12. 7. 2004
Pohřešuje se veřejnoprávní televizePřed mnoha a mnoha lety scházeli se rytíři kulatého břicha pravidelně, aby besedovali o budoucnosti říše z Kavčích hor. Toho času ocitala se bez pána a co je horší, bez představy kam dále směřovat. Vyzdvihli tedy bájní rytíři z hloubi zásob parlamentního bufetu grál veřejnoprávnosti a dali jej říši bez pána a bez ideje do erbu i do srdce. "Jdi svou cestou, jdi za grálem" vpravili jí do vínku, aby dál mohli v kuloárech bojovat za čest, hrdost a vznešenost. |
Uplynulo od té doby mnoho let. Rytíře kulatého břicha pomalu střídají ještě vypasenější následovníci a ona říše s ušlechtilým erbem se po dlouhé cestě ocitá v zoufalém stavu. A rytíři se zlobí. Ačkoli se vystřídalo mnoho vůdců, nenachází své spočinutí v harmonii. I její lid, kdysi odhodlaný bránit říši před útokem zla, rezignovaně čeká na příchod démona privatizace. A bude hůř. Do hor je špatný přístup, cesty, kterými by se tam mohlo dostat více proviantu a étosu se rozšířit nepodařilo a říše tak trpí stále naléhavější nouzí. Bída je vidět na každém kroku. Česká televize, asi ze zoufalství a bezvýchodnosti situace, rozhodla se rezignovat na hledání mýtického grálu, který se ostatně ihned vrátil tam, odkud jej kulatí rytíři vyhloubali, aby nebyl nějakou náhodou odhalen. V erbu sice zůstal, ale dnes už se ani specializovaní heraldici nemohou dohodnout na tom, co vlastně chtěla legenda pojmem veřejnoprávnost sdělit budoucím pokolením lidstva. Říká se, že je vším a zároveň ničím, že znamená to i ono, ačkoli najdou se i tací, kteří tvrdí, že neznamená nic, každopádně by měla sloužit všem a zároveň nikomu, což předpokládá, že se musí zabývat tím i oním, aby se nakonec nezabývala ničím, tedy kromě sebe samé. V zásadě jde o jakousi obdobu středověkého náboženského sporu mezi nominalisty a realisty. Je to jen pojem nebo má svou reálnou podstatu? Najde se Tomáš Akvinský veřejnoprávnosti? Zatím to vypadá na bitter end, soudě (nejen) dle zpravodajství. Úroveň, na kterou se v tomto slohu dokázali vypracovat ti přes noc zbohatlí snobové Novákovic od vedle, i ta prima pakáž z druhé strany, zdála se po dlouhou dobu nepřekonatelná. Ne že by na to ČT neměla své fondy, avšak něco jí neustále bránilo v rozletu. Po zkušenostech z minulých dnů a týdnů se zdá, že těžký vnitřní boj byl dobojován. Proč se hnát za nedostižitelnou chimérou, když ani nikdo neví, jak vlastně ta zpropadená věc vypadá? Proč se chystat s delikatesami, když člověk nemá jistotu, že se to povede, notabene když lůze víc šmakují buřty s cibulí? Fotbal a herecké hvězdy. Tak se dá stručně vyjádřit náplň hlavního zpravodajského pořadu ČT Události ve čtvrt na osm večer. Připomínám, že zpravodajský blok je složen z hlavní, nosné části ( 20-25 minut), z Událostí v kultuře ( cca 5 minut), předpovědi počasí (cca 5 minut) a z Branek, bodů, sekund, čítajících 10 až 15 minut vysílacího času. Hlavní část je programově vymezena pro důležité události z domova i ze zahraničí, rekrutujících se zejména z oblasti společensky nejvýznamnějších jevů. Nejvíce by tedy měly být zastoupeny události z politického, ekonomického, právního, zdravotnického či občanského sektoru s přihlédnutím k aktuálnosti či závažnosti referované události (berte to jako pokus o strohou definici). Možná že došlo k nějakým neavizovaným změnám, možná se v ČT rozhodli zvýšit míru překvapení a