Richard Clark, který pracoval jako expert na boj proti terorismu v americké vládě už od dob Bushova otce a za George Bushe, byl šéfem mezi agenturní protiteroristické skupiny, a marně varoval členy Bushovy vlády před hrozícími teroristickými útoky, se nakonec dohodl s Georgem Tenetem, že bude ve svých každodenních informačních přehledech pro George Bushe hojně zmiňovat hrozbu teroristického útoku od Al Kajdy (ZDE ). Důvodů k takovým varováním měla CIA dost.

Už v roce 1999 varovala britská špionáž americké vyslanectví, že Al Kajda plánuje útok na USA s nekonvenčním použitím civilních letadel, možná jako řízených bomb. V roce 2000 byli na Kajmanských ostrovech zatčeni tři Afghánci, kteří byli slyšeni, jak diskutují o útocích v New Yorku pomocí unesených civilních letadel. Rok byli vyslýcháni britskou a kajmanskou kontrašpionáží a v srpnu 2000 obdržela kajmanská rozhlasová stanice anonymní dopis, ve kterém se psalo, že zatčení muži byli agenti, kteří "organizovali velký teroristický čin proti USA pomocí civilního letadla nebo leteckých linek". To zřejmě vedlo k dalšímu varování, které vyslala do USA Velká Británie. V červnu 2001 varovala německá tajná služba USA a Británii, že východní teroristé plánovali použití unesených civilních letadel jako zbraní k útoku na americké a izraelské národní symboly.

V dubnu letošního roku přiznal tehdejší ředitel CIA George Tenet před vyšetřovací komisí pro útoky z jedenáctého září, že CIA dostala od německé výzvědné služby křestní jméno a telefonní číslo teroristy, který narazil do jedné z věží světového obchodního centra (New York Times, 29.4.2004, Maureen David: "Sorry, right number" [Omlouváme se, to není omyl]).

Koncem července 2001 předala egyptská výzvědná služba CIA zprávu, že do USA proniklo 20 členů Al Kajdy a čtyři z nich byli vycvičeni v létání na Cesnách. Koncem léta 2001 předala jordánská výzvědná služba USA několika kanály zprávu, že v USA je naplánován velký útok s použitím letadel. Ruský prezident Vladimír Putin po útocích veřejně prohlásil, že nařídil svým agenturám, aby upozornily USA na výcvik sebevražedných pilotů k útokům na americké cíle. Šéf ruské špionáže potvrdil, že USA několikrát varovali, ale ty tomu nevěnovaly pozornost.

Koncem srpna 2001 varovala USA i Francie a začátkem září Itálie, kde během svatby sdělil jeden ze svatebčanů knězi, který organizoval charitativní sbírky ve prospěch muslimů, že se chystá útok na USA a Velkou Britanii s použitím unesených letadel jako zbraní. V druhé polovině srpna 2001 přijel do Washingtonu vysoce postavený důstojník izraelské tajné služby Mossad a varoval CIA a FBI, že do USA proniklo 50 až 200 teroristů z Al Kajdy, kteří mají naplánovaný bezprostředně hrozící sebevražedný útok na velké cíle v USA.

V říjnu 2002 oběhla Evropu zpráva, že Mossad předal CIA seznam 19 teroristů, kteří plánovali brzký útok na USA. Ze seznamu byla publikována jen čtyři jména, která se ale shodovala se jmény skutečných teroristů. Tuto informaci v podstatě potvrdil šéf komise pro vyšetřování teroristických útoků Thomas Kean když v televizním interview, ještě před publikací výsledků vyšetřování, řekl: "Všechno mohlo být jinak...kdybychom dokázali dát tyto lidi na seznam sledovaných osob u leteckých společností...kdybychom některé z těch lidí zastavili na hranici" (ZDE - New York Times. 5.4.04, "Leaders of 9/11 Panel Say Attacks Were Probably Preventable") V reakci na tuto informaci vložila CIA na seznam sledovaných osob Nawafa Alhamzího a Khalida al Midhara, kteří se na útoky připravovali v San Diegu (ZDE).

