Zpravodajství iráckého odporu za dny 17. - 19. června 2004 sestavil Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Čtvrtek 17. června 2004

Série silných explozí v Bagdádu

Americká agentura AP oznámila, že v ranních čtvrtečních hodinách otřásla Bagdádem série prudkých explozí. Bombovými útoky iráckého odporu na několika místech po městě bylo zabito nejméně 41 iráckých kolaborantů. Podle svědků nad místy explozí stoupaly mraky černého kouře.

Útok odporu na americkou základnu al-Muthanna

Při bombovém útoku kolem 9:00 místního času na americkou základnu al-Muthanna bylo zabito 35 kolaborantů a 135 zraněno. Většinou šlo o zájemce o přijetí do tzv. irácké armády, tvořené pod dohledem USA, kteří stáli ve frontě před tamním odvodním střediskem. Zájemci o službu u Američanů právě vystoupili z autobusu, když bílé sportovní auto naplněné dělostřeleckými náboji najelo do jejich fronty a explodovalo. Pozůstatky byly roztroušeny po zakrvavené čtyřproudé silnici. Obrovská exploze byla slyšet na vzdálenost několika mil. Jeho síla byla tak veliká, že bylo zničeno také nejméně deset aut, zaparkovaných v blízkosti základny. Podle loutkového policisty Sa'da Náfí'ho z útočného auta zůstal pouze motor a tachometr. Místo útoku navštívil i tzv. premiér Ijjád 'Álawí. Důkladně obklopen západoevropskými strážci a iráckou loutkovou policií prohlásil akci za "zbabělý útok".

Média shromáždila údaje o obětech útoku podle zpráv z nemocnic. Během ranních hodin po výbuchu sdělil AFP Abd al-Mun'im Muhsin z pohotovosti nemocnice Karamá, že přijali devět mrtvých a 47 zraněných. Ředitel nemocnice Karak Abd al-Hádí Abd al-Ámir uvedl, že jeho ústav převzal sedm mrtvol a 30 zraněných osob. Nemocnice Jarmúk udávala 17 mrtvých, zatímco dr. Rana Abd al-Karím uvedla, že do její nemocnice se dostalo 50 zraněných.

Další útoky odporu

K dalšímu útoku auta s výbušninou došlo blízko města Balád severně od Bagdádu. Tady bylo podle sdělení americké armády zabito šest iráckých loutkových vojáků.

Třetí auto vybuchlo téhož dne před budovou městské rady v Jathribu, kde byli zraněni čtyři členové loutkových tzv. civilních bezpečnostních sil.

Útoky odporu na americkou okupační základnu u Bagdádu

Ve středu v noci ostřelovaly síly iráckého odporu ze čtvrti 'Ámiríja 82mm minometnými střelami americkou základnu na Saddámově mezinárodním letišti. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam se podobné ostřelování už stalo prakticky denní rutinou. Američané jako obvykle nevydali žádnou zprávu o svých ztrátách či škodách. Ve čtvrtek ráno ostřelovaly síly odporu stejnou základnu raketami. Podle katarské agentury QANA ze základny stoupal sloup kouře a bylo slyšet kvílení sirén. Američané ovšem ani tentokrát nic o útoku nesdělili.

Zemřel první maďarský voják

Bomba iráckého odporu položená u silnice explodovala ve čtvrtek jižně od Bagdádu v Suwajrá a zabila maďarského okupačního vojáka. Jde o prvního mrtvého maďarského vojáka v Iráku.

Odpor zlikvidoval špiónku

Korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na očité svědky oznámil, že irácký odpor ve středu zastřelil v bagdádském obvodu 'Ámiríja blízko velké mešity Maluki ženu v černé abáji. Podle svědka ji bojovníci odporu zastřelili z jedoucího auta. Obyvatelky ženské části vesnice 'A'ilát al-'Iraq ji považovaly za udavačku, pracující pro americké okupační síly.

Irácký odpor bude stíhat obchodní spolupráci s USA a sionisty

Irácký odpor ve čtvrtek pohrozil, že bude napříště trestat všechny obchodní a hospodářské instituce, kolaborující s okupačními silami a zveřejnil seznam jejich jmen. Podle prohlášení byl plán akcí v tomto ohledu již vypracován.

