Sloučení zelených s malými liberálními stranami je principiálně vadné, programově nejde dohromady, liberálové ctí volný trh a pohyb zboží, kdežto zelení chtějí regulovat dopravu zboží a stavět na místní produkci. Rozlišujeme ekonomický liberalismus od politického. I s těmito prioritami vyhrál Martin Bursík na podzim 2005 křeslo předsedy SZ a porazil Jana Beránka, tehdejšího propagátora aliance SZ a proevropské pravice a spolu s Jaromírem Štětinou stoupence zákazu KSČM.

Dnes rozhodne spolkový kabinet o nasazení německého námořnictva před libanonské pobřeží. Kancléřka Angela Merkelová se již dříve vyjádřila uspokojivě o cílech této vojenské mise k řešení krize na Středním východě.

Co Německo potřebovalo o podmínkách nasazení vědět, bylo stanoveno, takže Spolkový sněm zřejmě v úterý se bude s tímto problémem zabývat tak, aby v průběhu týdne mohl o něm hlasovat. Střetem bylo především to, že Libanon byl původně ochoten připustit pouze kontrolu sedm námořních mil před pobřežím. To však již neplatí, protože v pondělí obdržela německá vláda oficiální přání libanonské vlády, aby poslala vojáky do tohoto regionu, a to nejméně na jeden rok. Strany velké koalice již před tím naznačily, že do tohoto teritoria nemohou být nasazeny pozemní síly, protože je nepředstavitelné, aby němečtí vojáci se zde stali arbitry mezi Židy a Araby.

Připadá mi přirozené, že kostel spravuje církev. Hájil jsem soukormě i veřejně návrat k právní pozici pražského dómu sv. Víta, Vojtěcha a Václava před jeho znárodnění minulým režimem. Byl jsem si samozřejmě vědom národních či státních aspektů budovy, že tam jsou pohřbeni čeští králové a že jsou tam korunovační klenoty, ale byl jsem přesvědčen, že správce katedrály, svatovítská kapitula a stát se snadno domluví.

Zdá se, že se tohle do českých medií nedostalo - takže upozorňuji, ze Číňané provedli před několika dny úspěšný test mezikontinentální rakety. Odhadovaný dolet je 7000 - 8000 km, do výzbroje bude zařazena tento rok. Varianta s prodlouženým doletem (cca 12000 km) DongFeng-31a bude zařazena do výzbroje příští rok, upozorňuje čtenář Martin Tomášek.

podrobnosti ZDE

Iniciátori tohto dokumentu Jean Baubérot (Paríž, Francúzsko), Roberto Blancarte (Mexico City, Mexiko), Micheline Milot (Montreal, Kanada)

Uvedomujúc si náboženskú a morálnu rôznorodosť súčasných spoločností a výzvy, s ktorými sú konfrontované moderné štáty pri ich snahe zabezpečiť harmonický život spoločnosti, zároveň si uvedomujúc nevyhnutnosť rešpektovať pluralitu náboženských, ateistických, agnostických a filozofických presvedčení a povinnosť rôznymi prostriedkami dosahovať mierový a demokratický dialóg, a v neposlednej rade si uvedomujúc, že narastajúca dôležitosť slobôd a základných práv pre jednotlivcov kladie zvýšené nároky na štát, aby zabezpečoval rovnováhu medzi základnými princípmi, ktoré podporujú uznanie rôznorodosti a integráciu všetkých občanov do verejnej sféry, my, občania rôznych krajín, ponúkame na verejnú diskusiu nasledujúcu deklaráciu:

Článok 1: Všetci ľudia majú právo na rešpektovanie slobody svedomia a svojho individuálneho a kolektívneho vyznania, čo vychádza z uznania slobody vyznávať akékoľvek náboženstvo alebo filozofické presvedčenie (najmä ateizmus a agnosticizmus), z uznania nezávislosti individuálneho svedomia, osobnej slobody všetkých ľudí oboch pohlaví a ich slobodného výberu náboženstva alebo presvedčenia.

