Když Francouzi řeknou "Ne" Evropě, je to asi jako kdyby Angličané odmítli hovězí nebo Rusové vodku, míní konzervativní oxfordský historik Timothy Garton Ash v listě Guardian a dál zdůrazňuje:

Francouzi v neděli odmítli to, čím se Evropská unie stala po pádu berlínské zdi. Odmítli daleko rozšířenější EU, kterou už Francie neřídí. Nechtějí vstup Turecka. Nechtějí anglosaskou hospodářskou reformu: deregulaci, volnotržní liberalismus, thatcherismus dovezený přes Brusel. A samozřejmě nechtějí Chiraka a pařížskou vládu a elity, o nichž se domnívají, že selhaly.

Toto francouzské "Ne" bylo motivováno strachem. Francouzi se báli, že přijdou o zaměstnání a že jim ho sebere onen příslovečný polský instalatér.

Večerní zpravodajské relace 30.5.2005 oznámily, že prvoinstanční část trestního řízení proti Hamadu ben Abdullahovi Thani al-Thani skutečně dospělo k rozsudku. Doplňuji proto krátce článek z 30.5.2005.

Soud po úvodních formalitách a projednání procedurálních otázek zamítl usnesením žádost obhájce o propuštění obžalovaného z vazby. JUDr. Josef Lžičař se proti rozhodnutí na místě odvolal.

Vysoký americký generál Richard Myers charakterizoval zprávu orgnaizace Amnesty International, zabývající se táborem v zálivu Guantánamo jako "absolutně neodpovědnou".

AI označila minulý týden ve své výroční zprávě tábor v zálivu Guantánamo za "gulag naší doby".

Pan Zelený nám ve svém článku "Prokletí zahraničních investic" poskytl poněkud zjednodušenou definici "kapitálu". To, co on jedině považuje za kapitál, je v podstatě "výrobní kapitál". Vedle toho jako alternativu pak vidí již pouze "pytel peněz", který (pokud bude zašitý ve slamníku) skutečně kapitálem není. Existují však ještě další formy kapitálu, které bych rád níže připomenul. Vůbec prvotní otázka (jak ekonoma národohospodáře, tak toho posledního človíčka) by však měla znít: k čemu je vlastně kapitál dobrý? Prvotním (a možná jediným) kritériem blahobytu jedince i společnosti je uspokojování jejich potřeb, které ekonomie z formálního hlediska převádí na maximalizaci jakési imaginární "užitkové funkce". V té nejjednodušší podobě je pak užitek měřen množstvím a kvalitou spotřeby.

Pan Jiří Martišek vyslovil ve svém článku "Zachránil by baby-boom naše důchody?" úvahu, že jestliže současný ekonomický systém nedokáže uživit důchodce, pak "je něco špatně", a postavil ji do kontrastu s neustálými slevami zboží. Pochopil jsem, že nepřímo tak naznačuje, že kapitalistický ekonomický systém způsobuje důchodovou krizi a že by se měl nahradit něčím lepším.

"Honzo, následující kratičký text jsem poslal do BL, ale neprochází to tam. Netuším, jak se tam dostat, ale Ty jistě ano a přestože v tomto textu s Tebou nesouhlasím, pokus se to tam adresovat. Diky, Jirka David. P.S. Jde o reflexi Tvých odpovědí na Guma Guar", napsal mi český multimediální umělec, aniž by si uvědomil, že s žádným rozhovorem se nedá souhlasit ani nesouhlasit a nesouhlasná stanoviska, ať jsou jakkoliv obtížně formulována, už vůbec nemohou být důvodem k jakékoliv cenzuře, protože vždy mluví sami za sebe.

Nic proti tomu. Vždyť se ani časově nevyplatí ztrácet řadu dní na cestě, že ano? Letecká doprava přitom se stává samozřejmostí v nejširších kruzích obyvatelstva. Kdekdo létá...

K tomu: Globální stmívání

tisková zpráva

Pod peticí proti sloučení Základní školy s rozšířenou výukou jazyků Praha 4, Filosofská 3 se Základní školou U Krčského lesa je k 30.5.05 již přes 2200 podpisů. Rodiče obou škol se dnes setkali na dvou schůzkách se senátory obou volebních obvodů, v nichž se školy nacházejí.

tisková zpráva

Dne 31. května 05 v 17.00 hod. začíná v Nostickém paláci (Maltézské nám. 1, Praha 1 -- Malá Strana, sídlo ministerstva kultury) slavnostní vernisáž uměleckých fotografií PAT YORK -- USA (manželky herce Michaela Yorka) s názvem Božská těla -- obrazy obrazotvornosti. Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Pavla Dostála, spolupořadatelé: Academy of Motion Picture Arts and Sciences, Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež a Generální konzulát České republiky v Los Angeles.

Vernisáže se osobně zúčastní manželé Yorkovi a kurátorka Academy of Motion Picture Arts and Sciences pí Ellen Harrington (tlumočení zajištěno) hosté jsou ochotní odpovídat na případné dotazy novinářů.

V současnosti se často v médiích diskutuje o problému násilí ve společnosti, píše Pavel Stehlík:

Hovoří se o jeho nejrůznějších aspektech, tápavě a zmateně se hledají pravé odpovědi na otázky: Patří násilí vůbec ke správnému chování lidí a společnosti? Má být násilí zobrazováno ve sdělovacích prostředcích? Jak v této oblasti vést výchovu dětí? Co dělat s člověkem, který násilí ve svém životě běžně koná? Jak má reagovat člověk, jenž se stane předmětem "zájmu" násilníka?

