Osoby mohou být trestně stíhány za napomáhání nezákonné praxi anebo jestliže vědomě diskriminují invalidního studenta anebo žadatele o studium. Trestným činem je také poskytovat falešné anebo zavádějící informace o Zákonu proti diskriminaci invalidů.

Podle britského Zákona proti diskriminaci invalidů je protizákonné diskriminovat invalidní žadatele o studium či studenty. Zákon využívá široké definice invalidity. Může se týkat osob s:

• fyzickými potížemi či pohybovými potížemi
• slabozrakostí
• špatným sluchem
• dyslexií
• nemocemi a
• duševnimi chorobami

Diskriminace proti invalidním uchazečům o studium se projevuje dvěma způsoby:

• tím, že se s nimi zachází "méně příznivě" než s ostatními lidmi, anebo:
• když odpovědná osoba neprovede "rozumné úpravy", když se invalidé octnou v "podstatné nevýhodě" z důvodů své invalidity.

Zákon se týká všech činností a všech zařízení, které školská insituce provozuje pro studenty, například:

• všech aspektů studia a vyučování, včetně přednášek, práce v laboratořích, praktických cvičení, praxe v reálu, pracovní praxe v podnicích, atd.
• elektronického studia, dálkového studia
• zkoušek a hodnocení
• studijních zdrojů, včetně knihoven, počítačových zařízení, atd.
• rysů hmotného prostředí, jako jsou budovy, venkovní prostory a zařízení
• sociálních služeb a dalších podpůrných služeb pro studenty
• stravovacích, ubytovacích a odpočinkových služeb
• služeb pro získání zaměstnání

Zákonem požadované "rozumné změny" jsou veškerá opatření, která mohou odstranit podstatné znevýhodňování. Například bude třeba:

• Změnit standardní procedury v instituci
• Změnit vyučovací rozvrh, přepracovat elektronické či další učební materiály, změnit způsob vyučování
• Poskytnout dodatečné služby, jako například tlumočníka pro znakovou řeč pro hluché, anebo materiály v Braillově písmu
• Vyškolit zaměstnance, aby byli schopni pracovat s invalidními osobami a činit příslušné změny
• Změnit hmotné prostředí

Podle tohoto zákona mají instituce povinnost zavést tato opatření anticipačně, předem. To znamená, že se instituce musejí připravit na budoucí přijímání invalidních studentů.

Komise pro práva invalidů (Disability Rights Commission) poskytuje vyjednávací a smírčí služby, kde mohou studenti a instituce neformálně vyřešit své případné spory. Pokud se obě strany nedohodnou, student může vzít věc k soudu.

Příklady

1. Katedru požádá univerzitní Oddělení pro invalidy, aby vážně dyslektickému studentu poskytla kopie textů, které učitel promítá během přednášky, protože student není schopen zároveň si dělat poznámky, číst promítané texty a poslouchat. Avšak katedra to neoznámí všem učitelům, kteří vyučují v tomto kursu, a tak student dostane kopie textů jen ze 2 z 8 přednášek.

2. Univerzita vydá instrukci svým učitelům, že nemají poskytovat invalidním studentům při (písemných) zkouškách čas navíc, protože z toho plynou dodatečné výdaje. Když požaduje dyslektický student při zkoušce čas navíc, učitel mu sdělí, že to není možné, i když ví, že je to protizákonné.

3. Přednášející učitel odmítne dovolit slepému studentu, aby si nahrával jeho přednášky s tvrzením, že na své přednášky vlastní "autorská práva". Slepý student se poradí s právníkem a rozhodne se podat na univerzitu trestní oznámení, s tím, že ho univerzita dostala do znevýhodněného postavení, protože učitel odmítl provést rozumné změny tím, aby mu dovolil si přednášky nahrávat.

4. Učitel oznámí 400 shromážděným studentům, že invalidní studenti mají vystoupit a jít s ním do vedlejší místnosti, kde jim poskytne informace o speciálních opatřeních pro invalidy v době zkoušky.

Otázky k příkladům

A. Jde v těchto případech o protizákonné zacházení s invalidy?

B. Pokud ano, jaké "rozumné změny" měla instituce učinit, aby neznevýhodňovala invalidní studenty?

C. Existují v těchto případech nějaké důvody, proč by se měl invalidní student ponechat v znevýhodněném postavení, anebo proč nelze učinit "rozumnou změnu"?

D. Jaké systémy by měla instituce vytvořit, aby bylo zajištěno, že plní své povinnosti podle Zákona proti diskriminaci invalidů?

Lidé se specifickými studijními problémy - Dyslexie

1. Lidé s dyslexií mohou mít potíže s čtením, psaním, pravopisem, s organizací psaného textu, s pamětí, s logikou a s dlouhodobým soustředěním. Kromě toho nemusejí žádat o pomoc, protože na sebe nechtějí upozorňovat. Je zapotřebí se chovat citlivě a umožnit dotyčným osobám, aby promluvily o pomoci, kterou potřebují.

2. Dejte osobám, které mají potíže se čtením, dostatečné množství času, aby si text mohly přečíst a porozumět mu. Neočekávejte, že budou schopny číst text okamžitě na veřejnosti nahlas anebo se k němu hned vyjadřovat.

3. Mnohdy je obtížné vyplňovat formuláře. Nabídněte dané osobě pomoc.

4. Když od studentů něco požadujete, instrukce musejí být jasné, musejí být napsány jasným písmem anebo vyřčeny dostatečně pomalu.

5. Většinou jsou mluvní schopnosti lidí s dyslexií daleko rozvinutější než jejich schopnosti psaní. Jejich podíl na skupinové diskusi bude tedy daleko větší, pokud na ně nebude vyvíjen nátlak, aby si diskusi zároveň pro sebe či pro skupinu zaznamenávali poznámkami.

6. Zvláštní úlevy při zkouškách jsou důvěrné. Je porušením práva na utajování soukromých informací, jestliže učitel hovoří o těchto zvláštních opatřeních jinde než na soukromé schůzce s daným studentem.

Předpisy pro text pro dyslektiky

• Užívejte nejméně velikost písma 16 bodů. Zeptejte se studenta, jaká velikost písma mu vyhovuje nejvíce.
• Nepoužívejte více než dvě různé velikosti písma v jednom dokumentu.
Používejte typy písma bez patek, jako je Ariel, Verdana, Microsoft Sans Serif, Tahoma.
• Nezarovnávejte pravý okraj textu (nerovný pravý okraj se lehčeji čte).
• Neodsazujte odstavce od levého okraje textu.
• Nepoužívejte VELKÁ PÍSMENA.
• Nedávejte text na pozadí obsahující grafiku.
• Paginace a názvy kapitol a popisky fotografií musejí být také velkým písmem.
• Chcete-li text zdůraznit, raději dále zvětšete jeho velikost, anebo užijte tučného textu. Nepodtrhávejte text.
• Nepoužívejte sloupce; když je musíte použít, spojte informaci tečkami:
  
  Např:
  
  Část 1 ........................... Str. 1- 18
  Část 2 ........................... Str. 9 - 12

• Používejte pastelově zbarveného matného papíru, anebo dobrý kontrast jako černý tisk na žlutém podkladě.
• Neupoužívejte lesklý papír.
• Nezvětšujte standardní velikost tisku na fotokopírce.