo: proč ne? Jenže také prý padlo jméno možného nástupce v Černínském paláci za Svobodu; měl jím být Telička z Bruselu.

Jde o tu naši nynější "vládní krizi", a to v její "dějinné perspektivě". Ta krize je zvláštní "postpremiérovou reprízou" z konce června 2004 jiného dramatu, které bylo vypuštěno jako "premiéra" na politické jeviště naší vrcholné národní scény koncem listopadu 1997.

Přibližně před měsícem publikoval Jan Sýkora článek, v němž položil otázku, zda demise předsedy vlády znamená automatickou demisi celé vlády. Autor uvádí, že pro výklad, podle něhož rezignace předsedy vlády znamená pád celého kabinetu, nenachází žádné opodstatnění. Ačkoliv dnes tato otázka již není aktuální z hlediska společenského či politického, má stále význam právní, neboť autor ve svém výkladu došel k nesprávným závěrům.

Rčení: kolik právníků, alespoň tolik názorů na jednu věc jsem nikdy nezpochybňoval. Nevím, jestli je vhodné rozvíjet takový minuciózní spor o jeden institut české Ústavy právě zde, ale jde konečně o situaci, která by mohla být velice aktuální i v budoucnu. Vysvětlím tedy proč nemohu s opačným názorem souhlasit a také se pokusím osvětlit, jak je možné, že se na věc díváme každý jinak.

Sobota 24. července 2004: Obránci Fallúdže zajali opel, v němž jely dvě osoby, z nichž se vyklubali američtí špehové. Vezli kovové disky, které používali k označování terčů pro bombardování. Ve snaze ověřit si, zda je toto sdělení pravdivé či ne, vzali mudžáhidové disky a umístili je pod americké kontrolní stanoviště, které předtím obsadili. Když potom Američané stanoviště znovu obsadili a přiletěl bombardovací letoun, zareagoval na signály vyslané diskem a zasáhl je v domnění, že jde o cíl, označený špehy.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Šli jsme dnes s kolegou po Václavském náměstí a přecházeli silnici deset metrů od přechodu. V tu chvíli se odkudsi zleva vynořil policista v bílé košili a my čekali průšvih. Jenže...

Po přečtení příspěvku Štefana Švece "Policie, jak má být" jsem si uvědomil, jak se české policii daří vytvářet virtuální svět, míní Jan Stejskal. Nárazové akce jako Kryštof nebo ta současná pražská přechodová se přeženou, aniž by nechaly nějaké stopy na skutečné bezpečnosti na silnicích. Chování aktérů se možná na pár dní změní, ale pak se vše vrací do původního stavu. Zůstává mediální úsměv vlídného kníratého pána, letáček a nejasné vědomí, že policie cosi dělá. A málokdo si uvědomí nesoulad televizní akce se skutečným denním stavem na našich silnicích. A řekl bych, že by mnohem víc lidí ochotně přecházelo po zebře, kdyby třeba alespoň ty světly řízené přechody byly svým nastavením vůči chodcům méně diskriminační.

Nominace V. Špidly na místo českého komisaře v Evropské komisi se zdá být první závažnou chybou, které se nová nastupující vláda staré "trojkolky" chystá dopustit. Zatím však není nic ztraceno. Českým obohacujícím příspěvkem k práci evropských orgánů a institucí by se neměl stát prověřený postup, zvaný pokus - omyl.

Článků, věnovaných osobě Vladimíra Špidly, je v současné době zajisté dost. Otázek kolem pádu dvouletého předsedy a premiéra bylo ve sdělovacích prostředcích, českých hospodách a dalších státotvorných institucích také dost, nicméně jednu otázku si ještě položme.

29.7.2004 16.00

Nový text dohody, termín jehož zpracování byl již několikrát odsunut a naposledy byl očekáván dnes v ranních hodinách, doposud nebyl dopracován. Ve středečních nočních hodinách však dospěla skupina FIPs (Five interested parties: USA, EU, Indie, Brazílie, Austrálie) ke kompromisu při projednávání základních prvků rámce pro zemědělská vyjednávání.

Ve středu jsem znovu hovořil s Vojtěchem Jasným v jeho hotelovém pokoji v Uherském Hradišti. Vyjádřil totiž prosbu, abych v rozhovoru s ním, který jsem v Britských listech publikoval v minulých dnech, doplnil některé další informace. Což tímto činím a doporučuji Jasným zredigovaný a doplněný rozhovor (obsahuje i novou historku o setkání s Chruščevem, viz výše) vaší pozornosti.

