Miliony žen po celém světě, včetně Británie a ostatních západních zemí nemají řádné politické zastoupení v důsledku malého počtu političek, soudkyň a zaměstnavatelek, varovaly Spojené národy.

Aktivisté argumentují, že pokud nedojde k zásadním změnám postavení žen, Rozvojové cíle milénia snížit chudobu na světě, snížit dětskou úmrtnost a zvýšit úroveň vzdělání nebudou splněny.

Podpora britského premiéra Tonyho Blaira pro jadernou energii utrpěla tento týden ránu, když se britský vládní poradní orgán pro udržitelný rozvoj důrazně postavil proti stavbě další generace jaderných reaktorů.

Komise pro udržitelný rozvoj britské vlády - Sustainable Development Commission - dospěla k závěru, že nový jaderný program nemůže být řešením pro dvojí problém klimatických změn a zajištění trvalé dodávky energie. Patnáctičlenná komise identifikovala "pět hlavních nevýhod" jaderné energie:

Britská policie bude pravděpodobně sledovat silničními kamerami i řidiče, kteří porušují zákon tím, že při řízení automobilu telefonují mobilním telefonem, anebo tím, že nemají zapnutý bezpečnostní pás. Silniční kamery, které se v Británii v současnosti používají k chytání těch řidičů, kteří překročí rychlostní limit, by měly být používány i pro sledování toho, jak se řidiči chovají za volantem. Návrh v tomto smyslu bude předložen v Dolní sněmovně ve středu. Rozšíření elektronického dohledu nad řidiči by podle četných kritiků proměnil Británii v jednu z elektronicky nejsledovanějších zemí na světě.

"Hele Piňdulíno..." zvolal prý přiožralý železniční odborář při pohledu na nejexpresnější expres českých drah Pendolino.

Ta boříkovská potměšilost, kterou ve svém článku pro Reflex popsal Jan Potůček, jakoby předznamenala osud několika osob, spojených s jeho vítáním i zatracováním. Ředitel nádražáckého špitálu je přitom klíčovou osobou, svorníkem této hry. Hry, v níž se na stránkách tisku kočkuje současný management Českých drah a.s. s bývalým managementem Českých drah s.o. Ti, kteří mají pendolino nyní používat s těmi, kdo o něm rozhodli -- vybrali ho a podepsali smlouvu o jeho výrobě.

Na jedné straně ing. Josef Bazala (r.č. 560229/1497) a ing. Petr David (r.č. 580603/429), na druhé straně ing. Rudolf Mládek (r.č. 591213/0018), PhDr. Milán Matoušek (r.č. 451224/429) a opět ing. Josef Bazala (r.č. 560229/1497). Všechny osoby spojují především moc nad miliardovými majetky státu, a pak zájmy, ekonomické zájmy. Peníze, chcete-li. V množstvím větším než malém.

Mladí muži v Británii budou od nynějška muset se otevřeně ujistit u každé dívky, jestli souhlasí se sexem, mají-li se vyhnout obvinění ze znásilnění. Britské ministerstvo vnitra v této věci zahajuje celostátní informační kampaň.

Jde o to, že se dosud britským soudům většinou nedaří muže odsuzovat za obvinění ze znásilnění. Zákon o znásilnění hodlá tedy britská vláda zpřísnit.

Pusťme na mlýny meloucí v Britských listech na padrť pověst českého tisku trochu čisté, provinčními kategoriemi uvažování nezkalené vody. A spolu s tím pusťme něco čerstvého vzduchu nepopulární koncepce do zatuchlého prostředí cyklické a nekonečné diskuse o koncepci v pedagogice.

Situace ve zdravotnictví zaplňuje stránky novin dnes a denně. Nový ministr zdravotnictví MUDr. David Rath je zhouba českého zdravotnictví! Toto hlásají titulky pravicových deníků. Je tomu opravdu tak?

Mám dojem, že se Stanislav Křeček cítí být ohrožen novou stranou, a tak okolo sebe seká, až třísky lítají, píše Ctirad Oráč.

Pochybnosti podle něj vzbuzuje nesourodé společenství různorodých lidí, kteří mají mnoho odlišností. Zaplať Pán Bůh za ně - sešikovaných poslanců, kteří hlasují pouze podle direktiv své partaje, aniž by zapojili vlastní mozek a svědomí, tu máme zatím dost.

Pan Vít má, stejně jako každý jiný občan této země, možnost stát se malovýrobcem elektrické energie a tuto pak odprodávat distribučním společnostem a tím pádem si snižovat náklady na pořízení elektřiny jím spotřebované, popřípadně vyrobenou energii spotřebovávat sám, míní B. Příhoda.

Dále pan Vít píše: "Výrobce vyrábí předražený výrobek o který nikdo nestojí, stát to od něj vykoupí za výrobní cenu a přidá "přiměřený zisk" (20%). Potom donutí občany aby tento předražený výrobek koupili. A lidem nic jiného nezbude, protože bez něho nemohou existovat." Nevím, odkud bere jistoru, že o tento druh energie nikdo nestojí ?

