|
16. 11. 2006
Je Jandák poslancem ČSSD nebo ODS?"Cíl je vždy vpředu. Otázkou zůstává, kterým směrem jdete vy."
Předložil jej jako doprovodné usnesení k projednávané zprávy o činnosti a hospodaření ČTK za rok 2005 poslanec Petr Pleva (ODS) po dohodě s poslancem Vítězslavem Jandákem (ČSSD). Jandák se už i v minulosti vyjádřil, že nikdo neumí vysvětlit pojem veřejnoprávní - buď je prý něco státní, nebo soukromé. Tehdy to zaznělo v souvislosti s Českou televizí. Nejspíše se Jandák umí se soukromníky dohodnout. Jako se uměl dohodnout na podpoře jím řízeného filmového festivalu ve Zlíně jako předseda správní rady nadace Lvíče s majiteli kasina Royal. To bylo to kasino, před nímž vybuchl granát jako varování izraelskému majiteli, spjatému s mafií. Poslední Jandákův útok na média veřejné služby už ale není osamělý výkřik populistického maskota sociální demokracie, bodrého chasníka před volbami. Tehdy by byl snad i pochopitelný - při tom, pod jakým tlakem sociální demokraté byli. Nyní Jandák otevřeně realizuje politický program ODS - v naprostém rozporu s programem strany, za kterou se do Parlamentu dostal. |
V Poslanecké sněmovně včera poprvé nahlas a zřetelně na jednání kulturního výboru zazněl požadavek na privatizaci veřejnoprávní České tiskové kanceláře. |
Plevou předložené doprovodné usnesení kulturního výboru ukládá ministerstvu kultury , aby připravilo návrh na privatizaci ČTK. Jandák k tomu doplnil v diskusi, že archiv agentury by měl být z privatizace vyjmut a hospodařil by s ním stát nebo státem pověřená instituce. Jako odůvodnění návhu uvedl dlouhodobou nespokojenost se zpravodajstvím ČTK, které poškozovalo sociální demokraty a ublížilo zejména poslanci Kosťovi Dimitrovovi, kterému se ČTK neomluvila za lživé informace o jeho vzdělání. Nepravdivou, nijak neověřovanou a nepotvrzenou informaci tiskového mluvčího VŠE od České televize převzala vzápětí další média, a některá si ji nechala "exkluzivně" opakovat. Převzala ji i autoritativní Česká tisková kancelář. Ani ta se nenamáhala zdrojovat ze "dvou nezávislých zdrojů". Dle kodexu Českého rozhlasu je brán agenturní zdroj jako ověřený. Tato zásada tvoří jeden z pilířů příjmů ČTK. Informaci, povětšinou ve formulaci ČTK, převzal server iHNed.cz, novinky.cz, aktualne.cz, Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Metro, Mladá fronta DNES. BL, Š. Kotrba, 26.6. 2006: Kdy se omluví za "investigativní" pomluvy Česká televize? ZDE ČT se nakonec poslanci Kostovi Dimitrovovi omluvila. Poslanec ČSSD nepodváděl, když užíval titul inženýr. ČTK se za nekvalitní práci při prověřování pravdivosti přebírané zprávy omluvit nedokázala a svou chybu neuznala. Třetí punská válkaPro Plevův návrh doprovodného usnesení hlasovalo po rozpravě 11 ze 16 přítomných členů kulturního výboru. U Plevy se jedná o dlouhodobě konzistentní postoj, který je a byl brán jako jakýsi folklór kulturního výboru, neboť Pleva při každém projednávání zpráv ČTK větu o nutnosti privatizace ČTK opakoval jako památný výrok římského spisovatele, politika, vojáka a řečníka Marca Porcia Cata Censoria o tom, že Kartágo musí být zničeno. "Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam". I tehdy, po druhé punské válce byl v Římě velký tlak na senát, aby na Kartágo zaútočil, zvláště ze strany obchodníků. Konkurovalo jejich obchodu a bylo stále potencionálním nebezpečím. Stejně jako ČTK dnes konkuruje soukromníkům. Nakonec se tak v poslední punské válce stalo. Kartágo bylo zničeno. Římský vojevůdce Scipio po dobytí města nechal Puny kapitulovat, byť jim zaručil jen život, a poté Kartágo vydal svým vojákům v plen - sedmnáct dní trvalo, než lehlo město popelem. Scipio věděl, že dosáhl velikého vítězství, ale prohlásil prý: "Je to slavná chvíle, ale