Zuřivé vymáhání rezignace policejního prezidenta Jiřího Koláře od "nadstranického" prezidenta republiky Václava Klause je docela pochopitelné. Klaus vždycky důsledně oddělovat právo od ekonomiky a prosazoval ekonomiku bez přívlastků. Proto mu musí vadit, pokud nyní policie vyšetřuje ekonomické a finanční podvody z devadesátých let.

Klaus je šokován, že si policie dovolila odposlouchávat jeho telefonní rozhovory.

Totalita kontaminuje myšlení jako těžké kovy organismus -- na celý život. Pokud je někdo tomuto prostředí vystaven a aktivně se nebrání, ten se musí alespoň ve veřejném styku přizpůsobit a užívat "doporučených" algoritmů chování. Jenže tady nastává problém. Totalita si dělá nárok na vše, tedy i na lidské soukromí. Na druhou stranu, i v totalitě existují výjimky, a těmi jsou její nemocně mocní.

Prezident republiky se přidal k pokřiku bývalých spolustraníků požadujících demisi policejního prezidenta Koláře. Zapomněl, že nadstranický prezident by měl zůstat nad politickými půtkami mezi stranami. Jenže stará láska se nezapře a pan prezident asi zapomněl, jak zakládal svoji stranu. Měli bychom mu tedy připomenout, že ODS byla vystavěna na prapodivných základech rychlé touhy po zbohatnutí, útěkem ekonomů před právníky, na podceňování sociální, ekologické, ale hlavně morální dimenze politiky. Když novináři oživili gangsterské kauzy obchodů s LTO, jsou v nich stále viditelnější dříve mocné figury ODS. Prostě straníci ODS jsou velkými zastánci podnikání a také sami podnikají v prostředí jim vlastním.

S nekonečným údivem sleduji, jak neuvěřitelně dokáží novináři a televizní či rozhlasoví redaktoři převrátit a pokroutit tvrzení policejního presidenta Koláře. Dokud jsem neměl možnost si přečíst doslovné znění toho, co Kolář řekl, jsem málem naletěl tendenčnímu zpravodajství, píše Ivan Vagera.

Domnívám se, že pan Vagera nemá zcela pravdu, když tvrdí, že výrok pana Koláře byl novináři "neuvěřitelně překroucen", míní Tomáš Stýblo.

The Budapest-based European Roma Rights Center (ERRC) has criticized the coercive sterilization of Roma women in the Czech Republic, offering evidence that the sterilization program continued well into the 1990s. The Center has requested that the Czech authorities thoroughly investigate the cases of nine women in particular. But Zdeněk Škromach, the Czech Minister for Labor and Social Affairs, has dismissed the ERRC report, arguing that it contained "stereotypical and unfounded formulations and information."

Voiceover IP je název technologie, která vám umožňuje telefonovat zadarmo prostřednictvím počítače a internetu. (IP znamená "Internet Protocol, internetový protokol".) Televize BBC v pátek večer v pořadu Newsnight předpověděla drastický dopad na zisky telekomunikačních společností, jejichž příjem dosud pochází velkou měrou především z poskytování tradičních hlasových telefonních služeb. Během nadcházejících deseti let se tohle dramaticky změní, protože cena hlasových telefonních služeb radikálně poklesne. Telefonní společnosti se budou muset restrukturalizovat a najít si nové zdroje příjmů.

Telefonovat zadarmo prostřednictvím internetu můžete už nyní. Dělají to desítky milionů lidí. Potřebujete k tomu sluchátka, mikrofon a software, které si můžete zdarma stáhnout ze stránek společnosti Skype. Toto software si už stáhlo cca 30 milionů uživatelů.

Telefonování výhradně prostřednictvím internetu ze stránek Skype je zcela zadarmo; pokud však chcete internetem volat na tradiční telefonní čísla, musíte za to platit, poplatky jsou ale naprosto minimální. Příklad: telefonovat odkudkoliv na světě prostřednictvím internetu na pevnou linku v České republice stojí 0,027 euro [85 haléřů] za minutu, volat odkudkoli na světě do USA na pevnou linku i na mobil stojí 0,02 euro [63 haléřů] za minutu (ceny jsou včetně DPH, platíte přes internet předem úvěrovou kartou, koupíte si kredit ve výši 10 nebo 25 euro). Připojení může být i dial-up, minimum modem 33.6 Kbps. Jak je možné, že se i prostřednictvím dialupového připojení dá telefonovat zadarmo (počítačem) nebo velmi levně (na telefonní číslo)?

