Jako obyčejný občan, který má průměrný rozhled a setkává se běžně s lidmi, pracujícími ve zdravotnictví, státní správě, stavebnictví, s malými živnostníky, učiteli a zástupci řady dalších profesí a postů, si (stejně jako mnozí jiní občané) vytvářím obrázek o snahách a motivech lidí v politice nejen prostřednictvím médií. Konfrontace s běžnou realitou a komunikace s těmi, na něž mají politická rozhodnutí největší dopad, je mnohem věrohodnějším zdrojem informací

Jelikož současnou situaci shledávám dlouhodobě neuspokojivou (velké strany se již dostatečně projevily), zcela přirozeně hledám jinou alternativu pro nadcházející volby. Nedělám si iluze, že bych v našem politickém spektru našel stranu, která bude mít recept na řešení všech společensko-politických problémů a která se bude poctivě držet svého programu. Jen věřím, že pokud se do politiky dostanou noví lidé, budou alespoň nějaký čas fungovat lépe než ti, kteří se vpolitice již zabydleli. Těch se totiž, mnohých, starost o veřejné zájmy očividně již přestala týkat.

V článku dochází i k dalším hrubým zjednodušením. Zajímavým příkladem je třeba poukaz na "nesmyslný zákaz přístupu úředníků státu na území své obce" starostou jedné obce v severních Čechách . Na tento případ si pamatuji velmi dobře. Zmíněný starosta vydal vyhlášku, která zakazovala předem neohlášený vstup státních úředníků na území obce pod pokutou. Pravda, poněkud kontroverzní řešení, ale jak jinak se bránit (nebo upozornit na problém?), když nezbývá starostovi čas na práci pro obec jen proto, že jej musí věnovat státním úředníkům. Neměl by to být spíš důvod k zamyšlení nad systémem státní správy než k stíhání a očerňování starosty? V České republice jistě ne. Pohodlí státních úředníků je přece nedotknutelné...

Na závěr bych se chtěl ještě zastavit u "vyžadování pořádku prostřednictvím zákona" u podnikatelů. Nejsem si zcela jist, co měl autor na mysli, ale zde přístup zákonodárných orgánů rovněž nelze považovat za šťastný. Důkazem jsou například stovky malých živnostníků, kteří v loňském roce ukončily činnost. Mají-li zaplatit daň z toho, co mnozí nikdy nevydělali, navíc přijdou o sociální dávky na děti, protože jim "fiktivní minimální příjem" zvýší roční základ pro zdanění, není divu. O dotované výstavbě cizích továren a podpoře supermarketů na druhé straně, která postupně likviduje domácí podnikání a zvyšuje nezaměstnanost, nemá snad cenu ani hovořit. Zkrátka: "zákonem vynucený pořádek".

Chceme opravdu ve volbách podpořit strany, jejichž poslanci uvažují takto a nastolují takovýto "pořádek"?