Britský premiér a britský generální prokurátor zveřejnili odlišná zdůvodnění, proč bylo vyšetřování údajné korupce BAE Systems v Saúdské Arábii zastaveno.

Kontroverzní rozhodnutí britské vlády zrušit vyšetřování Úřadu pro závažné podvody, které se zabývalo obvinění, že činitelé saúdské vlády byli podplaceni britskou zbrojovkou, aby Británie získala lukrativní kontrakt zřejmě bude zkoumáno u britského Nejvyššího soudu.

příspěvek, který zazněl v sobotu 16. 12. 2006 na mezinárodní konferenci Pražská výzva pro Irák, Novotného lávka

Vážené dámy, vážení pánové, přátelé, rád bych pozdravil organizátory i účastníky Vaší konference, o níž jsem se v novinách dočetl, že je údajně "kontroverzní" i když mi není jasné jaký je k tomu důvod. O to více se cítím povolaný Vás oslovit neboť i já si občas o sobě přečtu, že jsem "kontroverzní politik" i když stále neznám důvod pro tuto nálepku. Možná, že souvisí s tím, že neměním své politické postoje a vyjadřuji je bez ohledu na to zda jsou v dané době populární, konformní či kontroverzní.

To jsem dělal samozřejmě i v době, kdy jsem zastával funkci předsedy Valného shromáždění OSN, tj od září 2002 do září 2003. Dva dny poté, co jsem se ujal své nové funkce, jsem předsedal plénu Valného shromáždění, které oslovil prezident Bush svým známým projevem o Iráku. V osobním rozhovoru krátce před svým vystoupením mi pan prezident sdělil, že Saddam Hussajn mu připomíná Hitlera a OSN předválečnou Ligu národů.

příspěvek, který zazněl v sobotu 16. 12. 2006 na mezinárodní konferenci Pražská výzva pro Irák, Novotného lávka

Sledovat a objektivně hodnotit situaci v Iráku vyžaduje značné znalosti a erudici, protože je třeba pracovat a vyhodnocovat naprosto odlišné informace o různých jevech, dešifrovat velké množství záměrně šířených fám a polopravd. Množství informací je utajována z různého důvodu a zkreslována pod vlivem emočního přepětí. Symptomy těžké krize se zvláště v tomto roce zřetelně projevily v Iráku a Arabové obecně již ani nemluví o krizi (uzma) v Iráku, ale katastrofě (káritha), která bude mít dlouhodobě vliv na celkovou stabilitu v regionu bez ohledu na to, jak skončí.

Pražská výzva pro Irák TÉMA BL

příspěvek, který zazněl v sobotu 16. 12. 2006 na mezinárodní konferenci Pražská výzva pro Irák, Novotného lávka

"Proto, aby tady byla opravdová společnost politiků, je zapotřebí, aby se převahy konkurentů přenesly na prvopočáteční úroveň rovnosti mezi ty kompetentní a nekompetentní."

Americká intervence v Iráku a následná snaha o zavedení prozápadní demokracie vytváří situaci, kterou lze označit za proceduru "bezhodnotové politiky". Ta má zcela jistě své pomyslné oprávnění především tam, kde chápeme politiku v naprosto obráceném smyslu Clausewitzova výroku, tzn., na rozdíl od jeho tvrzení, že válka je pokračováním politicky jinými prostředky, docházíme k přesvědčení, že politika je pokračováním války jinými prostředky.

Pražská výzva pro Irák TÉMA BL

V poslední době jsem slovo kontroverzní slyšel tolikrát, že mě to až děsí. Nechci však nikterak konkurovat panu Vladimíru Justovi a jeho Slovníku floskulí, který čtu velmi rád, protože krásně vypovídá jak o podivnostech a nevyzpytatelnosti cest významů slov, tak o zákoutích duše svého autora.

Nicméně bych rád poznamenal, že pro mne je kontroverznost jednou ze základních vlastností věcí a jevů kolem nás. Bez kontroverznosti by nebyly významné ani pozorovatelné. Kontroverznost je rovněž základní vlastností života jako takového.

Mnohokrát diskutovaná chabá úroveň české žurnalistiky doznala v souvislosti s úmrtím chilského diktátora Pinocheta dalších zoufalých plodů.

