9. 7. 2004
Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat"Kameramanovi Martinu Dubovi se podařilo natočit velmi profesionální dětský film s jemným poetickým, fantaskním, romantickým pohádkovým podtextem. Není divu, že obdržel hlavní cenu na festivalu dětských filmů ve Zlíně. |
Martin Duba si vypůjčil venkovský statek s velkým pozemkem a natočil tam, za spolupráce své manželky i svých dětí, příběh ze současných Čech, který má, před happyendovým rozuzlením, i vážný náboj, aktuální pro dnešní dobu. Vznáší totiž otázku: Co je lepší: žít rozumně a v dobrých vztazích svůj život, anebo se honit prací jako podnikatel? Určitým problémem ovšem je, že luxus, (rozsáhlé budovy na venkově, latifundie, koně) v němž docela bezstarostně žije v létě rodina v Dubově filmu, je bezpochyby do značné míry důsledkem činnosti podnikatele-otce, i když samotnou budovu statku rodina zdědila od příbuzných. Správce statku má nicméně nosný a promyšlený příběh. Během letních prázdnin spravuje matka dvou synů, jimž je kolem deseti, rozlehlé, poněkud polorozpadlé budovy venkovského usedlosti. Ve statku je i divadelní sál, který postavil k různým společenským akcím dědeček za první republiky; rodina ho nevyužívá, je nevytopitelný a "jsou tam špatné elektrické rozvody". Matka se honí. Má k ruce dvě mladé pomocnice, cvičitelku koní a číšnici v hostinci, která je součástí usedlosti. Snaží se statek zvelebovat: Cvičitelka koní každého peskuje, včetně obou synů; ti se nudí, ignorují příkazy k práci a matce lžou. ("Uklidili jste kola?" -- "Ano." -- Kola však leží odhozena na silnici.) Statku se nedaří: žádní zákazníci se nehlásí, aby si pronajímali koně, a kromě několika místních štamgastů zůstává hospoda na statku prázdná. Život nevzkvétá, mezilidské vztahy jsou napjaté, práce na statku je nekonečná, zákazníci nepřicházejí. Pak se dostaví "anděl". Je to mladík, představí se jako František Novák, pochází prý "zdaleka". Nabídne se matce, že chce na statku pomáhat, zadarmo -- prý má se správou podobných statků zkušenosti a rád pracuje na čerstvém vzduchu. Atmosféra v usedlosti se postupně promění. Frantu si zamilují zejména kluci, protože pro ně vymýšlí neustále novou a novou zábavu. Svěřují se mu, že takto si v minulosti s nimi hrál jejich otec, prodavač pian "nebo něčeho takového". V poslední době však skoro pořád jen pracuje v Praze a jinde a na usedlost se vždy dostane o víkendu jen na skok. Poslání filmu je v této chvíli zcela zjevné: důležitější je žít a užívat si krásu života než organizovat, vydělávat a spěchat. Frantovi i klukům se postupně podaří přesvědčit i matku, že namísto čištění stájí či vaření oběda je lepší se jít vykoupat , nebo jet na výlet. Situace se uvolňuje a prosluňuje. Je krásné a příjemné léto a všichni jsou šťastni. Pak přijde rána z podnikatelského světa. Otec workaholic při jednom ze svých krátkých návratů oznámí, že "z podnikatelských důvodů" musí usedlost, koně, všechno, prodat. Rodina je zdrcena, že přijde o svůj idylický svět. "Anděl" Franta Novák, který má na všechny problémy vždycky -- většinou psychologické -- řešení, říká i nyní, že "něco vymyslíme". A také vymyslí řešení, snad příliš zavánějící trochu nedůvěryhodným happyendem, který z vážného filmu dělá nakonec film dětský. Kluci si stěžovali, že nikde kolem usedlosti není možné jezdit na kolečkových bruslích. Franta s pomocí místních mužů z vesnice promění původní divadelní sál v překážkovou dráhu pro kolečkové bruslaře. Chlapci rozšíří po kraji rozxeroxované letáky, sál na bruslení je náhle přeplněn zákazníky, zájem má najednou množství lidí i o hospodu a koně ve statku. Když to vidí otec podnikatel, usedlost se rozhodne neprodat -- chce dát šanci novému byznysu. Film má tedy šťastný konec, Franta Novák odchází ze scény -- zmizí. "Vždyť je přece ještě tolik jiných statků., kde potřebují pomoc." Zdá se vám to sentimentální? Snímek je pozoruhodně vyvážený. Až na ten mírně nepřesvědčivý závěr, který však dětští diváci přijmou (je skutečně realistické, že by zavedení sálu pro kolečkové bruslaře vyvedlo otce -- kapitalistu z dluhů?) je letní, příjemnou, normální oslavou idylického, spokojeného, slunného života na venkově. Ještě jedna věc je zajímavá: Technické prostředky dnešní doby jsou natolik dokonalé, že se autorovi podařilo s minimálním množstvím financí a většinou jen za pomoci přátel natočit naprosto profesionální film. Kromě dokonale technicky zvládnutého projektu pomáhá i to, že všichni hrají dobře. Přesvědčivá je režie i kamera, inovativně využívající detailních záběrů. |
MFF 2004 - festivalový deník | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 7. 2004 | "Provinční" udělování cen v Karlových Varech? | Bohumil Kartous | |
10. 7. 2004 | Karlovy Vary: Hlavní cenu získal mechanický italský film | Jan Čulík | |
9. 7. 2004 | Nový Moore konečně i v ČR! | Petr Šafařík | |
9. 7. 2004 | Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" | Jan Čulík | |
8. 7. 2004 | Slabinou MFF Karlovy Vary je tradičně nevýrazná soutěž | Petr Šafařík | |
8. 7. 2004 | Karlovy Vary: Trapné vtípky Marka Ebena | Jan Čulík |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 7. 2004 | Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" | Jan Čulík | |
9. 7. 2004 | Český sen a reklama na něj | Štefan Švec | |
9. 7. 2004 | Český sen je úžasný projekt... | ||
8. 7. 2004 | Pánská jízda: křečovitý pokus o komedii | Jan Čulík | |
8. 7. 2004 | Český sen: zábavný průvodce zemí, kde se neřežou hlavy | Ondřej Čapek | |
7. 7. 2004 | Film Český sen: zklamání | Jan Čulík | |
21. 6. 2004 | Konec kritiků v Čechách | Jan Lipšanský | |
3. 6. 2004 | Český film a skrytá reklama | Jan Petrov | |
2. 6. 2004 | Film Post coitum a skrytá reklama v něm | ||
31. 5. 2004 | Post coitum: Parodie na sex s vážným vyzněním | Jan Čulík | |
26. 5. 2004 | Jiří Krejčík: Rytíř s veselou pověstí | Tomáš Koloc | |
17. 5. 2004 | Choking Hazard -- zábavná punková parodie na krvavé horory | Jan Čulík | |
17. 5. 2004 | Silný kafe: Film, který otevírá českou kinematografii mezinárodní dimenzi | Jan Čulík | |
2. 4. 2004 | Fascinace životem na samém okraji společnosti | Jan Čulík | |
29. 3. 2004 | Brabcovo Bolero: Špatný film? | Jan Čulík |