Sobota 8. května 2004

Jeden americký voják zabit a další zraněn při útoku odporu v Mósulu

Americký vojenský mluvčí oznámil, že jeden americký voják byl v sobotu zabit a další zraněn při útoku na americkou základnu v severním Iráku. Prohlášení přinesla agentura Reuters s tím, že šlo o minometný útok odporu v Mósulu.

Američtí okupanti opustili území za obytnou fallúdžskou čtvrtí Džawlan

Americké okupační síly dokončily v sobotu odpoledne asi v 16:00 hodin svůj ústup z území za čtvrtí Džawlan. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam ve Fallúdže zanechali Američané na místě jen dva tanky, čtyři Humvee a asi 30 vojáků; pozice Američanů převzala místní policie.

Američtí okupanti tím uvolnili svou dočasnou základnu v obytné čtvrti, neopustili ostatní základny v okolí města ani ty, které mají na severozápadě Fallúdže.

Mezitím přelétaly nad městem četné letouny. Podle korespondenta nebylo možné určit jejich typy, šlo možná o B-52. Korespondent také viděl velkou kolonu amerických tanků směřující po dálnici k Bagdádu.

Zůstalo pouze jedno kontrolní stanoviště severně od čtvrti Askarí, kde američtí vojáci kontrolují doklady a evidují jména těch, kdo opouštějí Fallúdžu. Obyvatelé Fallúdže proto vycházejí z města cestami v ostatních směrech, aby Američané nemohli nějak zneužít jejich jména nebo uvěznit lidi procházející stanovištěm.

Dva polští okupanti zabiti v Iráku

Polské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že v okupovaném Iráku byli zabiti dva polští vojáci a dva další zraněni. Jeden z Poláků byl podle agentury Reuters zraněn pozemní minou, která explodovala blízko města Baldat al-Imám a na následky zranění zemřel v nemocnici. Druhý voják Marek Krajewski zemřel podle sdělení polského ministerstva, když se jeho vozidlo srazilo s iráckým nákladním autem a zřítilo se z mostu.

Ustavující schůze Iráckého národního kongresu odporu proti americké okupaci v Bagdádu

Okupovaný Bagdád se stal svědkem první zakládající konference Iráckého národního kongresu odporu proti americké okupaci. Účastníci žádali ukončení okupace a pokusili se ustavit politické křídlo ozbrojeného odporu v zemi.

Konference se podle TV al-Džazíra zúčastnilo více než 500 osob, reprezentujících řadu stran, náboženských institucí a kmenů. Dr. Muthanna Hárith ad-Darrí z rady muslimských ulamá řekl na jednání přípravného výboru, že kongresu se účastní přes 30 islámských a vlasteneckých sil vedle organizací pro lidská práva, odborů a univerzitních profesorů. Prohlásil, že konference je vyvrcholením osmiměsíční práce a výsledkem řady jednání islámských a arabských vlasteneckých sil v celém Iráku. Delegace budoucí strany v rámci příprav na ustavení také navštívila několik arabských zemí.

Američtí vojáci obklíčili kanceláře Muqtady as-Sadra v Bagdádu a zajali jeho stoupence

Jak sdělila TV al-Džazíra., provedly americké okupační síly v sobotu razii v sídle stoupenců Muqtady as-Sadra v Bagdádu a zajaly ředitele kanceláře Ámira al-Husajního a tři jeho spolupracovníky.

Americká armáda s pomocí tanků a obrněných vozidel obklíčila v sobotu kanceláře Muqtady as-Sadra v bagdádské čtvrti Madínat as-Sadr. Svědkové viděli nejméně dva tanky, slyšeli kulometnou palbu a viděli létat nad úřadovnou mahdistů vrtulníky. Někteří tvrdili, že Američané vtrhli do kanceláří, ale to nelze prozatím potvrdit. Za necelou hodinu se američtí vojáci stáhli.

Šest britských vojáků zraněno v Basře a 'Amará

V sobotu bylo podle AFP zraněno šest britských vojáků v jižním Iráku v bojích s mahdisty. Velitel britských okupačních jednotek John Arnold uvedl, že tři Britové byli zraněni v Basře, další tři v 'Amará.

Muqtadá as-Sadr oznamuje generální stávku v Basře

Ší'itský vůdce oznámil, že na sobotu byla vyhlášena v Basře generální stávka na protest proti americkým útokům na Nadžaf a Karbalu; zprávu přinesla egyptská agentura pro Střední východ.

Tři Britové zabiti v Basře mahdisty

Abd as-Sattár al-Bahádlí, zástupce Muqtady as-Sadra, oznámil, že mahdisté v sobotu při bojích s okupanty v Basře zabili tři Brity.

Boje mahdistů s britskými okupanty v Basře a Amará

Podle TV al-Arabíja došlo v sobotu ráno v Basře k prudkým bojům mezi mahdisty a okupačními vojáky. Britský vojenský mluvčí řekl, že šlo o "nepokoje", a dodal, že v centru města se shromáždil značný počet lidí, zčásti ozbrojených. Jde o první případ, kdy byly z Basry oznámeny srážky podobného rozsahu.

Boje v obou městech začaly v sobotu v ranních hodinách útoky mahdistů na britské konvoje. Britské síly v odpověď na to posílily v obou městech svou přítomnost. V Basře však mahdisté zaútočili na kontrolní stanoviště na severu a na hlavní silnici v jihozápadní části města. Boje pak propukly v centru a severozápadě Basry. Kolem 6:00 vypálili mahdisté rakety na britskou hlídku v centru Basry. Poté ostřelovali automaty další britskou hlídku u budovy, která byla dříve sídlem vojenské rozvědky na severozápadě města. Přestřelky ovšem trvaly jen několik minut. Podle sdělení očitých svědků agentuře Reuters se na ulicích objevily stovky mahdistů ozbrojených automaty a granátomety. Těm se podařilo převzít kontrolu nad částí města a obsadili kontrolní stanoviště v ulicích.

