Trojí účel má tento soubor lístků: být posilou, pomocí, památkou.

Posilou českým duším v těchto časech, aby nechably malomyslností, když bude třeba veliké odvahy a statečnosti pro dílo národní svobody;
pomocí »Českému Srdci«, aby neuchřádaly tisíce českých dětí, jejichž sil bude zítra třeba k vybudování nového samostatného bytí českého v této zemi;
památkou všem nám dnešním i budoucím na tyto podivuhodné dny velikých událostí, velikých strastí, ale i velikých nadějí, na dny, kterým podobné prožíval lid český ve svých dějinách jen dvakrát - ve slavném věku patnáctém, ve hrozném věku sedmnáctém.

Rok 1918 připadá nám dnešním jako hraniční sloup mezi životem starým a životem novým. Tři sta let nesvobody a útisku leží od něho na jednu stranu, na stranu druhou rozevírá se našim rozechvělým očím pohled do svaté země svobody a samostatnosti. Žádný rok českých dějin, ani rok 1848 nebyl tak podivně složen z bolestných vzpomínek a z radostného očekávání, jako tento rok. Žít jej plně, prožívat do dna jeho vztah k roku 1618, roku konce české samostatnosti, i jeho vztah k budoucí samostatnosti nové, do níž je branou, toť jako opájet se nejpodivnějším náípojem, směsí octa a žluči, nápoje ukřižovaných a z mladého sladkého vína svobody. Ještě pijeme z té své číše ocet a žluč, ale do hořké chuti se už počíná mísit sladkost. Dobře třeba mít se na pozoru, abychom neopili se příliš záhy a v opojení nezapoměli na věci vitální důležitosti.