Přesný program jednání na summitu v Rize sice nebyl zveřejněn, ale různá prohlášení vysokých amerických činitelů i funkcionářů NATO již prozradila nejdůležitější požadavky vypracované Pentagonem a velením této aliance. Snahu USA prosadit transformaci NATO v plně globalizovanou vojenskou bezpečnostní organizaci na summitu 26. zemí aliance v Rize v minulých dnech potvrdila v Bruselu velvyslankyně USA u této aliance Victoria Nulandová. V prohlášení zdůraznila, že "až se nejvyšší představitelé členských států koncem měsíce sejdou v Rize chceme, aby byli schopni ukázat, že máme alianci, jež převzala globální odpovědnosti a má stále větší globální kapacity schopné plnit tyto odpovědnosti a že to bude činit společně s globálními partnery."

Nulandová připustila, že na tento americký cíl mají členské státy různé názory a že v období před summitem v Rize bude naplněno tvrdým jednáním a zápasem o obsah závazného dokumentu, jež tam má být přijat. Podle jejího názoru evropští spojenci aliance by si měli uvědomit podle zkušeností z Afghánistánu, že musí vynakládat větší finanční částky na obranu, že si musí pořídit dopravní letadla s dlouhým doletem a vycvičit specielní vojenská bojová komanda, schopná čelit bezpečnostním výzvám 21. století.

Většina evropských členských zemí NATO vydává na obranu méně než požadovaná 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Prvním krokem ke splnění tohoto amerického požadavku bylo rozhodnutí 13 členských zemí NATO (včetně České republiky) 12. září podepsat s americkou leteckou firmou Boeing dohodu o společném nákupu několika velkokapacitních letadel typu C-17, které by pak mohly využívat armády jejich zemí v rozsahu podle výše jejich finančního vkladu.

Novým prvkem NATO má dále být zavedení globálních partnerů, vzdálených zemí v Asii či na jiném kontinentu, kteří by mohly nasadit své bojové síly spolu s vojenskými jednotkami členských zemí NATO v oblastech, kde by tato aliance intervenovala, jako se již nyní děje v Afghánistánu. Tento americký požadavek již v minulých měsících aktivně prosazoval generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer na cestě po Tichomoří a Asii, kde jednal s Austrálií, s Novým Zélandem, s Japonskem a s jižní Koreou o tomto globálním partnerství. Při tom tato oblast není jediná, kde by Američané rádi nasazovali síly NATO, dalším kontinentem je Afrika, kde již některé alianční síly působí. Afrika je pro Washington stále více důležitější vzhledem k americké závislosti na dovozu ropy. Z afrických ropných polí se dováží do USA 15 % jejich potřeb. Je jistě příznačné, že v minulých dnech se Pentagon rozhodl vytvořit pro Afriku další z jeho globálních velitelství amerických sil.

Ovšem snaha přetvořit NATO v globální vojenskou organizaci, jež by zasahovala většinou v rámci americké globální politiky, není jedinou otázkou, jež by měla být v Rize přijata. Již více než před měsícem oznámil náměstek generálního tajemníka NATO Marshall Billingslea, že na pořad summitu v Rize přijde projednání studie o 40000 stranách o možnosti vytvoření evropské antiraketové obrany spolu s americkým antiraketovým štítem, jejíž financování evropskými členskými zeměmi by sice vyžadovalo miliardové částky, ale bylo by prý únosné. Pokud by tato studie byla schválena, pak by to prý vedlo ke kladnější přístupu veřejnosti k americkým plánům na raketové základny v Polsku či v České republice.

Dalšími otázkami, které přijdou v Rize na pořad, budou požadavky na další vojenské posily do Afghánistánu a jednání o přijetí nových členů. Vojenská situace v Afghánistánu se podle britských vojenských představitelů velice zhoršila, Taliban se zaktivizoval a získal podporu obyvatelstva. Podle předsedy vojenského výboru NATO kanadského generála Raye Henaulta britské, kanadské a nizozemské posily nasazené do ohniska bojů v jižním Afghánistánu nestačí, polské jsou zatím jen přislíbené a německé a francouzské oddíly jsou podle přání jejich vlád nasazené na klidnějším a méně nebezpečném severu země. U nás již bylo oznámeno, že se napříště zdvojnásobí počet našich vojáků vyslaných do této země. Pokud jde o rozšíření Jaap de Hoop Scheffer již řekl, že data přijetí nových členů nebudou na summitu projednávána. Avšak podle generála Raye Henaulta bude pokračovat "intenzivní dialog" o členství NATO Gruzie a Ukrajiny. (Toto stanovisko je pozoruhodné tím, že členství Ukrajiny v NATO si sice stále přeje prezident Juščenko, ale vláda premiéra Jukanovyče a většina parlamentu ho odmítá s odůvodněním, že více než 60% obyvatelstva je proti.)

Summit Atlantické aliance bude tedy skutečně nesmírně důležitý vzhledem k programu a případným vojenským a finančním závazkům členských zemí. Bylo by pro nás nebezpečné kdyby se přijalo něco, co by bylo v rozporu s postojem většiny obyvatelstva, jako když v minulosti se Zemanova vlády vyslovila pro podporu leteckého útoku NATO na někdejší srbsko-černohorskou Jugoslávii bez mandátu OSN, což vyvolalo nesouhlas více než tří pětin našeho obyvatelstva.

Oba naši vedoucí ústavní činitele, kteří budou v Rize zastupovat českou republiku, patří nepochybně k politikům velice přátelským k požadavkům Washingtonu, avšak snad si budou vědomi, že v NATO platí od začátku podle amerického požadavku zásada jednomyslnosti a že v naší zemi - jak potvrdila i nedávná historie - není možno s úspěchem provádět politiku proti názoru většiny obyvatelstva, tedy i voličů.