Tak LN v úterý 12. prosince na str. 11 nám slibují "dva pohledy na zesnulého generála Augusta Pinocheta". Pomineme-li fakt, že jeden pohled spíše rozvíjí druhý, než aby mu oponoval, je v obou článcích patrna snaha vyhnout se téměř úplně v souvislosti s Pinochetem označení diktátor, což v důsledku určuje i argumentační povahu obou textů.

První příspěvek politologa Josefa Mlejnka jr. zaujme již vybraným titulkem: "Vyřízl nádor marxismu...", kterýžto evokuje významový obsah jeho článku. Autor si sice titulek, jak dokládá, vypůjčil z projevu jednoho z Pinochetových důstojníků, vhodnost jeho výběru, nebo spíše citová negramotnost autora, je ale stejná, jako kdyby článek o Hitlerovi uvedl větou: "S konečnou platností vyřešil židovskou otázku..." .

Tony Blair byl ve čtvrtek vyslýchán policií v rámci vyšetřování obvinění, že britská vláda prodávala státní vyznamenání za příspěvky do pokladny Labouristické strany.

Detektivové se dostavili do sídla britského premiéra v Downing Street a podrobili ho dvouhodinovému výslechu.

Mluvčí Blairova úřadu uvedl, že premér popřel, že by se státní vyznamenání (povyšování do "šlechtického" stavu) prodávalo za peníze.

Policisté premiéra nevarovali, že by mohlo být jeho svědectví použito proti němu, ale interviewovali ho jako svědka bez přítomnosti právníka.

Mluvčí Downing Street charakterizoval výslech, který se konal ve čtvrtek od 11 do 13 hodin, jako "robustní výměnu názorů" a uvedl, že byl přítomen jeden státní úředník, který si činil poznámky.

Dodal, že Blair vysvětlil, proč byli čtyři podnikatelé nominováni pro státní vyznamenání, a trval na tom, že to, že poskytli finanční dary politické strany, přece nemůže znamenat, že nesmějí dostat vyznamenání.

"Premiér vysvětlil, proč čtyři podnikatele pro vyznamenání nominoval, a že to učinil jako šéf politické strany, dále že šlo o povýšení do šlechtického stavu, vyhrazení politickým stranám nešlo tedy o vyznamenání za veřejnou službu, ale za službu politické straně. Za těchto okolností nemůže být skutečnost, že podpořili stranu politicky, být bariérou jejich nominaci."

Britský premiér je jedním z asi 100 svědků, které policie vyslýchá v této věci. Policie sdělila minulý měsíc Dolní sněmovně, že získala "podstatný a cenný materiál", že politické strany před volbami porušily zákon. Vyšetřování by mělo být ukončeno v lednu 2007.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V neděli večer, 25. kislevu, za zpěvu tradiční písně Maoz cur, zažehneme v chanukiji první chanukovou svíčku. Nyní se společně podívejme na skrytý smysl svátku a jeho tradic, jenž obyčejně uniká našemu pohledu. Seznámíme se alespoň v kostce s tím, čemu se v hebrejštině říká "pnimijutó šel ha-chag".

Talmudický traktát Šabat 21a se zmiňuje o dvou způsobech zapalování chanukových světel. Šamajova škola tvrdí, že na začátku svátku zažehneme osm světel a potom každý večer o jedno méně, tedy osmého dne bude hořet jedna jediná svíčka. Hilelova škola však tvrdí pravý opak.

Proč není dodnes v centru Prahy ani metr použitelné severozápadní cyklostezky podle břehu Vltavy? Proč se do hlavní budovy městské knihovny v Praze nedá jet na kole? Protože kdyby začalo víc lidí jezdit na kole místo autem, zničilo by to historický charakter města!

Dopisoval jsem si nedávno s Technickou správou komunikací na téma, proč jsou cyklisté jedoucí po Rašínově nábřeží směřování na náplavku, když ta je díky povrchu z kočičích hlav na kole nesjízdná nebo jen se značnými obtížemi, v malé rychlosti a s nejvyšší opatrností (v žádném případě pak ne na kole silničním). Dostalo se mi odpovědi, že z důvodů četných stížností na povrch ,,cyklostezky'' se bude povrch nejspíš příští rok opět předělávat. Tedy, že se vyndají kočičí hlavy 16x16 a dají se tam kočičí hlavy 10x10...

