17. 12. 2006
Kontroverzní konferenceV poslední době jsem slovo kontroverzní slyšel tolikrát, že mě to až děsí. Nechci však nikterak konkurovat panu Vladimíru Justovi a jeho Slovníku floskulí, který čtu velmi rád, protože krásně vypovídá jak o podivnostech a nevyzpytatelnosti cest významů slov, tak o zákoutích duše svého autora. Nicméně bych rád poznamenal, že pro mne je kontroverznost jednou ze základních vlastností věcí a jevů kolem nás. Bez kontroverznosti by nebyly významné ani pozorovatelné. Kontroverznost je rovněž základní vlastností života jako takového. |
Nedovedu si vytvořit obraz nějakého projevu života, který by nebyl kontroverzní, který by nebyl z jednoho pohledu přínosem, z druhého ztrátou a z třetího bezvýznamnou epizodou. Vše neutrální a spor nevyvolávající je v podstatě mrtvé. Zaujalo mne spojení "kontroverzní konference" v souvislosti s mezinárodním setkáním a jednáním skupiny osob o Iráku na Novotného Lávce. Prý měla být konference původně v Parlamentu, ale byla kontroverzní. Prý měla být kontroverzní, protože se jí měli účastnit zastánci Saddáma. Ale už není kontroverzní, protože tam určitě žádní zastánci Saddáma nejsou. Ukazovali to v televizi, říkali to v rozhlase a psali to i v novinách. Tak to bude pravda. Ale pro jistotu, abychom neposkvrnili chrám důstojné a morální a bezúhonné české politiky na Malé Straně, přešli jsme s konferencí Karlův Most a usadili jsme se na Starém Městě. Tam možná kontroverzní není hned dvakrát. Omlouvám se, ale strašně jsem se smál. Uspořádat takovou konferenci v dnešní době v Praze chce kus opravdového člověka (jsem gender, nenapsal jsem chlapa). Vymyslet a uspořádat to musel někdo mimořádně rozumný, schopný a svým způsobem odvážný. Člověk činu. Člověk kontroverzní. Patří mu úcta. Zarmucuje mne, když se takové úsilí dehonestuje tím, že se prohlašuje, že tam někdo určitě není. A kdo tam není. A kdo je a kdo není zastánce Saddáma?!? Ten, kdo se k němu přihlásil nebo otočil zády po jeho zatčení, po jeho pádu, po válce v Zálivu, po válce s Iránem nebo po jeho nástupu k moci nebo po vstupu do politiky nebo už po vstupu na tento svět?! A co ti, kterým protagonisté lepšího iráckého dneška vyvraždili blízké a oni si vzpomenou na to, že tohle snad nebylo možné ani za Saddáma?!? A jak je to s těmi, kteří říkají, že snad američtí soudruzi někde udělali chybu. Nejsou to zakuklení saddámisté?!? Takže není saddámista náhodou i James Baker?! Mohl by podle našich ochránců nekontroverznosti vůbec takový Baker přijet do na Novotného Lávku?!? Já bych byl bdělý a ostražitý a na vrátnici by musel vyplnit dvojmo dotazník, kde by musel výslovně uvést, že je proti a dvakrát to podepsat. Jeden výtisk bych si nechal a druhý poslal nahoru, nebo na Malou stranu... No, a jednu poznámku na závěr. Vůbec největší chybou, ke které v Iráku došlo, bylo prosazení hesla, že se saddámisty se nemluví. To došlo i těm méně bystrým jako první ještě před tím, než bylo vyhlášeno velké americké vítězství. Bylo to na lodi, protože vyhlašovat velká vítězství na lodích je americká tradice. Jsem přesvědčen, že pokud se nebudeme moci pochlubit tím, že v Praze se saddámisty o Iráku mluvíme, byť s nimi nesouhlasíme, tak to nebude mít ten správný smysl ani říz. Když se s někým nemluví, tak dotyčný mluví jen sám se sebou a z trudnomyslnosti klade bomby nebo jinak blbne... A pokud si někdo myslí, že dá Irák dohromady bez lidí pracujících dříve nebo i nyní pro bývalý režim, tak se opravdu, ale opravdu, mýlí. Je to dost kontroverzní?!? Nebo je to prostě jenom rozumné...?!? |