"Izrael" dodává americkým okupantům do Iráku pohonné hmoty

Oficiální mluvčí loutkového "ministerstva ropného průmyslu" 'Asim Džihád potvrdil, že "izraelské" společnosti v současné době dodávají americkým okupačním silám v Iráku pohonné hmoty. Podle listu al-Chalídž Džihád prohlásil, že "to neznamená, že ministerstvo jednalo s "izraelskými" společnostmi; ministerstvo ropného průmyslu s žádnou "izraelskou" společností obchodující ropou nejednalo", prohlásil v obraně. Al-Chalídž oznámil, že dohoda uzavřená mezi okupačními silami a "izraelskou" společností je "mimo jurisdikci a kontrolu" loutkového "iráckého ministerstva ropného průmyslu". Džihád dal najevo, že ministerstvo nemá žádnou moc dohodu zrušit nebo prohlásit za neplatnou. Poslední nové zprávy poukázaly na růst sionistické aktivity v Iráku, zvláště v severní části země, kde sionistické podniky kupují půdu a překotně zvyšují ceny. Některé zprávy hovořily o sionistickém plánu usadit v oblasti židy. Kromě toho se Mossad aktivně podílí na vraždách iráckých vědců a intelektuálů.

Američané schvalují plán "Kurdistánské národní armády" jako součást plánu na dělení Iráku

Kurdský list Maru, vydávaný v Sulajmáníji, v pátek odhalil, že americké okupační velení v Iráku souhlasilo s vytvořením tzv. Kurdistánské národní armády v severním Iráku. Podle této zprávy by armáda byla součástí místní spojené kurdské správy severního Iráku.

Podle egyptské agentury pro Střední východ list potvrdil, že k oznámení o vytvoření kurdistánské armády by došlo ihned, jakmile by byla dokončena etapa sjednocení dvou místních kurdských správ - jedné sídlící v Irbílu a druhé v Sulajmáníji, z nichž první je loajální k Mas'údu al-Barzánímu a druhá k Džalálu Tálabánímu. Podle listu Maru by "Kurdistánská národní armáda" byla vytvořena z pešmergských milic šovinistického tzv. Vlasteneckého svazu Kurdistánu a Kurdistánské demokratické strany.

Vytvoření samostatné "kurdistánské armády" by zřejmě bylo hlavním krokem k rozbití Iráku na etnickém základě, který prosazují určití členové americké správy, kteří veřejně vystupují na podporu rozdělení na "trojstátí" nebo "federaci" Iráku na kurdský, sunnitský a ší'itský stát.

Neděle 9. května 2004

Srážky amerických okupantů s iráckým odporem v Ámiríjat al-Fallúdža

Síly iráckého odporu se střetly s americkými okupačními vojáky v Ámiríjat al-Fallúdža, na území odděleném od Fallúdže řekou Eufrat. Boje trvaly od 12:15 do 12:45, během této půlhodiny Američané stříleli z minometů a tanků, bojovníci odporu odpovídali minomety a raketomety. Po půlhodině se střelba zmírnila, ale neustala. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam z Fallúdže, odeslané v pondělí v 1:01, bylo stále ještě slyšet pokračující dělostřeleckou palbu. V Ámiríjat al-Fallúdža žije kmen Bú 'Isá, známý svou odvahou a statečností.

Tzv. Islámská strana se snaží vrazit klín mezi odpor a kmenové vůdce ve Fallúdži

Tzv. Irácká islámská strana, která se podílí na tzv. prozatímní správní radě řízené americkým správcem L. Paulem Bremerem, začala v neděli používat silný nátlak na síly iráckého odporu ve Fallúdži, když využila několika domnělých bezpečnostních problémů jako záminky pro souhlas se vstupem amerických okupačních sil do Fallúdže v rámci účasti na "společných hlídkách" s místními policejními silami.

Američtí okupanti původně prohlásili, že by vstoupili do Fallúdže ve společných hlídkách s místními policisty od 10. května. Pak to americká strana odložila a žádala zahájení společných hlídek od 20. května. Na schůzce, konané v sobotu, Američané souhlasili s tím, aby se datum ještě posunulo bez stanovení přesného dne, v neděli ráno pak na další schůzce americká strana sdělila, že hodlá zahájit společné hlídky 29. května.

Všechno se však změnilo v neděli odpoledne, když Islámská strana oznámila, že američtí vojáci vstoupí do města 10. května a sdělila, že tento krok přinese lidu Fallúdže pocit "bezpečí a klidu", neboť se tím prý lidu ukáže, že Američané dodržují své dohody.

Tzv. Islámská strana také prohlásila, že úloha Američanů v hlídkách opětovně ujistí lidi ve Fallúdže, že americké síly proti nim nepřipravují žádnou větší operaci, protože, jak je známo, Spojené státy vlastní nukleární zbraně a chytré bomby. Bylo poznat, že prohlášení této kolaborantské strany skrytě vyhrožuje jak odporu, tak představitelům města.

Korespondent Mafkarat al-Islam napsal, že to vypadá, jako by tzv. Islámská strana částečně dosáhla svého a přesvědčila vůdce kmenů, aby naléhali na odchod bojovníků odporu.