Velitel iráckého odporu v telefonickém rozhovoru pro jordánský deník al-'Arab al-Jawm varoval před agenty, kteří umožňují sionistickým společnostem dostat se na irácký trh pod rouškou účasti na "projektech rekonstrukce Iráku": "Tyto společnosti rozkrádající přírodní bohatství včetně ropy spoluprací s iráckými agenty, budou terči útoků odporu, které znemožní jejich pronikání na irácký trh. Zvláště stíháni budou ti, kdo dovážejí zakázané zboží jako drogy a tím zneužívají tíživé ekonomické situace Iráku."

Útoky na britské okupanty u 'Amará

Síly odporu, patrně náležející k mahdistům, ostřelovaly podle britského vojenského mluvčího ve čtvrtek ráno lehkými zbraněmi a granátomety britská vojenská vozidla při dvou samostatných útocích ve městě 'Amará. Devět vozidel bylo podle mluvčího poškozeno. Plukovník loutkové policie Alí Husajn oznámil, že mahdisté zasáhli pěti minometnými střelami v noci ze středy na čtvrtek budovu štábu okupačních armád. Britské síly podle něho palbu opětovaly. Minometné střely dopadly také na britskou základnu u hlavní silnice mezi 'Amará a Basrou. 'Amará je převážně ší'itské město 365 km jihovýchodně od Bagdádu. Patří k hlavním oporám Muqtady as-Sadra a srážky s okupačními silami jsou tu časté.

USA získají 3 000 vojáků z Jižní Koreje k posílení své kontroly nad Irákem

Jižní Korea ve čtvrtek oznámila, že na rozkaz z Washingtonu vyšle asi 3 000 svých vojáků do Iráku. Opatření schválil jihokorejský parlament v únoru, ale bez konkrétního určení.

Pátek 18. června 2004

Útoky odporu na americké základny

Jeden americký okupační voják byl zabit a jeden žoldák "podnikatel" ze společnosti Kellog, Brown & Root byl zraněn při minometném útoku iráckého odporu na americkou základnu v jižním Bagdádu, kde se nachází 1. jízdní divize. AFP na základě sdělení oficiálního amerického zdroje oznámila, že na základnu dopadlo šest minometných střel. Americké prohlášení neoznámilo národnost zraněného žoldáka. Kellog, Brown & Root je pobočka americké společnosti Halliburton, která je úzce spojena s americkým viceprezidentem Dickem Cheneyem.

Odpor ostřeloval v pátek rovněž americkou základnu v Karmě západně od Bagdádu. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam způsobil raketový útok na základně veliké škody. Na základně vypukl požár a okupanti museli k jeho uhašení použít letouny. Ještě večer viděli obyvatelé okolí stoupat ze základny hustý černý kouř. Podle místních obyvatel odpálili bojovníci odporu středně velké rakety z řady různých míst, ale koordinovaně najednou. Použité rakety patřily ke zbytkům raket, patřících někdejší irácké armádě, ale bojovníci si je dokázali upravit, takže je jejich účinek několikrát větší než se původně počítalo.

Útoky odporu na americké vojáky

Američané v pátek oznámili, že u silnice ve čtvrti Kamalíja ve východním Bagdádu, vybuchla bomba pod americkým konvojem. Po výbuchu zaútočili partyzáni na okupanty střelbou ze střech domů. Podle amerického prohlášení vojáci opětovali palbu a způsobili odporu "mírné škody". Zemřeli také tři iráčtí civilisté, prohlášení se však nezmiňovalo o tom, která strana jejich smrt měla způsobit.

K dalšímu útoku odporu na americké vojáky došlo v Samarrá'. Tam bojovníci varovali místní obchodníky, aby zavřeli své krámy, a poté zaútočili na Američany na místní policejní stanici. Podle agentury AP očití svědkové sdělili, že vojáci palbu opětovali a zranili dva bojovníky. O ztrátách na straně amerických vojáků nebylo sděleno nic.

V pátek za svítání zaútočili bojovníci odporu na štáb 1. brigády americké armády v mósulské čtvrti Risála a vážně zranili tři americké okupační vojáky. Podle egyptské agentury MENA američtí vojáci uzavřeli všechny cesty vedoucí ke štábu a celou čtvrť. Zajali sedm Iráčanů s odůvodněním, že měli u sebe ruční granáty, a odvezli je k výslechu na základnu na mósulském letišti.

Boje odporu s americkými vojáky u Ba'qúby

Irácký odpor zaútočil podle amerického majora Neala O'Briena v pátek kolem 7:45 ve městě Buhríz u Ba'qúby na americkou okupační hlídku, patřící k 1. jízdní divizi. Šlo o druhou srážku bojovníků odporu s americkými silami za poslední dva dny, protože tentýž útvar byl terčem útoku odporu už ve čtvrtek. Americké síly se v oblasti objevily přede dvěma dny, údajně s tajným posláním.

