DRAMATICKÝ OBLOUK a la Klaus

EXPOZICE: Strana je Vaše pravá matka, aneb pozor na NGOismus

Postdemokracii chápu jako potlačení demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu - bez demokratického mandátu - přímo určovat (nebo aspoň zásadně ovlivňovat) různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Mám na mysli různé projevy NGOismu (NGO = anglická zkratka pro nevládní organizace - pozn. red.), politické korektnosti, umělého multikulturalismu, radikálního humanrightismu, agresivního ekolotegismu atd. Aktivity organizací vytvořených na těchto základech představují nové formy ohrožení lidské svobody, kterou zejména my, kteří jsme prožili komunismus, bereme nesmírně vážně.

ZÁPLETKA jako CEP

CEP je občanské sdružení založené Václavem Klausem v r. 1998. Cílem CEPu je šíření a podpora idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství a šíření a podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení. Hlavní náplní činnosti CEPu je pořádání pravidelných seminářů a vydávání publikací. V čele CEPu stojí správní rada, kterou tvoří Václav Klaus, Karel Steigerwald a Jiří Weigl. Centrum pro ekonomiku a politiku je subjektem nezávislým na politických stranách a nehodlá být od politických stran jakkoliv přímo či nepřímo podporováno.

VYÚSTĚNÍ: Studánky bez environmentalismu, lidská práva bez humanrightismu, otevřenost bez tolerantismu

Troufl jsem si říci, že se politické názory mají prosazovat na politické scéně, na základě politické legitimity. Troufl jsem si kritizovat nikoli aktivity těch či oněch nevládních organizací, ale ideologie či "ismy", které jsou - velmi často díky zneužívání reálných a lidem srozumitelných problémů - nad nimi a za jejich zády vytvářeny. Proto nemluvím o rozumném úsilí o čištění studánek, ale o environmentalismu. Proto se trápím nad nedodržováním lidských práv na různých místech zeměkoule, ale nemohu přijmout humanrightismus jako aktivistickou ideologii narušující lidskou svobodu. Proto hlásám nutnost dialogu a otevřené výměny názorů, ale obávám se všeobjímajícího tolerantismu, který v sobě skrývá mnohé totalitní prvky. Mluvme o všech těchto věcech, ale férovým způsobem.

KRITIKA:

Kus má, jak už to bývá, své klady i své zápory. Začnu pozitivy. Dílo je neobyčejně dramatické, už úvodu se dovídáme že ohrožena je svoboda nás všech. I otrlého čtenáře zamrazí, když čte o záškodnících, kteří za jeho zády podkopávají samé základy.demokracie. Další předností kritizovaného uměleckého díla je neotřelost použitých výrazů a slovních spojení. Kdo z nás by nenastražil uši, když mu do nich zaletí exoticky znějící "NGOismus", bojovně naladěný "radikální humanrightismus", nebo temně znějící "agresivní ekologismus"?

Hezká je také střední část. Překvapený čtenář dozvídá, že sám vypravěč a hrdina v jedné osobě, který se tak neohroženě vrhá do boje s tisícihlavým drakem zákeřného NGOismu, je zároveň otcem jedné z nejaktivnějších dračích hlav. Souboj dobra se zlem se tak zvnitřňuje. Přesouvá se částečně z viditelné a efektní roviny, do skryté, ale neméně dramatické polohy niterného souboje přímo v duši a mysli hlavního hrdiny. Tady autor zjevně navazuje na nejlepší tradice současného umění. Tak jako Harry Potter musí odolávat lákavým svodům VyVíteKoho a Luke Skywalker bojuje nerovný boj s vlastním otcem Anakinem v podobě Darth Vadera, Václav Klaus se snaží zacelit hlubokou jizvu ve vlastním srdci. Na jedné straně by rád skoncoval s nekontrolovaným řáděním nikým nevolených skupin, které se snaží ideově nepevné obyvatelstvo lákat úskoky a podbízením do temného žaláře NGOismu. Na druhé straně stojí jeho milované dítko, čiperný a talentovaný klučina CEP, který se ovšem tatínkovi nepovedl a nechce s politiky nic mít. To ovšem CEPu nebrání v tom, aby ovlivňoval a v koutku duše pomýšlel i na určování klíčových oblastí veřejného života. Vrcholně napjatý čtenář odbíhá do kuchyně pro whisky, buráčky a velkou porci zmrzliny. Těší se na rozuzlení dramatu. Tady přichází bohužel největší slabina celé koláže. Čtenář se nedoví jak ten nervák dopadl.

Dočteme se totiž, že čištění studánek je vznešené a chvályhodné, ovšem jen do té chvíle, než se z něho stane studánkismus. Pardon, tady jsem se nechal unést. Agresivní ekologismus. Vlastně ani to ne. Environmentalismus je správně. Aspoň vidíte že autor má skutečně bohatý slovník. Lidská práva jsou v pořádku, ovšem jen do okamžiku, než jim začneme říkat humanrightismus. To mají teda Angličani smůlu, budou se muset začít houfně učit česky. Zvášť to Rrrr ve slově práva jim půjde asi ztuha. No a nakonec, názory druhých jsou taky fajn, ale nesmí se to zvrhnout v tolerantismus. Tenhle poslední termín jsem byl nucen hledat ve slovníku. Aspoň jsem to zkoušel. Ale budu si muset pořídit tlustší slovník, na Václava Klause pět dílů encyklopedie zjevně nestačí.

Stránky autora ZDE