Znění dohody o příměří mezi představiteli města a americkými okupanty, zprostředkované tzv. Islámskou stranou, předpokládá společné hlídky amerických vojáků a místní policie o 20 osobách, které provedou symbolicky kontrolu a zůstanou symbolicky 15 minut. Za předpokladu souhlasu Američané vstoupí do města a budou procházet mezi guvernérským úřadem a hlavní ulicí města, jakož i k velitelství místní policie.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že obyvatelé města jsou rozzuřeni tím, co tzv. Islámská strana v předchozích kolech vyjednávání učinila. Během těchto jednání se strana snažila rozbít jednotu města vrážením klínu mezi bojovníky odporu a vůdce kmenů.

Bojovníci odporu projevili svůj hněv nad pokusy tzv. Islámské strany rozbít jednotu a ukrást odporu jeho vítězství vyvoláváním jakýchsi nejasných obav. Věc došla tak daleko, že bojovníci odporu obvinili tzv. Islámskou stranu ze snahy zachránit Američanům tvář, aby mohli politicky těžit z přítomnosti Američanů v zemi.

Tzv. Islámská strana za sebe prohlašuje, že se bude snažit podporovat americké síly, vstoupí-li do Fallúdže, aby se nemohlo opakovat to, co se přihodilo čtyřem americkým žoldákům, kteří byli zabiti a jejich těla zohavena. Strana prohlásila, že další podobný útok by měl těžké následky.

Lidé ve městě podle korespondenta Mafkarat al-Islam nemají v příměří důvěru, i když většina amerických těžkých zbraní byla stažena. Nedůvěra lidu v tzv. příměří je zčásti způsobena blízkostí Habbáníje, z níž si Američtí okupanti udělali svou hlavní základnu. Habbáníja se stane odrazovým můstkem Američanů, kdykoli se rozhodnout zaútočit na západ. Řada amerických vozidel zůstala dosud v zemědělské oblasti na severovýchodě Fallúdže, kde už před obležením Fallúdže tam byla základna.

Američtí okupační vojáci znovu obklíčili Fallúdžu a uzavřeli cesty vedoucí do statečného města.

Američtí okupační vojáci obklíčili ze všech stran Fallúdžu a uzavřeli všechny vchody do města. Korespondent Mafkarat al-Islam ve městě oznámil, že imámové v mešitách vyzývali bojovníky odporu, aby se dostavili na okraje města a přichystali se k boji.

Postavení odporu je podle korespondenta nyní lepší než bylo dříve. Nejen že bojovníci odporu získali velké zkušenosti v boji s okupanty, ale také důvěru lidu ve své schopnosti. Korespondent se stýkal s obyvateli a hlavami rodin ve městě a všichni se shodli na tom, že dny, kdy by byli opustili město tváří v tvář americkému útoku, jsou pryč. Potom, co bojovníci odporu prokázali své hrdinství, je každý rozhodnut postavit se na obranu města, pokud dojde k novému útoku.

Podle korespondenta není jasné, zda nové obklíčení je začátkem nového útoku nebo je také možné, že jde o pohyb na podporu prvních amerických jednotek, které mají v pondělí konat s místní policií společné hlídky.

Poslední americké rozmístění bylo zahájeno v neděli od severu, kde se první skupina amerických okupantů rozmístila v parku al-Bá'rin severně od Fallúdže. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl pět Humvee, z nichž každé mělo ochranný kryt, který mu umožňuje vézt co největší počet vojáků pro co nejrychlejší rozmístění. Američtí vojáci neměli při nedělních přesunech těžká obrněná vozidla ani těžkou výzbroj, viděl však 12 tanků soustředěných v jižní části Fallúdže.

Bomba zabila loutkové policisty v Bagdádu

Nejméně sedm osob, z toho tři loutkové policisty, zabila a 13 dalších osob zranila v neděli exploze bomby na přeplněném tržišti v centru Bagdádu. Podle svědků byla některá těla výbuchem roztrhána na kusy. Ve chvíli exploze projížděl místem americký konvoj. Zraněné odvezly sanitky do nemocnic.

Bomba odporu zranila v Ramádí několik Američanů

Očití svědkové sdělili TV al-Džazíra, že několik Američanů bylo zraněno nebo možná zabito, když ve východní části Ramádí explodovala bomba iráckého odporu. Výbuch také zničil americké auto pro dopravu vojáků. Okupační síly pročesaly okolí a zneškodnily nedaleko místa výbuchu další bombu.

Bomba odporu v Basře zranila britské vojáky

Podle korespondenta TV al-Džazíra v Basře vybuchla v jižní části města bomba, když ji míjela britská hlídka. Výbuch v Korniš al-Aššár nedaleko fakultní nemocnice zranil několik britských vojáků. Podle svědků také poškodil britské vojenské vozidlo. Britští vojáci okolí exploze okamžitě uzavřeli.

Bomba odporu u hotelu v Bagdádu, boje mahdistů s americkými vojáky

Silná exploze v neděli v noci otřásla hotelem Four Seasons v centru Bagdádu. Zraněno bylo údajně osm cizinců, zdá se, že mezi nimi byl alespoň jeden Američan. Očití svědkově sdělili TV al-Džazíra, že američtí vojáci uzavřeli okolí hotelu a zastavili provoz na silnicích vedoucích k hotelu. Žádné další podrobnosti nebyly sděleny.

Podle dalších svědků došlo v neděli odpoledne k prudkému boji mezi americkými vojáky a mahdisty v různých částech Madínat as-Sadr v Bagdádu. AFP oznámila, že se jednalo o střelbu lehkými zbraněmi mezi americkými silami, soustředěnými kolem stanice loutkové policie u východu z Madínat as-Sadr. Tato čtvrť nervózně sledovala zatčení ředitele kanceláře Muqtady as-Sadra v Bagdádu. Americké tanky se soustředily u vstupu do čtvrti, zatímco stoupenci Muqtady as-Sadra valili ulicemi hořící pneumatiky.