Je dobře, že někdo upozorňuje na možnosti voice over IP. V článku není zmíněn jeden zajímavý aspekt: digitální hlasovou komunikaci lze velmi jednoduše šifrovat, píše Tomáš Stýblo:

Válka zpravodajských služeb, která se rozhořela téměř mezi všemi centrálami po nástupu sociální demokracie k moci, měla na svém počátku jednu příčinu. Tou byla koncepce týmu Jaroslava Bašty, po rozsáhlých analýzách uvnitř zpravodajské komunity navrhující premiérovi sloučení některých služeb i jejich agentur a tím zefektivnění komunikace a účinnosti špionážní práce. Proti ní se postavila jiná koncepce, tvrdící téměř totéž, ale přeorganizovávající služby jinak. Spor se rozhořel mezi "horizontální" a "vertikální" reformou služeb. Zjistilo se ale, že služby jsou nereformovatelné, jejich prorostlost do institucí státu i v rozporu se zákonem je maximální a kvalita informací minimální...

Česká policie i tajné služby podle mého názoru přehánějí své snahy, aby věděli všechno o všech. Nemusí se vždy jednat jen o "politickou objednávku". Prezident uvízne v síti legálního či nelegálního odposlechu třeba prostě proto, že šifrovací technologie GSM byla kdysi na žádost tajných služeb v České republice degradována tak, aby bylo možné používat dešifrování on-fly s cenově daleko méně náročným hardware. A namísto jednoho systému se koupilo hned několik. Kriminální živly si zase GO a TWIST karty, provozují bazary se "second hand" mobilními telefony a anonymním po 24 hodin fungujícím výkupem. Mobilní operátoři odmítají zveřejnit blacklist ukradených telefonů a z nemožnit jejich použití blokací IMEI kódu. Lenost se snoubila s neschopností ministrerstev informatiky a vnitra a tak postupně vzniklo prostředí, ve kterém může každý odposlouchávat každého...

Psali jsme o tom už jednou v článku Velké policejní ucho .

Minulý týden byl na informace bohatý. Od BIS jsme se dozvěděli, jak organizovaný zločin proniká do horních pater společnosti, dokonce i do politiky a policie. Potom slyšíme jak je použití odposlechů zcela běžná věc a kdo se ničeho nedopustil, nemá se čeho bát. Normální je odposlech i ústavních činitelů. Otázka zní kdo, proč a koho poslouchá.

Nejsem terorista a opravdu se ničeho nebojím, protože jsem nic neprovedl. Přesto, když jsem zjistil, že zřejmě kdosi odposlouchává i moje telefonní hovory, hledal jsem důvody proč a kdo.

Vlivný americký list Washington Post oficiálně doporučil svým čtenářům, aby hlasovali pro Johna Kerryho. Deník napsal, že je volba obtížná, ale že John Kerry má v mnoha oblastech politiky "lepší přístup". Již předtím podpořil deník New York Times také Kerryho. Listy, vycházející v Texasu a v Chicagu, podpořily Bushe.

"Britská vojska se přesunují hlouběji do Iráku. A Tony Blair se přesunuje hlouběji do George Bushe."

Rory Bremner, Channel Four TV, 24. 10. 2004

Bremner, Bird and Fortune je pravidelný hodinový satirický pořad, který se vysílá na kulturním komerčním okruhu Channel Four každou neděli v hlavním vysílacím čase ve 20 hodin. Skládá se především ze scének komika-imitátora Roryho Bremnera, který geniálním způsobem napodobuje gestaci, mimiku i hlas nejznámějších britských politiků i osob známých z televizní obrazovky. Jeho výstupy jsou doplňovány dialogy dvou postarších satiriků Johna Birda a Johna Fortuna. Pozoruhodné na těchto pořadech je, že ač jsou nesmírně zábavné, mají vážný podtext a často odhalují nové, samostatnou investigativní novinářskou prací zjištěné, dosud neznámé skutečnosti. Jedním ze závažných rozhovorů Johna Birda a Johna Fortuna byl tento dialog o přípravě nového zákona "proti terorismu". Týká se závažných problémů občanských svobod, aktuálních v této hysterické době i pro Českou republiku:

Moderní svět opouští instituci zaměstnaneckého vztahu jako takového a přechází k daleko volnějšímu a nevázanějšímu vztahu nákupu pracovní síly - jiným způsobem liberalizací pravidel smluvního vztahu. Sdružování do nájemných, dočasných pracovních kolektivů či subdodavatelství odkazuje na odbory či středověké cechy, napojení freelancerů -- manažerů jako "klientů" personálních agentur headhunterů -- lovců hlav - odkazuje na evangelisty, kočovné společenství či karavany v poušti.