trápí mě předtucha a strach, že stejný osud postihne jednou mé vlastní město..." Byl to moudrý člověk. U Jandáka je to jeho soukromý postoj, vzniklý nejspíše jako reakce na jeho neschopnost komunikovat s novináři kontroverzní rozhodnutí a racionálně je odůvodnit v předvolební době. Vítězslav Jandák pro Deník: Politika se stala mou milenkou ZDE Četka chybujícíJandák odůvodnil svou pozici při hlasování na kulturním výboru o ČTK marxistickou tezí, že vše souvisí se vším. Ano. To je pravda. Kvalita nebo nekvalita zpravodajství ČTK opravdu ovlivňuje veškerou úroveň zpravodajství v České republice. Ale Jandák zapomněl ovšem na výrok Vladimíra Iljiče Lenina o tom, že se nemá s vaničkou vylévat i dítě. Už to, s jakým nadšením realizoval dohodu občanský demokrat Pleva, mělo bývalého ministra kultury varovat. Napovědět se dá ale jen moudrému. Fakt, že ČTK mnohdy plní svou roli špatně či nekvalifikovaně, je neoddiskutovatelný. Bulvarizace zpravodajství, ignorování důležitosti zpráv z evropských institucích a nekvalifikovanost zpravodajství o Evropském parlamentu, Komisi či Radě Evropy, malá pozornost věnovaná sousedním zemím a neschopnost komplexní informačního pokrytí Rakouska, Německa, Polska, Slovenska či pouze selekce témat a zveličování rozporů ve stanoviscích zemí, emocionální příznaky ve zprávách a nerespektování neutrality zpravodajství, přehnaná pozornost a podléhání interpretaci událostí aglofonními zeměmi a jejich vládami, až nekriticky proamerický postoj v otázkách Bushovy války proti terorismu, ignorování událostí postojů a názorů Latinské Ameriky, Ruska, Číny a zemí, kde má Česká republika výrazné ekonomické zájmy. Ignorování mnoha témat a norem, které projednává český i evropský parlament, zplošťování obrazu poslanecké sněmovny na místo bezobsažných politických hádek. Převaha negativních zpráv. Neschopnost kvalifikovaných rozborů složitějších témat. To všechno je na činnosti ČTK hodné kritiky. To vše může vést k vyjádření nespokojenosti. To vše může vést k perosnálním změnám v managementu instituce. Nic z toho ale není důvodem k privatizaci a rezignování na roli, kterou má na českém mediálním trhu ČTK plnit. I dnes, v době tržní segmentace, informační globalizace a zploštění mediálních kritérií. U všech médií veřejné služby existují možnosti, jak dospět k nápravě stavu, který odporuje zákonu. V první fázi musí být uplatněn vliv managementu instituce. ČTK má svého generálního ředitele, pod ním jsou jeho podřízení, včetně vedoucího domácí rubriky zpravodajství. Kdo z politiků ČSSD se ohradil a požádal ČTK o omluvu v případu Dimitrov? Kdo medializoval případnou lhostejnost ČTK vůči omluvě? V druhé fázi následují stížnosti na práci ředitele, adresované Radě ČTK. Teprve ty mohou oddělit pochybení novinářů či jejich vedoucích od chyb managementu a definovat odpovědnost. Kvůli tomu Rada existuje. Rada je orgánem voleným Parlamentem a jemu se odpovídá. Teprve po nerespektování zákona či nečinnosti Rady vůči jeho porušování je možné Radu odvolat. Lze - a bylo by to logické - tak učinit napříkald i v souvislosti se schvalováním její zprávy o činnosti ČTK. Odpovědnost členů Rady za dodržování zákona o ČTK je neoddiskutovatelná - právě i kvůli autoritě, kterou agenturní zpravodajství má. ČTK má ale stále neoddiskutovatelnou roli na vnitrostátním mediálním trhu - nejen jako zpravodajská síť s nejhustším teritoriálním pokrytím a dnes už s multimediálním obsahem, ale také jako národní zpravodajská agentura zajišťující zahraniční zpravodajství a v případě zvláštních událostí tlumočící oficiální stanoviska státu. Česká republika by asi v Evropě byla jedinou kontinentální zemí, která by svou národní tiskovou agenturu neměla. Není nutné prozkoumávat slepé uličky.
