Pro něho existence židovských kmenů, které v oblasti žily v době Mohammeda, je významově totožná s 6 miliony židovských přistěhovalců v době vzniku moderního státu Izraele, kteří v této oblasti nikdy předtím, oproti Palestincům, za svého vlastního života nežili.

Dále píše: "Od samého vyhlášení samostatnosti se Izrael vždy deklaroval jako společný stát židů i Arabů coby rovnoprávných občanů, a tuto skutečnost nikdy nezpochybnil."

Mnohokráte jsem kvůli tomuto jeho tvrzení uváděla odkazy na překlady článků z arabštiny, s důkazy apartheidu uplatňovaného na Palestincích, o kterém píší ti nejpovolanější, jednak ti, kteří žijí na okupovaných územích a jednak ti, kteří žijí i přímo v Izraeli.

Články v Britských listech na toto téma ZDE ZDE ZDE

Rozhodující tedy je, jak situaci vidí oni a mezi nimi i známí arabští poslanci v Knessetu Azmi Bishara a Ahmed Tibi - ti tu situaci prožívají, a proto ji také dokonale znají. Zatímco pan Mareš sedí doma a pilně studuje sionistické autory, na jejichž základě předpojatě a mermomocí vyvrací reálný stav na okupovaných územích.

Nevím skutečně, podle neustálého tvrzení Pavla Mareše, co mají společného všechny ty palestinské rodiny, žijící s dětmi ve stanech, s jeho odvoláváním se na teroristy. Nikdy jsem nepopírala, že členové palestinských organizací, jako je Džihád a Hamás a dnes k tomu dodávám navíc i Mučedníky Al Aqsa, sebevražednými útoky zabíjejí Izraelce, doslovně jsem to uvedla i v mé poslední reakci s tím, že si mohou přát i zničení Izraele. I přes tuto snahu o objektivitu jsem byla nehorázně obviněna: "Odvádí pozornost čtenářů k jakémusi blíže neurčenému seznamu teroristických organizací." (!) Uvedla jsem, že oficielní odvolávání se Izraele, až do současnosti na možnost své likvidace, je velké pokrytectví a holý nesmysl a pan Mareš mi s ledovým klidem odpoví: "Podle paní Malé ovšem Izraeli žádné nebezpečí nehrozí, na civilisty tam nikdo nestřílí, bomby v autobusech a kavárnách nikdo neodpaluje. Těch 1000 mrtvých a 6000 zraněných obětí atentátů si vymyslel ďábel Šaron, aby mohl decimovat ubohé nevinné Palestince".

Jinými slovy tedy tvrdí, že sebevražední útočníci mohou zlikvidovat stát Izrael! V každé reakci mi tak neustále podstrkává něco, co jsem nikdy nenapsala, jeho otřesná demogogie je nejenom trapná, ale je také nesmyslným marněním času čtenářů.

Ve jménu boje proti terorismu, jsou neustále zabíjeni palestinští civilisté včetně žen a dětí na okupovaných územích, a to dokonce při mírových demonstracích, jako tomu bylo naposledy v Rafah, kdy demostranti byli zasaženi raketou z izraelského vrtulníku (to rezolutně kritizovali i izraelští míroví aktivisté) a zrovna tak bylo stříleno i do samotných izraelských demonstrantů, kteří byli proti stavbě rozdělovací zdi, a kterou nyní označil i Mezinárodní soud v Haagu za odporující mezinárodním zákonům. Není také pochopitelné, co má ničení vodních zdrojů, zemědělských farem a cest, společného s ukrýváním teroristů, jde o oficiálně prováděné zločiny proti lidskosti.

Kdyby pan Mareš nepřeskakoval z nervozity řádky a byl aspoň krapet objektivní, tak by si musel uvědomit, že kritizuji Jásira Arafata a i určité palestinské frakce. Ale srovnání většiny domů v Rafah a Džanín, nemá nic společného s teroristy, i když se snaží opak čtenářům vsugerovávat. V četných rodinách sice mohou být členové odboje proti okupaci, na ten mají ale plné právo, pokud se zaměřují jen na vojáky a ničení vojenské techniky, zato izraelský stát nemá žádné právo kvůli tomu hromadně trestat všechno obyvatelstvo.