Mahdisté se v sobotu večer shromáždili blízko Sadrova úřadu poté, co byl zatčen jeho ředitel Ámir al-Husajní. Američané přijeli na úřad 20 vojenskými transportéry a zatkli al-Husajního a čtyři jeho zaměstnance.

Důstojník mahdistů as-Sajjid Kamál řekl, že došlo ke kulometné přestřelce mezi mahdisty a vojáky, jejímž výsledkem bylo několik mrtvých a zraněných Iráčanů.

Britské vrtulníky ostřelovaly Basru

Podle TV al-Džazíra a očitých svědků ostřelovaly britské vrtulníky čtvrť Sádiq v Basře. Střelba zabila podle nich čtyři irácké civilisty včetně osmiletého děvčátka a šedesátiletého muže. Útok také zničil domy ve čtvrti Sádiq i v okolních čtvrtích.

Podle korespondenta TV al-Džazíra byly známky škod ve čtvrti jasně patrné jako po prudkém leteckém bombardování. Britský armádní mluvčí ovšem v protikladu k očitým svědectvím obyvatel popřel, že by britské vrtulníky na čtvrť střílely.

Atentát na loutkového policistu v Hille

Irácká loutková policie oznámila, že ve městě Hilla jižně od Bagdádu byl spáchán atentát na iráckého soudce. Důstojník loutkové policie Alí Husajn řekl, že Hajzam at-Tatlawí byl zastřelen ve chvíli, kdy večeřel v centru města. Husajn údajně řekl, že at-Tatlawí dostal řadu výhrůžek, že bude zabit, jestliže nepřestane vyšetřovat "zločiny", které měli podle loutkové policie páchat někteří obyvatelé města proti členům loutkových bezpečnostních služeb.

Atentát na plukovníka loutkové policie v Bá'qubě

Očití svědkové a nemocniční zdroje oznámili, že bojovníci iráckého odporu spáchali v neděli atentát na vysokého důstojníka loutkové policie v Bá'qubě plukovníka Alího al-Azzáwího. Podle svědků zahájili bojovníci odporu palbu na al-Azzáwího na ústředním tržišti v Bá'qubě, přičemž byl údajně zraněn též jeden kolemjdoucí. Al-Azzáwí údajně zemřel ihned po převozu do nemocnice.

Pondělí 10. května 2004

Americké jednotky ustoupily z většiny postavení kolem Fallúdže

Americké okupační jednotky ustoupily z řady postavení, která obsadily při obklíčení Fallúdže. Zprávu o tom zaslal korespondent Mafkarat al-Islam v pondělí ve 23:26 mekkánského času. Během pondělního odpoledne se američtí okupanti stáhli z jižní strany města, krátce před západem ustoupily od západní strany a opustily také východní stranu. Spolu se členy irácké policie a tzv. civilní obrany zůstaly americké síly stát pouze na severní straně města za obytnou částí. Zůstaly tam dva tanky a několik Humvee, k nimž během noci přibyly ještě tři další tanky. Iráčané přicházeli a vycházeli pěšky z města přes americké stanoviště bez zásahů amerických vojáků nebo irácké policie.

Americké síly v neděli těsně sevřely město do obklíčení patrně ve snaze zajistit bezpečnost společných hlídek s Američany, kteří vstoupili do města v pondělí ráno na 20 minut společně s místními policisty, aby ukázali svou sílu. Americké okupační síly se mezitím soustředily na staré základně na severovýchodní straně města za zemědělskou oblastí.

Irácký odpor zabil 10 amerických vojáků v Ámiríjat al-Fallúdža

Korespondent Mafkarat al-Islam v pondělí ráno oznámil, že bojovníci iráckého odporu se ve fallúdžském předměstí Ámiríjat al-Fallúdža střetli v ranních hodinách s americkými okupačními vojáky a zničili čtyři jejich džípy, v nichž zemřelo deset amerických vojáků. Boj trval půl hodiny a Američané během něho ostřelovali bojovníky odporu z tanků a minometů, na což odpor odpovídal svými minomety a raketomety.

Společné hlídky amerických vojáků a místní policie ve Fallúdže

Američtí okupační vojáci vstoupili do Fallúdže v pondělí ráno kolem 9:30 ve společných hlídkách s místní policií. Hlídky trvaly 20 minut. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam se americkým silám nepodařilo hlídky dokončit, když síly odporu začaly střílet z kulometů do vzduchu.

Bojovníci odporu ve Fallúdže také provedli před americkou hlídkou přehlídku vlastních sil a seřadili v cestě okupační hlídce několik dětí ve věku 12-14 let. Děti nesly pušky Brno, těžké zbraně, které dospělí používají v boji. Tato akce byla vzkazem odporu, že i děti Fallúdže jsou připraveny na boj.

Exploze ve Fallúdži

V pondělí ráno se podle korespondenta AFP městem rozlehlo asi deset explozí. Vzápětí po nich americké vrtulníky AC-130 začaly prozkoumávat ze vzduchu místo explozí ze vzduchu. Podle okupačních důstojníků exploze přicházely z jihozápadu Fallúdže, aniž by byla známa jejich příčina. Tato část města byla předána Fallúdžské brigádě, síle složené z vojáků armády irácké republiky, kterou tam okupanti rozmístili, aby vrátila městu "mír".

Několik hodin předtím oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že blízko města došlo k explozím a bojům mezi iráckým odporem a okupačními vojáky.

Útok odporu v Kirkúku

Irácká loutková policie v pondělí ráno oznámila, že při útoku v Kirkúku byl zabit jeden občan Nového Zélandu a jeden z Jižní Koreje, a spolu s nimi jeden Iráčan. Zprávu přinesla TV al-Arabíja, ale bez dalších podrobností.