Fenomén digitalizace má specifickou temporalitu - rozložení a naplnění v čase. V jednotlivých fázích mění fenomén digitalizace priority a tvář. To, co se jeví jako nejdůležitější v dané chvíli, je důležité v konkrétní fázi ale v dalších fázích tato priorita klesá. V současnosti je nepochybně v popředí právní kontext a technologie digitalizace. Do popředí se také dostává ekonomická stránka, jednak v podobě otázky, jak celou digitalizaci "ufinancovat", ale také v tržní otázce, kdo a kolik si "urve" z nové technologicko-mediální situace. V popředí pozornosti potenciálních hráčů na trhu digitalizace jsou marketingové otázky chování českého diváka vůči nabídce nových možností, které přináší digitalizace.

Svět Číně neskonale věří. Francouzský prezident neváhá obléct Paříž do rudé, jen aby se dostatečně zalíbil vzácné čínské návštěvě, která (kamkoliv) přichází s příslibem miliardové obchodní spolupráce. Svobodný trh roste v Číně pod dohledem totalitní vlády jako po dešti. Svět se naučil rychle mluvit o Číně v ekonomických číslech, která jakoby překrývají skutečnosti, za kterých vznikají. Je-li ještě alespoň sem tam v souvislosti s Čínou řeč o porušování lidských práv, je to už pomalu odumírající snaha poukázat na okupaci Tibetu. O tom, že v Číně je takových Tibetů více, se "ze slušnosti" raději ani nemluví. Snad aby to nekazilo dojem z rostoucích červených čísel čínského trhu.

Sin-ťiang, Ujgurská autonomní oblast, Ujgurstán, Čínský Turkestán nebo Východní Turkestán, kterýžto název používají ujgurští separatisté? Jaký je vlastně správný název tohoto území, které je nutno hledat v pouštních oblastech západní Číny?

Vizitkou politické práce není jen počet poslanců ve sněmovně. Vizitkou práce je i stav komunální politiky - a chuť volit ty či ony politické strany na místní radnice. Zatímco KSČM, ČSSD nebo KDU-ČSL zvládají tu malou, vesnickou politiku, města patří pravici. V českých i moravských městech je zdrcující převaha starostů a primátorů z ODS. Většina starostů jsou inženýři. Právníků, lékařů, pedagogů či doktorů filosofie je mezi starosty opravdu pomálu. Absolutní zastoupení má ODS v řadách starostů v Ústeckém kraji -- tj. 100 %, podobná situace je v Jihočeském, Libereckém a Královéhradeckém kraji. ČSSD má pouze 12 starostů, druhý nejvyšší počet představují starostové ze SNK nebo nezávislí kandidáti. Obdobná situace je už dlouho i v Senátu.

přehled starostů a primátorů českých a moravských měst ZDE

Tisková zpráva NESEHNUTÍ Brno

V sociologickém průzkumu, který ve dnech 27. 2. � 5. 3. 2006 prováděla mezi obyvateli městské části Brno-Ivanovice Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, se 72,6 % dotazovaných vyslovilo proti výstavbě nového Hobby marketu v Ivanovicích. Zároveň více než 350 občanů Ivanovic podepsalo petici občanského sdružení Klidné Ivanovice proti výstavbě tohoto hypermarketu. Starostka Ivanovic se zavázala, že bude názor veřejnosti respektovat ve vydaných stanoviscích obce v následných rozhodovacích řízeních. Otázkou zůstává, zda mínění ivanovických občanů bude respektovat i investor, kterým je podle dosavadních informací firma Bauhaus.

Při čtení článku "Zelení? Kdo to vlastně je?" jsem se opravdu nestačil divit, píše Martin Kostka. Ve snaze o pochopení páně Křečkových myšlenkových toků jsem však došel pouze ke dvěma možným vysvětlením. Buď oddanost straně velí podávat realitu vždy tak zkresleně, aby veškerá pochybnost o její dokonalosti vyzněla naprázdno, nebo je problém v samotném vnímání reality, snad kvůli odtrženosti od ní.

Opět je tu přítomno ono oblíbené myšlenkové klišé, že česká veřejnost je masa primitivů bez schopnosti si vytvořit vlastní relevantní názor na věc, a je tedy nasnadě, že její mínění někdo formuje, v tomto případě "neúnavná a houževnatá práce české novinářské obce".

Trochu mi vrtá hlavou, jak je to vlastně s náboženskými karikaturami.

Michael Marčák v článku "Jsou karikatury Mohameda či Boha výrazem svobody slova ?" přiznává, že karikuje své vlastní představy o "křesťanském bohu" (osoba, navíc roztržitá, bezmocná, sdílí názory karikaturisty). Možná, že někdy karikuje i cizí představy. To by také bylo možné a zajímavé. Taky si myslím, že ve skutečnosti nejde o "karikatury Mohameda či Boha".