Rozpor mezi ČSSD a ČSSD je stále rozpor ČSSDJandák se svým postojem už podruhé v krátké době ocitl v rozporu se všemi dlouhodobými koncpety mediální politiky ČSSD, která za základní pilíř považuje právě média veřejné služby. Platí v jeho případě opravdu přísloví Roma locuta, causa finita (Řím rozhodl a tím diskuse končí)? Myslím, že ne. Jandák není Cézar. Jen mu to musí někdo říct. Dlouhodobý program ČSSD - Otevřenost novým výzvám, věrnost tradicipřipravováno od roku 1996 - 1999 programovým týmem KIT ČSSD, schváleno XXXI. sjezdem ČSSD, Praha 28. -- 30. 3. 2003
10.2.4. Ochrana nestrannosti veřejnoprávních medií Jedním ze způsobů ochrany před mediální indoktrinací je poskytování objektivních informací veřejnoprávními sdělovacími prostředky. Posílení jejich vlivu ve společnosti, jejich vybavení nejen nezbytnými prostředky, ale i zpětnými kritickými vazbami a eliminace vlivu reklamy na jejich ekonomickou situaci umožní zajistit pluralitu a svobodu projevu. Společenská kontrola může zabezpečit, aby tyto veřejnoprávní instituce plnily svůj účel, reflektovaly dynamiku a charakter společenských procesů, pravdivě a nezkresleně o nich informovaly v celé jejich šíři. Je vhodné zvýhodnit veřejnoprávní média, např. využíváním státem zřízených a financovaných mediálních archivů, podporou původní autorské tvorby pomocí grantů i dalších nástrojů a provádět tak aktivní mediální politiku státu. Nelze dopustit jakoukoli privatizaci veřejnoprávních médií, ale naopak propojením organizačním, dramaturgickým i tvůrčím posilovat jejich postavení tváří v tvář komerční konkurenci. Současná společnost stojí na prahu vyčerpání přírodního bohatství -- kmitočtového spektra pro terrestrické audiovizuální vysílání. Technologicky progresivním řešením pro překonání tohoto handicapu je nadcházející digitalizace terrestrického všesměrového vysílání rozhlasu a televize při propojení s různými formami směrového vysílání o dostatečné propustnosti. Formálně i obsahově se tak v budoucnosti propojí média vizuální s médii zvukovými a datovými v jeden multimediální multiplex. ČSSD si uvědomuje investiční náročnost tohoto úkolu a nutnost podpory digitálního veřejnoprávního komplexu a jeho financování z veřejných zdrojů tak, aby i v budoucnu veřejnoprávní média obstála v ostré konkurenci s komerčními, nadnárodními multimediálními koncerny. 10.2.5. Volný čas Rozvoj technologií digitálního přenosu i uchovávání obrazu a zvuku předestírá i otázku smysluplného a kulturního využití volného času, který by kultivoval lidské vztahy i kvalitu rozvoje svobodné lidské osobnosti. Je nutné podporovat původní autorskou a interpretační tvorbu tak, aby kultura zůstala i ve věku digitálních technologií živá a inspirující. Důraz je třeba klást na interaktivitu a informační přínos v kontrastu k bezduchému konzumu. zdroj PDF Střednědobý program ČSSDpřipravováno od roku 1996 - 1999 programovým týmem KIT ČSSD, schváleno 2002
II.2. SPOLEČNOST VZDĚLÁNÍ Více než kdy jindy platí, že pokud státy s nedostatečným nerostným bohatstvím a málo rozvinutou ekonomikou mají odvahu investovat do vzdělání, vědy a kultury, mohou si zajistit dlouhodobý a stabilní rozvoj. ... ...Významnou roli ve výchově a vzdělávání hrají média. Oceňujeme vzdělávací pořady vysílané elektronickými médii. Zaráží nás však postoje některých médií, která odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti za negativní vliv části své produkce, a to nejen po obsahové, ale i po formální stránce.... zdroj ZDE IV.9. Kulturní politika Kultura je významnou součástí života občanské společnosti českých zemí. Její poznání, pochopení a prožití přispívá k sebevědomí společnosti, její emancipaci a vnitřní integraci. Odtud vyplývá i její nezastupitelná úloha kultivační, vzdělávací, sociální, hodnototvorná a kreativní, ovlivňující náš život i pohled na svět. Tvorba a vnímání kulturních statků je ale i právem každého občana svobodně rozhodovat o charakteru kulturních projevů, jejichž je tvůrcem či příjemcem. Zaručit ochranu tvůrčí svobody a vytvářet podmínky