PRAHA/PAŘÍŽ - Podle předběžných výzkumů agentury IPSOS/DELL k 22. hodině Francouzi odmítli v referendu Evropskou ústavu. Agentura oznámila, že 55 procent proti 45 odmítlo projekt ústavy, vzniklý z Konventu, na němž se podíleli zástupci parlamentů a občanské veřejnosti. Oficiální výsledky budou známé půl hodiny před půlnocí.

Další agentury, například TNS-Sofres pro televizi TF1 upřesnili odmítnutí na 54,5%. Neúčast, odhadovaná na 30% se pohybuje na úrovni posledního referenda o Maastrichtské smlouvě. Podle CSA pro televizi France 3 "ne" získalo 55,6% proti 44,4% "ano".

Píši tento vzkaz čtenářům Britských listů v předvečer možná závěrečného jednání prvoinstančního řízení proti šejkovi Hamadovi ben Abdullahovi Thani al-Thani, řečenému "katarský princ". Jsem jediný psavec, který měl možnost osobně sledovat celé dění v soudní síni od samého začátku do konce. Snažil jsem se podávat o průběhu řízení pokud možno nestranný obraz, vyhýbaje se bulvarizujícím detailům. Přiznám se, že nemiluji hyenismus oficielních novinářů, kteří se domnívají, že právě nechutné podrobnosti veřejnost nejvíce potřebuje, a bezohledně sužují svědkyně a obžalované lovem jejich tváří televizními kamerami. Přirozeně, že mé zprávy se občas odlišují od toho, co píší ti, kteří své informace sbírali po chodbách soudu.

Omluvám se předem čtenářům za dlouhý text, který se týká vyloženě lokální záležitosti. Takových případů mám za sebou řadu, a tak jsem brzy začal tušit, že jejich aspekty a celkový průběh vůbec nejsou nahodilé. Život mne poučil o tom, že se jejich prostřednictvím projevuje cosi podstatného. Jde vždy o dílčí a konkrétní výpověď o naší dnešní společnosti, o jejím fungování a o povaze aktuálních společenských pořádků.

Václav Havel, Miloš Zeman a Václav Klaus představují vzájemně neslučitelné exempláře politických osobností. Jejich vzájemná konstelace by se dala vyjádřit jako tři úhly trojúhelníku. Přesto mají jedno společné -- jsou (ano, stále všichni) politiky pro politiku.

Politické změny na Blízkém východě, ve východní Evropě a ve střední Asii vychvalují stoupenci George Bushe jako změny jednoznačně demokratické a jako důsledek rozhodnutí amerického prezidenta šířit svobodu po celém světě.Ty vlády, které přišly o moc, ty z nich, které se obávají, že o ni přijdou, a jejich spojenci, jako je Rusko, a kritikové na Západě nevidí žádnou svobodu, jen vytváření prozápadních režimů, A tam, kde Američané tvrdí, že jen situaci ovlivňují, kritikové vidí přesně a složitě připravený proces diverze.

Tyto argumenty, z obou stran, hrubě zkreslují často překvapivý vývoj událostí, která má složité místní příčiny, argumentuje politolog Martin Wollacott v týdeníku Observer.

Mám rád dramata a mám rád koláže. Rád si také čtu v článcích Václava Klause. Spojil jsem své tři koníčky do jednoho a vytvořil dramatickou koláž z článků pana prezidenta na téma NGOismus. Výsledný produkt jsem si na závěr sám zkritizoval. Nebyl jsem na sebe jako na tvůrce nijak zvlášť přísný, ale doufám že mi to obecenstvo promine.

Na sklonku roku 1989 obnovená sociální demokracie od prvních chvil doplácela na existenci Občanského fóra, které stahovalo centrální, regionální i komunální osobnosti napříč politickým spektrem, a následně i voliče. ČSSD řízená Jiřím Horákem sílila jen zvolna. Ani v roce 1992, kdy se Dienstbierovo Občanské hnutí dalo na ústup z politického výsluní, nedokázala vyburcovat příliš sympatizantů. Patrně proto, že si prof. Horák zakládal na státotvornosti a laciná gesta mu nevoněla. Situace uvnitř strany tak spěla ke střídání stráží.

