Bezradní polští komunisté nezničili nepohodlné odbory ani armádou

Už 25 let uplynulo od nastolení vlády vojenské kliky generála Wojciecha Jaruzelského v Polsku. S platností od půlnoci ze soboty na neděli 13. prosince 1981 byl v tehdejší Polské lidové republice vyhlášen výjimečný stav. Byla ustavena "vojenská rada národní záchrany" v čele s Wojciechem Jaruzelskim, jejímiž členy byli další armádní důstojníci. Komunisté (PSDS - Polská sjednocená dělnická strana) si přestali hrát na předvoj dělnické třídy a Jaruzelského vojenská klika hned svými prvními "dekrety" směřovala právě k omezení svobod těch, za jejichž mluvčí se PSDS pokrytecky vydávala. Kromě okleštění základních lidských práv (např. zákaz vycházení) směřoval útok vojenské kliky právě proti nepohodlným odborů - zastavením jejich činnosti, zákazem stávek atd.

Jaruzelského vojenská klika následně jmenovala "zplnomocněné vojenské komisaře" na všech úrovních veřejné správy a v důležitých podnicích. Armáda také internovala "skupinky lidí ohrožující bezpečnost státu". Až později se ukázalo, že členů internovaných "skupinek" bylo přes 5 tisíc. Vojenská klika dále prováděla konfiskace majetku nepohodlných osob i organizací a zřídila zvláštní soudy s absurdním zdůvodněním, že je údajně nutno "učinit přítrž zločineckým gangům". Odpor Poláků proti vyhlášení výjimečného stavu si vyžádal 11 mrtvých.

V listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv - vůdce Sovětského svazu, který byl zastáncem tzv. doktríny omezené suverenity států komunistického bloku. Po roce a půl trvání byl polský byl výjimečný stav (22. července 1983) odvolán, aniž by se odborové hnutí Solidarita podařilo komunistům zničit. Množství Poláků, včetně řady intelektuálů, raději volilo emigraci před životem v komunistické kleci a polským komunistům už se nikdy nepodařilo obnovit plně kontrolu nad společností. V březnu 1985 byl novým generálním tajemníkem sovětských komunistů zvolen Sergej Gorbačov a během jím zahájené tzv. perestrojky dotlačila polská opozice komunistické vedení Polska k řadě ústupků a reforem. 1. února 1992 pak polský Sejm označil vyhlášení výjimečného stavu vojenskou klikou generála Jaruzelského za nezákonné.

V souvislosti s vládou komunistických generálů v Polsku by dle mého nebylo od věci porovnat, jak se s podobnou vlnou stávek v podobné době vypořádalo marxisty-leninisty ovládané Polsko a jak v Británii vládnoucí konzervativci. Alespoň mě osobně se i nevlídná tvář "železné lady" jeví jako mnohem demokratičtější než za černými brýlemi se schovávající "polský Pinochet".

A ještě poznámka osobní: Jako kluk jsem v 70. letech v Polsku pravidelně navštěvoval příbuzné, a tak pro mne osobně znamenala vojenská klika generála Jaruzelského na dlouhá léta znemožnění návštěvy Polska. Nejenže jsme nemohli vycestovat za příbuznými do Polska jen tak, ale vzpomínám si, že moje babička dokonce nesměla odjet do Polska ani na pohřeb svého sourozence, který během Jaruzelského vlády zemřel a který k opozici nepatřil. Zřejmě byli vládci z polského "předvoje dělnické třídy" tak paranoidní, že se obávali i návštěvy staré paní z "bratrského Československa", která truchlila nad smrtí svého sourozence.

Marxistický diktátor Mengistu odsouzen v Etiopii za genocidu

Nerozumím zápalu mnohých autorů BL pro obhajobu nenávistné ideologie a (zlo)činů českých i zahraničních komunistů. Možná právě tento zápal znemožnil BL přinést čerstvou zprávu o odsouzení "přítele československého pracujícího lidu" a marxistického diktátora Etiopie - Mengistu Haile Mariama.

Krvavý režim Mengistu Haile Mariama vládl v Etiopii 17 let, během kterých povraždil desetitisíce lidí. Za viníka pádu své diktatury sám Mengistu označil Michaila Gorbačova, jehož politika perestrojky vedla ke kolapsu Sovětského svazu a také k ukončení sovětské pomoci etiopské diktatuře, bez níž se neobešla. Mengistu po pádu svého režimu uprchl v květnu 1991 z Etiopie do Zimbabwe. Tam pobývá již 15 let nepotrestán, v luxusu i se svou rodinou, a to dokonce jako oficiální host prezidenta Roberta Mugabeho - dalšího bývalého marxististy a dalšího afrického samovládce.

V Etiopii byl bývalý marxistický diktátor Mengistu v řádném procesu souzen pro zločiny proti lidskosti, pro genocidu a pro vraždy. Proces s ním v nepřítomnosti začal v roce 1994 a po mnoha letech sbírání důkazů byl nad ním 12. prosince 2006 vynesen etiopským soudem rozsudek, který ho shledává viným z genocidy i dalších zločinů.

Vládce Zimbabwe Robert Mogabe se však nechal slyšet, že odsouzeného etiopského diktátora spravedlnosti nevydá. Proč? Asi proto, že sám Mugabe byl také svého času marxistou a také neblaze proslul svými krvavými praktikami. V roce 1983 poslal k rozdrcení svých oponentů do oblasti Matabeleland pátou brigádu zimbabwské armády. Po dvou letech jejího řádění zůstalo v Matabelelandu 10 až 20 tisíc mrtvých a statisíce svědků masového vraždění, mučení a znásilňování. Asi proto Mugabe své věrně označuje jako "gukuruhundi", což prý v překladu znamená "bouře odnášející plevy".