Žijeme v 21. storočí, ktoré sa nelíši podstatnou mierou v otázke globálnych problémov od toho predošlého. Bolo by ťažké určiť ten najpálčivejší. Je ním bezhraničný boj o moc? Alebo ľahostajnosť voči životnému prostrediu, neregulovaný predaj zbraní či existencia absolútnej chudoby?

Všetky globálne problémy spolu úzko súvisia. Majitelia korporácií sa radi vykresľujú ako rytieri, ktorí sa snažia spasiť svet, ale ich záujmy sú len v hromadení majetku. Pričom ide často bokom kvalita produktov, trpí životné prostredie a potreby zamestnancov sú ignorované. Žijeme vo svetovom systéme, ktorý pod rúškom pekne znejúcich slov ako profit, rozvoj či pomoc skrýva masy ľudí, ktorí si nemôžu dovoliť zdravotnícku starostlivosť, vzdelanie a kvalitu života akú požívame my.

Policista - zloděj u Ústavního soudu neuspěl.

Ústavní soud musel bývalému policistovi Václavu Franekovi vysvětlit, že krást se nemá. Franek před třemi lety ukradl v hypermarketu otvírák na konzervy za 499 korun a jeho nadřízení ho za to bez milosti propustili. Franek ovšem nelenil a obrátil se na soud, kde argumentoval tím, že kradl mimo službu, a neměl by být proto trestán. Franek se snažil uspět především s tvrzením, že nebylo respektováno jeho ústavní právo na trávení volného času.

zdroj ZDE

Senát Ústavního soudu zrušil rozhodnutí prezidenta Klause o odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Předsedkyně Nejvyššího soudu tak uspěla se svou stížností [Sp. zn. II. ÚS 53/06], že její odvolání bylo v rozporu s Ústavou , a navíc nebylo řádně odůvodněno. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je Brožová neodvolatelná, a bez legislativních změn se na tom nic nezmění. Funkční období jí končí v 70 letech, stejně jako všem soudcům.

Prezident Klaus rozhodnutí o odvolání Brožové podepsal v posledních lednových dnech na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce. "Odvoláním stěžovatelky na základě neústavního ustanovení zákona o soudech a soudcích došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatelky," odůvodnila závěr soudu soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.

"Já jsem rozhodoval podle platného zákona a jestli si po půl roce, po roce, po deseti letech z jakýchkoliv důvodů ten zákon změníme, tak elementární žití občanů naší země je založeno na tom, že zákony platí do okamžiku, kdy platí," řekl Klaus médiím ve čtvrtek . Prezident rozhodnutí soudu respektuje, ale nesouhlasí s ním a považuje ho za nebezpečné.

plný text vyjádření prezidenta Václava Klause k rozhodnutí Ústavního soudu ZDE

ODS se usazuje na ministerstvech. Čile. Začíná s reorganizací a personálními změnami, i když je otázkou, kolik se jí podaří doopravdy změnit.

Za onen měsíc, které jí v čele resortů zbývá do chvíle, než neúprosná realita poslanecké poloviny rozhodne o konci krásného snu. Snu o opravdové vládě. Někteří se nemohou dočkat. Jiní se děsí příchodu lidí, kteří nic neřídili. Sociální demokraté si na tu přechodnou dobu pořídili hračku. Stínovou vládu. Tím započali svůj odchod do stínu opozice. A také počínající boj o pozice ve vládě další. Koneckonců, stínovou vládu mívala i ODS. Dokonce si ji pořídili i komunisté. I když ti, věrni tradici dvojsmyslných označení, nazývají její členy "odbornými mluvčími". Jako kdyby všichni ostatní ničemu nerozuměli a jenom mlčeli...

komentář vysílal ČRo 6 ZDE

Deník Metro bez konzultace s autorem podstatně zkrátil v přesné délce objednaný článek od Jana Čulíka, přestože se s autorem jeho šéfredaktor Fabiano Golgo předtím dohodl na redakčních úpravách, které byly provedeny a článek byl do tisku v neděli dopoledne schválen ve verzi, kterou publikujeme níže. Tuto dohodu list nerespektoval a aniž by autora článku informovali, šéfredaktorovi podřízení publikovali z připravené a schválené analýzy pouze absurdní fragment. Bulvární praktiky listu jsou zjevné v pondělí i z propagandistického článku na první straně, který hrubě a bez důkazů uráží odstoupivšího premiéra ČSSD Jiřího Paroubka. Je jedno, že jsou to útoky na Paroubka, ale způsob těch útoků je nepřijatelný. Seriozní přístup by byl kritizovat racionálně stejnou měrou obě strany.