Píšu: ,,[...] Kdybyste si k tomu vzali nějakého cyklistu, tak poté, co jste vydláždili (zabrousili, zazálivkovali -- postupně) první metr, tak by vám k tomu musel říct, že to k ničemu nebude. Tady evidentně nefungují nějaké základní plánovací a kontrolní mechanismy. Kdo je za tohle zodpovědný?

Poslanecká sněmovna parlamentu se zapojuje -- protože musí, neboť její pánské vedení by to asi dobrovolně ani nenapadlo -- do evropské kampaně proti násilí na ženách. Nezdá se to, ale Česká republika je, ač malá, přesto, co do násilí na ženách, výrazná. Zatímco evropský průměr, uváděný v materiálech Rady Evropy, je 12-15 procent žen, které se s násilím setkají, podle posledního průzkumu z roku 2003 (protože později již patrně nikomu nestálo za to jej dělat), se s násilím vůči sobě setkalo 38 procent českých žen.

Bílý kruh bezpečí dělal i další průzkumy -- PhDr. Plšková uváděla na semináři, že přítomnost dětí jako svědků je již v 81 % případů. Podle některých informací přichází v důsledku domácího násilí český rozpočet o 5 miliard korun. I to, ale nejen to vedlo předchozí vládu ke zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Její předsedkyní se stala poslankyně Mgr. Anna Čurdová, která se problematikou genderové rovnosti, ale i domácího násilí zabývá od roku 1997, dlouhodobě spolupracuje s občanským sdružením Rosa a ProFem a jeden čas vedla v Radě Evropy podvýbor proti násilí na ženách. Nyní je parlamentní zpravodajkou klubu ČSSD pro oblast ženy a rodiny. V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky i v českých médiích byla doposud problematika domáho násilí upozaďována - pro většinu muzů je stejně vzdálená, jako jiná témata, týkající se a postihující výhradně ženy.

Ženy - bohyně, vládkyně či otrokyně? TÉMA BL

Motto: Každý národ prý má vládu, jakou si zaslouží. A co my?

Zakroutit paragrafem se stalo hitem letošní podzimní sezóny. Vykládat si Ústavu po svém, je občanstvu předkládáno tempem nehledaným. Zákonodárcům -- kreativcům -- snad díky teplému podzimu, pšenka jen kvete. Konstrukce to byly obskurní. Jen vzpomeňte -- k důvěře poslanců stačí většina 100 hlasů poslanců, jedna stovka poslanců se nerovná druhé, nevyslovení důvěry vládě (bez důvěry) v souvislosti s přijímáním zákona, to kvůli předčasným volbám. Možno by bylo pokračovat dále. Je to zřejmé. Stranické zájmy vévodily. Naštěstí tyto pokusy měly jen krátkého trvání.

Jiřím Paroubkem nedávno představený koncept programu případné koaliční vlády s ODS nenadchl řadu poslanců jeho strany. Hovoří se až o dvanácti "rebelech", které by jeho možná realizace donutila k odchodu z klubu. Prvním byl poslanec Melčák, který se připojil poslanci Pohankovi. Koncept Agenda 2010, který se svým názvem odkazuje k strategii Gerharda Schrödera, obsahující zejména kontroverzní koncept liberalixace pracovního práva Harz IV., nenadchl ale ani další sociální demokraty v ČSSD. Schröder s Agendou 2010 prohrál volby a totéž by hrozilo sociální demokracii v Česku. Nejnověji se k Paroubkově Agendě 2010 vyjádřila dopravní komise ČSSD.

ANALÝZA - Š. Kotrba: Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů ZDE

Český návrh Agendy 2010 ZDE

Jiří Paroubek svého času tvrdil, že sociální demokracie a komunisté s podporou poslance(ů) jiných stran vytvoří fungující vládu, dostane-li druhý pokus od prezidenta republiky. Proč se tedy dnes diví a rozčiluje, když ODS chce udělat totéž? Proč se diví a rozčiluje, když takovéto chování je v Česku běžné a sám prezident Klaus na něm kdysi postavil svou vládu?

