V souvislosti s eskalující aférou odposlouchávané mobilní komunikace politiků z opozice není na škodu si připomenout pár článků z archivu Britských listů, neboť odposloucháváni byli, jsou a budou nejspíše i politici z vládní koalice...

Hovořil jsem nedávno s několika poslanci a vysokými funkcionáři sněmovny. O čem jiném, než o třetím kole volby prezidenta. Dozvěděl jsem se, že "nemohou mobilem mluvit otevřeně, protože ho mají odposlouchávaný". Říkali to smutným, rezignovaným hlasem. Jsou to ústavní činitelé - poslanci. A mají strach. Z čeho? Že by se někdo mohl dozvědět, koho chtějí ne-zvolit? Že by se někdo mohl dozvědět, že si telefonují s novinářem a říkají mu "státní tajemství" o názorovém rozkladu v téměř všech parlamentních klubech? A co teprve kdyby se "to" dozvěděli prostí občané? Nedivím se, že ani jednoho jsem nepotkal v čele demonstrace proti válce. Protože jsou to naši poslanci - a mají strach. Zvolili jsme asi špatně. Protože jsme se jich před volbami měli zeptat, jestli se neposerou hned po volbách...