Ukrajinský prezident Viktor Juščenko povolal do Kyjeva několik tisíc vojáků ministerstva vnitra uprostřed tamější politické krize.

Juščenko předtím bezvýsledně jednal se svým soupeřem, premiérem Viktorem Janukovyčem, avšak v jejich mocenském boji nedošlo k dohodě.

Náměstek ministerstva vnitra, který je loajálni Janukovyčovi, uvedl, že vojskům velí velitel loajální Juščenkovi a že jedná v rozporu s rozkazy ministerstva.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Diskuse nad mým posledním článkem se hezky rozjela - možná by už byl čas na malou rekapitulaci. Až na jednoho nepolepšitelného pána nikdo nezpochybnil právo člověka koupit si jídlo a najíst se. Takže ve většině jsme lidumilní. Přesto se v diskuzi ozvalo pár odlišných tónů. To bylo od těch čtenářů, kteří měli asi svoje špatné zkušenosti se špinavými, pokálenými bezdomovci somrujícími v supermarketech. Já musím říci, že za posledních 15 let jsem se s ničím podobným nesetkal, i když navštěvuji tyto obchody dvakrát až třikrát za týden. Naprostá většina bezdomovců se snaží zachovat si lidskou důstojnost až do konce.

tisková zpráva

Nepatřím tak úplně k fanouškům profesora Matějů, reformátora českého vysokého školství, toho času ředitele analytického odboru ministerstva školství. Zejména jeho až obsesivní touha zavádět na veřejných vysokých školách placení školného je pro mě poněkud děsivá a podle mého názoru také škodlivá. Přesto - jeho poslední nápad na změnu fungování akademické samosprávy (viz. např. Hospodářské noviny 18.5. 2007) stojí za komentá

Ne že bych měl podnět k následujícím řádkům z vlastní hlavy. Přitom se může zdát, že uvažování o rozdílu mezi "chybou" a "omylem" je snad puntičkářství. Námět mi poskytla úvaha Michaela Shermera, publikovaná v "American Scientist". Má-li dubnové datum, neznamená, že byla míněna jako nějaký pozdní aprílový žertík.

Ta TV-Show se jmenuje "Beckmann" podle známého moderátora novináře a sportovního reportéra Reinholda Beckmanna,. Ten ěml v pondělí v pořadu opravdu slavného hosta, bývalého profesionálního německého cyklistu Berta Dietze. A ten klidně vykládal, že doping hrál v cyklistice roli, někteří lidé to prý dobře věděli, hodně lidí něco tušilo, nejvíce z nich ale akceptovali, o čem se nemluví, a tomu se Beckmann zdánlivě hrozně divil.

Vláda, které se říká Topolánkova, si myslí, že má velký a silný mandát. Opak je pravdou a otázkou času je, kdy jí to bude důrazně připomenuto. Jako obyčejně první si to uvědomí a připomenou jí to lidovci.

Okouzlení krásami Vysočiny by také mohl být další důvod, proč řada celebrit politické scény křižuje Vysočinou kolem chalupy Miloše Zemana, kromě Alexandrem Mitrofanovem v deníku Právo zmíněného nutkání kóštnout si pohárik trnkovice. Jenže vysoká politika je věc mnohem více pragmatická než romantická.

Vlastimil Tlustý svého času ještě jako ministr, William Cabanis dva dny před skončením své velvyslanecké mise a nyní Mirek Topolánek coby premiér těsně před předložením svého reformního batohu. Poprvé se nehovořilo o Pohankovi a Melčákovi, podruhé nebyla ani zmínka o americkém radaru v Česku a potřetí (ne)padlo slovo o dalších poslancích z řad ČSSD, kteří by mohli „zaskočit“ za nyní vzdorujícího Tlustého. Je potřebné se zamyslet nad tím, proč vlastně dochází k „soukromým“ návštěvám celebrit veřejné politiky u bývalého premiéra Miloše Zemana na Vysočině.

Měl jsem možnost účastnit se v pátek 17. května panelové diskuse o problematice současného Afghánistánu, kterou s názvem „Aktuální situace a perspektivní vývoj v Afghánistánu“ připravilo a organizovalo Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK ve spolupráci s Americkým centrem při Velvyslanectví USA v Praze.