nabízet bez ladu a skladu vše v jednom, možná se posunulo těžiště vytváření dějin lidstva, možná se běh událostí výrazně zpomalil a v ČT si taky konečně řekli, že není důvod dělat si vrásky tam, kde může být sranda. Mohou v tom být zcela jiné důvody a nebo jsem jen zaujatý hnidopich. Nejlepší bude předložit fakta, ať čtenář posoudí sám. Uznávám, že mistrovství Evropy ve fotbale je významnou událostí. Koná se jednou za čtyři roky, fotbal je v ČR nejpopulárnějším sportem s masovou základnou, což platí i v evropském kontextu. Je zcela v pořádku, když je této události věnována ve zpravodajství významná pozornost. Tedy ve sportovním zpravodajství. ČT ale přešila sportovní oděv na univerzál vhodný ke všem příležitostem - střih ani materiál nezapřou partiovku. Ač se turnaj o evropského šampióna konal v Portugalsku, ČT jej s láskou adoptovala a chlubila se novým děckem všude možně. Snad jen s výjimkou volných dnů mezi vyřazovacími zápasy se pravidelně na třetím místě v pořadí zpráv objevovala napínavá reportáž s živým vstupem přímo z místa dění. Živý a zdravý reportér vždy s entuziasmem sobě vlastním přinášel jednu převratnou informaci za druhou. Přijeli čeští fandové - neuvěřitelné. Jsou dobře naladěni- neskutečné. Těší se na zápasy - úžasné. V Portugalsku je horko -zarážející. Překupníci prodávají předražené lístky - nepochopitelné. K tomu bylo servírováno vždy nějaké to "nóó" a "jóó" z úst skutečného a nefalšovaného českého fotbalového fanouška. Celá tahle sranda většinou trvala k pěti minutám, což je v porovnání s celkovým vysílacím časem Událostí objemný zlomek. Nebýt Události zpravodajstvím, myslel bych si, že to snad každý den reprízují. Je ale třeba myslet ekonomicky. Když už je jeden vyžírka na dietách v Portugalsku navíc, tak ať si to taky pěkně odpracuje. Přece se to jen tak nevyhodí. Napadá mě, že ČT se tím přece jen podařilo naplnit ideu veřejnoprávnosti. Pouze v cílové skupině se do propočtů vloudila nějaká chybička, nevím, nevím, kolik platících koncesionářů má ČT v Portugalsku. Ale nebuďme malicherní, v EU přece všichni, Portugalec jako Čech, jednou velkou rodinou jsou. Možná se přece jen pletu. Co když to všechno bylo realizováno proto, že se podstatná část konzumentů české veřejnoprávnosti přesunula do Portugalska? V takovém případě by jistě mohli uplatňovat své veřejnoprávní nároky a požadovat přítomnost poměrného zastoupení veřejnoprávních médií, jakožto vstup do každodenního zpravodajství. V tom případě tedy očekávejme s vrcholící turistickou sezónou přesun zhruba poloviny redakce zpravodajství ČT do Chorvatska, protože tam se během léta vystřídá okolo milionu koncesionářů. Jadran by se tak mohl dostat do znělky Událostí a realizační tým by měl paralelně sledovat dění v obou zemích zároveň, protože kromě počasí je důležité být informován i v sektoru politickém, ekonomickém, právním... Nejen čas, ale i velkou důležitost přisoudili klání o mistra evropského v redakci zpravodajství. Bez ohledu na vítěze turnaje se fotbalu podařilo porazit i jinak vysoce favorizované soupeře. V podstatě celé zahraniční zprávy a většinu domácích, namátkou vzpomenu rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o postavení vězňů na Guantanámu či proces se Slobodanem Miloševičem v Haagu. Asi to bude tím, že se Slobodanovi na letošním šampionátu moc nedařilo. Zato Milan vsítil pět gólů a zaslouží