Irácký odpor zabil amerického vojáka u Mósulu

Podplukovník Joseph Beck sdělil agentuře Reuters, že bojovníci odporu zahájili v pondělí večer palbu na americkou okupační hlídku v Mósulu, při níž zranili jednoho okupačního vojáka, který pak na následky zranění zemřel.

Američané opožděně přiznávají smrt svého vojáka v Samarrá'

Americká armáda vydala v pondělí prohlášení, že při útoku iráckého odporu 8. května byl zabit jeden americký voják a druhý byl zraněn explozí bomby u silnice v Samarrá'. Podle amerického prohlášení patřili oba vojáci k 1. pěší divizi, která po bombách pátrala.

Atentát na guvernéra provincie Dijála

Irácký odpor ostřeloval v pondělí americký okupační konvoj, v němž cestoval guvernér provincie Dijála. Zabiti byli dva z jeho bodyguardů a tři zraněni. Adjutant irácké loutkové policie Abdalláh Hasan al-Džabúrí řekl, že odpor na konvoj zaútočil v 9:30 místního času poblíž Bá'quby (hlavního města provincie Dijála) podomácku vyrobenou bombou a dodal, že guvernér pokus o atentát přežil.

Podle AFP zemřel jeden irácký loutkový policista na následky zranění při ozbrojeném útoku iráckého odporu v Bá'qubě.

Muqtadá as-Sadr vyhlásil "novou etapu" války proti okupantům

V pondělí poté, co Američané zničili jeho kancelář v Bagdádu, vydal Muqtadá as-Sadr nové pokyny pro mahdisty, vyzývající je ke zvýšení počtu útoků na americké okupační síly. Jeho pobočník v Nadžafu řekl agentuře Reuters, že mahdisté zahájili novou etapu ve válce proti okupačním silám, která potrvá jeden měsíc a rozšíří se na většinu ší'itského území v jižním Iráku.

Qajs al-Chazálí řekl tisku, že "naší politikou nyní je rozšířit odpor proti okupačním silám tak, že zasáhne všechny části Iráku, protože okupanti zvyšují své útoky a porušují neustále červenou linii ve svatých městech Karbalá a Nadžaf."

Generál John Abizaid oznámil, že americké okupační síly udělaly vše, co mohly, aby se vyhnuly pobouření citů ší'itské populace, ale že jejich trpělivost s Muqtadou as-Sadrem není "bezmezná".

Americké letouny bombardovaly as-Sadrův štáb v Bagdádu

Podle zpráv očitých svědků bombardovaly v pondělí ráno kolem 2:00 americké letouny úřadovnu Muqtady as-Sadra v bagdádském Madínat as-Sadr. Na jednopatrovou budovu shodily nejméně jednu bombu a prakticky ji zničily.

Podle agentury Reuters americké velení zprávu nekomentovalo. Americké okupační zdroje přiznaly, že vojáci v neděli v časných ranních hodinách prohledali budovu a zajali dvě osoby, z nichž jednu podezřívají ze styků s mahdisty.

Američtí vojáci napadeni v Nadžafu minometnou střelbou

Korespondentka TV al-Džazíra v Nadžafu oznámila, že americké okupační síly se staly před sídlem guvernéra terčem minometného útoku. Velitel místní loutkové policie generálmajor Alí al-Jásirí uvedl, že američtí vojáci odpověděli vzápětí nato také střelbou a zranili tři irácké loutkové policisty.

Američané tvrdí, že v Bagdádu zabili 35 mahdistů

Americký brigádní generál Mark Kimmitt v pondělí prohlásil, že američtí okupační vojáci při srážkách v Madínat as-Sadr zabili 35 mahdistů. Mluvčí Sadrova úřadu v Bagdádu Abd al-Hádí ad-Darrádží prohlásil, že v pondělí byly tři osoby zabity a sedm zraněno při americkém bombardování Sadrovy bagdádské úřadovny, obklíčené tanky a obrněnými vozidly.

Útok odporu na bulharské okupanty v Karbale

Bulharské okupační zdroje sdělily, že v pondělí ráno došlo v Karbale k minometné palbě na bulharskou okupační hlídku. Podle agentury Sofia News bulharské ministerstvo obrany oznámilo, že Bulhaři sice neutrpěli žádná zranění, situace v Karbale je nicméně napjatá a nepředvídatelná.

Svědkové útoku prohlašovali, že byl zabito pět Iráčanů a zraněno několik okupačních vojáků, ale rozsah ztrát nebylo možno potvrdit.

Eskadry mučedníků Altáfu varují cizince před atentáty a únosy

Ozbrojená irácká skupina vydala v pondělí důrazné varování cizincům v Basře - především Američanům, Britům a Kuvajťanům - že se mohou stát terči únosů nebo atentátů.

Varování obdržela na videokazetě TV al-Džazíra. Maskovaný mluvčí, obklopený dalšími maskovanými ozbrojenými muži, na ní četl prohlášení, v němž se skupina označuje jako Eskadry mučedníků Altáfu.

AFP oznámila, že v prohlášení se uvádí: "prohlašujeme, že všichni zaměstnanci cizích nebo arabských společností v Basře, zvláště kuvajtských společností, se mohou stát terčem únosu nebo být zabiti. Varujeme je přísně, aby nechodili po ulicích Basry, protože s nimi budeme jednat tak, jak jednáme s Američany, Brity a jejich služebníky, neboť mezi nimi skutečně nejsou žádné rozdíly."

Slovo Altáf je narážkou na bitvu, v níž bojovali karbalští ší'ité v 7. století.