Američané také oznámili, že během těchto dvou dnů zabili sedm bojovníků odporu, ale podle sdělení ba'qúbské hlavní nemocnice všichni zabití a zranění těchto dnů byli jen iráčtí civilisté. Bojovníci odporu obvykle se zraněními nepřicházejí do nemocnic, protože se obávají, že by se při případné razii dostali do amerického zajetí.

TV al-Džazíra oznámila, že obyvatelé oblasti opouštěli od čtvrtka své příbytky, aby unikli z nebezpečné zóny bojů, protože američtí vojáci z vrtulníků i jinými zbraněmi podnikali bezhlavé útoky v různých částech města. Celkem opustilo své domy na 4 000 místních obyvatel. Když místní úředník žádal americké vojáky, aby opustili město nebo sdělili důvod své přítomnosti, Američané mu pouze odpověděli, že ve městě "provádějí operaci", ale odmítli sdělit jakékoli podrobnosti. Vrtulníky létající nad domy a auty zasahovala kulometná palba odporu. Maskovaní bojovníci zvedali zbraně a granátomety nad hlavu a oslavovali úspěšné útoky na okupanty. Ženy plakaly radostí nad všeobecnou ofenzívou proti okupaci.

Podle TV al-Džazíra byl v pátek jeden loutkový policista vážně zraněn, když západně od Ba'qúby vybuchla bomba pod jeho hlídkou.

Útok odporu na policejní stanici v Kirkúku

Oddíl iráckého odporu zaútočil v pátek na štáb loutkové "policie ázadí" v Kirkúku. Šéf policie Šajrgo Šákir vyhrožoval zatčením bojovníků, kteří útok provedli.

Bombový útok odporu v Násiríji

V noci ze čtvrtka na pátek explodovala bomba položená partyzány v centru Násiríje. Podle sdělení italského okupačního vojáka, který v rozhovoru pro AP odmítl uvést své jméno, zranila čtyři irácké loutkové policisty. Důstojník loutkové policie v provincii Dhí Qár sdělil, že policejní hlídka bombu odhalila a chtěla ji zneškodnit, ale zařízení vybuchlo, jakmile se přiblížili.

Útok odporu na americký konvoj

Bojovníci odporu zaútočili v pátek ráno v Ghazálíji na okraji Bagdádu na americký konvoj a zničili nejméně jedno nákladní vozidlo. Podle očitých svědectví pak američtí vojáci místo útoku uzavřeli a stříleli kolem sebe.

Nákup průzkumného letounu má zabránit útokům odporu na ropovody

Zdroj z "iráckého ministerstva obrany" v pátek odhalil, že irácké loutkové síly chtějí společně s loutkovým "ministerstvem ropného průmyslu" vysílat průzkumný letoun, aby střežil ropovody, jimiž se irácká ropa odvádí na severu do Turecka a na jihu do přístavu Basra. Toto rozhodnutí je výsledkem neustálých útoků odporu na ropovody, jimiž USA vykrádají irácké ropné zásoby ve svůj prospěch.

Zdroj sdělil agentuře QudsPress, že nové loutkové irácké "letecké síly" koupily z Jordánska dva letouny jako první ze 16 průzkumných letadel, která mají ze vzduchu střežit ropovody. Podobně byly v červnu zakoupeny z Austrálie dva letouny SB7L-360. Letadla by měla dorazit do Basry kolem poloviny července.

Američtí poradci budou působit na všech iráckých ministerstvech

Vysoce postavený americký diplomat odhalil, že 150 amerických poradců bude pověřeno působením v irácké prozatímní vládě.

James Jeffrey, muž č. 2 budoucího amerického diplomatického týmu v Bagdádu, řekl TV al-Džazíra, že po "předání moci" Iráčanům 30. června budou na každém iráckém ministerstvu včetně ministerstva vnitra působit američtí poradci. Dodal, že k vyslání poradců dochází na základě žádosti irácké vlády. Podle něho budou poradci na ministerstvech vítáni. Uvedl, že 150 amerických poradců spolu s dalšími asi 50 poradci ze satelitních zemí budou pracovat pod záštitou Úřadu pro rekonstrukci Iráku, který bude podřízen americkému velvyslanectví v Bagdádu. Jejich úkolem prý bude radit americkému velvyslanci, jak poskytovat pomoc a vybírat projekty. Budou také "očima a ušima" Američanů na ministerstvech, na něž budou přiděleni, a budou údajně hrát hlavní roli v "ochraně iráckého bohatství".

