20. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Ema Destinnová: V milosti shlížejte na tuto zem
20. 10. 2004

Destinnová: V milosti shlížejte na tuto zem

" Bohové věční tam nad oblaky !
" V milosti shlížejte natuto zem !
" Ku svornosti ji veďte a lásce pozasvěťte ! "

[ Smetanova "Libuše" ]

Ema Destinnová

V Praze, 1918 .-

Soubor lístků, poslaných přes propast času TÉMA BL

Emma Destinnová
* 1878 v Praze - | 1930 v Českých Budějovicích
česká operní pěvkyně světového formátu

Na zámku ve Stráži nad Nežárkou se usídlila již na vrcholu své slávy a díky ní je městečko v kulturních kruzích známé dodnes. Celá léta se do Stráže vracela ze svých namáhavých, ale úspěšných cest po evropských i zámořských operních jevištích. Milovala stromy a vodu, naučila se rybařit a vysedávala s rybářským prutem hodiny na Leštině, svém oblíbeném místě na Nové řece. Zámeček, k němuž později přikoupila mlýn a vilu za zámkem, a ke kterému patřily lesy, několik rybníků, pivovar a lihovar, potřebovaly trvalý dozor. Jejich majitelka netušila, že si uvázala nesmírné břemeno. Krásné místo na zotavenou pro letní měsíce pohlcovalo ponenáhlu i tak velké jmění, jaké Destinnová na vrcholu své kariéry měla.

Ema Destinnová, pěvkyně, herečka, spisovatelka, byla žena velice inteligentní a vzdělaná, s hlubokým zájmem o divadlo, hudbu, literaturu a výtvarné umění. Se smyslem a láskou k přírodě, starožitnostem a kuriozitám, kterých měla i na strážském zámku bezpočet.

Pocházela z rodiny dobře známé a vážené v pražské vlastenecké společnosti. Její původní jméno znělo Emílie Pavlína Kittlová. Vyrůstala v rodině velice zámožné. Ema svůj krásný hlas získala jako dědictví po své matce, která krátce zpěv studovala a měla i angažmá v pařížské opeře. Snad opravdu to byly povinnosti mateřské, které jí zabránily v další pěvecké kariéře. Měla pět dětí, z nichž u dcery Emílie se od dětství projevovalo hudební nadání. To otec Emanuel Kittel vzal na vědomí s velkou pýchou a radostí a postaral se o její přípravu u nejlepších učitelů. Učitelkou zpěvu byla Marie Loewe-Destinn. Otec dal nadanou dceru prozíravě zapsat i do dramatické školy Národního divadla, kde se Emy ujala slavná herečka Otylie Sklenářová - Malá. Ema se projevila jako skvělý jevištní talent. Napsala i několik her pro ochotníky, některé z nich byly v Praze a ve Stráži sehrány. Poněvadž v pražském Národním divadle před ředitelem F. A. Šubertem Ema - sice neprávem - neuspěla, byl učiněn pokus v drážďanské opeře, ale zvítězila až v berlínské Dvorní opeře.

Jejím debutem zde byla role Santuzy v Masagniho opeře Sedlák kavalír. Následoval úspěch a další role. Alžběta ve Wagnerově Tannhäusru, Carmen ve stejnojmenném díle Bizetově, Valentina v Meyerbeerově opeře Hugenoti, Selika v Afričance téhož autora, Mignon ve stejnojmenné opeře Thomasově. Už 10. září 1898 potvrdil císař Vilém II. Emu Destinnovou prvním dramatickým sopránem berlínské Dvorní opery.

Snad by si zasloužila i víc, neboť právě v berlínské Dvorní opeře za 10 sezon nastudovala 43 role a zpívala 706 úspěšných představení. Mezi jinými i proslulou světovou premiéru Straussovy Salome.

Po Berlíně si Ema Destinnová svými vynikajícími výkony získala obecenstvo Wagnerova divadla v Bayreuthu a také v operních domech v Mohuči, Frankfurtu, Mnichově, Velké opery v Paříži i Národního divadla v Praze.

Samostatnou kapitolu v jejím životě napsal Londýn, kde na scéně královské opery Civent Garden debutovala 2. května 1904 v úloze Donny Anny v Mozartově opeře Don Giovanni. Na londýnském jevišti se také poprvé setkala se svými nejslavnějším partnerem Enricem Carusem.

