14. 7. 2004
Britské výzvědné informace o Iráku: "Pochybné a s vážnými nedostatky"Zprávy britské rozvědky o Saddámových zbraních hromadného ničení před válkou proti Iráku byly "pochybné" a měly "vážné nedostatky", konstatovala ve středu v Londýně oficiální analýza lorda Butlera. Avšak jeho téměř dvou set stránková analýza zároveň vyjádřila názor, že vláda Tonyho Blaira ani výzvědné organizace nejsou vinny "úmyslným zkreslováním či trestuhodnou nedbalostí". Analýza zároveň zdůraznila, že oficiální britská zpráva o údajných iráckých zbraních hromadného ničení neměla obsahovat nechvalně známé tvrzení, že Saddám může těmito zbraněmi zaútočit do 45 minut, a že tato zpráva zacházela až "k naprostým hranicím" výzvědných informací, které byly k dispozici. |
Butler konstatoval, že tyto výzvědné informace nebyly "dostatečně robustní" na to, aby ospravedlnily tvrzení, že Irák porušuje rezoluce OSN, požadující, aby odzbrojil. Butlerova zpráva jmenovala premiéra Tonyho Blaira jako jednu z těch osob, které posílily názor, že oficiální britská zpráva o iráckých zbraních hromadného ničení je založena na nějakých dalších, konkrétnějších, i když třeba utajovaných informacích. Butler v podstatě souhlasil se zhodnocením dosažitelných informací o Iráku, obsažených v oficiální vládní zprávě ze září 2002, včetně tvrzení, že se Irák snaží získat uran z Afriky, avšak poukázal na to, že autoři této oficiální vládní zprávy měly varovat čtenáře z laických kruhů, že výzvědné informace, které jsou k dispozici, jsou omezené a nejisté. Butler zdůraznil, že projev Tonyho Blaira v Dolní sněmovně, v němž britský premiér konstatoval, že je oficiální vládní zpráva o Iráku ze září 2002 "rozsáhlá, podrobná a autoritativní", mohl potvrdit u laických čtenářů dojem, že "existují kompletnější a konkrétnější výzvědné informace, než tomu bylo ve skutečnosti". Tony Blair ve středu odpoledne přijal závěry lorda Butlera bez námitek a přiznal v parlamentu, že důkazy proti Iráku byly "méně jisté a méně podložené, než tehdy bylo uvedeno". Přijal plnou odpovědnost za veškeré chyby, učiněné v dobré víře. Blair dodal: "Zdá se být stále jasnější, že v době invaze neměl Saddám zásoby chemických ani biologických zbraní, které by mohl použít." Uvedl však zároveň: "Nemohu upřímně říci, že se domnívám, že svrhnout Saddáma Husajna byla chyba. Irák, celý region i širší svět jsou bez Saddáma lepším a bezpečnějším místem." Co se týče tvrzení, že Saddám má možnost zaútočit zbraněmi hromadného ničení do 45 minut, lord Butler uvedl, že toto tvrzení nemělo být uvedeno ve zprávě bez jasného vysvětlení, čeho se to týká. Z důkazů, loni na podzim předložených Huttonově vyšetřování, vyplynulo, že zbraně, jichž prý mohlo být užito do 45 minut, byly bitevní chemické zbraně. "Kdyby se tento výrok vztahoval na balistické střely (tak, jak o tom referovaly některé deníky), bylo by to skutečně překvapující. Pokud se to však týkalo bitevní munice, doba 45 minut by vůbec nebyla překvapující a nestálo by to vůbec za to, aby o věci byl informován premiér," konstatoval lord Butler a pokračoval: "Ale ono bylo nejasné, a to v hodnocení Spojeného výboru pro rozvědku z 9. září i ve vládní zprávě o Iráku, co to mělo být za zbraně." Lord Butler vyjádřil podezření, že tvrzení o 45 minutách bylo do zprávy včleněno, "protože to vypadalo dramaticky". Butler však argumentoval, že nenašel důkazy úmyslného zkreslování, "trestuhodné nedbalosti" anebo úsilí interpratovat výzvědné informace tak, aby to vyhovovalo politikům. Důvodem, proč před útokem na Irák britské výzvědné služby chybně tvrdily, že má Saddám zbraně hromadného ničení, bylo to, že téměř neexistovaly lidské informační zdroje (dvě třetiny veškerých výzvědných informací z Iráku pocházely od jediné osoby), avšak Butlerova zpráva nedospěla k závěru, jak to učinili Američané, že byla závislost na emigrantských zdrojích informací zásadní chybou. I Butlerova zpráva však konstatuje, že hlavní tvrzení, obsažená ve zprávách od agentů z Iráku musela být stažena, protože se ukázalo, že jsou nespolehlivá. Analytikové, kteří hodnotili informace, shromažďované rozvědkou, si nebyli plně vědomi, jaký přístup k informacím a jaké zázemí mají klíčové zdroje informací v Iráku a neměli tedy k dispozici materiál, který by jim umožnil porozumět jejich motivaci. |