Hlavní náplní návštěvy ruského prezidenta v Rakousku, která se konala za bezprecedentních bezpečnostních opatření, byly vedle politických otázek především ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi. Ty od jeho poslední návštěvy Vídně před šesti léty zaznamenaly bouřlivý rozvoj, kdy výměna zboží se zvýšila více než dvojnásobně, a to z původních 2,1 miliardy euro na 4,6 miliard.

Při jednání Putina se spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem a spolkovým kancléřem Alfredem Gusenbauerem nebyly však vynechány ani politické problémy včetně dodržování lidských práv,. amerického protiraketového štítu ve střední Evropě a otázky Kosova. Ještě před příjezdem ruského prezidenta došlo ke střetu s rakouskými médii zejména poté, co byla zamítnuta žádost rakouské veřejnoprávní televize ORF o rozhovor s Putinem kvůli časovému zaneprázdnění. Později však to bylo zdůvodněno, že se tak stalo na základě negativních informací o Rusku, které šíří toto médium. Rakouská veřejnost to přijala s nevolí nejen jako důkaz neochoty, ale potvrzení současného stavu omezené svobody tisku v Rusku. Samotná ORF, když nedostala od Putina interview, odvysílala ve středu večer ve své hlavní zpravodajské relaci ZIP 2 rozhovor s jeho odpůrcem, bývalým šachovým mistrem světa Garri Kasparovem.

Ruskou policií pronásledovaný Putinův odpůrce vyzval ze Štrasburku země Evropské unie, aby s Ruskem nejednaly jako s demokratickou zemí. Vyslovil názor, že Evropa se pochopitelně nemůže obejít bez obchodu se zeměmi, jako je Rusko a Čína, ale s Putinem jednat jako s demokratem je chyba, protože politická situace v této zemi připomíná spíše Zimbabwe nebo Bělorusko.

Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, která přivítala Putina při středečním poledním příletu do Vídně, v rozhovoru s deníkem "Kurier" ubezpečila, že přirozeně s Putinem budou projednávána i kritická témata, avšak "pro nás současně platí, že se zdviženým ukazováčkem nelze provádět politiku".

Opoziční rakouské strany přijaly tuto taktiku při jednání rozporuplně. Zatím co předseda Zelených profesor van der Bellen požadoval, aby otázka lidských práv v Rusku byla v jednáních upřednostněna, předseda Svobodné strany FPÖ Strache zase míní, aby se Rakousko vzhledem k chybné zahraniční politice prezidenta Bushe naopak mírnilo. Ohlášené demonstrace proti Putinově návštěvě se nakonec konaly jen za malé účasti, takže obavy, že se bude opakovat situace jako při obdobné návštěvě Bushe ve Vídni, se ukázaly být liché.

Samotný Putin prokázal svou politickou obratnost, když na tiskové konferenci, uspořádané pod obrazem Marie Terezie na Hradě, konstatoval, že je užitečný i čerstvý vítr směřující k problémům ruské demokracie. Nutno však nepostupovat jednostranně, protože i země EU mají v této otázce problémy, a konkrétně poukázal na cizinecké zákony v Rakousku.

Pokud jde o Kosovo, nesouhlasil s představou rakouského prezidenta, který podpořil myšlenku postupné nezávislosti Kosova na Srbsku. Putin zdůraznil, že Rusko trvá na respektování principu neporušování územní celistvosti státu, což je v tomto případě Srbsko. Netvrdí, že nemůže dojít ke změnám, ale pouze za předpokladu, že s tím budou souhlasit obě strany. Pokud jde o americký protiraketový štít, prezident Putin rozhodně prohlásil, že Rusko nemění svůj názor, že základny v Polsku a v Česku nemají reálný smysl jako obrana proti Íránu.

Rakouský prezident Fischer k tomu poznamenal, že jeho země je "pro co největší bezpečnost na kontinentu při nejmenší úrovni zbraní."

Přímo symbolicky se pak jevila scéna po skončení představení proslulé vídeňské jezdecké školy pro ruský prezidentský pár. Putin jako milovník koní vstoupil do arény a zde za odměnu nabídl lipicánům kostky cukru. Bonbónek ve formě 3 miliard euro pro další rozšíření obchodních vztahů přivezl do Vídně ruský prezident s osmdesáti oligarchy. Tam se konalo společné zasedání rakousko-ruské hospodářské komory, na jehož okraji bylo podepsáno 35 smluv mezi jednotlivými firmami o investičních a kooperačních dohodách.

Peter Hawlik z vídeňského "Institutu pro mezinárodní srovnání" přitom upozornil, že na rozdíl od minulosti, kdy investice plynuly jednostranně z Rakouska do Ruska, se nyní děje ve velkém i v opačném směru, jak ukazuje případ stavební firmy Strabag nebo podniku Magna.

V současné době Rakousko kryje spotřebu z 59 procent zemního plynu a z 16 procent nafty z Ruska. Přitom se mu nyní daří po určitém převisu udržovat vyrovnanou bilanci, takže vůči Moskvě není zadluženo. Návštěva prezidenta Putina, i když se neprojevovala mimořádnou srdečností jako před šesti léty, znovu jen potvrdila, že současné vztahy s Ruskou federací má Rakousko bezproblémové. Zejména se to projevuje na rozvoji hospodářských a kulturních vztahů mezi partnery nerovnými co do počtu obyvatel a velikosti. Rakousko přitom nepřeceňuje svou úlohu ve sporu Evropské unie s Ruskem a nepředsazuje otázky porušování lidských práv nebo autoritativní způsob vládnutí šéfa Kremlu svým národním zájmům. Především rakouští hospodářští činitelé mají zájem na stabilním Rusku a ruští velcí investoři jsou zde vítáni. Samotná Ruská federace respektuje Rakousko jako stabilní zemi, která dodržuje Státní smlouvu z roku 1955, na které se podílel bývalý Sovětský svaz, dodnes zachovává svou neutralitu a jako jedna z mála členů Evropské unie není v NATO.