Ovšem nikoliv z privatizace nemocnic, nýbrž z chaotického jednání státní exekutivy, která se zadlužených nemocnic jeden den vtipně zbaví, poté je po nechutných tahanicích oddluží, aby následně určovala nabyvateli, jak s tímto majetkem bude hospodařit. Možná by se v této chvíli slušelo poskytnout hejtmanům radu, aby místo tesknění nad počínáním vlády tuto uctivě požádali o stálý státní peněžní příspěvek na krytí provozní ztráty za každé jedno zdravotnické zařízení, které od státu převzali, a ke kterému mohou vykonávat toliko uživatelská práva, bez možnosti vstupovat do jeho majetkové podstaty.

Státu bych pak poradil, aby si přestal počínat jako dřevorubec, kterému při kácení stromů odletují lesy, tj. upozornil sám sebe, že kamarádi jsou obvykle výkonnější u piva než ve vysokých manažerských a správních funkcích, že pravomoc je nedělitelná s odpovědností, že lukrativním hmotným statkům by měly předcházet průkazné pozitivní výsledky, že tato společnost již dlouho neunese masu hochštaplerů, za kterými zejí po této zemi jen hluboké krátery, zatímco oni spěchají pro další funkce a pašalíky.

Pak bychom si nemuseli pokládat otázku, zda stát dokáže hospodárně nakládat se svými provozními jednotkami tak, jak to v současnosti činí ministr financí Sobotka, bědující nad neprůhledností financování příspěvkových organizací. Ani koloběžka se nedá řídit od stolu, pomocí skript a oběžníků. Stát patrně ano. Několik našich spoluobčanů je o tom jistě přesvědčeno. Zbytek zažívá poctivou obavu -- nejen z privatizace nemocnic.

Autor zastupuje stát ve věcech majetkových