Vojtěch Jasný je neuvěřitelnou studnicí informací. Vše, co vám řekne, je pouze špička ledovce. Od každé jím vyřčené věty by bylo lze jít do hloubky libovolným směrem. Sdělil mi, že ho můj rozhovor inspiroval k tomu, aby skutečnosti, poprvé v něm zveřejněné, podrobně rozvedl v nové životopisné knížce. Doufejme, že knížka skutečně vznikne.

S režisérem Vojtěchem Jasným (nar. 1925), autorem filmů Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci, hovořil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti Jan Čulík.

Reklama je tuze zvláštní prostředek komunikace. Ne vždy mluví pouze jedním jazykem a ne vždy se člověk dozví to, co by očekával. Především v případech, kdy má reklama (zejména formou televizních šotů) snahu sdělit konzumentovi něco víc, než že bílá bude za jistých, ovšem zcela specifických okolností skutečně bílá, nebo že kousky ovoce v daném jogurtu jsou bezkonkurenčně největší, ne-li dokonce opravdové. Je patrné, že některé vizuály mají ambice tvářit se jako svébytná díla lidského umu a jejich sdělení nechtějí být jen propagací zaručené kvality produktu, pročež je někdy velmi těžké je přesně interpretovat.

Udělal jsem asi chybu, že jsem se vydal na nový "dokumentární" film Jana Svěráka a Martina Dostála o Svěrákově otci Zdeňku Svěrákovi. Jistě je vždycky problém, když autor natáčí film o vlastním blízkém příbuzném. Film Tatínek dost silně vyznívá jako PR akce. Není v něm absolutně nic nového ani objevného. Je to jen výrok o Zdeňku Svěrákovi, že "existuje". Exegi monumentum aere perennius, říká mladý Svěrák. Pokusil se svému otci postavit pomník. Je toho však skutečně schopen?

Myslím si, že nejlepší věci jsou vždycky nakonec o jednotlivcích a o jejich vztazích. Ať se to odehrává v jakékoliv době a za jakékoliv situace.

Jan Čulík hovořil v Uherském Hradišti se spisovatelkou Irenou Douskovou o jejích knihách.

Recenze záznamu divadelního představení podle knihy Ireny Douskové Hrdý Budžes ZDE

V úterý večer se promítal na Malé scéně Slováckého divadla na Letní filmové škole v Uherském Hradišti dvouhodinový televizní záznam příbramské inscenace, vzniklé podle knížky Ireny Douskové Hrdý Budžes. Jde o vynikající fiktivní monolog asi devítileté holčičky, volně založený na autobiografických zážitcích samotné autorky (do první třídy šla v prvním normalizačním roce 1970). Komunistický normalizační útlak je v dívčině prostředí i v její rodině přítomen, avšak kniha Ireny Douskové není politický antikomunistický pamflet. Je to mnohovrstevnaté svědectví o autentické skutečnosti.

Divadelní představení stoprocentně nese až geniální herecké nadání Barbory Hrzánové, která hraje onu asi devítiletou holčičku a vede po celou inscenaci vlastně jediný monolog. Vstupy ostatních dvou herců jsou vinou režisérova pojetí nepřesvědčivé a přehrávané. Je paradoxem, že za toto vynikající, nepolitické umělecké dílo, přesně řečeno za neopatrný výrok herečky Hrzánové, učiněný, když ji za její výkon byla udělována Cena Thálie, jsou Hrzánová a zároveň zřejmě nyní i Dousková terčem popotahování v souvislosti s možným trestním stíháním za verbální "trestný čin". Znovu se tedy vynořuje v České republice neřešený problém s tzv. "verbálními trestnými činy".

Myslím si, že nejlepší věci jsou vždycky nakonec o jednotlivcích a o jejich vztazích. Ať se to odehrává v jakékoliv době a za jakékoliv situace.

Autorka vyjádřila v rozhovoru s Janem Čulíkem zkratkou to, co lze cítit u každého, který svůj život prožije. Posedlost Jana Čulíka odhalováním zákoutí minulosti "za komunismu" a v ní všeho "totalitního" jako symptomatického pro tvorbu je zvláštní. Čulík hledá žurnalistické odpovědi tam, kde jsou jen provokativní otázky a odpovědi dává tvorba sama. Musí. Protože ona je cílem tvůrčího počinu, ne život.

