Není předmětem této poznámky hodnotit české zákony, které umožňují jakékoliv skupině či jednotlivci do nekonečna namítat proti už přijatým rozhodnutím a komplikovat tak výstavbu čehokoliv v zájmu velmi úzkém a sobeckém. K tomu patří možnost znovu a znovu odmítat náhradní pozemky, finanční náhrady, prostě jakékoliv rozumné (a snad i spravedlivé) návrhy řešení. Totéž platí i o mnohonásobném odvolávání se těch, kteří jsou v jakékoliv soutěži neúspěšní. Těžkopádné soudnictví situaci ještě komplikuje.

Faktem je, že podobné praktiky vedly i v tomto případě ke značnému zpoždění zahájení výstavby. Jestliže na ně vítězná firma reagovala pokusem dohodnout jistá změkčení původních smluvních ustanovení, protože objektivně zdržení sama nezpůsobila, lze to považovat za celkem pochopitelné a přijatelné. Naopak za zcela nepřípustné považuji stanoviska rozhodujících orgánů státní moci a samosprávy, kterými se pokoušely výstavbě systému zabránit nebo ji ztížit.

Snad všichni máme v paměti ostrá vyhlášení středočeského hejtmana pana Benda (a dalších krajských vůdců), že zabrání realizaci programu všemi možnými způsoby. Jeho příklad následovali starostové a zastupitelstva řady obcí, kteří nepovolovali výstavbu na svém území atd. Nezakrytě sabotovali rozhodnutí vlády. Nemohu se zbavit dojmu, že stejně se chová i současné ministerstvo v čele s ministrem dopravy v demisi.

Asi by mne vůbec nenapadlo se k této situaci vyjadřovat, kdyby se současná vláda-nevláda nechovala velmi podobně i k dalším rozhodnutím minulé vlády a minulého parlamentu.

Jen namátkou: zákoník práce, sociální zákony, školský zákon (státní maturity), zdravotnictví (neziskové nemocnice), ekonomika (registračními pokladnami počínaje a restrukturalizacemi či privatizacemi podniků konče), správa a řízení atd.

Děsí mne, že de facto neexistuje kontinuita zákonů a rozhodnutí. A to je zjištění velmi, velmi závažné. Mnohem víc to totiž připomíná revoluční převzetí moci, než slušnou demokratickou změnu vlády, vycházející ze svobodných voleb.

A propos: Kolik občanů skutečně zastupuje vítěz voleb? Vzorec pro výpočet je velmi jednoduchý: účast voličů, odevzdané hlasy, počet skutečných právoplatných voličů. To procento odevzdaných hlasů je náhle mizivé a mizerné. Tím děsivější je, když shazuje se stolu minulá pravomocná rozhodnutí. Zdá se mi, že i kauza mýto je ohavné politikum.