Níže je původní shrnující článek Jana Čulíka. V původní verzi byl článek vyvážený, tj. osciloval mezi dvěma protikladnými úhly pohledu na zpracovávané téma.

Neautorizované zkrácení článku dokazuje, jak cizí je některým novinářům v Čechách stále princip konfrontace dvojích, protikladných názorů: v Metru publikovali fragment textu, který obsahuje jen jediný úhel pohledu...:)

Verze, zveřejněná v deníku Metro na str. 7 PDF

43 novinářů švédské televize veřejné služby Sveriges Television kritizovalo vedení společnosti v úvodníku Dagens Nyheter, vydaném v pondělí. Tvrdí, že pod vedením CEO Christiny Jutterströmové veřejnoprávní vysílatel 'podceňuje veřejnost a je příliš chamtivý.' Na kritiku České televize už všichni rezignovali.

Ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek porušuje legislativní pravidla vlády. Nerespektuje připomínková řízení, čímž opomíjí ostatní ministerstva, odbory a další sociální partnery a chce přijít rovnou na zasedání vlády s návrhem, který fakticky znamená privatizaci většiny českých nemocnic.

Česká televize v rámci neustálého zlepšování služby veřejnosti použije od září t.r. během fotbalových přenosů novou technologii vysílání "Tracab". Jde o další krok, kterým Česká televize naplňuje svůj záměr zatraktivnit přenosy fotbalové Gambrinus ligy a napomoci zvýšení jejího kreditu u českých fanoušků. Tracab umožňuje na hřišti sledovat všechny hráče, rozhodčí i míč a elektronicky vyhodnocovat jejich pohyb. Systém zachycuje také rychlost těchto objektů a sbírá statistická data do databáze.

V neděli večer 10. září nás veřejnoprávní program ČT2 oblažil tématickým pásmem se zadáním "teror", nejdříve to bylo z hlediska faktičnosti sporným dokudramatem "Hrdinové letu 93", následován "Postřehy odjinud - Skotsko očima Petra Voldána - Lockerbie po tragédii" a v závěru "Nebezpečí teroristických útoků - Jak může pomoci zachránit lidský život každý z nás". Naštěstí pro zachovaní soudnosti diváka následoval Mozartův koncert a slavné vystoupení Johnnyho Cashe z věznice.

Novinku zavedla Metropolitní kapitula ihned poté, co jí byla soudem přiřčena Katedrála sv. Víta. Za vstup do svatostánku, který je všech Čechů, zaplatíte stovku. Absurdní chování katolické církve se tak stalo mezinárodní ostudou. Turisté se podivují byzantským móresům, ale zaplatí. Zaplatili daleko víc, jen aby mohli vidět Prahu.

David Cameron, šéf britské Konzervativní strany, se jménem své strany distancoval od "simplistické" zahraniční politiky Spojených států a zdůraznil, že by se Velká Británie měla poučit z toho, co nazval "selháním neokonzervatismu".

Ve svém prvním významném projevu o zahraniční politice, proneseném v Londýně v den pátého výročí útoků z 11. září odmítl šéf britské Konzervativní strany explicitně filozofii amerického prezidenta George Bushe a uvedl: "Já jsem liberální konzervativec, nikoliv neokonzervativec."

Cameron ve svém projevu požadoval, aby došlo k "přehodnocení" vztahu mezi Británii a Spojenými státy. Kritizoval Tonyho Blaira za to, že "ztratil schopnost" být občas kritickým spojencem Spojených států.

Päť rokov po desivých útokoch na symboly americkej hegemónie nebadať nijaký pozitívny posun v boji s medzinárodným terorizmom. Naopak, vzrástla moc fanatikov na oboch stranách, ktorí zneužili 11. september 2001 na propagáciu svojich zvrátených plánov.