Útok iráckého odporu na ropovod "značně omezil" irácký export

Předseda společnosti Oil of the South, která těží ropu v jižní části země ve prospěch amerických okupantů, v pondělí řekl, že útok odporu na ropovod značně snížil export ropy z jižního Iráku. Džábir al-Libí řekl agentuře Reuters, že "situace není dobrá", ale odmítl udat přesně, kolik se dosud vyváželo, ani nesdělil žádné další podrobnosti o útoku odporu na ropovod.

Al-Libí uvedl, že útok zasáhl přívod ropy k terminálu al-Basra, odkud proudí většina iráckého vývozu ropy. Před útokem dosahoval irácký export denního množství 1,8 milionu barelů a představoval pro okupační režim jediný zdroj cizí měny.

V pondělí TV al-Džazíra oznámila, že mluvčí amerických vojenských inženýrů prohlásil, že ropovod v jižní části poloostrova al-Fáw stále hoří po útoku, k němuž došlo v sobotu. Následkem útoku export ropy velmi citelně poklesl.

Mezitím mluvčí ministerstva pro ropný průmysl sdělil, že k požáru ropovodu došlo v sobotu po útoku na přístav Chúr al-Ammíja. Jazyky plamenů a sloupy kouře byly na nebi vidět i v neděli daleko od místa útoku, k němuž došlo 40 km jižně od Basry.

Úředník z vedení ropovodu sdělil tisku, že náhradní ropovod je příliš malý, takže irácký export ropy poklesl o 25 procent na 1,2 milionů barelů denně.

Ropovody v severním Iráku jsou pravidelně terčem útoků odporu. Odporu se také už dříve podařilo úspěšně zastavit ropovody na jihu, aby tak připravil okupační představitele o možnost vykořisťovat irácké národní bohatství.

Úterý 11. května 2004

Útok iráckého odporu na zásobovací konvoj u jordánské hranice

Prominentní americký vojenský představitel oznámil, že bojovníci iráckého odporu v úterý zaútočili na konvoj se zásobami pro americké okupační síly. Konvoj tvořilo 21 vozidel. K útoku došlo na cestě z Jordánska do Bagdádu nedaleko jordánské hranice, několik osob bylo zraněno a několik zahynulo. Mluvčí reportérům sdělil, že část vozidel byla totálně zničena.

Konvoj byl majetkem soukromé společnosti Brown and Root, smluvní firmy, která zásobuje americké okupační síly v Iráku.

Exploze v Bagdádu

V úterý v noci otřásla Bagdádem silná exploze. Podle irácké loutkové policie šlo o výbuch tříštivé bomby, která se používá na rozehnání "nebezpečného shromáždění". Podle AFP došlo k explozi před 7:00 místního času. Americké síly nepodaly žádné informace, ale irácká loutková policie ve čtvrti Džumhúríja oznámila, že Američané použili tříštivé bomby, aby rozehnaly demonstraci protestující proti americkým vojákům, kteří strhli obraz ší'itského vůdce Muqtady as-Sadra.

Tělo amerického "civilisty" nalezeno u Bagdádu

Americké vojenské zdroje oznámily, že v úterý bylo u dálnice poblíž Bagdádu nalezeno tělo amerického civilisty. Podle mluvčího nebyla totožnost mrtvého dosud zjištěna. Ani americká armáda, ani civilní američtí představitelé se neznali k tomu, že by mrtvý byl jejich zaměstnancem.

Muqtadá as-Sadr a další ší'itské organizace se dohodli na možném ústupu mahdistů z Nadžafu

Mahdího armáda a další irácké ozbrojené ší'itské organizace uzavřely v úterý dohodu, podle níž by mahdisté byli ochotni opustit Nadžaf, pokud tak učiní i američtí okupanti. Podle agentury Reuters hlavní Muqtadův pobočník Qajs al-Chazálí v Nadžafu prohlásil, že na této schůzce si ší'itské organizace vyjasnily všechny své neshody a vytvořily společnou platformu. Podle této dohody má být Mahdího armáda odzbrojena a změněna v politickou stranu. Je nejasné, zda dohoda obsahuje nějaké ustanovení o osudu Muqtady as-Sadra samotného. Zpočátku okupanti požadovali jeho uvěznění nebo smrt, později od toho ustoupili a naléhali na ostatní irácké ší'itské organizace, aby se s ním nějakým způsobem dohodly.

Vůdce brigád Badr Abú Hasan al-'Amárí prohlásil, že dohoda je "začátkem vyřešení krize, která všechny ohrožovala". Brigády Badr jsou ozbrojená organizace kolaborantské tzv. Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI), která je zastoupena v tzv. prozatímní vládní radě. Al-'Amarí řekl, že částí této vnitroší'itské shody je i dohoda o organizaci silné irácké bezpečnostní síly.

Američané, kteří v Nadžafu okupují malou základnu a několik budov, na tuto dohodu zatím nijak nereagovali.

Mahdího armáda ostřelovala americký štáb v Madínat as-Sadr v Bagdádu

Podle zprávy egyptské agentury pro Střední východ bombardovali v úterý mahdisté radnici v Madínat as-Sadr, bagdádské čtvrti, která je základnou stoupenců Muqtady as-Sadra. Budovu obsadili američtí okupanti a zřídili v ní svůj místní štáb. Ztráty na straně Američanů nejsou známy.

Videozáznam popravy amerického "podnikatele". Důležité otázky zůstávají nezodpovězeny

Webová stránka Islámského džihádu zaslala na internet fotografie a videoklip stětí amerického zajatce Nicolase Berga, údajně soukromého podnikatele v Iráku. Prohlášení adresované islámské světové komunitě a zveřejněné vedle fotografií a videozáznamu, tvrdí, že poprava byla odpovědí na vraždy, mučení, zneužívání a ponižování, jemuž je vydáno více než 12 000 iráckých zajatců americkými okupačními představiteli a jejich britskými a ostatními lokaji.

