Policejní prezident se nezdráhá po občanech chtít, aby se vzdali práva na individuální svobodu, a útěchou jim má být to, že jsou přece jako slušní a spořádaní naprosto z obliga. OK, dejme tomu, že policie by opravdu mohla jen tak z plezíru odposlouchávat soukromí společnosti. To ale znamená, že by ve kterékoliv chvíli mohl být kdokoli odposloucháván, což se rovná získávání moci nad členy společnosti tak, že můžeme bez jejich vědomí nakládat s opravdovými cennostmi jejich individuální svobody.

A když tuhle rovnici dovedeme k vypočtení, vyjde nám vždycky totalita. Jen totalita si totiž nárokuje absolutní moc nad členy společnosti, aby si zajistila, že jí nebude do vlády nikdo z méněcenných zasahovat. Policejní prezident říká "Nic se neděje, jste naprosto v bezpečí, my k vám jen sem tam nakoukneme, ale protože jste se ničeho špatného nedopustili, nemáte důvod stydět se chodit před námi nazí".

Prostě, kdyby se u vás někdy večer objevil policajt a sedl si na hodinku do ložnice, dělejte, že se nic neděje a on se zase ztratí. Tento názor, tedy že pokud nemáte před lidmi co nekalého skrývat, pak nepotřebujete soukromí, je standardní výbavou totalitní propagandy, utvrzující každého člověka, toužícího po vlastním, třebas jen virtuálním životním prostoru, ze zločinu proti morálce. Naprostá otevřenost a schopnost sebedevastující sebekritiky, aby byl člověk přesvědčen, že nemůže být sám sebou.

Pokud by chtěl policejní prezident Kolář i nadále združstevňovat lidské soukromí, pak ať raději opravdu odstoupí, protože jen společenská totalita činí z věcí soukromých věci veřejné.

Český prezident Klaus proto utnul policejním prezidentem políček ministru vnitra Bublanovi, který zatím od svého nástupu do úřadu před všemi konflikty pokorně klopí oči. Prezident jednoznačně upřednostňuje právo na soukromí před povinností nechat se odposlouchávat.

Je zajímavé zobrazit si v juxtapozici tento názor a výrok prezidentova mluvčího. Mluvčí českého prezidenta Petr Hájek uvedl (a vzhledem k jeho funkci to asi nemá z vlastní hlavy), že by prezident měl být exkluzivně a dopředu o jeho možném odposlouchávání informován.

Dala by se položit otázka, jestli český prezident brání soukromí (svobodu projevu), tedy základní lidské právo, pro všechny nebo jen pro sebe. On by měl být o všem dopředu informován i tehdy, když je možné jeho telefonické spojení s potenciálním pachatelem? A co když zrovna při tomto rozhovoru padnou důležitá fakta, aniž by to českého prezidenta nějak ohrozilo? Půjde snad český prezident druhý den na policii nechat to zapsat do protokolu?

Demokracie má sice propůjčovat zvoleným skupinám a jednotlivcům určitý díl moci, ale zároveň předpokládá její přiměřenou kontrolu a přiměřené by v tomhle případě mělo znamenat naprosto stejnou a nikde nepřevažující úroveň.

Možná má český prezident strach, že by se někdo nepovolaný mohl dovědět státní tajemství (nebo spíš osobní?). V tom případě by tedy museli odposlech zajistit osoby na tíhu tajemství připravené, to znamená s prověrkami. Na absorpci tajemství státního jsou takoví lidé k dispozici, na ta osobní těžko říct.

Může být snad narušení základního lidského práva u běžného občana větší než u prezidenta? Ale to potom není rovný přístup k právu, to je privilegium pro jedince a takhle také funguje totalita, která upevňuje přísně dané hierarchické vrstvy , z nichž každá vyšší využívá větší objem práv a naopak, každá vrstva nižší je více a více poutána v bezpráví.

Tentokrát může být věc banalizována, někdo si řekne, že o nic nejde a navíc se v tomto ještě cítí být prezidentovi nějak fatálně podřízen, ale to je velký omyl. Pokud může ve společnosti uplatnit právo na soukromí pouze jedinec či skupina, pak je to stejné, jako když poukážeme na společnost, která má pro své členy různá kriteria svobody.

Shrnutí je následující. Můžu se cítit naprosto nevinen, ale zcela výjimečně se mohu stát subjektem odposlouchávání, bude-li k tomu závažný důvod. Ta pravděpodobnost by měla být velmi malá. Policejní prezident říká, že by člověk měl běžně své soukromí vystavovat veřejně a český prezident si myslí, že by to mělo být individuálně rozlišeno podle vztahu k moci, tedy více moci -- méně odposlouchávání. Opravdu nevím, který názor je horší, ale dohromady jsou zdaleka nejhorší.