Jeffrey společně se svým šéfem, designovaným americkým velvyslancem Johnem Negropontem, a nedávno jmenovaným velitelem amerických sil v Iráku generálem Johnem Caseym, budou mít za úkol legalizovat okupaci Iráku. Americké velvyslanectví v Iráku bude největším americkým velvyslanectvím na světě s 1 000 amerických zaměstnanců a 500-600 iráckých sluhů. Že půjde o okupační centrum, nikoli o zastupitelský úřad, svědčí i to, že velvyslanectví bude sídlit v bývalém prezidentském paláci v tzv. "Zelené zóně", kde v současné době hlavní štáb amerických okupačních sil.

Irácké ženy demonstrovaly v Iráku proti zločinům v amerických koncentračních táborech

Desítky iráckých žen demonstrovaly v pátek v Bagdádu proti věznění žen okupačními silami a jejich domácími lokaji a proti praktikám okupantů v koncentračních táborech po celé zemi. Žádaly, aby okupanti propustili všechny vězně a respektovali lidská práva.

Ženy demonstrovaly po společných modlitbách před slavnou Abú Hanífovou mešitou v centru Bagdádu. Nesly transparenty odsuzující neodůvodněné věznění žen a americké způsoby nakládání s vězni. V projevech odsoudily americký způsob věznění žen a braní jich jako rukojmích, aby byli mužští příbuzní donuceni se vzdát. Upozornily, že skutečný počet ženských vězeňkyň v amerických koncentračních táborech nebyl nikdy zjištěn, a odsoudily fakt, že když se mučení a vraždy, k nimž docházelo v Abú Ghurajb, dostaly na veřejnost, žádná osoba nebo skupina osob v Iráku neměla možnost se zúčastnit výslechů, týkajících se zločinů, páchaných na jejich bratrech a sestrách.

Jedna z mluvčích vyjádřila politování, že ženy propuštěné z amerických vězení jsou tak plné strachu a studu, jakož i snahy nepřivést své příbuzné do rozpaků, že nechtějí zveřejnit svá jména ani mluvit na podobných demonstracích, jako tato, kde by mohly veřejnosti odhalit brutalitu a zločinnost, jimž byly v zajetí vystaveny.

Mahdisté prohlásili Madínat as-Sadr za území zakázané okupantům

Aws al-Chafádží, ší'itský duchovní blízký Muqtadu as-Sadrovi, vyzval v pátečním kázání v bagdádské mešitě Hikma věřící, aby pokračovali v džihádu a v odporu proti Američanům a prohlásil, že Madínat as-Sadr je "územím uzavřeným pro americké okupanty".

Sobota 19. června 2004

Američané bombardovali civilní čtvrť ve Fallúdže

V sobotu dopoledne zaútočil americký letoun dvěma raketami na obytnou část chudé čtvrti Fallúdže. Útok zničil dva domy a šest dalších poškodil, také v sousedních domech bylo zabito nebo zraněno mnoho civilistů. Loutkové "ministerstvo zdravotnictví" sdělilo, že bylo zabito 16 osob, ale že počet zabitých zřejmě poroste. Obyvatelé udávali 20 mrtvých, mezi nimi nejméně tři ženy a pět dětí, kteří byli podle islámského zvyku ihned pohřbeni, nemocnice hlásily nejméně dva další mrtvé. "V 9:30 zasáhl americký letoun tuto obytnou čtvrť dvěma střelami," řekl fallúdžský šéf policie Sabbár al-Džanabí, když prohlížel trosky. "Dvacet lidí bylo zabito a zraněno. Tento pohled mluví sám za sebe."

Ve Fallúdži záchranáři prohlíželi trosky a hledali v sutinách další oběti. Televizní reportáž AP ukazovala zkroucené a roztříštěné kusy betonu a železa. Několikametrový kráter se plnil vodou před jedním ze zničených domů, muž ukazoval několik výtisků Koránu, poškozených při útoku. AP oznámila, že pobouření obyvatelé obviňovali Američany ze snahy způsobit co největší škody, když po prvním útoku zasáhli druhou střelou zachránce. "Počet obětí je tak vysoký proto, že jsme se po prvním zásahu vrhli pomáhat obětem," řekl Wisám Alí Hamad. "Druhá střela zabila ty, kdo se snažili pomáhat."