V tomto zápase humanisti nebojujú len proti islamskému extrémizmu, ale aj proti kresťanskému fundamentalizmu, pričom prívržencov oboch smerov spájajú šialené apokalyptické vízie. Bilancia päťročnej stratégie boja proti medzinárodnému terorizmu je viac ako katastrofálna. Počet teroristických skupín a ľudí ochotných do nich vstúpiť dramaticky vzrástol. Afganistan a Irak sú destabilizované a plné militantov. Existencia Izraela je vo väčšom ohrození ako v časoch pred dohodou z Osla.

Sviatkami sú zvyčajne tie dni, ktoré majú v živote skupiny ľudí a aj pre jednotlivcov mimoriadny význam. Bývajú to dni, keď má človek možnosť si pripomenúť svoje miesto v plynutí času a svoj vzťah k minulosti či víziu budúcnosti. Máme na Slovensku takéto sviatky? Ak nebudeme rátať Vianoce, majú občania Slovenskej republiky takýto sviatok, ktorý by im pripomínal ich dôstojnosť občana?

Práve pocit sviatočnosti je vhodným nosičom hodnôt, spoločných ideálov a ambícii v individuálnej aj medzigeneračnej pamäti. Sviatok je vhodným mostom z minulosti do budúcnosti. Podľa toho čo ľudia oslavujú, môžeme odvodiť, kým sú a čo od nich môžeme očakávať. Slovenská republika prijala za svoje sviatky päť dní v kalendári. Majú však vôbec pre občanov Slovenskej republiky tieto štátne sviatky skutočne slávnostný ráz?

Hrůza, kterou jsem viděl na televizní obrazovce dne 11. září 2001, ve mně vyvolala intenzivní sympatie. Ale mimo osobní tragedie -- a k těm dochází někde na světě každou hodinu každého dne -- by nemělo být dovoleno, aby útoky z 11. září měly nějaký význam, napsal Simon Jenkins v deníku Guardian. Šílenství nemá žádný význam. Ten čin nesl žádný politicky smysl a nemělo by mu být dovoleno, aby na něm "záleželo". Ten čin nezměnil rovnováhu světové moci. Neumenšil vedoucí roli Ameriky ve světě. Zdálo se, že sympatie pro Ameriku a její uměřenost po tomto činu by vedoucí roli Ameriky ve světě jen posílily.

V deň piateho výročia teroristických útokov z 11.9. v Spojených štátoch sa mnohí zamýšľajú nad ich významom a hlavne otázkou, či sme odvtedy dosiahli pokrok v boji proti terorizmu. Condoleeza Ricová trvdí, že sú USA dnes ďaleko bezpečnejšie než pred piatimi rokmi. Súhlasiť sa dá len s tým, že sa dnes ďaleko viac ľudí a firiem v USA živí na domnelej "vojne s terorizmom". Ďaleko viac by pre svoju bezpečnosť urobili Spojené štáty, keby začali konečne považovať arabské obyvateľstvo na Blízkom východe za rovnocenných ľudí s rovnakými prianiami, túžbami a bolesťami aké má ktokoľvek u nás, či v USA. Racionalizácie politiky USA a hlavne konečne akceptovanie všetkých doterajších rezolúcií OSN by s terorizmom skoncovalo veľmi rýchlo, efektívne a nepomerne lacnejšie. Riešili by sa príčiny a nie následky. Ale chce to naozaj niekto z mocných?

Třebaže v diskuzi kolem umístění protiraketové nebo radarové základny USA v Česku nás zatím převažují politická a ideová hlediska, existují výhrady opírající se výhradně o technické aspekty. Lokalizace i "pouhého" radaru v tomto prostoru totiž může vážně narušit provoz ostravského letiště v Mošnově a v podstatě zpomalit, ne-li zcela zastavit rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy v regionu. Své stanovisko opírám mimo jiné o vyjádření odborníků na leteckou dopravu, zejména o názory ředitele ostravského letiště Lubomíra Vavroše a svého kolegy, poslance Evropského parlamentu a bývalého československého kosmonauta Vladimíra Remka.