Toto plně platí o besedě k problematice umístění radarové stanice systému protiraketové obrany USA na území ČR jako součásti základny tohoto systému ve střední Evropě, coby „spolehlivého pilíře transatlantických vazeb a věrného spojenectví s USA bez ohledu na zájmy České republiky, zájmy EU a jednotlivých členských států Unie v otázkách zajištění bezpečnosti“. Porovnejme, jak dokáže nekonfrontačně, ovšem bezobsažně, „informovat“ o jedné a té samé besedě Tisková a informační služba Ministerstva obrany ČR a jak průběh besedy popisuje očitý svědek z opačného tábora. Je příznačné, že podstatné argumenty, které zazněly na besedě od odpůrců amerického radaru, ministerská pracovnice do své zprávy nezaznamenala, a tudíž uvedla své nadřízené v omyl. Má snad ministerstvo obrany pro své pracovníky takové zadání nebo se jedná jen o ojedinělou loajalitu, hraničící s nekritickou servilností?

V jedné diskuzi jsem narazil na níže uvedený odkaz a se zájmem jsem si pořad prohlédl, píše Tomáš Bodzar. .Skoro celou dobu jsem se smál. Smál jsem se tomu, jak byli hosté profesionální a jak byla moderátorka z nich úplně mimo. K smíchu už ale nebylo, jak okatě šlo vidět přesvědčení moderátorky, její neprofesionalita a snaha neustále odvádět diskuzi jinam v rámci "korektních" médií. Naše veřejnoprávná ČT asi moc veřejnoprávná nebude :-/ Ten kdo si tyto dva hosty dovolil pozvat byl buď nějaké "kamikadze" a dostane padáka nebo skončí někde ve skladu.

Ještě smutnější bylo to,že pořad byl vysílán pouze na ČT24 a v době,kdy prostě většina lidí nemá šanci se na něco takového dívat.Taková debata se má objevit kolem hlavních zpráv nebo třeba před otázkami Václava Moravce.

To bychom ale chtěli po naší ČT veřejnoprávnost a objektivní informovanost,ale to přeci nejde. Dle objektivnosti, korektnosti a veřejnoprávnosti byl tohle názor levičáků, extremistů a kdovíkoho ještě.Nezbývá než konstatovat,že koncesionářské poplatky jdou zcela jistě na velmi "profesionální" a "lidem" určenou činnost (čti propagandu).

Adresa pořadu: ZDE

PS: Prvních cca 10 min je o jiných tématech. Debata je až na cca posledních 20 minutách.

Americká CIA obdržela tajný souhlas amerického prezidenta, aby zahájila tajné "černé" operace s cílem destabilizovat íránskou vládu. Má jít o koordionovanou kampaň propagandy, dezinformací a manipulací s íránskou měnou a mezinárodními finančními transakcemi.

"Nemohu potvrdit ani vyvrátit, zda takový program existuje a zda ho pan prezident podepsal, avšak bylo by v souladu s celkovým americkým postojem snažit se najít způsoby, jak na íránský režim vyvinout nátlak," konstatoval Bruce Riedel, donedávna vysoký činitel CIA, který měl na starosti Írán a ostatní země v regionu.

Odpověď panu Zeklovi.

Představa, že nerozhodný výsledek voleb odráží rozdělení národa na dvě stejné poloviny, z nichž jedna by díky zavedení většinového systému ovládala druhou, je nesmysl. Rozhodnutí ve volbách přinášejí ti, kdo jsou dlouho nerozhodnutí, kdo svůj názor mění, a to třeba i během období, kdy vládne strana, již volili. Navíc volební systém je vždy jakýsi nástroj, jímž je vždy možno manipulovat (kdyby např. loňské volby probíhaly podle starého poměrného systému, dnešní vládní koalice by měla ve Sněmovně většinu několika poslanců) a o žádném nelze říci, že je "spravedlivý", že obráží názory voličů. Lze však říci, že demokracie nejen anglosaského typu (nejstarší a nejstabilnější demokracie vůbec), nýbrž i demokracie německá, francouzská, španělská a skandinávská stojí na systému dvou dominantních politických bloků, které spolu soutěží o přízeň voličů.