• Zahraniční strategický partner v žádném případě nezachraňuje, ani nezachrání přežité průmyslové "dinosaury". Neinvestuje do nás, ale jen a pouze do sebe. Vytváří tak své silné, konkurenceschopné podniky přímo na našem území a ničí tak konkurenceschopnost podnikatelů domácích, obzvláště malých a středních. Z hlediska přínosu nejde o to, kde je geograficky ta či ona výroba umístěna, ale komu ta či ona výroba patří.
• Zahraničně vlastněné podniky mohou prosperovat, ale nejsou a nebudou naše, a tedy ani jejich zisky. Nám přinesou jen zlomek daní, příslib omezené námezdní zaměstnanosti a utržené peníze, ne kapitál. Získané peníze zůstanou ležet v našich devizových rezervách tj. v zahraničních bankách, od nichž si zahraniční investoři vypůjčují. Pak my vlastně financujeme naše zahraniční "partnery" , ne oni nás. Nám tak kapitálu neustále ubývá a zahraničním "partnerům" neustále přibývá.
• Jestliže poskytujeme své peníze zahraničním investorům na to, aby si za ně v ČR pořizovali kapitál, pak se nelze divit, že tím úspěšně likvidují podniky místní. Tudíž střední, natož kapitalistická vrstva domácí nemůže vznikat. Proto i po patnácti letech máme tak málo "českých kapitalistů".
• Strategický partner nám může přinést pouze znalosti, schopnosti, organizaci. Jen učením se, vzděláváním, získáváním přímých zkušeností vytváříme předpoklady pro tvorbu vlastního kapitálu. Jde jen o to, zda jsme schopni a připraveni se učit.

Český rozhlas hledá schopného programového ředitele. To není překlep, náhoda ani objev století, tato informace se dostala na veřejnost jako výsledek rozhovoru jednoho z radních pro Mladou frontu Dnes těsně po volbě generálního ředitele. Vznikala ale u vědomí nových úkolů Českého rozhlasu v době konvergence technologií, změny programového uvažování po vstupu České republiky do Evropské unie a měnící se role kultury jako národního identifikátoru poté, co globalizace ekonomiky odsunula navždy ekonomické "rodinné stříbro" do archivu dějin. Rodiným zlatem Česka je jeho kulturní tradice, kulturní současnost a z ní vyplývající budoucnost. To vše mění požadavky a z toho všeho se mění i úvahy o programu média veřejné služby. Názory se ale různí. Nejsme nejspíš všichni stejní mazlíci... Nalaďte si legraci, myslí si jedni. Po práci legraci, myslí si druzí. Muži od estrády chtějí holt muže od estrády do svého čela. Ber kde ber. Mazlíci... Sranda to ale není. Spíše karambol představ a reality. A v tu chvíli nepomůže ani babiččin receptář, ani seznamka. Programoví ředitelé nemají na růžích ustláno, neklubou se z vajec jako ptáci, nerostou na třešních či jiných stromech a ani je nenajdete čekající pod peřinou. Ti buď jsou, nebo nejsou. Buď mají výsledky, nebo nemají. Buďto mají koule, nebo nemají.

Výběr kandidáta na místo generálního ředitele dopadl nakonec podle očekávání jedněch a ku nelíčenému zděšení druhých.

V neděli v poledne nás televize obšťastnila obehraným seriálem Lety. Politici se hádají, jestli to byl nebo nebyl koncentrační tábor nebo sběrný či internační tábor. Přitom to nemá žádný význam. Byl to jeden z mnoha táborů, do kterých nacisté zavírali lidi - ať Romy nebo Čechy, kteří z rozličných důvodů, jasných jen nacistům, museli být internováni. Na místě původního tábora - jednoho z mnoha - byl postaven zemědělský podnik. Podle letory kritiků prasečárna nebo vepřín.

Dlouhá léta to nikomu nevadilo, až se toho chopili politici, aby z toho udělali kauzu. A máme problém.

Romské gheto dnes: Slzy jsou SLANÝ TÉMA BL

Překvapivý průzkum 60 let po skončení druhé světové války, který provedl v březnu a dubnu letošního roku American Jewish Commitee (AJC) zjistil, že 54% Rakušanů nevylučuje nový holocaust na Židech. Je to výsledek ankety, kterou uskutečnila AJC ve Spojených státech a šesti evropských zemích. Na dotaz "Považujete za pravděpodobné, že židovský národ může být v příštích letech opět cílem pokusu o vyvraždění? odpovědělo 44 procent Rakušanů "více či méně pravděpodobně" a deset procent "velmi pravděpodobně" a 40 procent "spíše nepravděpodobně".

