7. 7. 2004
Jak je to s hodnotamipolemika s článkem "Násilí v médiích je odrazem násilí ve společnosti"
Liberální ateista Štěpán Kotrba mně, faráři, fušuje do řemesla, když v Britských listech ze dne 9. června otiskuje své ohnivé kázání, které hřímal na adresu politiků v Senátu při veřejném slyšení o násilí v mediích. Káže pěkně, jen co je pravda! Má skutečně pravdu, za násilí opravdu můžeme všichni, kdo tvoříme étos společnosti. Jen bych se velmi bránil jeho představě, že za všechno zlo na světě mohou všichni politici, kteří jsou všichni šmahem věrolomní, podvodní, ulhaní manipulátoři. |
A také nejsem zcela přesvědčen o tom, že všichni novináři jsou světci, kteří informují o násilí jen aby umožnili politikům prozřít. Nemám rád generalizace. Poněkud mne šokuje Kotrbova věta: "..my lidé z médií můžeme brát názory lidí vážně (jen) do jejich podílu moci". To snad ne?! Není právě toto, totiž to, že (někteří) novináři berou vážně jen to, co má podíl na právě panující moci, jedna z příčin, proč, jak píše Kotrba, si lidé neváží politiky a neváží si hodnot, na nichž vyrostla naše civilizace? Co kdyby se víc novinářů odvážilo registrovat i to, co nemá rozhodující podíl na moci a přeci to existuje ve společnosti, v lidech, kteří žijí skutečně pozitivními hodnotami a vytvářejí je, a vnášejí je tam, kam dosáhnou? Nebyl by to ten správný kšeft? Nepředvádějí nám náhodou (někteří) novináři jen virtuální svět, který se sice dobře v mediích prodává, neboť hraje na onu pokleslou poptávku po násilí, ale který se skutečným každodenním životem většiny z nás nemá mnoho společného? A nejsou to právě skutečně i oni, kteří foukají do ohníčku násilí a zloby a odrazují navíc lidi od zájmu o politiku, neboť podávají falešný obraz o tom, že všichni politici jsou lumpové? Co takhle dát si práci a diferencovat? Neustálé omílání dokola, že celá vláda, celý parlament, všichni hejtmani, všichni starostové atd. jsou grázlové bez rozlišení nemůže vést k ničemu jinému, než k rezignaci na demokratické struktury - když jsou tedy z povahy věci zlé - a k podvědomé touze po návratu starých dobrých časů jednoho jediného osvíceného názoru. Že by, pane Kotrbo? |