Článek "Americké bestsellery, Ježíš a zabíjení všech nevěřících" od Grega Evanse, publikovaný nedávno v BL, otevřel zajímavé téma, které by nemělo zapadnout v proudu stále nových a nových aktuálních informací zde každodenně publikovaných.

V sekulárním Česku se většinová společnost o náboženské otázky nezajímá buď vůbec nebo jen okrajové a i křesťanství, v této zeměpisné oblasti tradiční, je vnímáno jako v podstatě uzavřená záležitost minulosti. Americký konzervativně křesťanský fundamentalismus stejně jako fundamentalismus islámský je pro našince něco zcela vzdáleného, co sice může zdejší prostor a náš život nějakým způsobem ovlivnit, ale v zásadě to zůstává za hranicemi naší republiky.

Dovolte mi tuto sladkou nevědomost trochu narušit.

tisková zpráva

Iniciativa Ne základnám pořádá v sobotu 26.května 2007, od 15.00 h na Václavském nám. v Praze celostátní demonstraci proti umístění radarové základny USA v České republice.

Demonstrace se zúčastní občané z celé ČR, hojně bude zastoupena oblast Brd, které se problém bezprostředně dotýká. Podporu demonstraci vyjádřily i obě opoziční strany a část Strany zelených, dále pak zástupci některých odborových svazů. Jako host na demonstraci vystoupí mimo jiné i známý režisér Zdeněk Troška.

Asi jste už slyšeli nebo četli o tom, že v Kunduzu zemřeli tři němečtí vojáci. První reakce na to u většiny Němců byla pocit velkého smutku, a to by snad platilo i pro politiky, kdyby meze nimi nebyl takový podivný člověk jako Oskar Lafontain, který je jedním z dvou předsedů frakce strany Levice v berlínském federálním parlamentě. Ten s úsměvem na rtech v diskusi o smrti těch vojáků v německé televizi ARD v neděli žádal, aby všichni němečtí vojáci okamžitě Afghánistán opustili.

Tak nám páni poslanci za vládní ODS Pleva a Bartoš vymysleli, jak na nedostatek vysokoškolsky vzdělaných učitelů. Někoho by mohlo napadnout, že chtějí otevřít nové pedagogické fakulty či přidat stávajícím i budoucím učitelům na platech, aby ze školství neutíkali. Omyl -- řešení je geniální a jednoduché -- učitel nemusí být vysokoškolsky vzdělán. A je to! Vysokoškoláků ve školství netřeba, stačí kdokoli s maturitou. Při dnešní inflaci maturit tedy kdokoli. A zdůvodnění -- ve školách přece učí mnoho nekvalifikovaných lidí, kteří podle školského zákona (č. 19/2004 Sb.,) a zákona o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) musí do roku 2008 buďto začít studovat vysokou školu s příslušným odborným zaměřením, nebo ze školství odejít.

tisková zpráva

My, MLADÍ ZELENÍ, silně protestujeme proti plánovanovanému umístění národního systému protiraketové obrany (NMD) USA v Česku a Polsku, konkrétně proti radarové základně v ČR a raketové základně v Polsku.

Vyjadřujeme tak svůj nesouhlas s plány Bushovy administrativy, které jsou v naprostém rozporu s politikou a principy Zelených, na umístění NMD Spojených států na území České republiky a Polska. Většina lidí v Česku a Polsku, stejně jako v ostatních evropských zemích tyto plány odmítá. Zároveň odmítáme oficiální důvody uváděné pro výstavbu NMD jako pouhé záminky.

Realizace plánu USA nepovede ke zvýšení bezpečnosti. Naopak povede k novým nebezpečím a nejistotám, k novým závodům ve zbrojení a k dalšímu světovému napětí, a to navzdory tomu, že je plán na výstavbu základen vykreslován jako defenzivní a ve skutečnosti může dokonce pomoct Spojeným státům útočit na jiné země bez obavy z odvety.

Navíc ,,hostitelské" země postaví do frontové linie budoucích válek USA.