V odpověď na to zaútočily síly odporu v sobotu po západu slunce na silnici k Ramádí na americkou kolonu, tvořenou řadou tanků a Humvee, a celou kolonu zlikvidovaly. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam mudžáhidové kolonu obklíčili a pak na ni zaútočili granátomety a minomety. Američané vyslali obležené koloně posily, ale ty už přijely jen k troskám kolony. Američané pak zaútočili tanky, obrněnými vozidly a minomety na fallúdžskou čtvrť 'Askarí, o něco později se objevily i americké letouny. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam bylo zřejmé, že útok je odplatou za masakr americké kolony. Korespondent svou zprávu odeslal v neděli ve 12:55 mekkánského času. Psal v ní, že odpor postup agresorů zastavil. Potyčky a srážky však podle zprávy stále pokračovaly.

Mafkarat al-Islam také informoval, že bojovníci odporu v sobotu večer ve Fallúdže zneškodnili dvě americká Humvee. Jedno z vozidel bylo zničeno totálně a jeho posádka byla zabita, druhé bylo těžce poškozeno a členové posádky byli zraněni. Mimoto odpor zlikvidoval v Chálidíji americký tank a zabil všechny členy jeho posádky. V sobotu v noci pak bojovníci odporu v témže městě překvapili skupinu amerických okupačních vojáků na kontrolním stanovišti a čtyři z nich zabili.

K dalšímu útoku odporu na okupanty došlo v sobotu odpoledne v Saqlavíji u Fallúdže. Osamělý muž na motocyklu házel za jízdy po amerických vojácích granáty, dva z nich zabil a třetího zranil.

V rámci pokračujících bojů zřejmě došlo také k útoku odporu na základnu nějaké místní rozvědky sloužící Američanům. Američané používají špehy, zvláště z příslušníků náboženských a etnických minorit, poté co se jim v několika případech nepodařilo infiltrovat do Fallúdže agenty CIA.

Minometný útok na základnu v Kútu

Irácká loutková policie v sobotu přiznala, že irácký odpor ostřeloval minomety americkou základnu u Kútu 175 km jihovýchodně od Bagdádu. AFP oznámila, že podle sdělení důstojníka loutkové policie Džásima Muhammada dopadlo na základnu, ležící asi 10 km západně od Kútu, nejméně deset minometných střel, na což okupanti odpověděli prudkou střelbou. Posádka základny, již tvoří američtí a ukrajinští vojáci, k tomu použila zápalných bomb.

Útok na policejní stanici v Bagdádu

Američtí okupační vojáci a irácká loutková policie v sobotu přiznali, že při minometném útoku iráckého odporu na policejní stanici v centru Bagdádu byly zraněny tři osoby. Agentuře Reuters sdělili očití svědkové, že na stanici dopadlo sedm minometných střel, z nichž pouze pět vybuchlo. Útok poškodil také blízkou mešitu a dům. Americké síly pak uzavřely prostor, oficiálně proto, že bylo nutno zneškodnit dvě nevybuchlé střely.

Bombový útok na americké vojenské vozidlo

Bomba položená u silnice blízko Fallúdže v sobotu explodovala pod americkou hlídkou a zničila jedno vojenské vozidlo. Podle sdělení očitých svědků američtí vojáci jako obvykle uzavřeli prostor a poté odtáhli zničené vozidlo.

Pokračující boje v Ba'qúbě

Americký vojenský mluvčí v sobotu přiznal, že v pátek v noci byl při kulometné přestřelce s bojovníky odporu u Ba'qúby zabit jeden americký voják, patřící k 1. jízdní divizi. Podle zprávy AFP americký mluvčí prohlásil, že voják byl raněn v boji a zemřel pak v blízké ošetřovně.

V sobotu již třetí den pokračovaly ve městě boje mezi bojovníky odporu a americkými okupanty. Během nich bylo vedle jednoho amerického vojáka údajně zabito také 13 Iráčanů a 54 dalších zraněno. Korespondent TV al-Džazíra z města oznámil, že v sobotu došlo k bojům poté, co americká hlídka vrhla do čtvrti Tahrír a pátrala po bojovnících. Podle amerických mluvčích byli dva okupační vojáci zraněni, když bojovníci odporu ostřelovali jejich hlídku granáty.

K nejprudším bojům došlo v pátek večer v blízkém městě Buhríz. Obyvatelé města, proslulého svými pomeranči, udávali, že během bojů bylo zraněno 20 osob včetně žen, dětí a starých lidí. Velké škody byly způsobeny na domech a obchodech. Podle amerického mluvčího zemřel na následky zranění v Buhrízu jeden Američan.

