13. 12. 2006
Naši noví lidoví lidovci. Lidoví, ale naši.Motto: Tradici se nejméně líbí první ročník.
Po silnici se jezdí napravo. Je lépe se držet u krajnice, někdy to však nemusí být bezpečné. Cesty bývají i nerovné. V KDU-ČSL se jezdí uprostřed. Poslední dobou to bylo o život, tedy zejména pro bývalé vedení. Členové a voliči byli zainteresováni méně. Sjezdoví delegáti měli celkem jasno. Věděli, že potřebují změnu, jakou že ji potřebují, věděli též méně, stejně jako členové, ale zná to každý, potřeba je potřeba. |
Řítili se klidnou silou tu po krajnici, tu dost vlevo, takže v protisměru. Zvolili si v Brně nepopsaný list papíru, byť lehce pošpiněný. Na jak dlouho? Buď na krátko, nebo nezklamou. Další zákruta. Z euforie či z nudy volbu většina okolospolučinících pochválila. Je to jen první zdání. Reakce budou následovat, po prvních praktických krocích nových zvolenců. A nebude to selanka, ale řež. Obavy jsou na místě. Rychlá a snadná řešení jsou přijatelná, ale jen v hospodě, po pátém, šestém pivu se k nim hlas přiklání snadno, ráno to jde však tíž a tížeji. Nutno vstát a dojít. Kdo si pamatuje silácké řeči z večera? Těžko přijmout řešení, že se dlouholetá strana neoklepe během pár měsíců a nezavelí jinam. Pakliže ano, uvidíme. Pakliže ne? Amen. Byla to jejich svobodná volba. Co bude dál? Snadná řešení mají těžké konce. Silná opozice proti hospodským řešením je potřebná a je na to třeba i myslet. A nebýt pasivní. Nejde si hrát - ze zvyku - na vyjednavače s každým a provyjednat i vlastní spodky. |