Vláda si podle Cooka této skutečnosti byla vědoma dávna. Reportér BBC Andrew Gilligan udělal chybu jen v čase. Předpokládal, že britská vláda věděla, že toto tvrzení je chybné, už v září 2002. Tehdy to britská vláda ještě nevěděla, ale už to věděla na jaře roku 2003, kdy požádala parlament, aby schválil vojenský útok na Irák.

Problémem Blairovy vlády nyní je to, že zoufale chce, aby se lidé už přestali zabývat válkou v Iráku, ale nechce, aby za chyby v této věci kdokoliv nesl odpovědnost. Avšak to není možné - někdo za největší chybu od války o Suezský průplav v roce 1956 musí za tuto chybu nést odpovědnost.

Tony Blair tento týden znovu tvrdil, že všechno myslel dobře - jen mu výzvědné instituce poskytly špatné informace. Čímpak to je, ptá se Robin Cook, že se na ty instituce více nezlobí?

A existuje ještě jiná, velmi závažná otázka: Co si nyní britská vláda myslí, že bylo právním důvodem zaútočit na Irák?

Podle původního názoru britského generálního prokurátora lorda Goldsmithe bylo zapotřebí, aby byla před invazí schválena druhá rezoluce OSN. Svůj názor změnil teprve, když se ukázalo, že žádná druhá rezoluce nebude. V tuto chvíli odstoupila Elizabeth Wilmshurstová, náměstkyně právního poradce ministerstva zahraničních věcí, a posléze protestovala, že "konflikt v Iráku je v rozporu s mezinárodním právem". Nyní se dovídáme, že kromě ní rezignovali ještě dva právní experti.

Britská vláda dosud utajuje konečné doporučení britského generálního prokurátora, avšak v odpovědi na parlamentní interpelaci bylo zveřejněno jeho shrnutí. Důvodem k útoku na Irák je v tom doporučení generálního prokurátora požadavek na odzbrojení Iráku. Británie usoudila, že Irák porušil rezoluci OSN o příměří, protože nesplnil "své povinnosti odzbrojit". Z toho tedy vyplývá: pokud Irák splnil své povinnosti odzbrojit, pro invazi neexistoval právní důvod.

Tony Blair si tohoto problému je vědom a nyní se snaží zdůrazňovat, že byly i "jiné důvody" pro útok na Irák. Jenže každý mezinárodní soudní dvůr by přece už před první přestávkou na kávu rozhodl, že útok na Irák nebyl legitimní, pokud ho posuzujeme testy proporcionality a nutnosti. Právní zdůvodnění útoku na Irák se rozložilo mezi troskami falešných výzvědných informací.

Stále ještě je důležité, zda byl útok na Irák legální, argumentuje Cook. Proč? Zaprvé, zápolíme pořád s dědictvím rozhodnutí podrobit si Irák a s nekompetentností okupace, která jen zhoršila původní špatné rozhodnutí. Irák pro nás nebyl hrozbou, ale teď jsme ho proměnili v základnu pro mezinárodní terorismus. Učinili jsme Irák zdrojem nestability na Blízkém východě.

Právní ospravedlnění útoku na Irák je důležité, protože právo je podstatou uspořádaných vztahů mezi zeměmi. Lidská práva a spolupráce proti terorismu jsou založena na respektu pro mezinárodní právo. Nemůžeme tento respekt požadovat od druhých, jestliže mu sami nedáváme vysokou prioritu, uzavírá autor.

Kompletní článek ZDE