26. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 7. 2004

Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá

Slavnostní akt v Brně za přítomnosti velvyslance státu Izrael

Před několika dny byla v brněnské pevnosti Špilberk odhalena pamětní deska Židům. Byli zde za druhé světové války vězněni nacisty. Na první pohled lokální slavnostní akce - jako řada jiných, která si nezaslouží většího povšimnutí a už vůbec ne kritického zhodnocení. Jenže ouha, ono to bylo větší. Celý akt se udál za přítomnosti pozvaného velvyslance státu Izrael Arthura Avnona a dokonce až z USA přijel desku odhalit Charles Ticho, který prý také desku nechal vytvořit. Místo malé vzpomínkové akce tedy akt vysloveně na mezinárodní úrovni. Vysoký zástupce města - nejspíše z vládnoucí a všudypřítomné ODS - také nechyběl.

Špilberk je za svoji více jak sedmsetletou historii proslulý jako pevnost první kategorie a jako světoznámé vězení, kde si své tresty odpykávali zločinci a trestanci ze všech možných koutů tehdejší Evropy. Mezi nimi známí rakouští vojevůdci Bonneval a Wallis nebo nechvalně známý plukovník pandurů Franz Trenck, který na Špilberku zemřel v roce 1749. Kromě toho byl sídlem vrchnosti a svého času na Špilberku po svém nuceném odchodu z Prahy pobývala například i Blanka, první žena císaře Karla IV. Odhalení pamětní desky pouze Židům je proto velmi sporné.

Nikdo nechce znevažovat utrpení Židů za nacistického režimu. Je však trapnou skutečností, že těm ostatním zde vězněným národům nikdo pamětní desku nechystá a nikdo jejich utrpení nepřipomíná, nikdo ani nezve velvyslance států, aby přijeli. Je také známo, že zmíněnou deskou uctívané židovské osoby za druhé světové války na Špilberku pobývaly pouze přechodně a poté odcházely na jiná neblaze proslulá místa nacistické perzekuce. Kolik osob zde bylo v oné době zadržováno, se dokonce ani neví.

Připomeňme rovněž, že po celá dlouhá století své historie bylo město Brno vždy spojováno s pevností Špilberk, která městu dávala punc nedobytnosti a Špilberk byl vždy symbolem Brna. Ve stejný čas byli Židé z města buďto úplně vypovězeni nebo jim byl alespoň jejich pobyt ve městě silně omezen.

Celou akci lze označit za politickou nebo minimálně s politickým podtextem. Když už nemáme v Brně Auschwitz ani Terezín, máme alespoň Špilberk a co na tom, že to byla jenom prvotřídní pevnost. Hlavně, že tam byl někdo za zdí zadržován. Zřízení pamětní desky Židům v pevnosti Špilberk bylo nevyváženou, zbrklou a provokativní akcí, která jistě nebyla naplánována náhodně.

Jen stěží lze předpokládat, že mezinárodní hosté z Izraele a USA přijeli jen na popud místního kastelána a povolení umístit desku vydal místní průvodce tamějšími kasematy. Odhalení v Brně se odehrálo v době, kdy Izrael je již dlouhou dobu oprávněným terčem celosvětové kritiky. Velvyslanec státu Izrael byl do Brna pozván, aby přijel aktivně vzpomenout věznění svých židovských spoluobčanů za mohutnými zdmi Špilberku a přitom ve stejnou dobu jeho domovská země odmítá zbourat vlastní vysokou zeď, která je označována jako rasistická, k jejímuž odstranění jednoznačně vyzývá poslední rezoluce OSN, a která dle mínění mezinárodních odborníků omezuje na lidských právech neporovnatelně větší množství lidí, než kdysi zdi Špilberku v Brně.

Je rovněž tak známo, že nedávné projevy premiéra Izraele Šarona vyvolaly mezinárodní skandál, když vyzval 600 000 plnoprávných občanů suverénního státu Francie, aby zemi co nejrychleji opustili, protože prý je tam antisemitismus. Kde není?

Vysoký představitel EU Solana se nedávno vyjádřil, že Evropa do chronicky problematického a násilného dění v oblasti okupované Palestiny zasahovat bude, ať se to Izraeli líbí nebo ne.

V souvislosti s deskou na Špilberku nemá cenu hodnotit ani stát Izrael ani postoj Židů, je ale třeba zdůraznit, že ochota vycházet státu Izrael všemožně vstříc, kterou představitelé města Brna za ODS projevují (a doufejme, že opomenutím jiných nikomu v městu významnému nekřivdíme), silně připomíná jankovité chování vzniklého státu Československo po roce 1918. Tehdy totiž prezident Masaryk nechal v Praze nad Hradčany vyvěsit husitský prapor a vyvolal tak okamžitě roztržku se svatou stolicí ve Vatikánu. Nepřipomíná vám to podobné chování nynějšího prezidenta, který pro změnu zase odmítá nad Hradčany vyvěsit jinou, tentokrát mezinárodně uznávanou vlajku?