Světová obchodní organizace WTO a delegace jejich členů v uplynulém a tomto týdnu znásobily úsilí, jehož výsledkem by měla být na konci července dohoda o základním rámci jako předpokladu pro pokračování současného kola obchodních jednání. Dohodu schválí Generální rada, jejíž současné zasedání bylo přerušeno až do okamžiku, kdy budou členové připraveni k odsouhlasení textu dohody. V těchto chvílích však nelze předpovídat, zda k dohodě skutečně dojde a jakou podobu bude dohoda mít.

Nový český premiér Stanislav Gross je ve věku 34 let podle listu Guardian příkladem "nového typu dynamických nových vedoucích představitelů ve východní Evropě". Nebude váhat zneužívat svých pravomocí.

Motto:

Přes sedm hodin včera blokovala dálnici D 1 ve směru na Brno řetězová havárie deseti aut, která se stala u Střechova na Benešovsku. Nehoda se stala odpoledne v úseku před částečnou dopravní uzavírkou. Tady do sebe postupně narazily dva nákladní a osm osobních automobilů. Při kolizi bylo zraněno šest lidí, z toho čtyři těžce. Jednu ženu převezl vrtulník do nemocnice v Praze-Motole. Provoz byl obnoven až v pozdních nočních hodinách.

Každý rok ta čísla klesají a každý rok jsou vítána jako triumf. Británie má nyní nejbezpečnější provoz na silnicích v Evropě. Jen 3508 lidí bylo loni usmrceno na britských silnicích a jen 171 z nich byly děti. Jen 33 707 osob bylo vážně zraněno, napsal v úterý v deníku Guardian George Monbiot a pokračoval:

Budu opakovat známá srovnání. Lidé, kteří zahynou každoročně na britských silnicích, byl zaplnili 30 komerčních letadel. Od roku 1945 zahynulo na britských silnicích více lidí, než kolik britských vojáků přišlo o život za druhé světové války. Od března 2003 zahynulo v Iráku 61 britských vojáků. Na britských silnicích zahyne tolik osob každý týden. Každý sedmnáctý Brit zemře nebo bude vážně zraněn v automobilu. V ČR je na počet obyvatel ještě podstatně větší úmrtnost na silnicích než v Británii.

Situaci však lze napravit. Pro tento v podstatě technologický problém existuje technologické řešení.

Navzdory sporným začátkům protagonistů stalinského režimu, kteří se s jeho režimem útlaku museli začátkem padesátých let identifikovat, aby pak byli schopni svobodné akce, byla jejich díla, vytvořená už koncem padesátých let, pozoruhodně svobodná. Jistě je to také proto, že období před rokem 1960 bylo prvním obdobím tání. Stalinismus byl na ústupu především v Sovětském svazu, a to muselo mít vliv i na tuhý režim v Československu.

Ať je tomu jakkoliv, Jasného film Touha (1958) je vzdorným gestem, hozeným komunistickému režimu. Ten film je překvapivě svobodný a v daném dobovém kontextu je skutečně zjevením. Podle Jasného svědectví byla při jeho vzniku pro něho katalyzátorem existenciální zkušenost: v krátkém sledu mu zemřela matka, narodil se mu mrtvý syn a pak mu zemřela i jeho první žena. Od té doby se stal mystikem, který věří, že je nutno se oddat osudu, a v tom hledat svou sílu. Možná že právě proto působí Jasného Touha tak neuvěřitelně svobodně.

Bytovou politiku ČSSD po roce 2000 charakterizují causy neuvěřitelně kompromitující a znevažující stranu jako celek.

Nevídaným způsobem byl promarněn politický kapitál, který poskytoval volební program a vládní prohlášení z roku 1998 včetně schválené Koncepce bytové politiky z roku 1999. Ztráta důvěryhodnosti a pokles voličských preferencí včetně výsledků voleb do Parlamentu EU to jsou také plody rezignace na sociálně demokratickou bytovou politiku, která patří k pilířům sociálního státu. Její vliv na širokou voličskou veřejnost je nesporný. Odpověď na otázku proč ČSSD nevolí mladí a značná část seniorů je snadná.

Autor je bývalý ministr pro místní rozvoj za ČSSD

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.