V srpnu 2001 dostal George Bush, během dovolené v Texasu, od CIA zprávu nadepsanou "Bin Ládin je odhodlán zaútočit na USA" (1.ZDE) 2.Washington Post, 26.7.2004, William Raspberry "Failures of the September 11 Comission" 3.ZDE ). Informace obsahovala varování, že k útokům má být použito letadel.

Názory na to, jak na ni zareagoval, se různí, podle jedněch šel štípat dříví, podle druhých jel na ryby. V každém případě ale měl požádat své výzvědné služby, aby prověřily všechny informace vztahující se k možnému použití letadel k teroristickým útokům na USA, což neudělal. Je zvláštní, že zatímco ruský prezident se osobně angažoval, aby byl prezident Bush varován, prezident Bush na celou sérii závažných varování nereagoval.

Zatímco CIA byla zřejmě výlučným adresátem většiny zahraničních varování, kromě varování Mossadu, které s největší pravděpodobností obsahovalo i jména teroristů, kteří byli podle řady zpráv sledováni v USA izraelskými špiony a které bylo předáno i FBI ZDE), získala FBI už v dubnu 2001 od svého dlouholetého informátora, bývalého pracovníka íránské výzvědné služby, zaměřeného na informace z Afghánistánu, zprávu, kterou získal od svých tamějších kontaktů, že Bin Ládin plánuje velké teroristické útoky na 4 - 5 velkých amerických měst s použitím letadel, že někteří teroristé, kteří se ho mají zúčastnit, jsou už v USA a že útok bude proveden během několika měsíců.

Tato informace se logicky také měla dostat na stůl prezidenta USA, ale podle tvrzení FBI, které zatím žádný agent FBI veřejně nenapadl, se zastavila na jejím washingtonském ředitelství (ZDE). Podobně údajně dopadlo i memorandum kanceláře FBI z Phoenixu, jejíž agenti upozorňovali na množství Arabů studujících na amerických leteckých školách a doporučovali, aby FBI registrovala jejich přílety a po příletu je sledovala. Agenti FBI jednoho z těchto studentů vyslechli a při výslechu jim řekl, že muslimové se právem brání americké vojenské přítomnosti v Perském zálivu. (Observer, 26.5.2002 "Agent Blasts FBI Over 11 September 'Cover-up'" ZDE , Memorandum z Phoenixu ZDE ).

Toto memorandum si jeho příjemce ve Washingtonské kanceláři, David Frasca, vedoucí odboru zaměřeného na radikální fundamentalisty, podle tvrzení FBI, přečetl až po 11. září 2001. Kdyby si příjemce zprávy o chystaných útocích na USA s použitím letadel ve Washingtonu občas vyťukal do vyhledávače v databázi FBI několik ¨termínů vztahujících se k létání, musela by se mu tam zpráva z Phoenixu objevit, kdyby ji někdo do databáze uložil - alespoň předpokládám, že takovou databázi FBI má, když Internet byl původně americkou obrannou počítačovou sítí - a musela by se mu tam objevit i další podobná informace, kterou ostatně údajně dostal na svůj stůl opět David Frasca . Byla to zpráva z kanceláře FBI v Minneapolis, kterou letecký instruktor a viceprezident letecké školy opakovaně předkládali kanceláři FBI v Minneapolis.

Tito lidé upozorňovali na podezřelé chování Zachariase Moussaoiho, který byl ve svém chování útočný, vyhýbal se rozhovorům o svém soukromí a při výcviku ho nezajímal start letadla a chtěl se učit jenom jak se letadlo ovládá ve vzduchu.

Letecký instruktor FBI dokonce varoval, že letadlo s natankovanou nádrží může být použito jako bomba, což úředníci FBI po útocích z 11. září popřeli. Moussaoui byl nakonec, zřejmě z iniciativy minneapoliské kanceláře FBI zatčen přistěhovaleckým úřadem pro porušení podmínek platnosti svého viza a minneapoliští agenti FBI s ním začali jednat jako s podezřelým z terorismu. Žádali ve Washingtonu o povolení prozkoumat paměť jeho počítače, ale washingtonští nadřízení žádosti nevyhověli s tím, že proti Mossaouimu není dostatek důkazů.