Skutečný vrchol uělecké slávy Destinnové však představovalo působení v nejprestižnější operní scéně světa, v newyorské Metropolitní opeře. Ještě před tím připravila ovace Praha, kde Destinnová absolvovala cyklus pohostinských her v Národním divadle. Zahájila ho 8. ledna 1908 Aidou od Verdiho, představila se jako Santuza, Nedda v Leocavalových Komediantech, Selika v Meyrbeerově Afričance. Nechyběla ani její role z nejznámějších, Milada ve Smetanově Daliboru. Cyklus byl slavnostně zakončen 7. února. Ema zpívala Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě a při té příležitosti jí bylo předáno jmenování členkou Národního divadla.

Od roku 1908 však Ema Destinnová patřila Metropolitní opeře v New Yorku. S úžasným úspěchem zpívala po Carusově boku roli Aidy. Nevídaného úspěchu dosáhla v Americe Pucciniho opera Děvče ze zlatého západu s Destinnovou a Carusem v hlavních rolích. Amerika dala poznat Emě triumfální úspěchy a také pohádkové honoráře. Oslnivou kariéru přerušila I. světová válka. Její začátek zastihl pěvkyni právě ve Stráži. Za války byla Emě její pěvecká činnost pro její vlastenecká snažení zastavena. Později Ema zůstává ve Stráži a jen občas se vrací do světa pěveckého umění. "Hřmot života" pozvolna ustává. Dne 28. ledna 1930 opouští slavná pěvkyně v Českých Budějovicích nejen operetní jeviště, ale i jeviště života.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       20. 10. 2004
20. 10. 2004 George Bush vyhlásil válku deníku New York Times
20. 10. 2004 Iráčtí extremisté unesli charitativní pracovnici, která byla proti válce
20. 10. 2004 Americká konzervativní televize vyhodila čelného novináře
20. 10. 2004 Úspěšná obrana Bílého domu Oskar  Krejčí
20. 10. 2004 Počítačové hry pro dospělé jsou k dostání pouze po předložení průkazu totožnosti Miloš  Kaláb
20. 10. 2004 Stalinská cholera a banderovský mor Pavel  Pečínka
20. 10. 2004 Emmerová a hejtmani Vít  Černý
20. 10. 2004 Konec zlatých časů pro německé zaměstnance Matěj  Vokáč
20. 10. 2004 Oko za oko, zub za zub Igor  Záruba, Jan  Stuchlík
20. 10. 2004 Lidé bděte -- nezblbněte Oldřich  Průša
20. 10. 2004 Voting Machine
20. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 5. - 7. října 2004
20. 10. 2004 Myslivectví je citlivý způsob hospodaření Luděk  Králíček
20. 10. 2004 Václav Klaus dělal v Glasgow reklamu ČSA a České republice
20. 10. 2004 Michael  Marčák
20. 10. 2004 Otevírací doba v noci je užitečná
20. 10. 2004 Ako by volili na Slovensku?
19. 10. 2004 Svetlá a tiene čínskej revolúcie Peter  Greguš
19. 10. 2004 SRN: Zaměstnanci Opelu protestují, odbory ustupují, extremisté odrazují investory
20. 10. 2004 Schmögnerová: Je skutočne ťažké vyjadrovať sa k politike New Labour...
20. 10. 2004 Obavy o značku Made in Germany
20. 10. 2004 Výnimočný talent britského premiéra: umenie prežiť Radovan  Geist
20. 10. 2004 Koho budeš volit?
20. 10. 2004 Kia chce na Slovensku ušetriť na nízkych platoch Jakub  Topol, Alena  Behúnová
20. 10. 2004 Mezinárodní konference PASS "Energy and Security" v Senátu
20. 10. 2004 September: počúvanosť rozhlasových staníc a čítanosť denníkov a časopisov na Slovensku
20. 10. 2004 Destinnová: V milosti shlížejte na tuto zem
19. 10. 2004 Zelená Evropa: tmavozelený západ, světlezelený jih, šedozelený východ Pavel  Pečínka
19. 10. 2004 Kolik je vlastně těch Romů? Ivan  Veselý
19. 10. 2004 Vy britští pitomci!
19. 10. 2004 "Evropě chybí vize a vizionáři" Ondřej  Chrást
19. 10. 2004 Stromy života i smrti Václav  Dušek
19. 10. 2004 Šok ze sprostého chování Míla  Leach
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Český památník z velkého roku RSS 2.0      Historie >
20. 10. 2004 Destinnová: V milosti shlížejte na tuto zem   
14. 10. 2004 K. M. Čapek - Chod: Držme se !   
13. 10. 2004 Soubor lístků, poslaných přes propast času   
13. 10. 2004 František Bílek: Každý ve svém povolání dílo - život lámej a svým dávej