University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic, 25 June - 2 July 2006 with central theme "Czech and Slovak Culture in International & Global Contexts"

Troufám si tvrdit, že ne. Problém důchodů totiž není v demografickém vývoji. Jen si to představme: třicetileté ženy se do toho obují ještě víc než teď, začnou rodit o překot a za 20 let bude práce schopných lidí víc než dost. Bude tím problém důchodů vyřešen? ptá se Jiří Martišek.

Predseda dlhodobo najsilnejšej opozičnej strany na Slovenku, Smer, Robert Fico, sa koncom uplynulého týždňa spokojne vyjadroval pred košickými novinármi o vzťahoch s rómskymi občanmi, kde podľa svojich slov nachádza partnerov na dialóg. Druhým dychom však konštatoval, že táto komunita je v horšom stave, ako predtým. Toto ale nie je jediná starosť politika, ktorý nevystačí s kritikou "dzurindizmu", ale nevyhnutne potrebuje spojencov - z ktorých niektorí sú dosť problematickí sami o sebe.

Příspěvek od pana Bláhy mě nejen zdravě rozčílil, ale zároveň vystrašil --- takový koncentrát omezenosti, hlouposti a nedostatku empatie se na Britských listech čte málokdy, míní Jiří Patermann.

Já jsem si vždy myslel (a stále myslím), že soudy nad člověkem můžeme vynášet na základě jeho postojů, činů a reakcí; nikoliv pouze na základě členství v nějaké politické straně či zájmovém uskupení!

V Právu vyšel 25.5. článek, že exprezident Havel právě přednáší v kongresové knihovně USA o lidských právech. Knihovna se vyjádřila, že se exprezident v přednášce zvané "Císař nemá šaty" zaměří "na rozpor mezi tím, co země prohlašují o lidských právech, a jak ve skutečnosti zacházejí se svými občany" Výborně! Filosof půjde pod povrch věcí. A mluvčí odhaluje země, ke kterým Havel uvedené tvrzení vztáhne: Kuba, Čína, Bělorusko a Myanmar (Barma).... tři tečky na tomto místě znamenají, že zde výčet končí.

V Karlíně bylo včera zahájeno první ze dvou Bienále současného výtvarného umění, která proběhnou v letní Praze. Obě výstavy jsou bohužel zpolitizovány záštitami Václava Havla a Václava Klause.

Milan Mikuláštík z GROUPE GUMA GUAR položil některým médiím včetně Britských listů třináct otázek, se záměrem publikovat odpovědi v novinách, vycházejících u příležitosti Prague Bienále 2. Za Britské listy na ně odpovídal Jan Paul.

Proč jsou Evropané tolik rozhněvaní? Většinou se tvrdí, že evropský projekt došel příliš daleko a politické elity se tak izolovaly od svých občanů, a proto se Němci, Francouzi i Holanďani postavili proti svým vládám.

Francouzi nyní hlasují údajně na obranu proti Evropské unii, kterou vidí jako trojského koně ultraliberálních (anglosaských) hodnot, zatímco holandští (a dánští a britští) euroskeptici jednají na základě přesně opačných motivů - jsou přesvědčeni, že je evropská ústava chce chytit do pasti příliš centralizovaného a regulovaného "francouzského" státu.

Hlavním problémem je představa jednotné ústavy, která se snaží vnutit celé Evropě jednotný systém vlády a odstranit politické filozofie, hospodářské preference a sociální tradice, které se v různých zemích vyvíjely po staletí, píše ekonomický komentátor listu Times Anatole Kaletsky a pokračuje:

Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, Maiselova 15, 110 00 Praha 1, 3. patro, středa 1. 6. 2005 v 18 hod.

Promítání filmu z roku 2005, vyrobeného německou televizí pod vedením Quido Knoppa, producenta řady seriálů a knih o Třetí Říši. Tématem filmu je bitva o Berlín, období od 20. dubna 1945 až po obsazení Rudou armádou a prvními dny po kapitulaci. Film je doplněn originálními snímky a vystoupením pamětníků (německy). Úvodní slovo: PhDr. Richard Seemann. Vstupné 20, - Kč

Hodnotové vzorce naší -- v širším smyslu, tedy křesťanské euroamerické -- kulturní provenience si lze nejlépe uvědomit v porovnání s vzorci předcházejícími, feudálními, vycházejícími z modelu hierarchické společnosti, v níž jsou postavení, hodnota, majetek, práva a povinnosti pevně vymezeny rodovým původem a legitimovány neuchopitelnou autoritou vůle boží. Nejpozději s průmyslovou revolucí se ocitly v neslučitelném rozporu s realitou nového rozdělení majetků a vlivu, sociální mobility a potřeb hospodářství.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.