V souvislosti s eskalující aférou odposlouchávané mobilní komunikace politiků z opozice není na škodu si připomenout pár článků z archivu Britských listů, neboť odposloucháváni byli, jsou a budou nejspíše i politici z vládní koalice...

Hovořil jsem nedávno s několika poslanci a vysokými funkcionáři sněmovny. O čem jiném, než o třetím kole volby prezidenta. Dozvěděl jsem se, že "nemohou mobilem mluvit otevřeně, protože ho mají odposlouchávaný". Říkali to smutným, rezignovaným hlasem. Jsou to ústavní činitelé - poslanci. A mají strach. Z čeho? Že by se někdo mohl dozvědět, koho chtějí ne-zvolit? Že by se někdo mohl dozvědět, že si telefonují s novinářem a říkají mu "státní tajemství" o názorovém rozkladu v téměř všech parlamentních klubech? A co teprve kdyby se "to" dozvěděli prostí občané? Nedivím se, že ani jednoho jsem nepotkal v čele demonstrace proti válce. Protože jsou to naši poslanci - a mají strach. Zvolili jsme asi špatně. Protože jsme se jich před volbami měli zeptat, jestli se neposerou hned po volbách...

Ministr Mlynář v předehře veletrhu Invex 2004 vyzval účastníky diskuse k provokativnějším otázkám, aby debata nebyla tak nudná... a měl pravdu. O pár hodin později, na slavnostním zahájení Invexu za účasti premiéra a celé vlády se pochlubil tím, že ČR je v počtu připojených uživatelů k internetu z deseti nových členů EU na 4. místě (za Kyprem, Slovinskem a Estonskem) ... a měl pravdu. O dalších pár hodin později na slavnostním galavečeru na otázku moderátora Macháčka, proč si cenu ministra informatiky neudělil sám sobě odpověděl, že by to bylo blbé ... a měl taky pravdu.

Čím víc čtu, co se (dokonce i v Britských listech) píše o terorismu, tím víc si říkám, že alespoň u tohoto závažného tématu by čeští novináři měli vzít rozum a srdce do hrsti a ponořit se trochu hlouběji. Téma si to zaslouží. Potěšil mě Martin Jazairi, který tváří v tvář beslanské tragédii neváhal říct v přímém přenosu do televize, že ve chvíli, kdy musel chodit kolem zlomených obětí a vyptávat se na jejich pocity, poptvé v životě pocítil stud za své povolání.

Luděk Králíček vytváří svojí argumentací v článku Myslivectví je citlivý způsob hospodaření pouhou kouřovou clonu a pod jejím závojem uhýbá od problému.

Evropská komise zveřejnila sérii drastických fotografií, které mají státy používat ve své kampani proti kouření, do níž Evropská unie investuje 72 milionů euro. Na 42 fotografiích jsou záběry rozkládajících se plic a např. také muž s velkým nádorem na krku. Jednotlivé země budou moci samy rozhodnout, zda na cigaretových balíčcích využít těchto záběrů. EK také požaduje, aby členské státy zavedly dlouhodobá opatření proti kouření. Odhaduje se, že léčba nemocí, způsobovaných kouřením, stojí v EU každoročně 100 miliard euro. EK konstatuje, že záběry mají být zavedeny příští rok ve celé řadě evropských zemí, například v Irsku a v Belgii.

Dr. Charmaine Griffithsová, mluvčí British Heart Foundantion (Britské srdeční nadace) tuto obrazovou kampaň přivítala, avšak zdůraznila, že musí jít ruku v ruce se systematickou pomoc pro kuřáky jak přestat kouřit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Od určitého okamžiku se to zde na Zemi změnilo. V čase, kdy na kříži zemřel Mesiáš, Bůh v těle přišlý. Kristus zemřel jednou. V konkrétním čase. Jeho smrt nelze opakovat ani v tajemném úkonu, ani při zbožných, opravdových přáních a touhách. Přichází totiž na církev čas od času vlna touhy ještě jednou to znovu prožít. Být u toho, stát pod křížem, být sevřen a přemožen silou okamžiku. Bylo by to krásné...