Lubomír Novotný ve své reakci na mou kritiku komunistické ideologie končí své úvahy řečnickou otázkou, zda proslulý irský hladomor v 19. století zavinila komunistická vláda. To je jistě otázka pod úroveň myslícího člověka. Samozřejmě: nezavinila. Samozřejmě: pouze člověk s velice nízkým IQ a s naprosto minimálním historickým přehledem by mohl tvrdit, že za všechno zlo na světě mohli a mohou komunisté.

Jsem rád, že jste zveřejnili moji nadsázku - tušil jsem, že to bude zřejmě zábavné! Já žasnu, kolik lidí to nepochopí a naopak horlivě se dokáže dopodrobna nimrat v nepodstatných věcech a místo věcného návrhu a doporučení či silného apelu na naše politiky - jak nejlépe a co nejrychleji vyřešit naši vládní krizi - se začnou zabývat problémem, zda generál Wojciech Jaruzelský nebo Augusto Pinochet či dokonce Mengistu Haile Mariama ... jsou pro naši zemi špatným vzorem! píše Martin Gřeš.

Novým ředitelem Slovenské televize (STV) se stal český odborník na digitalizaci, narozený na Moravě a plynně hovořící slovensky.

Radim Hreha (1953) získal v 15členné Radě STV devět hlasů, zbylých šest bylo neplatných. Ke zvolení v opakované volbě potřeboval osm hlasů. Hreha během několika měsíců a ve dvou etapách volby nakonec porazil poslední protikandidáty - Branislava Záhradníka a Romana Liptáka.

Po uzávěrce: Už nyní se zvedá proti Hrehovi odpor právě u těch, kterým marasmus ve Slovenské televizi za doby ředitele Richarda Rybníčka vyhovoval. Z Česka podporuje negativní informace o Hrehovi jak "bavič" České televize Jan Kraus, tak mediální komentátor Reflexu Jan Potůček. Na Slovensku Hreha vadí zejména stávajícícmu předsedovi Rady STV a poslancům Dzurindovy SDKU. Práv ti ale přivedli televizi veřejné služby do současného bezvýchodného postavení.

HN 15. 12. 2006, Renata Havranová: O novém řediteli slovenské televize panují pochyby ZDE

Novinovým tématem jsou nyní smutné souvislosti vraždění nešťastného ambiciózního zaměstnance, který škodil pacientům v nemocnici. Je základní potřebou novinářů mít zajímavá témata, budiž. Výsledkem případu může být větší ostražitost vůči podobným činům.

Na včerejším zasedání rakouské Národní rady se všech pět parlamentních stran jednomyslně usneslo zahájit právní kroky proti kolaudaci jaderné elektrárny v Temelíně. Dosluhující lidovecký ministr životního prostředí Josef Pröll ale upozornil, že je nutno ještě celý problém právnicky prozkoumat, aby se tím Rakušané nedopustili "spekulativního výroku". Sociální demokraté a Zelení nechtějí ale nadále čekat a hornorakouský poslanec za lidovce August Wöginger vše označil za "provokaci českých úřadů". Ministryně sociálních věcí Ursula Haubnerová za BZÖ prohlásila, že obyvatelstvo žádá uzavření vysoce nebezpečného reaktoru, u kterého se každodenně projevují závady a proto musí vláda urychleně jednat. To však byla jediná jednota v jednací síni v době, kdy snaha dvou největších politických stran - sociálních demokratů a lidovců nějakým způsobem sestavit vládu je téměř po třech měsících od voleb stále v nedohlednu.

Jestliže je v ČR 8,5 % nezaměstnaných a je to cca 450.000 osob, vyplývá z toho, že těch, co pracují je cca 4,844.000.

Jestliže je průměrná mzda cca 19.000 Kč/měsíc -- tak za rok si tito zaměstnaní vydělají 1,104.432.000.000 Kč.

Což je 1 bilion 104 miliard a 432 milionů peněz českých (Kč).

