30. 7. 2004
"Ideologická klišé exilového literárního encyklopedisty"Polemika s článkem "Jak si Hurvínek představuje válku...
...a Jan Čulík "útrapy" filmařů v době "reálného" socialismu"
Existují specifické jazykové prostředky a postupy, s jejichž pomocí může znalý pisatel potřebným způsobem předem rámovat čtenářovy představy i obrazy, týkající se konkrétního tématu, a to skrytou, takřka podprahovou formou, aniž by si toho byl čtenář plně vědom. Tyto postupy jsou velmi dobře popsány a zpravidla bývají uváděny jako odstrašující příklady žurnalistické praxe. Spojení "exilový literární encyklopedista", které ve své polemice použil Štěpán Kotrba, nepředstavuje z tohoto hlediska nic jiného než klasický pokus o intelektuální a sociální znevěrohodnění toho, kdo je tímto titulem označen. |
Pisatel při tom spoléhá na temná residua v duši českého čtenáře a de facto jím manipuluje. Lidi, podívejte se, vždyť ten člověk je emigrant, zabývá se literaturou a dokonce se tím i živí! Možná čte i knížky! Dané spojení, z něhož se u Kotrby už bohužel začíná stávat literární topos, je navíc součástí širší argumentace ("Čulík neporozuměl mnohovrstevnaté době, kterou neprožil, jejíž étos nepochopil a ke které přistupuje pod dojmem ideologických klišé exilového literárního encyklopedisty"). Výrok má zjevně odkazovat na logicky nesprávné, typické "lidové" mínění: Když to neprožil, tak tomu prostě nemůže porozumět! Jakýkoli bytostný zážitek zakládá zkušenost, která je jen velice těžko sdělitelná, či dokonce přenositelná, ale předem z toho neplyne, že mínění toho, kdo jej nezakusil, je takříkajíc méně možné. Vadí mi vulgarity v textu a nepřítomnost noblesy a nadhledu, které předem diskvalifikují pisatelovu argumentaci. Vadí mi hrubost maskovaná žovialitou, která prozrazuje sníženou schopnost diskutovat. Vadí mi klišé a generalizace, které jako vždy znemožňují proniknout k podstatě problému a pouze utvrzují stereotyp. Nemohu souhlasit s uvozovkami ve spojení "všechny "totalitní" vysoké školy", protože pro ně nenalézám důvod. Nemohu souhlasit se zavádějící větou "poválečná obnova země, rozbombardované povětšinou zbytečnými nálety amerických letadel a zničené ustupující německou armádou", protože americké spojence Československa klade na roveň nacistickým okupantům, třebas to nikde explicitně neříká. Tento jazyk a styl může být působivý a snad i čtenářsky vděčný. Především je ale velmi neprofesionální. Je to řeč hněvu. Literatura k tomuto večeru: Čapek, Karel: Marsyas čili Na okraj literatury
Fidelius, Petr: Řeč komunistické moci<
Just, Vladimír: Slovník floskulí
Černý, Václav: Paměti II. Křik Koruny české. (1938-1945. Náš kulturní odboj za války)
Štoll, Ladislav: Třicet let bojů za českou socialistickou poesii.
Autor je student bohemistiky a klasických jazyků na FFUK v Praze |
Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 7. 2004 | "Ideologická klišé exilového literárního encyklopedisty" | Jakub Žytek | |
30. 7. 2004 | Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět | Štěpán Kotrba | |
29. 7. 2004 | Stereotypy a osobní zkušenost | Štěpán Kotrba | |
28. 7. 2004 | Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? | Jan Čulík | |
28. 7. 2004 | Jak si Hurvínek představuje válku... | Štěpán Kotrba | |
28. 7. 2004 | Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus | Jan Čulík |