si, aby česká veřejnost věděla, že dostal od dobrovolných hasičů z rodné vísky hasičskou helmu s číslem svého dresu. Na fotbalovou bramboračku plynně navázal karlovarský filmový boršč. Těžko říct, proč je tato společenská perioda tolik přeceňována, je to však realitou a je tedy nutné se s tím mediálně vypořádat. Jeden z prohlašovaných vrcholů českého roku vyšší kultury jistě nabízí plno dobrých filmů, ale jeho mediální podoba se více zakládá na malém lístečku se jmény, u nichž se dá jakž takž předpokládat, že vzbudí obdiv i v těch zemích, ze kterých nepocházejí. Jak jinak lze v hlavním zpravodajském čase informovat o události, ve které jde především o sledování filmů, když právě tato náplň musí být ponechána zpravodajství z kultury, abychom se neopakovali tak často? Vždyť z pohledu celospolečensky závažného má tato událost začátek, průběh medializovaný jinou formou, předání cen a konec. Přitom mezi začátkem a koncem je mýdlová bublina, kterou nesmíme prasknout, ale hezky ji mediálně leštit. Při malém zamyšlení nad podstatou věci mě napadá, jestli to tedy není zbytečné. Tedy není, soudí ČT a opět servíruje živé přenosy se vzácnými trofejemi typu "zlatého fondu" v podobě rozhovorů s všelijakými hvězdami.Od jedné se bylo možné dozvědět, že do Karlových Varů přijela ráda, od druhé tolik, že film, ve kterém hraje je dobrý a jiná zase pravila, že když byl Belmondo mladý, tak vypadal dobře. Výsledkem je několik zmařených minut sporého vysílacího času hlavního zpravodajství. A o čas tady jde především. Zatímco jinde je tento faktor Achillovou patou televizního zpravodajství, v ČT naopak nevědí, jak smést ze stolu dvacet minut autentického vysílání. A když si chtějí v ČT oddechnout od té dřiny cíleně ideologicky ne podbarveným, ale silně natřeným normalizačním seriálem, pak už by bylo snad lepší sledovat a věřit Televizním novinám z roku 1982, které ČT vysílá zřejmě proto, aby doložila smutný fakt, že změna k lepšímu je patrná hlavně v technologické oblasti, poněvadž i při deklarované snížené obsahové kvalitě mají tyto alespoň hodnotu historickou. Hlavně, abychom se měli rádi a dál se na sebe skrz obrazovku hezky usmívali, když je ten svět dnes tak bezstarostný. Inu, když máš v chalupě orchestrion, nevadí, že do ní fičí. |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 7. 2004 | Úloha médií v demokracii | ||
12. 7. 2004 | Pohřešuje se veřejnoprávní televize | Bohumil Kartous | |
7. 7. 2004 | Jak je to s hodnotami | Zdeněk Bárta | |
5. 7. 2004 | BBC pod palbou kritiky už zlikvidovala některé své servery | ||
30. 6. 2004 | BBC chce zpřístupnit na internetu svůj televizní archiv | ||
25. 6. 2004 | Parlamentu se podařilo odsoudit ČT natrvalo do role druhořadého hráče | Jan Prokeš | |
24. 6. 2004 | Televizní a rozhlasové poplatky: Sociální demokracie zradila svůj program | Štěpán Kotrba | |
23. 6. 2004 | BBC "posílí své základní hodnoty" | ||
21. 6. 2004 | ČT chce být stále "názornější"? | Miloš Dokulil | |
21. 6. 2004 | Umění psát | Irena Zítková | |
21. 6. 2004 | Digitalizace: s ČeRTem nebo bez? | Vlastimil Ježek | |
21. 6. 2004 | Opakování je matka moudrosti | Štěpán Kotrba | |
3. 6. 2004 | Poskytuje Václav Moravec svým hostům předem otázky? | Jan Čulík | |
1. 6. 2004 | Jak jsme v Československém rozhlase bojovali proti totalitě | Jan Čulík | |
24. 5. 2004 | Jaká má být televize veřejné služby |