Tento 1,104.432.000.000 Kč musí příjemci rozdělit na daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, což je dohromady asi 44 % ze základu - vyjádřeno finančně tedy 485,950.000.000 Kč pro stát zpět formou daní.

Vážení,

dovoluji si Vás oslovit tímto dopisem, neboť jsem se dostal do dluhů. Já sám za ně ani nemohu, ale moji zaměstnanci, poslanci Parlamentu České republiky, schválili rozpočet naší firmy jako deficitní, již po několikáté. A to i přes skutečnost, že ekonomika naší firmy a HDP již několik let roste, píše Jiří Pazdera.

Známá reakce Jiřího Paroubka na výsledek parlamentních voleb vyvolala před půl rokem doslova bouři odmítavých výkřiků. Byl jsem jedním z mnoha, který byl ochoten hřímat, že tentokrát to předseda ČSSD přece jen přehnal. Neudělal jsme to. Zdálo se mi to příliš jednoduché. Snažil jsem se pochopit, co tohoto -- do té chvíle velmi racionálního, i když razantního -- politika, k tak ostrému vystoupení vedlo.

K článku Oldřicha Průši - "Naši noví lidoví lidovci. Lidoví, ale naši".

S obsahem důrazně nesouhlasím. S řešením dané problematiky již musel někdo konečně začít. Romy, pokud se nemýlím, již integrujeme do většinové společnosti asi od roku 1970 a jsme stále na začátku. Nic nedělat a každoroční přírůstky do rodiny je jejich jediný úkol, stěžuje si Karel Mareš.

Panu Čunkovi fandím, byť jsem jeho stranu nikdy nevolil a volit nebudu. Kontejnerové domy a byty jsem měl možnost minulý týden vidět in natura. Tak vybavené byty nemáme mnozí z nás. A jestli prohlásí nějaký promitivní cigán, že jsem rasista, trvám-li na pravidelném placení nájmu, pak se k rasismu hrdě hlásím.

Podle jejich filosofie vybydlím (tedy rozmlátím a zničím, co se dá) a po obci důrazně žádám další byt či dům. Oldřichu Průšo, nechci být vůči Vám vulgární, proto raději končím. Pokud Amen, tak jedině s Vámi. Z čeho se má strana během pár měsísů oklepat a zavelet jinam? Již M. Horníček často upozorňoval, že kde blb, tam nebezpečno.

Musím reagovat na článek pana Jakuba Rolčíka "Václav Moravec a jeho Otázky: Úpadek jednoho českého novináře". Úvodem poznamenávám, že jsem pravidelným a ne jen občasným divákem tohoto pořadu a snad bych proto také mohl přispět svou troškou...

S panem Rolčíkem se na tento pořad zcela rozcházím a valná většina jím popisovaných selhání pro mne naopak vyznívá minimálně spíše pozitivně - tedy začnu popořadě, píše čtenář Tomáš Kotek.

Po ekonomicko-politickém převratu v roce 1989 se jakoby roztrhl pytel se slovem "nezávislý". Nezávislí byli všichni a všechno bylo nezávislé. Hlavně novináři. 17 let od 17. listopadu 1989 už tomuto slovu nikdo věřit nemůže. Závislostí je od té doby poznáno a zdokumentováno dost. Posledním příkladem jsou hry okolo pojmenování těch poslanců, kteří opustí většinové stanovisko své strany a tím pak přímo nebo nepřímo, vždy ale vědomě, podpoří stranu druhou.

Řeč je o těch, jímž se od léta říkalo "přeběhlíci".

Nicméně během dvou posledních dnů se gramatický diskurz v mainstreamových médiích poněkud změnil - z přeběhlíků se stávají "uprchlíci", podle angažovanějších novinářů inspirovaných prvním místopředsedou ODS Pavlem Bémem tzv. "konstruktivní poslanci".

Pokud rozhodnutí výkonné rady Občanské demokratické strany, že nebude dále jednat o velké koalici se sociálními demokraty, není jen blufování, které má donutit ČSSD k větším ústupkům, má Česká republika zaděláno na vážné problémy. Velká koalice s účastí lidovců, o níž obě strany vyjednávaly, nebyla v žádném případě ideálním řešením, ale ve srovnání s alternativami nabízela zemi jistou stabilitu a dokonce i vidinu reforem.