Komuniké, podepsané "Abú Mus'ab az-Zarkáwí, velitel Džama'at at-Tawhíd wa-al-Džihád (Skupina jednoty a džihádu), pravilo, že jejich skupina nabízela výměnu Berga za některé zajatce v koncentračním táboře Abú Ghurajb, ale Američané to odmítli. Prohlášení dává najevo, že Berg byl popraven na obranu cti muslimských vězňů, mužů a žen, držených v Abú Ghurajb a dalších koncentračních táborech v Iráku.

Dva dny předtím zveřejnila řada islámských webových stránek úvahu podepsanou Husajnem ibn Mahmúdem, která se obírala nedávným zveřejněním stovek fotografií, dokumentujících systematické ponižování, zneužívání a mučení, praktikované americkými okupačními představiteli v jejich síti koncentračních táborů po celém Iráku. Ibn Mahmúd napsal, že je nutno něco dělat, aby se okupantům zabránilo v dalším provádění takových zločinů. "Jsou to váleční zajatci," napsal, "a mudžáhidové mají rovněž válečné zajatce, a jsou povinni udělat Američanům něco, aby je to přinutilo velmi dobře si rozmyslet, zda se mohou odvážit páchat takové ponižující věci. Mudžáhidové nemohou dělat to, co dělali Američané, protože jim to zakazuje jejich víra - sama svou podstatou - a stejně by to na Američany nemělo vliv, protože jsou na takové chování zvyklí. Dělají takové věci dobrovolně, aniž by je k tomu někdo nutil, a beze studu. Nazí svlékající se lidé oddávající se sodomii jsou pro ně běžná věc, věc, na jakou si zvykli. Ale existují věci, které mudžáhidové mohou dělat, takové jako podřezávání hrdel některých vězňů noži, a vysílání jejich fotografií a jmen. Ta mohou být na videozáznamech, vysílaných světovými webovými stránkami, nikoli v médiích, která kontrolují Američané. Je možné oznámit, že tyto činy jsou pouze pomstou za naše bratry a sestry ve vězení Abú Ghurajb. Mudžáhidům se v této věci otevírá možnost různých nápadů."

V případu Nicolase Berga samotného je mnoho nejasností. Dokonce i americká Associated Press, přizvukující chóru chvály na údajně idealistického, dobře smýšlejícího, ale naivního amerického obchodníka, upozorňuje, že jeho případ zanechal "mnoho nezodpovězených otázek".

Před svým zajetím iráckým odporem, byl Berg, americký žid, zastaven iráckou loutkovou policií na stanovišti u Mósulu a držen tam dva týdny. Údajně byl zadržen proto, že se podílel na "podezřelých aktivitách". Podle Bergovy rodiny ve Spojených státech byl zadržen okupačními úřady. Ty to ovšem později popřely a prohlásily, že byl zadržován jenom iráckou policií. Ať už to bylo jakkoli, po dva týdny, kdy byl v rukou okupantů a jejich sluhů, byl Berg údajně třikrát vyšetřován FBI, zda je skutečně Američan - věc, jakou lze v době počítačů, neřkuli telefonů, které FBI má, zjistit během několika minut.

Jedna tisková zpráva Associated Press zmínila, že Berg měl "příbuzného", žijícího v oblasti Mósulu, muže, který byl ženat s jeho nedávno zemřelou sestrou.

Ačkoli byl údajně podnikatelem pracujícím v oblasti telekomunikací, Berg zjevně neměl žádné styky s firmami spolupracujícími s americkými okupanty, kteří ho přestavují jako podnikatele beze smlouvy. Nicméně podle AP Berg "cestoval hojně a bez doprovodu po Iráku - kteroužto nebezpečnou praxi lidé ze západu málokdy podnikají." Když mu FBI nabídla odlet z Iráku, Berg údajně odmítl proto, že cesta na letiště by prý byla "příliš nebezpečná".

První tisk, který ve světě poukázal na Bergův židovský původ, byl sionistický Jediot Achronot, vydávaný v okupované Palestině. Protože se často objevují zprávy o sionistických aktivitách provozovaných především v severních oblastech okupovaného Iráku (kde Mósul leží), je možno se zamyslet nad tím, zda by sionisté v Tel Avivu nemohli mít další důležité informace o Nicku Bergovi, které ještě nebyly odhaleny.

Holandský voják zabit a další zraněn

Holandská média v úterý oznámila, že podle sdělení armádního mluvčího byl při útoku iráckého odporu ve městě Samáwa zabit jeden holandský okupační voják a další zraněn. Holandské ministerstvo obrany oznámilo, že bojovníci iráckého odporu zasáhli ručními granáty hlídku, přecházející most přes Eufrat. Podle oficiálních holandských zdrojů to bylo první holandské úmrtí v irácké válce. Na okupaci Iráku se podílí asi 1 500 holandských okupantů.

Honduraští okupanti začínají odcházet z Iráku

Podle sdělení španělských médií oznámil honduraský prezident Ricardo Maduro, že jeho země začne stahovat své okupační síly z Iráku. První část vracejících se honduraských vojáků už dorazila do Kuvajtu. Maduro při návštěvě v Tokiu řekl, že 160 vojáků z celého kontingentů 369 už přicestovalo do Kuvajtu a prohlásil, že zbytek vojáků opustí Irák "z bezpečnostních důvodů".