pro kulturní život občanů je základním úkolem při tvorbě a realizaci kulturní politiky. ... Svébytná a nosná kultura vždy byla, je a bude věcí veřejnou, předmětem veřejného zájmu. Cílem kulturní politiky je nejen sjednocovat občany naší země, ale i propojovat je se širokou škálou evropských a nyní i globálních tradic. Kultura jako celek nemůže být samofinancovatelná a obec, region či stát se nemůže zbavit zodpovědnosti za její rozvoj. Náš příspěvek k evropské civilizaci je oprávněným zdrojem přirozeného sebevědomí, národní hrdosti a výchozí základnou pro současný proces integrace České republiky do Evropy. Vynaložené prostředky se nám budou vracet ve formě kulturních hodnot, které mají nadčasovou platnost a nevyčíslitelnou cenu. ... Sociální demokracie si uvědomuje důležitost uchování a neustálé kultivace národního jazyka pro rozvíjení kulturních aktivit a tvorbu kulturního dědictví. Uvědomuje si zvláště jeho význam pro život národnostních menšin, kde je jazyk často jediným pojítkem jejich kultury. Je třeba uchránit prostor informačních, vzdělávacích a zábavních aktivit před bezduchostí a "lacinou" komercionalizací - je nutno podporovat nové autory a interprety, upřednostňovat rozvoj mateřského jazyka a specifik národní kultury. Znalost dějinných souvislostí je nejen poučením, ale i základem pro osvojování všech hodnotových orientací. ČSSD se snaží citlivě reflektovat vliv zásadních změn, které s sebou nesou nové formy šíření kulturních obsahů masovými sdělovacími a reprodukčními prostředky, zejména televizí. Mění se role a charakter novin, časopisů, knih. Trendem budoucnosti je propojování technologií, vedoucí k rozšíření nabídky, zlevnění produktů a tím i k zajištění možnosti většího rozšíření, ekologičtějšího charakteru přenosu informací. Tento mnohovrstevný proces povede mimo jiné k vytváření globálních informačních, vzdělávacích a zábavních center s podporou rozsáhlých multimediálních encyklopedií, tvořící přirozený produkt smysluplného a kulturního využití volného času. Pokud stát půjde v čele těchto inovací, neztratí se jejich demokratičnost a všeobecná dostupnost a zůstanou součástí veřejných služeb občanům. Jsme však i svědky protichůdných tendencí, kdy tvůrčí svoboda sice vede k obohacování kulturního fondu společnosti, souběžně ale dochází také ke kulturním ztrátám, dekultivaci jazyka ve veřejném sdělování, zužuje se sociální základna zájmu o uměleckou tvorbu, rýsuje se propast mezi uměleckou kulturou a kulturou všedního dne. Významný podíl na tom mají některá média, ve kterých se zábavnost a povrchnost osvobozují od kulturních nároků a přehlušují vážné obsahy. Zatímco jazyk médií se demokratizuje až znehodnocuje, obsah sdělení vyjadřuje spíše zájmy vydavatele a zadavatelů reklamy než veřejné zájmy. Tento kontrast vytváří novou kulturní skutečnost. Mediální průmysl spolu s průmyslem reklamy mísí realitu s mystifikací. Máme obavy, že mediální průmysl a prostředky hromadného sdělování -- televize, rozhlas, periodický tisk a reklama, která jimi prostupuje vytváří krizi hodnot, která nemůže být bez následků pro kulturu a pro kulturní vzorce početných společenských skupin. Relativizace kulturních norem, chování, mezilidských a společenských vztahů znehodnocuje kulturní tradice. Reklama přestává být jen funkcí trhu, ale podsouvá veřejnosti hodnotovou orientaci, která předpokládá přijetí konzumních, ideologických a politických hodnot. Reklama absenci ideologie pouze předstírá. Tak jako se vytvářejí nákupní řetězce supermarketů, vytvářejí se i řetězce pseudokulturních hodnot; konzum je spojován s prestiží a humanismus je ponižován a zpochybňován. Digitální technologie umožňují zpřístupnění současné kultury i kulturního dědictví prostřednictvím multimediálních prostředků celému světu. Lze tak prezentovat originalitu a tvůrčí potenciál jak minulých generací, tak i současných tvůrců, hledat nové vztahy k veřejnosti. Jen stát má možnost a měl by mít i povinnost zainvestovat projekt státní podpory vzdělanosti - digitalizaci sbírkových a