26. srpna 2001 informovala francouzská tajná služba washingtonské ředitelství FBI, že Moussaoui je ve spojení s Al Kajdou a Bin Ladinem, ale zvláštní společný protiteroristický výbor CIA a FBI, po prostudování informací proti Moussaimu, dospěl k závěru, že nejsou dostatečné důkazy o tom, že by představoval nějakou hrozbu, navzdory tomu, že odmítal vypovídat. Moussaoui se přitom mimo jiné ucházel o studium na stejné letecké škole, jakou absolvoval Abdul Hakim Murad, v jehož počítači byly v r. 1995 nalezeny plány na útok malým letadlem naloženým výbušninami na hlavní budovu CIA ve Washingtonu.

V té době už CIA varovala prezidenta Bushe, že Bin Ladin je odhodlán zaútočit na USA s použitím civilních letadel a je zvláštní, že představitelé CIA v tomto protiteroristickém výboru o hrozbě teroristických útoků s použitím letadel nevěděli. Výsledkem jednání komise tak bylo, že Moussaoui nebyl ani převeden z vazby přistěhovaleckého úřadu do vazby FBI.

Další podobnou informaci musela s největší pravděpodobností FBI získat v San Diegu. Teroristé Khalid Al Midhar a Nawaf Alzhami byli podle listu Los Angeles Times (Los Angeles Times, 26.7.2004, Terry Mc Dermot: "Questions Persist Despite 9/11 Investigations") sledováni CIA už na své cestě na konferenci pořádanou Al Kajdou v Kuala Lumpuru v Malajsii v lednu 2000, kde byli viděni, jak je na letišti uvítal irácký občan, který měl vítání hostů za povolání. Potom se CIA podle listu ztratili, ale nemusí to být pravda, protože podle ABC news (ZDE) se Khalid al Midhar sešel v Kuala Lumpuru s pobočníkem Bin Ladina, hlavním podezřelým z bombového útoku na americkou válečnou loď Cole v Jemenu. ABC news také psaly, že podle zdrojů z amerických agentur výkonné moci předala CIA informace o Al Midharovi FBI a americkému přistěhovaleckému úřadu, ale až 24.8.2001. FBI dokonce obdržela záznamy rozhovorů z jeho mobilního telefonu a údajně ho ještě před teroristickými útoky začala hledat.

Podle předsedy Senátního výboru pro špionáž, Roberta Grahama, který vedl vyšetřování spojené komise Senátu a Sněmovny reprezentantů o útocích z 11. září, začala o těchto teroristech CIA vést záznamy až po jejich účasti na konferenci v Kuala Lumpuru, odkud odletěli do Thajska a potom do Los Angeles. Odtamtud je převezl do San Diega Omar Al-Bayoumi, muž považovaný za saudsko arabského špióna. Byl zaměstnán u subdodavatele saudsko arabské letecké společnosti, ale když se ho jeho šéf rozhodl vyhodit, protože vůbec nechodil do práce, dostal dopis od saudského úřadu pro civilní letectví, ve kterém byl požádán, aby ho nechal na výplatní listině, přesto že neposkytuje žádné služby.

Měl také mnoho telefonických rozhovorů se saudsko arabskými vládními představiteli. Majitel společnosti, pro kterou pracoval, podle dokumentů nalezených v Bosně, kdysi finančně podporoval Al Kajdu. Předtím než vyzvedl teroristy, setkal se na saudsko arabském konsulátu v Los Angeles s diplomatem, který byl později deportován pro činnost spojenou s terorismem. Komise pro vyšetřování útoků z 11. září označila setkáni Al-Bayoumiho s teroristy v Los Angeles za náhodné, přesto že před jízdou řekl několika osobám, že jede do Los Angeles vyzvednout nějaké návštěvníky. Po příjezdu do San Diega obstaral Al-Bayoumi oběma teroristům falešná rodná čísla a zařídil jim letecké kursy.

Tyto informace získal senátor Graham, podle vlastních slov (ZDE, ZDE ) ze svazků san-diegských úřadoven CIA a FBI, v nichž byl Al-Bayoumi veden jako saudsko arabský špión. Je velmi vážnou otázkou, jestli to, že se jeden z teroristů ubytoval u placeného informátora FBI, byla náhoda a jak je možné, že ho FBI (podle informace ABC news) musela hledat, když buď on nebo jeho společník bydlel u jejího informátora a navíc musela FBI společně se záznamy jeho telefonických rozhovorů obdržet i jeho telefonní číslo.