Po příletu na letiště možná jako první jazyk uslyšíte ruštinu. I letiště samotné a jeho okolí dává tušit to, co se člověk naučil cítit v době a na území bývalého sovětského bloku (rodilý Angličan to rozhodně stejně necítí). Taxikář před letištěm mluví se silným ruským přízvukem a když po příjezdu k hotelu svítí na taxametru sto kroons, řekne si o deset auro. Aktuální kurz je patnáct ku jedné. Je o deset stupňů celsia méně než v Praze a po nebi se honí šedivé mraky a odrážejí v sobě kus blízkého Baltu. Takhle nějak mohou vypadat první zážitky cizince v estonském Tallinnu.

O dosluhujícím britském premiérovi je známo, že o sobě snil jako o jednom z nejzasloužilejších britských předsedů vlád, který při odchodu z funkce zanechá po sobě význačný politický odkaz. Tato touha Tonyho Blaira se sotva naplní. Symbolem jeho působení v čele britské vlády zřejmě již navždy zůstane nelegální invaze do Iráku provedená pod taktovkou bezohledného amerického prezidenta George W. Bushe a končící smrtí a utrpením milionů.

V pořadu Před polednem, který byl uveden na televizním okruhu Čt 24 po nekonečných provládních agitacích jak v otázce radarové základny, tak reformy veřejných financí, kterou coby ekonomický laik považuji za brutální atak na drtivou většinu české pracující veřejnosti, vystoupil sociolog a ekolog Jan Keller spolu s politologem Tomášem Jarmarou. Do výsostně středněproudých mediálních vod se tak propašovaly velice zajímavé postřehy těchto dvou osobností.

Moderátorka pořadu, uvyklá na omšelý konsensus při debatách na rozličná témata se "správnými hochy a děvčaty", zoufale lapala po vzduchu, aby rozdýchala poněkud vyhraněné názory obou pánů.

Dlouhodobé vystavení se infekcím vede ke vzniku odolnosti zvané imunita. Člověk ve společenském prostoru, vystaven dlouhodobému kontaktu s lidmi a věcmi, je ohrožen získáním společenské imunity zvané lhostejnost. Tato společenská imunita má své vnější projevy, podle nichž lze lhostejného jedince bezpečně identifikovat. Jsou jimi nevšímavost, servilnost, bezzásadovost, nepálení si prstů, syndrom pštrosí hlavy a jiné, vyjevující se podle sociálního zařazení odolného jedince.

Dvacátého sedmého května uplyne 65 let od atentátu na Heydricha. Jedna z historických událostí připsaná českému odboji a na konto odporu Čechů proti Němcům.

Jak je v našem hodnocení historie obvyklé, většinou se věnujeme sami sobě a svému světodějnému významu. I když například známý film Atentát leccos naznačil, přece jen bych považoval za rozumné uvést některá fakta.

Reinhard Heydrich byl jedním z nejmocnějších pěti mužů Třetí říše. Ovládal bezpečnostní služny Sicherheitsdienst a tím řadu informací umožňujících manipulovat a vládnout. Držet moc. Vzhledem k jeho osobnostní povaze byl v rámci informací britské tajné služby MI 6 hodnocen jako potenciálně nejrizikovější nástupce Hitlera.

Americký prezident Bush dal iráckému parlamentu ultimatum, abych do 31. května schválil nový zákon o ropě, který by dal multinárodním ropným společnostem takovou kontrolu nad iráckou ropou, jaká nemá obdoby. Nyní se tedy ukazuje, oč vlastně šlo při této akci, která měla údajně přinést Iráku svobodu a demokracii. Nyní přišla doba účtování, při níž se ukazuje cena - všechna ropa Iráku. Za této situace se obrací americká mírová organizace Avaaz Foundation (http://www.Avaaz.org) na občany celého světa se žádostí o podporu iráckého obyvatelstva, aby mu bylo zachováno jeho ropné bohatství.

Minulou neděli zemřel filmový režisér Pavel Hobl, autor klasických českých filmů Máte doma lva? aTřicet panen a Pythagoras.

Před dvěma lety jsme s ním publikovali rozhovor ZDE. Čest jeho památce!

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.