Většina dominikánských vojáků se už vrátila z Iráku

Podle zpráv tisku se většina z 260 okupačních vojáků z Dominikánské republiky v pondělí stáhla z Iráku poté, co bylo jejich působení zkráceno po odchodu španělských okupačních sil. Prezident Dominikánské republiky a další představitelé je přivítali na letišti v Santo Domingu. V Iráku zůstalo pouze 42 vojáků, kteří mají odejít během několika dní.

Středa 12. května 2004

Útok iráckého odporu na základnu v Habbáníji

Korespondent Mafkarat al-Islam ve Fallúdže oznámil ve středu večer, že síly odporu zasáhly raketami americkou vojenskou základnu v Habbáníji 20 km od Fallúdže. Podle korespondenta na základnu dopadlo pět raket. Předchozího dne vystřelili bojovníci odporu na tuto základnu osm raket.

Útok iráckého odporu na italské vyslanectví

Podle zprávy TV al-Arabíja došlo ve středu v noci k silné explozi v budově italského vyslanectví v Bagdádu. Stanice sdělila, že do objektu dopadly minometné střely. Zpravodajka italské televize v Iráku oznámila výbuch a vzápětí nato bylo spojení mezi ní a římskou televizní centrálou přerušeno. Al-Arabíja oznámila, že podle italských agentur nedošlo k žádným škodám či ztrátám.

Američané přiznali zabití svého vojáka v "západním Iráku"

Americké armádní velení ve středu přiznalo, že v úterý byl při bojích v západním Iráku zabit jeden americký voják. Zprávu přinesla agentura Reuters s tím, že podle amerického prohlášení voják patřil k námořní pěchotě a byl zabit nepřátelskou střelou, jiné podrobnosti nebyly sděleny.

Irácký odpor zničil stanici loutkové policie v Samarrá'

Síly iráckého odporu vyhodily ve středu podle zprávy TV al-Arabíja do povětří stanici loutkové policie v Samarrá'. Podle zprávy bojovníci odporu obklíčili stanici policie al-Mu'tasim, evakuovaly všechny policisty, poté položili výbušninu a celou budovu zničili.

Čtyři Filipínci údajně zabiti iráckým odporem

Filipínská prezidentka Gloria Arroyová ve středu oznámila, že při minometném útoku na americkou leteckou základnu v severním Iráku byli zabiti čtyři filipínští občané. Neoznámila žádné podrobnosti.

Boje mahdistů s okupanty v Bagdádu

Prudké boje vypukly mezi mahdisty a americkými okupačními silami v bagdádské čtvrti Madínat as-Sadr. Podle TV al-Džazíra se mahdisté zmocnili dvou amerických vojenských vozidel a zapálili je poté, co jejich posádky utekly. Americké síly pak do čtvrti vyslaly posily. Al-Džazíra odvysílala záběry hořících aut, obklopených mahdisty.

Muqtada as-Sadr: bude-li to požadavek ší'itských vůdců, bude Mahdího armáda rozpuštěna

Muqtadá as-Sadr ve středu oznámil, že Mahdího armáda hodlá pokračovat v boji proti okupačním silám vedeným Spojenými státy. Řekl však, že je připraven ji ihned rozpustit, pokud to budou žádat ší'itští náboženští vůdci.

Při proslovu v Nadžafu as-Sadr řekl: "Pokud jsou Američané připraveni opustit zemi, přinese to mír, ale pokud nadále zůstanou v Iráku, zničí to všechny naděje na mír a povede to k růstu terorismu". Na tiskové konferenci dále prohlásil: "Jsme připraveni na stupňování nátlaku Američanů. Nečekáme od okupantů nic jiného". Pochválil snahy svých poctivých partnerů o ukončení krize mezi ním a okupačními silami. Obvinil Spojené státy z neustálého cíleného zasévání nesvárů.

V úterý loutkový guvernér Nadžafu Adnán az-Zurúfí prohlásil, že by bylo možno odložit stíhání as-Sadra, pokud ihned rozpustí Mahdího armádu. V odpovědi na to as-Sadr řekl: "Pokud ší'itští náboženští vůdcové vydají fatwu, že Mahdího armáda má být rozpuštěna, jsme připraveni tak učinit. Dokud se tak nestane, tato ozbrojená milice bude nadále bránit naši zemi a naše svatá místa".

Boje mahdistů s americkými okupanty v Nadžafu

TV al-Džazíra oznámila, že během středeční noci došlo v Nadžafu k prudkým srážkám mezi mahdisty a americkými okupačními silami.

Američané tvrdí, že zabili 25 mahdistů při ofenzívě v Karbale

V prohlášení citovaném AFP americký vojenský mluvčí oznámil, že v bojích mezi americkými vojáky a Mahdího armádou v Karbale bylo zabito 25 mahdistů při rozsáhlém americkém útoku na ší'itské svaté město.

Podle TV al-Džazíra vstoupily jednotky irácké loutkové policie během středečního odpoledne do Karbaly. Byly rozmístěny po městě až k Abbásově ulici a těsně uzavřely střed města. Došlo k bojům mezi nimi a mahdisty.

Americké okupační síly zahájily podle očitých svědectví, citovaných AFP, rozsáhlou operaci v centru Karbaly kolem mešity, kontrolované Muqtadou as-Sadrem. Po celou noc byla v Karbale slyšet střelba z lehkých i těžkých zbraní.

Zdroj z místní nemocnice oznámil, že sanitky ani hasičské vozy se nemohly dostat na místo bojů. Zaměstnanec guvernérova úřadu Hášim Salmán (30), který žije v uzavřené oblasti, oznámil, že se pro střelbu nedostal ze svého domu. Další svědek Alí Husajn řekl, že budova těsně u hrobek imámů Husajna a Abbáse byla zasažena střelbou.

Zdroj al-Basrah >