V pátek jsem zhlédl v pražském Činoherním klubu hru irského autora Martina McDonagha Pan Polštář. Je to docela zajímavá groteskní hříčka, pohrávající si s extremními motivy, což je vždycky ošemetné. Použijete-li totiž pro své literární dílo explicitně erotické nebo drsně násilné motivy (hra Pan Polštář je druhý případ) lehce se otevřete možnému obvinění, že se k nim uchylujete, protože nemáte vlastně o čem psát, a tak jste se voajeristicky rozhodli vzrušovat čtenáře drsným násilím anebo sexem. Umělec, který se rozhodne ve svém díle tematizovat násilí nebo sex, si dává velmi obtížný úkol, protože musí přesvědčit své publikum, že nejde jen o manipulaci konzumenta tématy, která mají intenzivní emocionální náboj ještě bez uměleckého zpracování. Prostě je diváka či čtenáře daleko složitější přesvědčit, že nejde o pouhou pornografii násilí či sexu. (Pornografie je něco, co samoúčelově vzrušuje [nemusí to být jen sex], aniž by témat se silným emocionálním nábojem bylo použito funkčně k něčemu hlubšímu.)

Ve čtvrtek 2.3.2006 projednal senát Petra Brauna Městského soudu v Praze žádost odsouzené Adély Rajdlové z 1. června 2004 o povolení obnovy procesu. Soud její žádost zamítl. Následující den byla odsouzená propuštěna ze zaměstnání a do 10. března má nastoupit výkon pětiletého trestu, který jí uložil 24. ledna 2006 senát Jaroslavy Maternové Vrchního soudu v Praze. Oba zmínění soudci se zabývají touto věcí od jejího počátku a vynesli již pět rozhodnutí ve věci, která si v mnoha ohledech protiřečí. Soudce Petr Braun po právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze z 20. dubna 2004 v reportáži TV Nova "Na ostří nože" zpochybnil rozhodnutí soudkyně Jaroslavy Maternové, která tehdy uložila Adéle Rajdlové trest odnětí svobody v trvání sedmi let za pokus o vraždu. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR soudce, který uveřejní ve sdělovacích prostředcích hodnotící vyjádření k souzené kauze, se dostává do postavení podjatosti ze zákona a nesmí dále v daném případu působit.

Americké a britské jednotky v Iráku vězní tisíce lidí, aniž by proti nim vznesly jakékoliv trestní oznámení a sílí důkazy o tom, že irácké bezpečnostní jednotky mučí vězně, konstatovala v pondělí organizace na obranu lidských práv Amnesty International.

Bushova administrativa zahájila tažení proti únikům informací týkajících se národní bezpečnosti, napsal v něděli 5. března redaktor listu Washington Post Dan Eggen. Probíhá řada šetření FBI s cílem odhalit zdroje úniků citlivých informací uvnitř CIA, Národní bezpečnostní agentury (NSA) a dalších bezpečnostních služeb v souvislosti s případy odhalení tajných věznic a nezákonných odposlechů. Ministerstvo spravedlnosti poslalo zaměstnancům bezpečnostních služeb dopis, který jim zakazuje hovořit s médii o jakýchkoliv informacích týkajících se operací NSA.

V posledních týdnech se začaly v našich médiích objevovat častěji úvahy o postavení a ohlasu české literatury. V Britských listech napsal Miroslav Vejlupek: Je to historický paradox: rok 1989 přinesl spisovatelům svobodu slova, ale vzal jim čtenáře. Nu, rozhodně nevzal čtenáře knihám, těch se prodává a čte víc než dost, jen jiných a jinak; nevzal jim nakladatele, protože nakladatelství je nepočítaně a svého nakladatele najde, po větším, či menším úsilí každý autor, po případě má možnost vydat dílo sám či zveřejnit je na internetu. Ne ovšem každý, kdo něco napíše, je spisovatel.

Spisovatelů neubylo, knih přibylo, je však ale pravidlem, že skoro každá konference či sympozium se skládají z nářků a jeremiád... Je zde snad možné ještě použít známý příměr o salátku, kterého je málo a šnečcích, kterých je naopak mnoho? Vrátíme se k tomu ještě.

V roce 1993 se začal internet radikálně rozvíjet. Dnes, o třináct let později, nikdo neví, jak je velký. Než přestala firma Google informovat o tom, kolik stránek indexuje, říkala, že jich zaznamenává 8 miliard. To byla ale jen špička ledovce. Někteří odborníci odhadují, že je web čtyřistakrát větší.

To by znamenalo, že za přibližně 10 let vzniklo 3000 miliard stránek a jejich počet roste každou hodinu asi o 25 000. To je zcela revoluční proměna našeho prostředí. Měli bychom začít přemýšlet o tom, co to znamená, píše v týdeníku Observer podle své nedávné přednášky v londýnském Science Museum John Naughton.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.