ODS se ale rozhodla riskovat.

To by bylo legitimní jednání, kdyby země už více než šest měsíců nebyla bez stabilní vlády, a kdyby nyní nebyla v sázce už i ústavní stabilita země. V nejlepším možném scénáři, který se nyní nabízí, ČSSD pod tlakem ustoupí a ODS se vrátí k jednacímu stolu. "Vítězství" dosažené tímto způsobem by ale nepochybně poznamenalo již beztak napjaté vztahy mezi oběma stranami a odrazilo by se negativně na fungování velké koalice.

Další scénáře jsou o poznání horší.

Někdy to lze poznat stěží. Obecně platí, že "jednozdrojovost" je znakem manipulativním. Čtyři pohledy na Evropským parlamentem nedávno schválená pravidla REACH, která dorazila do redakce, necháváme bez analytického komentáře. Čtenář je moudrý. Takto koncentrovaná na jedno místo a klasifikovaná vypovídají o charakteru argumentace autorů a jejich mediální asertivitě při prosazování jednoho jediného přístupu k danému tématu. Je škoda, že stejně asertivní nejsou i prozatím podniky, kterých se norma REACH dotkne. Evropský parlament normu REACH ("Registrace, vyhodnocování a autorizování chemikálií") schválil. Ještě před týdnem byla podle evropského poslance Guida Sacconi (Evropští socialisté) šance "50 na 50", že k nějaké dohodě vůbec dojde. Žádná norma se nikde na světě neschvaluje, aniž by zákonodárci nepřihlédli k oprávněným zájmům všech dotčených a nevypořádali se s námitkami všech dotázaných skupin. Nahrazení toxických látek bezpečnějšími alternativami představuje pro průmyslové podniky dodatečné náklady. To prohlásil Alain Perroy, generální ředitel Evropské rady pro chemický průmysl (CEFIC). Ústředním tématem pro podnikatele je umožnit prodej a výrobu toxických látek v případě, že podniky budou schopny prokázat, že rizika, která představují pro lidské zdraví nebo životní prostředí, mohou být "adekvátně kontrolována". Tato "adekvátní kontrola by měla být dostatečným kritériem," prohlásil generální tajemník evropské organizace zaměstnanců UNICE Philippe de Buck.

Sacconi například požadoval, aby bylo vyjasněno, jakým způsobem budou moci být autorizovány karcinogeny a další vysoce toxické sloučeniny. "V případě, že existují alternativy, substituce musí být povinná," trvá na svém Sacconi. Jeho nejsilnějšími odpůrci v Radě jsou Německo, Velká Británie, Malta a Polsko. Ti, kteří podporují přísnější pravidla pro substituci, jsou Francie, země Beneluxu, Dánsko, Švédsko a Maďarsko.

Společnost je závislá i na schopnostech chemického průmyslu a dalších průmyslových oborů, které využívají různé chemikálie a nemůže opominout schopnost ekonomických subjektů zvýšené náklady ufinancovat. Výrobci a dovozci chemikálií budou muset realizovat testy u zhruba 30.000 sloučenin z celkových 100.000, které se v současné době nacházejí na evropském trhu.

Návrh evropské legislativy REACH o bezpečnosti chemických látek byl Evropským parlamentem v důležitém druhém čtení schválen. Členské země jej ještě musí podpořit v Radě ministrů o pět dní později. Nařízení by mělo vstoupit v platnost v dubnu 2007.

REACH nejen podle Zelených TÉMA BL

REACH - Registration, Evaluation and Authorisation of CHemicals - EU ZDE

Strana zelených nesouhlasí s postupem českých poslanců Evropského parlamentu při schvalování nové evropské chemické reformy (tzv. REACH). Dokument je dnes jen slabým odrazem původního záměru a bude velmi složité naplnit původní cíl reformy - získat ztracenou kontrolu nad chemickými látkami. Schválená verze reformy nebere dostatečně v úvahu ochranu lidského zdraví před nebezpečnými chemickými látkami a vychází spíše vstříc podnikům chemického průmyslu.

