|
8. 3. 2006
Koho, co vlastně karikujeme?Trochu mi vrtá hlavou, jak je to vlastně s náboženskými karikaturami. Michael Marčák v článku "Jsou karikatury Mohameda či Boha výrazem svobody slova ?" přiznává, že karikuje své vlastní představy o "křesťanském bohu" (osoba, navíc roztržitá, bezmocná, sdílí názory karikaturisty). Možná, že někdy karikuje i cizí představy. To by také bylo možné a zajímavé. Taky si myslím, že ve skutečnosti nejde o "karikatury Mohameda či Boha". |
|
Umím si představit, že bych karikaturou vyjádřil svoji nelibost nad tím, jak někteří lidé zobrazují Boha, Ježíše či Mohameda svými interpretacemi a postoji - karikaturami. Například Ježíš farizej, zapalující hranici, vojenský velitel, inkvizitor, ničitel knih, terapeut homosexuálů apod. To by ale byly poměrně abstraktní karikatury. Předpokládají takovou mentalitu diváka, která umožní rozpoznat, kdo koho vlastně karikuje. Umožní postřehnout, že karikuji to, jak někteří karikují Ježíše. Pokud se proti mým karikaturám vzedme vlna odporu lidí, kteří nepochopí, koho (co) že to vlastně karikuji, nebudu se moc divit. Jim bych měl asi adresovat mnohem polopatičtější karikaturu. Třeba procesí s transparenty - jejich vlastními karikaturami Ježíše. Odpor těch lidí, kteří pochopí, že karikuji je samotné je taky pochopitelný. Třeba se aspoň někteří chytí za nos, až se uklidní. Poselství mých karikatur je celkem zřejmé. Proč protestujete proti těm, kdo jen karikují skutečné karikaturisty Boha, Ježíše či Mohameda? Proč neprotestujete proti těmto skutečným karikaturistům, kteří urážejí všechno, co je vám svaté? |