Od středy 20. 10. se na okruhu BBC 2 vysílá významný třídílný dokumentární film Adama Curtise The Power of Nightmares, v němž autor argumentuje, že globální hrozba terorismu je virtuální jev, vytvořený, respektive přeháněný pro politické účely. Kdo je Adam Curtis?

Clive Davies v konzervativním americkém časopise National Review ostře zkritizoval "bizarní nový dokumentární film televize BBC o terorismu a neokonzervatismu", film The Power of Nightmares od Adama Curtise. Daviesovi vadí, že Curtisův film pochválil i britský konzervativní deník Daily Telegraph ZDE:

Při středečním sledování první části dokumentární trilogie Adama Curtise The Power of Nightmares jsem si uvědomil dosti podstatný rozdíl mezi způsobem, jak jsou udělány významné mezinárodní dokumentární filmy tohoto typu a jak je vyrobena většina dokumentárních filmů od českých tvůrců, které jsem měl poslední dobou příležitost vidět, například film Davida Čálka a Radima Špačka o rebelii v České televizi o Vánocích roku 2000 Bezesné noci.

V minulosti nám politikové slibovali lepší svět. Měli různé způsoby, jak toho dosáhnout, ale jejich moc a autorita pocházela z optimistických vizí, které nabízeli svým občanům. Tyto sny selhaly. A dnes lidé už ztratili víru v ideologie. Politikové jsou stále častěji dnes už považováni jen za manažery veřejného života. Avšak oni nyní objevili novou roli, která jim navrací jejich moc a autoritu. Namísto toho, aby pro nás plnili sny, nám politikové slibují, že nás ochrání -- před nočními můrami.

Tvrdí nám, že nás dokáží zachránit před strašlivými nebezpečími, která nevidíme a jimž nerozumíme. A největší hrozbou ze všeho je mezinárodní terorismus -- mocná a zlá mezinárodní síť, rozprostírající se všemi zeměmi světa. A proti této hrozbě je nutno vést válku proti terorismu.

Avšak většina této hrozby je jen fantazií, přehnanou a zkreslenou politiky. Je to temná iluze, kterou, nezpochybněnu, šíří vlády po celém světě, bezpečnostní služby i mezinárodní sdělovací prostředky.

Toto je soubor filmů o tom, jak a kdy byla tato fantazie vytvořena a komu přináší prospěch. Jádrem tohoto příběhu jsou dvě skupiny: američtí neokonzervativci a radikální islám. Obě skupiny byly idealistické. Obě vznikly ze selhání liberálního snu vytvořit lepší svět. Tyto dvě skupiny skutečně změnily svět, ale nikoliv tak, jak zamýšlely. Společně vytvořili dnešní vizi noční můry tajné mezinárodní organizace, která ohrožuje svět. Je to fantazie, o níž politikové pak zjistili, že jim vrací jejich moc.

Ve středu 20. října 2004 ve hlavním vysílacím čase ve 21 hodin uvedl okruh BBC 2 první díl závažného třídílného dokumentárního filmu od Adama Curtise o "fikci globální teroristické hrozby". Zde je shrnutí jeho argumentace:

Shrnutí druhé části tohoto filmu je ZDE

Michael Ledeen, čelný americký neokonzervativní myslitel i praktický politik hojně využívá ve své teorii i praxi mechanismu fašistické, nacionalistické mytologie, i když se ostře staví proti nacismu i fašismu. Ledeen (nar. 1941) studoval historii na University of Wisconsin u George Mosse, uprchlíka před německým nacismem. Mosse studoval způsoby, jímž nacisté a fašisté získávali podporu občanů nikoliv prostřednictvím myšlenek, ale mistrovským zvládáním masových veřejných rituálů a politických "představení". Ledeena toto Mosseho studium zaujalo jako aktivistu, který měl velký zájem o uplatnění posvátné nacionalistické mytologie pro současné politické účely. Ledeen si uvědomil, že masová politika, jak ji prováděli nacisté v Evropě v první třetině dvacátého století, může být dobře použita jako zdroj pro obnovení současného středostavovského nacionalismu ve Spojených státech, píše americký list Boston Globe.

Tam, kde sami jenom na píď ustoupíme,
ztratíme vždy celý lán.

1918                  Alois Jirásek

Soubor lístků, poslaných přes propast času TÉMA BL

V září 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 9190,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.