Konečné hlasování v Evropském parlamentu dnes sice dalo život nové chemické politice EU, nazývané REACH, ale zanechalo ji podle mínění ekologických a spotřebitelských nevládních organizací v kritické situaci. "REACH sice představuje pokrok oproti stávajícímu stavu, ale jeho konečná podoba je příliš slabá na to, aby byla schopna zajistit ochranu zdraví lidí a našeho životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami, kterými chemický průmysl každoročně zásobuje trh v tisících tun a používá je mimo jiné ve výrobcích denní spotřeby," komentoval schválenou podobu REACHe předseda sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík, který byl přihlížel závěrečnému hlasování v Evropském parlamentu.

Evropský parlament dnešním hlasováním de facto uvedl do života novou chemickou politiku Evropské unie v podobě směrnice o Registraci, Evaluaci a Autorizaci Chemických látek (REACH). Směrnice sice představuje zlepšení stávajícího stavu, ale její konečná podoba obsahuje i celou řadu záměrně vytvořených "děr", které budou v budoucnu ztěžovat snahu zajistit ochranu zdraví lidí a životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami. K radosti výrobců nejnebezpečnějších chemikálií, ale k žalosti lékařů, spotřebitelů, odborářů a ekologických organizací.

Kvituji, že BL připomínají krvavé ruce diktátorů jako Augusto Pinochet, ačkoli jejich pokrytečtí obhájci je omlouvají údajným "zavedením pořádku". To by ale nemělo BL bránit v tom, aby připomínaly také diktátory, jejichž ruce jsou rudé od krve ve jménu rudé ideologie marxismu(-leninismu). Životy mrtvých Poláků a Etiopanů jsou přece stejně hodnotné jako životy umučených Chilanů. Proto si dovoluji připomenout kulaté výročí uchopení moci v Polsku vojenskou klikou Wojciecha Jaruzelského a aktuální odsouzení etiopského marxistického diktátora Mengistu Haile Mariama.

Potkal jsem mladou cigánku, / nesla sa jako laň, / pod krkem černé lelíky / a oči bez dna zhlaň. / Pohledla po mně z hlboka, / pak vznesla sa přes peň, / a tak mi v hlavě ostala / přes celučký, celučký deň.

Těmito slovy se otevírá Zápisník zmizelého, jedno z vrcholných děl Leoše Janáčka. Skladatel je komponoval "na text neznámého autora", který v květnu roku 1916 vydaly brněnské Lidové noviny pod názvem Z pera samoukova. Šlo o údajně náhodou nalezené verše poněkud tajemného původu a vysloveně folklórního střihu, které vyprávěly (prý dokonce autobiografický) románek valašského chlapce Janíčka a cikánky Zefky. Hukvaldský rodák byl podle všeho přesvědčen o autentickém lidovém původu textové předlohy a tedy se domníval zpracovávat výpověď o reálném setkání s čarovně neodolatelnou rómskou kráskou.

"Víte, podle mého názoru, i když to zní velmi idealisticky, je zapotřebí, aby jakákoliv politická strana, tedy nejenom sociální demokracie, říkala po volbách to, co říkala před volbami, protože jinak se stane nevěrohodnou," sdělil bývalý předseda a premiér Zeman na úvod své kritiky programových ústupků při vyjednávání Jiřího Paroubka s ODS novinářům. Kupodivu nepřipomněl současnému premiérovi ten fakt, že Jiří Paroubek sám kdysi vystoupil z klubu ČSSD, ve kterém působil, aby si vynutil změnu jeho stanoviska. Stalo se na Magistrátu hlavního města Prahy. Proč to připomínám? Protože Paroubek chce vyloučit poslance Melčáka, který je ve straně už více než deset let a který se rozhodl Paroubkovy kuhhandly s ODS nepodporovat. Většina novinářů má příliš krátkou paměť. Možná schválně.

Podle Miloše Zemana se sociální demokracie za posledních sedm měsíců vyjednávání o vládě stala "přinejmenším méně věrohodnou". Zeman tím zjevně narážel na program, který ČSSD zveřejnila na úvod k programovému kompromisu s ODS pod poraženeckým názvem Agenda 2010 a který znamená zjevné popření řady bodů schváleného a tudíž i pro předsedu závazného programu ČSSD. "Ale program přece není žádné dogma", řekl včera Paroubek redaktorovi BL na vánočním brífingu s novináři. Má pravdu. Protože pokud není volební program pro vedení strany dogma, je zytečný. Ale pak je zbytečná i sociální demokracie. Pokud je zbytečná sociální demokracie, je zbytečný i její předseda. To by si mohl Jiří Paroubek domyslet.

