K prvnímu problému došlo před pár měsíci, když tehdejší premiér nedokázal srozumitelně vysvětlit a zdůvodnit proč M. Kužvarta navrhl a poté jej nechal napospas zdrcující mediální kampani. Kužvarta, který odborně obstál a dlouhodobě se osvědčil na postu ministra životního prostředí, bez problémů ustál protesty svého resortu proti kontroverzním stavbám jezů a dálnic, novináři znechutili a pak rozdupali. Ukažme, že se dokážeme z chyby poučit a že nejsme v tomto směru natolik důkladní nebo zabednění, abychom ji museli opakovat. Bude nyní lépe, když koaliční předsedové přiznají, že se zmýlili, než by na svém ukvapeném rozhodnutí trvali. Vždyť není žádný spěch. Nová komise začne úřadovat až od podzimu a do té doby je dost času se nad rozlitým mlékem zamyslet a zvážit, zda není Špidlova nominace bez zádrhele a její oznámení přinejmenším předčasné.

Fakt, že odcházející vláda V. Špidlu do Bruselu tento týden již schválila není rozhodující. Usnesení vlády není dogma, jak bylo lze se přesvědčit při změně v osobě Pavla Teličky, se kterým se původně v Bruselu počítalo až do roku 2009.

Nejvíce zarážející na celé situaci je, že si náš slušný bývalý dvojnásobný předseda dokázal o funkci tak přímočaře říct. Dopady tohoto svého počinu snad ani nezvažoval. Dopady na pozici a pověst ČR přímo v Bruselu a v Evropě obecně, na svoji budoucnost - po Teličkovi se bude prosazovat skutečně obtížně - jak odborností, tak jazykově, o komunikativnosti a vhledu do odborných agend nemluvě. Politická podpora může být časem do značné míry též jen formální. Hlavně však dal svým spoluobčanům nahlédnout do svého nitra a do hlubin své morální integrity. Pozitivní nepřevažuje. Nebo za touhu po funkci mohou již nesoustředění odcházející poradci? Nebo - cherchez la femme?

Je za vším skutečně jen opakovaně zdůrazňovaná nenávist KDU-ČSL k Pavlu Teličkovi? Lidovci se musí bavit vskutku výborně. Nejvíce však - a opět - prohrává celá ČSSD, která tímto způsobem své prezentace pomíjí tvrdé dopady na své volební preference. A že jich už moc nezbývá.