Zatímco u všech ostatních informací, které o chystaných útocích FBI obdržela, popřela, že se jimi zabývala, v případě svého placeného informátora postupovala jinak. Jaké informace od něj obdržela muselo ty, kteří útoky z 11. září vyšetřovali nepochybně zajímat a museli se proto snažit ho vyslechnout. Senátor Graham popsal svou zkušenost z jednání s představiteli FBI takto: "Bylo zřejmé, že představitelé FBI nechtěli dobrovolně umožnit, aby se to stalo, a my jsme si připravili předvolání, které jsem měl v kapse. Vyrazil jsem k hlavnímu představiteli Kenu Weinsteinovi a když jsem se k němu blížil s předvoláním, sepnul pevně ruce za zády. Snažil jsem se mu předat předvolání, ale choval se jako by bylo radioaktivní. Nakonec řekl, že ho nepřevezme..."

Později dostal senátor Graham, společně se svým spolupředsedou ze sněmovny reprezentantů, od představitele FBI určeného pro styk s kongresem dopis, ve kterém FBI psala: "Vláda neschvaluje rozhovor se zdrojem ani nesouhlasí s tím, aby FBI předala zdroji předvolání." Ze slov senátora Grahama se dá usoudit, že tento dopis přijal jako stanovisko vlády, aniž by si to u vlády ověřoval. Řekl také, že to byl jediný případ za celou jeho dlouhou kariéru, kdy FBI odmítla od kongresu převzít předvolání pro svědka.

Ani zpráva o tom, že FBI byla varována před teroristickými útoky už v dubnu 2001 se na veřejnost nedostala přímo od vedení FBI. Po útocích z 11. září bylo agentům FBI a překladatelům, kteří se s ní dostali do styku, nadřízenými řečeno, aby o tom pomlčeli. Překladatel zprávy o této věci informoval ředitele FBI Muellera a potom i generálního inspektora Ministerstva spravedlnosti. Později to překladatel sdělil i komisi pro vyšetřování útoků z 11. září. V tisku se tato informace objevila až v červenci 2004, kdy list Chicago Tribune konstatoval, že představitelé FBI potvrdili, že tuto informaci v dubnu 2001 dostali.

Existenci této informace potvrdila vyšetřovací komisi i jiná překladatelka, Sibel Edmondsová, o které řekl senátor Charles Grassley, že je velmi důvěryhodná a která dostala výpověď z FBI už v roce 2002 za to, že informovala kongres, že překladatelům bylo po útocích z 11. září řečeno, aby zpomalili nebo zastavili práci, aby tak agentura získala do překladatelského oddělení další zaměstnance. Podle senátora Grassleyho tuto její informaci potvrdili i jiní zaměstnanci FBI. V květnu 2004, tedy po dvou letech, byl tento dopis Sibel Edmonds kongresu utajen, což i New York Times hodnotily jako neobvyklý krok (New York Times, 20.5.04, Eric Lichtblau: "Material Given to Congres in 2002 Is Now Classified").

V červenci 2004 federální soudce dokonce odmítl, na doporučení generálního prokurátora, Johna Ashcrofta, projednat její žalobu na poměry v překladatelském odboru FBI s odůvodněním, že její výroky by mohly odhalit tajemství vlády a tím poškodit národní bezpečnost a narušit diplomatické vztahy se zahraničními vládami. Už v r. 2002 jí Ministerstvo spravedlnosti oficiálně zakázalo sdělovat veřejnosti své znalosti vzniklé zaměstnáním v FBI (New York Times, 7.7.2004, "Whistleblower's Lawsuit is Thrown Out").

V srpnu 2004 poslala Sibel Edmondsová dopis předsedovi druhé vyšetřovací komise pro útoky z 11. září, Thomasu Keanovi, kde komisi obvinila, že ve svých závěrech vypustila informace, které jim sdělila při svém výslechu a že se komise ani nezeptala ředitele FBI Muellera, jestli věděl o dokumentu, který varoval, že Al Kajda připravuje útoky na USA s použitím civilních letadel a vynechala ze své zprávy existenci tohoto dokumentu. Psala mu, "přesto, že jste si plně vědom kriminálního chování některých amerických veřejných činitelů a vysoce postavených úředníků vlády ve vztahu k určitým aktivitám spojeným s terorismem, nenavrhl jste trestní vyšetřování tohoto jednání, ačkoli jste to, podle zákonů této země, měl udělat" (ZDE).