Š. Kotrba: Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů ZDE

Zeman stále spekulace o návratu na politické výsluní a svých mocenských ambicích kategoricky odmítá. Odmítá i názor, že by chtěl svým jednáním sociální demokracii rozštěpit. Nicméně nikdy nevzal zpět názor, že se ještě vrátit může, pokud nastane krize. Považuji ovšem za provokaci Grossova křídla v ČSSD, že jako "Zemanův kurýr" dopis rozeslal médiím starosta středočeské obce Cerhenice a bývalý Mladý sociální demokrat, dnes člen Ústředního výkonného výboru ČSSD Marek Semerád. Patřil vždy k těm středočesky poslušným bývalého předsedy Grosse. Nikdy nebyl příznivcem bývalého předsedy Zemana a pochybuji, že by se jím po přečtení dopsiu stal...

Dopis Miloše Zemana, který média citovala, ale celý neuvedla ZDE

Myslím, že jedním ze zásadních problémů na této umělecké vysoké škole je problém morální, kdesi hluboce zakořeněný, neviditelně prostupující, sotva postřehnutelný v myslích lidí, kteří si mohou myslet, že mají patent na pravdu. Kult osobnosti, "nezpochybnitelné" umělecké autority, zvýšená senzibilita i únava, to vše může vytvářet klišé, jež nedovoluje proniknutí svěžích a nových myšlenek a znemožňuje komunikaci. Dokonce si myslím, že to není jen problém VŠUP, ale celé společnosti.

1.

Několik minut po půlnoci zařinčel telefon. Irene rozsvítila lampičku na nočním stolku a chvíli hledala budík, než si uvědomila, že se mýlí. Vincenc si zakryl hlavu polštářem.

"Proboha, vezmi to!" zamumlal.

"Vezmi si to sám," odpověděla Irene. "Určitě je to zase nějaká ta tvoje..."

"Kurva, jen to řekni," nabádal ji Vincenc.

"Ano," řekla Irene. "Jestli ne, tak proč se teda bojíš to zvednout? Nechceš, abych slyšela."

"Panebože," vzdychl Vincenc, vstal, nazul trepky a došel k řinčícímu přístroji. Zítra, hned zítra, umiňoval si, nechám přípojku do ložnice zrušit. Kdo se mnou potřebuje mluvit doopravdy, zavolá ještě jednou...

Nebolí mě svět básníka Vladimíra Janovice a nesouhlasím, že jiný nám nebyl dán. Vím, že to, co vidíme, je přefiltrováno skrz rušičku stavu naší mysli a že zatímco spíme v bezčasí Jednoho Nedělitelného Všeho, zdá se nám sen Život, o jehož znaménku rozhodujeme jen my...

Bohmte se jmenuje ta německá vesnice, kde žije 13 500 obyvatel, kteří si v roce 2007 mají zvyknout na jiný život. A to na život v ulicích bez obrubníků, bez zvýšených chodníků a - co je hlavní cíl - možná bez dopravných značek.

Můžete jsi představit ulice bez semaforů, bez značek příkazů a zákazů? Sedm měst a provincií v Evropě to chce zkusit s finanční podporou EU - mezi nimi dánské Ejby, anglické Ipswich, belgické Ostende a německé Bohmte...

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V září přispělo celkem 115 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 281,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2006 částku 151 838, 27 Kč. Vzhledem k tomu, že čtenost Britských listů trvale stoupá a za nedávné období došlo k podstatnému vzrůstu sledovanosti časopisu, dostal se náš dosavadní server na hranici svého výkonu i životnosti a byli jsme nuceni částkou 243 745.32 Kč zakoupit server nový, který bude zanedlouho zprovozněn. Příspěvky čtenářů dále využíváme k modernizaci funkcí redakčního systému. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,692.59 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.