archivních fondů, knihoven, galerijních a muzejních sbírek, jejich katalogizaci a veřejnou prezentaci. Vytvoří se tak multimediální encyklopedie české historie, kultury a písemnictví. Podpora věd a výzkumu sloužících těmto účelům se týká zejména kulturologie, sociologie, historiografie i všech forem kritiky a publicistiky. ... Sociální demokracie si je vědoma veřejného zájmu na trvale udržitelném rozvoji a uchování kultury, na potřebě citlivé podpory státu všem neziskovým aktivitám v kultuře a na nezaměnitelné funkci kultury jako veřejné služby, jejíž standardní část se neobejde bez zákonných rámců, veřejnoprávní ochrany, podpory a spoluodpovědnosti státu při jejím zajištění. zdroj ZDE Programové prohlášení prozatím poslední vlády s účastí ČSSD, kabinetu Jiřího ParoubkaVláda chápe kulturu a národní kulturní dědictví jako základní dimenzi uchování národní identity a jako významný faktor rozvoje České republiky. Vláda si je vědoma odpovědnosti za stav kulturní infrastruktury státu a národního kulturního pokladu. Proto vláda vypracuje a předloží ke schválení návrh zákona o veřejné podpoře kultury, novelu autorského zákona a bude pokračovat v úsilí minulých vlád zajistit odpovídající postavení české kinematografii prostřednictvím nového modelu jejího financování. K zajištění péče o uchování národního kulturního pokladu využije vláda co nejefektivněji evropských fondů. Bude nadále podporovat duální a nezávislý systém rozhlasového a televizního vysílání a dostatečné financování médií veřejné služby. Podpoří proces digitalizace včetně legislativního zajištění jejího postupu. zdroj ZDE Usnesení Odborné komise ČSSD pro informatiku a telekomunikace ke strategii podpory médií veřejné službypřipraveno v červnu 2006, schváleno v říjnu 2006
Odborná komise ČSSD pro informatiku a telekomunikace,
doporučuje orgánům ČSSD, členům ČSSD a pověřeným osobám s parlamentní, vládní a specifickou institucionální odpovědností v mezích jejich působnosti i nadále
zdroj archiv autora Štěpán Kotrba, 2001: Rozvoj informačních a komunikačních technologií na počátku třetího tisíciletí a změny v poslání média veřejné služby podkladový materiál pro rozhodování Českého rozhlasu, materiál pro Radu ČRo ZDE
Štěpán Kotrba, 2001: Jednička nebo nula?
podkladový materiál pro rozhodování Českého rozhlasu, seminář Rady ČRo ZDE
Podle vyjádření politiků ODS před parlamentními volbami 2006 i vyjádření některých dalších mediálních exponentů, spjatých s ODS, jde o strategii zmenšení vlivu médií veřejné služby na mediálním trhu v procesu digitalizace, změnu poslání médií veřejné služby a postupné privatizace všech mediálních institucí veřejné služby a jejich archivů. Ty miliardy z koncesionářských poplatků v rozpočtech komerčních médií chybí... Veřejnoprávní média - média veřejné služby TÉMA BL
Digitalizace sdělovacích prostředků TÉMA BL |
| Digitalizace sdělovacích prostředků | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 16. 11. 2006 | Televize, kam se podíváš | Štěpán Kotrba | |
| 16. 11. 2006 | Je Jandák poslancem ČSSD nebo ODS? | Štěpán Kotrba | |
| 31. 10. 2006 | Nepleťe si internet se sítí elektronických komunikací | Štěpán Kotrba | |
| 30. 10. 2006 | Potůček a jeho Dolina pod Tatrami | Štěpán Kotrba | |
| 26. 10. 2006 | Soukromá rádia se už také vydávají cestou multimedializace | Štěpán Kotrba | |
| 23. 10. 2006 | Citát dne - včerejšího | ||
| 20. 10. 2006 | Google: Koho zajímá Havel a koho zajímá Bush | Štěpán Kotrba | |
| 19. 10. 2006 | Vesmírná superstar | Štěpán Kotrba | |
| 19. 10. 2006 | Jandák chce zestátnit televizi | Štěpán Kotrba | |
| 10. 10. 2006 | 10. 10. 2010 - hysterie na Invexu | Štěpán Kotrba | |
| 14. 9. 2006 | Digitalizace: Další plán bude v říjnu | Filip Rožánek | |
| 25. 8. 2006 | Plán digitalizace? Možná koncem roku | Filip Rožánek | |
| 23. 8. 2006 | Rozvrat současných mediálních jistot | Štěpán Kotrba | |
| 23. 8. 2006 | Smutný konec kazeťáku | Štěpán Kotrba | |
| 17. 8. 2006 | Zastaralý formát? Ne. Nova vzdala boj o politickou diskuzi | Štěpán Kotrba | |