Senátor Graham, ve svém interview pro internetový server Salon, sponsorovaný New York Times, které jeho informace samy zatím nepublikovaly (britský list Guardian napsal, že "Bushův vztah k Saúdské Arabii zůstává pro americká media tabu") uvedl, že Bushova vláda některé informace vztahující se k útokům z 11. září utajuje, protože by jejich publikací narušila své vztahy se Saúdskou Arabií. Podle listu Guardian se rodina Bushů přátelí víc než dvacet let se saudsko arabskou královskou rodinou, od které šlo do korporací a institucí spojených s rodinou Bushů a jejich spojenců (Carlyle Group, Halliburton, Haken Energy) přes 1,4 miliardy dolarů. 48 hodin po útocích z 11.9. prezident Bush přijal velvyslance Saúdské Arábie v USA, prince Bandara, přestože už věděl, že 15 z 19 teroristů pocházelo ze Saúdské Arábie stejně jako největší část finanční podpory pro Al Kajdu, a umožnil mu, aby charterová letadla, s finančním přispěním FBI, posbírala po celých USA 140 občanů Saúdské Arabie a bez výslechu je dopravila do Saúdské Arábie.

Vzhledem k tomu, že senátor Graham neuvedl nic o tom, že by Al Bayoumi byl vyslýchán nebo zadržen, dá se předpokládat, že byl mezi těmito 140 lidmi. Později se také ukázalo, že saúdskoarabský ministr odmítl USA před teroristickými útoky z 11. září varovat, když mu o jejich přípravách byly předloženy zpravodajské informace.

Vyšetřovací komise pro útoky z 11.9. konstatovala, že Bushova vláda nedokázala "vyvinout strategii, která by zabránila saúdskému financování teroristů". Podivné spojení mezi Saúdskou Arábií a Georgem Bushem potvrzuje i fakt, že 27 stránek ze zprávy komise pro vyšetřování útoků z 11. září , které pojednávaly o podílu Saúdské Arábie na přípravě atentátů, bylo utajeno. Stejně zvláštní je, že George Bush ukázal plány na invazi do Iráku saudsko arabskému velvyslanci, princi Bandarovi, o dva dny dříve než svému ministrovi zahraničí (ZDE ), ačkoli mu podíl Saúdské Arábie na teroristických útocích musí být znám, když ho systematicky zakrývá. Senátor Graham, ve své knize "Záležitosti výzvědných služeb: CIA, FBI, Saudská Arábie a nezdar americké války proti teroru" na toto téma napsal: "Bylo to jakoby prezident byl loajálnější k Saudské Arábii než k bezpečnosti USA" (ZDE). " (ZDE) .

Utajení případné účasti Saudské Arábie v přípravě atentátů ale pořád ještě úplně nevysvětluje, jak se stalo, že jeden z teroristů byl ubytován u informátora FBI (byl tento člověk nasazen FBI na Al Bayoumiho nebo byl Al Bayoumi dvojí agent?) a co všechno věděl tento placený informátor, u kterého jeden z teroristů před útoky bydlel a kterého FBI, se souhlasem americké vlády, odmítla nechat vyslechnout. Stojí za povšimnutí, že zatímco ředitel CIA byl vyměněn, ředitel FBI, která zodpovídá za největší chyby v předvídání teroristických útoků z 11. září, vyměněn nebyl.

Senátor Hart řekl v interview pro už několikrát zmiňovaný internetový server Salon (čtenáři si asi všimnou, že za vlády prezidenta Bushe se informace, které by v normální demokratické společnosti byly publikovány v novinách, přesouvají do internetového undergroundu): "Je-li prezident zaveden na scestí těmi, kdo mu radí, měly ba padat hlavy. A to jsme neviděli. Jestli prezident zavedl na scestí americký národ sám, musí odejít on."