V době, kdy je stát Izrael kritizován Mezinárodním soudním dvorem a OSN za lidským právům odporující činy, by se představitelé Brna měli vyvarovat projevů politické negramotnosti a neprozřetelného chování, kterým torpédují společnou celoevropskou politiku. Jinak budou brzy v Evropě platit za černou ovci kontinentu.

Odhalení pamětní desky pouze Židům je zneuctění osudu ostatních zde zadržovaných osob jiných národností, které za sedm set let trvání pevnosti Špilberk jednoznačně převažují. Uctívat a vyzdvihovat občany jednoho státu nad jiné se nemá a nepatří to ke slušnému chování. To by již měli vědět i v Brně.

A dodejme ještě, že vnitřní problémy města Brna si do budoucna vyžadují vysoko napřažené ruce pro evropské strukturální fondy. Změní se diametrálně politika města Brna s příchodem eura?

Inu každý je strůjcem vlastní pověsti.

                 
Obsah vydání       26. 7. 2004
26. 7. 2004 Návrh koaliční smlouvy
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Česká byrokracie zabránila známému íránskému režiséru, aby přijel do Uherského Hradiště Jan  Čulík
26. 7. 2004 Zdánlivá dvojjazyčnost Letní filmové školy a seznam dalších závad Jan  Čulík
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
23. 7. 2004 Internetová svoboda a její budoucnost
26. 7. 2004 Jsou neexistující "zemanovci" vlivní nebo bezvýznamní ? Ivan  David
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
24. 7. 2004 Státní vyznamenání Mašínům? ANO! Petr  Bísek
23. 7. 2004 "Československo" jako země, kde policie střílí po chodcích Jan  Sýkora
26. 7. 2004 Mexické bezpečnostní špičky si dávají implantovat mikročipy proti únosům Miloš  Kaláb
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
24. 7. 2004 Deník Guardian je za posledního půl roku na Google News nejpopulárnějším zdrojem zpravodajství
25. 7. 2004 Český sen o českém snu Zdeněk  Bárta
26. 7. 2004 Ministerstvo školství by měl vést odborník Radek  Sárközi
23. 7. 2004 Špidla bude "vykopnut nahoru"?
23. 7. 2004 Zdiskreditovaný spojenec Tonyho Blaira nominován na komisaře EU
24. 7. 2004 Za "tvrdou práci" bude mít eurokomisař plat 600 000 Kč měsíčně
24. 7. 2004 Usáma bin Ladin se šíří jako počítačový virus
23. 7. 2004 Politika - nevstupovat Václav  Dušek
23. 7. 2004 V Británii byly povoleny "designer babies" na záchranu sourozenců
22. 7. 2004 Blair nahradil politiku reklamou Jan  Čulík
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
15. 7. 2004 Martin Bormann -- pravá ruka Adolfa Hitlera sovietskym špiónom? Vladimír  Mikunda
21. 6. 2004 Tajné stránky dňa D Peter  Greguš
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu   
24. 9. 2003 Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění? Fabiano  Golgo
23. 9. 2003 Ještě jednou k otázce morálky v umění Jan  Paul
12. 9. 2003 Leni Riefenstahlová: byla to skutečně nacistka nebo jen prostě Němka, typická pro svou dobu? Fabiano  Golgo
9. 9. 2003 Zemřela Leni Riefenstahlová   
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
18. 8. 2003 Čierny deň nemeckej armády Peter  Greguš
15. 8. 2003 Byl Hitler před mnichovskou konferencí málem zavražděn?   
12. 8. 2003 Pan Hitler by z nás měl radost Ladislav  Kahoun
11. 8. 2003 Nepodarený atentát Michal  Broska
13. 6. 2003 Prezidentské vtipy, ktoré sa stali realitou Peter  Greguš
8. 5. 2003 Osvobození ČSR   

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
16. 7. 2004 Izraelci stříleli na potravinový konvoj OSN   
15. 7. 2004 Skutečnou situaci znají jen ti, kteří ji prožívají Jana  Malá
12. 7. 2004 Kdo mlží a manipuluje fakta? Pavel  Mareš
9. 7. 2004 Mezinárodní soudní dvůr odsoudil izraelskou zeď   
28. 6. 2004 Muži nenechají ženy svobodně dýchat   
25. 6. 2004 Premiér Špidla ignoroval palestinského ministra zahraničí Radmila  Zemanová - Kopecká
22. 6. 2004 Očima židovského vojáka   
22. 6. 2004 Mučení iráckých vězňů americkými vojáky má inspiraci z Izraele   
7. 6. 2004 Ščaranskij: odpoutání je iluze Pavel  Mareš
7. 6. 2004 Izrael, Palestina, Irák: Zajímavé mrtvoly a banální mrtvoly Efraim  Israel
4. 6. 2004 Škody, způsobené palestinskému obyvatelstvu během prvního čtvrtletí   
2. 6. 2004 Izrael není ve válce s palestinským lidem, ale s teroristy, kteří chtějí zničit židovský stát   
30. 5. 2004 Ozbrojenci "usmrtili 22 osob" v Saúdské Arábii   
25. 5. 2004 Islám je neslučitelný s demokracií