V neděli v poledne nás televize obšťastnila obehraným seriálem Lety. Politici se hádají, jestli to byl nebo nebyl koncentrační tábor nebo sběrný či internační tábor. Přitom to nemá žádný význam. Byl to jeden z mnoha táborů, do kterých nacisté zavírali lidi - ať Romy nebo Čechy, kteří z rozličných důvodů, jasných jen nacistům, museli být internováni. Na místě původního tábora - jednoho z mnoha - byl postaven zemědělský podnik. Podle letory kritiků prasečárna nebo vepřín.

Dlouhá léta to nikomu nevadilo, až se toho chopili politici, aby z toho udělali kauzu. A máme problém.

Romské gheto dnes: Slzy jsou SLANÝ TÉMA BL

• Zahraniční strategický partner v žádném případě nezachraňuje, ani nezachrání přežité průmyslové "dinosaury". Neinvestuje do nás, ale jen a pouze do sebe. Vytváří tak své silné, konkurenceschopné podniky přímo na našem území a ničí tak konkurenceschopnost podnikatelů domácích, obzvláště malých a středních. Z hlediska přínosu nejde o to, kde je geograficky ta či ona výroba umístěna, ale komu ta či ona výroba patří.
• Zahraničně vlastněné podniky mohou prosperovat, ale nejsou a nebudou naše, a tedy ani jejich zisky. Nám přinesou jen zlomek daní, příslib omezené námezdní zaměstnanosti a utržené peníze, ne kapitál. Získané peníze zůstanou ležet v našich devizových rezervách tj. v zahraničních bankách, od nichž si zahraniční investoři vypůjčují. Pak my vlastně financujeme naše zahraniční "partnery" , ne oni nás. Nám tak kapitálu neustále ubývá a zahraničním "partnerům" neustále přibývá.
• Jestliže poskytujeme své peníze zahraničním investorům na to, aby si za ně v ČR pořizovali kapitál, pak se nelze divit, že tím úspěšně likvidují podniky místní. Tudíž střední, natož kapitalistická vrstva domácí nemůže vznikat. Proto i po patnácti letech máme tak málo "českých kapitalistů".
• Strategický partner nám může přinést pouze znalosti, schopnosti, organizaci. Jen učením se, vzděláváním, získáváním přímých zkušeností vytváříme předpoklady pro tvorbu vlastního kapitálu. Jde jen o to, zda jsme schopni a připraveni se učit.

Václav Havel, Miloš Zeman a Václav Klaus představují vzájemně neslučitelné exempláře politických osobností. Jejich vzájemná konstelace by se dala vyjádřit jako tři úhly trojúhelníku. Přesto mají jedno společné -- jsou (ano, stále všichni) politiky pro politiku.

Omluvám se předem čtenářům za dlouhý text, který se týká vyloženě lokální záležitosti. Takových případů mám za sebou řadu, a tak jsem brzy začal tušit, že jejich aspekty a celkový průběh vůbec nejsou nahodilé. Život mne poučil o tom, že se jejich prostřednictvím projevuje cosi podstatného. Jde vždy o dílčí a konkrétní výpověď o naší dnešní společnosti, o jejím fungování a o povaze aktuálních společenských pořádků.

Na sklonku roku 1989 obnovená sociální demokracie od prvních chvil doplácela na existenci Občanského fóra, které stahovalo centrální, regionální i komunální osobnosti napříč politickým spektrem, a následně i voliče. ČSSD řízená Jiřím Horákem sílila jen zvolna. Ani v roce 1992, kdy se Dienstbierovo Občanské hnutí dalo na ústup z politického výsluní, nedokázala vyburcovat příliš sympatizantů. Patrně proto, že si prof. Horák zakládal na státotvornosti a laciná gesta mu nevoněla. Situace uvnitř strany tak spěla ke střídání stráží.

Český rozhlas hledá schopného programového ředitele. To není překlep, náhoda ani objev století, tato informace se dostala na veřejnost jako výsledek rozhovoru jednoho z radních pro Mladou frontu Dnes těsně po volbě generálního ředitele. Vznikala ale u vědomí nových úkolů Českého rozhlasu v době konvergence technologií, změny programového uvažování po vstupu České republiky do Evropské unie a měnící se role kultury jako národního identifikátoru poté, co globalizace ekonomiky odsunula navždy ekonomické "rodinné stříbro" do archivu dějin. Rodiným zlatem Česka je jeho kulturní tradice, kulturní současnost a z ní vyplývající budoucnost. To vše mění požadavky a z toho všeho se mění i úvahy o programu média veřejné služby. Názory se ale různí. Nejsme nejspíš všichni stejní mazlíci... Nalaďte si legraci, myslí si jedni. Po práci legraci, myslí si druzí. Muži od estrády chtějí holt muže od estrády do svého čela. Ber kde ber. Mazlíci... Sranda to ale není. Spíše karambol představ a reality. A v tu chvíli nepomůže ani babiččin receptář, ani seznamka. Programoví ředitelé nemají na růžích ustláno, neklubou se z vajec jako ptáci, nerostou na třešních či jiných stromech a ani je nenajdete čekající pod peřinou. Ti buď jsou, nebo nejsou. Buď mají výsledky, nebo nemají. Buďto mají koule, nebo nemají.

Výběr kandidáta na místo generálního ředitele dopadl nakonec podle očekávání jedněch a ku nelíčenému zděšení druhých.

V Karlíně bylo včera zahájeno první ze dvou Bienále současného výtvarného umění, která proběhnou v letní Praze. Obě výstavy jsou bohužel zpolitizovány záštitami Václava Havla a Václava Klause.

Milan Mikuláštík z GROUPE GUMA GUAR položil některým médiím včetně Britských listů třináct otázek, se záměrem publikovat odpovědi v novinách, vycházejících u příležitosti Prague Bienále 2. Za Britské listy na ně odpovídal Jan Paul.

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.