Zabit jeden Portugalec

Podle zprávy TV al-Arabíja byl při bombovém útoku odporu v sobotu jižně od Basry na silnici do Zubajru zabit portugalský občan a dva iráčtí policisté; další dva byli zraněni. Mluvčí pohotovosti nemocnice v Basře Ismá'íl Mawlá řekl AFP, že šlo o Roberta Carlose, který pracoval jako bezpečnostní strážce pro komunikační společnost Athír.

Podle irácké loutkové policie zemřeli při útoku také dva Iráčané, z nichž jeden byl členem ochranky ropných zařízení a druhý zaměstnancem ropného průmyslu.

Útok odporu na ropný závod

Bojovníci iráckého odporu vystřelili v sobotu kolem 13:00 místního času pět minometných střel na továrnu nacházející se 75 km západně od Kirkúku, kde jsou sestavovány části ropného potrubí pro severní Irák, jimiž proudí ropa do tureckého přístavu Ceyhan. Podařilo se jim zničit potrubí, na němž se právě pracovalo. Šéf bezpečnosti společnosti Oil of the North Ahmad Qasís řekl AFP, že "tři minometné střely dopadly na část dílen, v nichž se sestavuje potrubí pro dopravu ropy do Ceyhanu." Poznamenal, že ropovod je terčem neustálých útoků.

Smrt pěti kurdských kolaborantů; Kurdští nacionalisté ze msty unesli deset taxíkářů ze Samarrá'

Před několika dny bylo partyzány uneseno a popraveno pět kurdských milicionářů, členů kolaborantské "irácké armády". Jejich těla byla naložena do auta a blízko Samarrá' spálena. Člen politického byra Vlasteneckého svazu Kurdistánu Džalál Džawhar řekl, že těchto pět Kurdů bylo členy stran, které spolupracují s Američany, a členy sil, které v Tádží cvičí loutkovou "iráckou armádu". Plukovník loutkové policie Burhán Hadíd Tajjib sdělil AFP, že kurdští střelci s kulomety pak v sobotu ráno vpadli na kirkúckou stanici veřejné dopravy a hledali lidi ze Samarrá'. Našli deset taxíkářů, kteří dopravovali zákazníky mezi Kirkúkem a Samarrá', a unesli je.

Američané údajně zabili nebo zranili v Bagdádu 20 Iráčanů

Podle sdělení amerického vojenského mluvčího pro AFP bylo ve čtvrtek v bagdádském Madínat as-Sadr zabito nebo zraněno 20 Iráčanů v bojích mezi americkými vojáky a mahdisty.

Muqtadá as-Sadr prý zaujal smířlivý tón vůči irácké "vládě"

Kolaborantské rádio Sawa v sobotu oznámilo, že Muqtadá as-Sadr zaujal v pátečním kázání nový a smířlivý postoj vůči Američany dosazené loutkové "irácké vládě". As-Sadr měl zopakovat, že je ochoten podporovat novou vládu, pokud ta věnuje větší pozornost iráckému veřejnému mínění a přestane kolaborovat s Američany. Šajch Džábir al-Chafádží, který as-Sadrovým jménem četl kázání v kúfské mešitě, prohlásil, že prozatímní "vláda" udělala chyby a její členové strávili většinu času mimo zemi. Proto by se měli přiblížit iráckému lidu a ne se od něho vzdalovat. Text kázání se nesl ve zřetelně mírnějším tónu než dřívější as-Sadrova prohlášení, v nichž "prozatímní vládu" dosazenou americkými okupanty odmítal.

USA hodlají rozkrást irácké kulturní dědictví

Informované zdroje z iráckého "ministerstva kultury" sdělili agentuře QudsPress, že se připravuje pokus odvézt staré irácké poklady z asyrského období do Ameriky. Podle jejich sdělení proběhla dvoustranná jednání o transportu předmětů, které patří k nejcennějším historickým pokladům v Iráku.

Mezitím probíhají horečné pokusy amerických společností koupit areály Qišla a Súq as-Saráj na břehu Tigridu a postavit na místě dosavadních budov obytné a obchodní domy. Qišla, odkud je vyhlídka na Tigris, byla za tureckých časů sídlem správy Iráku a před časem byla obnovena v souladu s architektonickými normami 2. poloviny 20. století.

Iráčané, zvláště intelektuálové, se už dlouho obávají amerických pokusů o rozkradení iráckých starožitností a zničení iráckých historických památek.

Zdroj: ZDE