Naopak při projednávání ekonomických otázek došlo mezi nimi na tomto zasedání k ostrému střetu. Stalo se tak poté, co ministr hospodářství Bartenstein vysoce hodnotil ekonomickou politiku vlády tím, že se snaží o to, aby prosperovala. Staráme se o to, aby pracovní trh vzkvétal a pro budoucnost žádáme daňové úlevy pro podnikatele a zvýšení podpory pro výzkum.

Mluvčí sociálních demokratů pro rozpočet Matznetter odmítl sebechválu lidovců a žádal změnu dosavadního vládního kurzu v této oblasti. Voliči odvolaná vláda za sebou totiž zanechala těžké dědictví ve výši 160 miliard euro státního dluhu a dalších 20 miliard euro, které schovala v mimovládním rozpočtu u rakouských spolkových drah ÖBB. Bartenstein na to podrážděně reagoval, že kritik asi sleduje nějaký jiný film a navíc vláda údajně sama není zodpovědná za tyto dluhy, protože je převzala. Ke kritice na odcházející koalici lidovců se Svazem pro budoucnost Rakouska se však připojili i Zelení a Svobodní. Upozornili, že je otázkou, proč pokles nezaměstnanosti nezačal již dříve a vůbec nelze hovořit o nějaké změně ekonomického trendu.

Tato zdrcující kritika se děje na pozadí skutečnosti, že ve veřejnosti roste nervozita o výsledku pokračujících koaličních jednání vedených předsedou sociální demokracie Alfredem Gusenbauerem, kterého spolkový prezident pověřil sestavením nové vlády. Heinz Fischer si tento týden pozval na Hrad k obědu jak Gusenbauera tak dosluhujícího lidoveckého kancléře Schüssela, aby se s nimi dohodl na novém termínu ustavení nové spolkové vlády. Jako nový termín byl dohodnut čtvrtek 11.ledna 2007, kdy by měl být spolkovým prezidentem jmenován nový vládní kabinet. Tři dny před tím by měla být završena jednání o jejím sestavení.

Ani prezident však nevylučuje riziko, že nebude jmenována vláda velké koalice, kterou by osobně upřednostňoval. Gusenbauer v televizním rozhovoru prohlásil ve středu večer po setkání, že je sice důležité stanovení termínu, kdy jednání mají být ukončena, to však neznamená , že spolkový prezident trvá na tom, aby bylo uzavřeno nucené manželství mezi oběma největšími stranami. Osobně se nyní snaží o to, aby se podařilo uzavřít takovou velkou koalici , ale když se to nezdaří, pak je zde alternativa menšinové sociálně demokratické vlády. Pro Heinze Fischera to ale není cílem. "Velká koalice má prvořadou prioritu a udělejme za ní tečku", prohlásil spolkový prezident na otázku, zdali menšinová vláda by byla druhou prioritou. Zatím však koaliční vyjednavači, kteří nyní vstupují do již sedmého kola, jsou stále skeptičtí.

Lidovecký ministr zemědělství Josef Pröll prohlásil, že sice bylo dosaženo povzbudivých kroků, ale to neznamená, že se podařilo dojednat velkou koalici. Ještě před námi stojí různé křižovatky a teprve příští dny ukáží, zda se podaří úspěšně završit jednání. Rozhodující témata se ale začnou projednávat až po Novém roce 8.ledna a o personálních otázkách není zatím nic známo. Napětí mezi předsedy obou největších parlamentních klubů se nesnížilo, spíše naopak. Sociální demokrat Josef Cap prohlásil, že si dovede představit i předčasné volby, protože šance na velkou koalici nevidí větší než 50 na 50 procent.

Jeho partner generální tajemník lidové strany Reinhold Lopatka upozornil, že Capova prohlášení nepřispívají k zlepšení klimatu při jednání o sestavení nové vlády. "Je nejvyšší čas, aby Cap s tímto skončil". Lopatka došel k závěru, že Cap je vedoucí skupiny uvnitř sociálně demokratické strany, která nemá zájem na skutečné spolupráci s lidovci a je stoupencem menšinové vlády. Udivuje jej přitom Capova snaha o změnu kurzu v době, kdy Gusenbauer a Schüssel se dohodli, na jakých principech má být spolupráce uzavřena.

Cap se přitom snaží dokázat, že v posledních letech bylo vše špatné a dále provokuje se změnou nastoupeného kurzu. Rovněž finanční mluvčí lidovců Günter Stummvoll obvinil svůj sociálně demokratický protějšek Christopha Matznettera, že nemá ponětí o finanční a hospodářské politice když tvrdí, že vláda redukuje státní zadluženost masivními investicemi. Sociální demokraté přece nemohou kritizovat, že je vlastně málo na veřejné investice v době, kdy zavinili obrovské dluhy zejména odborářskou bankou BAWAG.

"Skutečně velké zadlužení by nastalo, až by na stole ležící návrhy SPÖ měly být uskutečněny". Nová kritika na politiku nynější dosluhující spolkové vlády však přišla i ze strany Gusenbauera. V rozhovoru pro nový rakouský deník "Österreich" prohlásil, že postupně "přichází pomalu pravda na světlo o mimo rozpočtových dluzích, na které stát dal stoprocentní záruky". Nelze se proto ani divit, že hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer odmítá jakékoli termíny na ukončení jednání. "Jednání se musí řádně provést i v nižších vyjednávacích skupinách. Kvalita je důležitější než rychlost ", prohlásil stejnojmennému listu. Čím déle se však jednání o ustavení velké koalice protahují, tím méně obyvatelstvo touží po uzavření rudo-černé spolkové vlády. Podle průzkumu Humanitního institutu věří v úspěšnost uzavření velké koalice dnes jen 22 procent Rakušanů. Negativní odpovědí reagovalo 49 procent a 29 procent je zatím nerozhodnutých. Na námitku tiskové agentury APA, že jiné společnosti na průzkum veřejného mínění došly k vyšším číslům podpory velké koalice, institut reagoval, že je to v důsledku jiné otázkové metodiky, která již formováním otázky předpokládá kladnou odpověď.