V nemocnicích může vzniknout větší tlak na nadřízené, aby více sledovali chování zaměstnanců. Pro zvýšení bezpečnosti lze zvažovat technická řešení. Zajistit ochranu proti vstupu cizích lidí například elektronickým snímačem napojeným na počítač. Technické zařízení může zájemci o vstup prověřovat například provedení jeho očí, různé podrobnosti stavby ruky, hlas, výšku postavy nebo další biologické podrobnosti a vpustit jen vybrané.

Ale v Havlíčkově Brodě neřádil cizí člověk, takže nepomůže někdejší heslo překonané pozdějším vývojem - nezaměstnaným vstup zakázán. Zamykání budov nedá jistotu úplné ochrany ani při řešení tragické chyby člověka, který by chtěl škodit například ve škole. Již desítky let znají vražedné případy ve Spojených státech, objevily se v Evropě a i u nás student zaútočil na učitele se smrtelným následkem, podobně děti na vychovatelku v dětském domově.

V této souvislosti zločinných činů lze zvažovat důležitost vlivů, které na lidi působí. Psalo se o opožděném růstu zločinnosti v těch zemích, které zaváděly televizní vysílání pro veřejnost později. Příkladem byla Jihoafrická republika. Také u nás došlo k prvnímu útoku studenta na učitele až s odstupem let po uvolnění televizního vysílání pro nezřízeně agresivní filmy. Mozek má snahu pamatovat všechny přicházející zážitky bez ohledu na zdroj, zda jsou z fantazie, z filmu či ze skutečnosti. Pak uplatnění těch nevhodně agresivních zážitků bývá uživateli mozku a jeho okolí na škodu. Civilizace plná protikladů prosperovat nebude - přát si spokojenost, ale sledovat filmy se zločinným obsahem?

Když před desetiletími došlo na belgickém stadionu k vraždění ze strany anglických agresivních diváků při fotbalovém utkání, naše československá televize zlé záběry trvající desítky minut nevysílala, odpojila se. Rakouská televize v zobrazování krutých bitek pokračovala. Přístup svobodnější televize byl lepší? Zřejmě je to opačně, ukazovat záběry násilníků dává vnímavým lidem nesprávný názor, takový vliv se pak může prosazovat. Nejvnímavější bývají děti.

Filmy - příběhy, který jsou v době uvedení vnímané jako velmi nesprávné např. kvůli špatnému chování postav, po pár letech zevšední a už si na záporné souvislosti nevzpomeneme. Začátkem sedmdesátých letech k nám začaly přicházet akční filmy, ve kterých hrdina vydržel velké množství úderů či pádů a přesto stále bojoval, jako by nic. My diváci jsme se tomu ze začátku smáli, ale později už to přišlo lidem normální a následně jsou nezkušení diváci přesvědčení, že takové rány vydržet je snadné, samozřejmé. Že se snad takové rány můžou i rozdávat!? Následně dřívější rvačky a tahanice školáků byly nahrazeny i údery pěstí do obličeje, surovým bitím a kopanci do břicha. Akční filmy prokazatelně zhoršují chování diváků. Násilné příběhy se projevují zvětšováním brutality trestných činů či šikany ve školách.

Odbočil jsem od nemocniční tragédie jen trochu. Vzájemný vztah mezi lidmi obsahuje i veškerá nevhodná jednání. Když návody ke způsobu jednání dávají filmy plné násilí a zla, opakovaně natáčené a vysílané, pak jaké výsledky lze čekat? Naši činovníci v čelném postavení by měli zvážit, jak více bránit škodlivým věcem šířeným sdělovacími prostředky, jinak bude zločinnost pokračovat a růst.

Ve výuce základních škol není zařazovaný výukový předmět filosoficky zhodnocující způsoby lidského jednání. Chybí. Pro udržení fungující civilizace je výuka vhodného chování a lidských vztahů základnější než kterýkoliv jiný školní předmět. I přesto, že ho můžou vyučovat lhostejní lidé či může být zatížený různými nedostatky. Dříve obsahovala poučné prvky výuka náboženství - z dnešních potřeb zaměřená příliš jednostranně. Výukový předmět, třeba až pragmaticky vysvětlující a dokladující například zlé následky agresivního jednání, podvádění, okrádání, lhaní a podobně, je nanejvýš potřebný. Může předkládat mládeži osvědčené způsoby jednání všech směrů lidských civilizací - Indiánů, Indů, lidí tří příbuzných náboženství, atd.

Žáci mají jako první hodnocení napsané na svém vysvědčení známku z chování, ale příslušný vyučovací předmět k této známce chybí.

Pokud bude společnost užívat doporučené postupy například ve smyslu starobylých duchovních nauk, pak můžeme čekat prospěch z technického pokroku. Pokud společnost nebude ovládaná dobrými vztahy a nebude přátelská, bude-li stále víc smyslem života zbohatnutí jednotlivce bez hlubší ohleduplnosti k okolí, pak využívání techniky snadno sklouzne k neúměrně velké podpoře sobeckých vztahů mezi lidmi.

Totéž platí pro genetické inženýrství. Bude-li provozované ve prospěch lidské chamtivosti, lze čekat úměrné dopady na svět.