Když jsem v Britských listech z 6. 9. 2006 v příspěvku "Nový proud v komunikaci v pojetí společnosti Telefónica O2 Czech Republic" vylíčil své trable s výpadkem internetu a jeho opravováním -- neopravováním, dočkal jsem se určité, byť jen chvilkové změny v přístupu této společnosti k zákazníkovi. V den uveřejnění článku (skutečně pouhá náhoda?) rozhodl se poskytovatel služby sestoupit ze svých výšin a po sedmi dnech mlčení (od nahlášení výpadku internetu ráno dne 30. 8.) mi v poledne zavolal na mobil. Až z Hradce Králové do dalekého Frýdku-Místku sdělil mi šéf techniků, že závada je na ústředně a řeší se. Avšak svůj slib, ozvat se ještě večer a dořešit výpadek připojení internetu konečnou opravou, již nesplnil.

Téměř 56 000 čtenářů si přečetlo článek Bushky Bryndové o nesrovnalostech ve vyšetřování pozadí i průběhu útoků na mrakodrapy Wolrld Trade Center. Článek obviňuje vládu USA z komplicity s teroristy. Některé odkazy článku z 18. 3. 2002 už dnes nejsou aktivní. Takový je internet. Nestálý. Argumenty ale zůstávají. Stejně jako citát nacistického polního maršála Hermana Göringa.

"Ale nakonec je to vláda státu, jež určuje politiku a získat pro ni lid je lehké, ať již v demokracii nebo ve fašistické či komunistické diktatuře. Je lehké lidi přesvědčit, aby podpořili svoji vládu. Potřebujete jen jim říct, že byli napadeni a pak odsoudit pacifisty pro nedostatek vlastenectví a ohrožování země. Funguje to tak všude."

Bushka Bryndová 18. 3. 2002: Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí ZDE

Je to pro mne neuvěřitelné, ale je to pravda: Vlastimil Tlustý se stal ministrem financí a Ivan Langer ministrem vnitra. Máme novou vládu, zcela zbytečnou, neboť přece nemá šanci získat nějakým čestným způsobem důvěru ve Sněmovně. Celý měsíc má uplynout, než divná vláda Mirka Topolánka najde odvahu ujistit se o pravdě a odejít.

Ptám se sám sebe se údivem: oč jim jde?

Po 11. září se vyjádřil Usáma bin Ladin, že "Probuzení začalo." Znovu to poněkolikáté zopakoval na videozáznamu, zveřejněném minulý týden. Bin Ladin míní, že útoky z 11. září byly vyvrcholením několika pokusů od konce devadesátých let, jejichž cílem bylo vyvolat celosvětové povstání muslimů. To se prý podle něho podařilo.

O pět let později je zjevné, že se mýlí, argumentuje Jason Burke, autor autoritativní knihy o al Kajdě:

Nemám rád konspirační teorie -- ty nejslavnější z nich, šířené antisemity (Protokoly sionských mudrců), Vatikánem (proti zednářům) a také komunisty (proti klerofašistům a imperialistické CIA) vystihují jejich podstatu. Konspirovat může kdokoli a pro nás obyčejné lidi, kteří nikdy nebudeme mít tu možnost vstoupit do zákulisí, je velké pokušení vidět v tajemnu nějaká dost jednoduchá vysvětlení, obracející se proti těm, jimž zrovna nedůvěřujeme. Nicméně může-li se konspirační teorie stát skandální rozbuškou pro výbuch veřejné diskuse, může-li pomoci ku cíli ověřovat naše informace, stát v bdělosti a nikoli v slepé, dogmatické důvěře, vítám ji dosti srdečně. A to platí také o kacířské teorii některých "vědců z USA" o tom, že slavné útoky na New York z jedenáctého září 2001 organizovala CIA.

Americký intelektuální týdeník New Yorker publikuje třicetistránkové rozbory o politice v jednotlivých afrických státech či o důchodové reformě, netiskne skoro žádné obrázky a vychází jen černobíle. Přesto má náklad přes 1 milion výtisků týdně. Co je příčinou tohoto úspěchů, který v minulých letech způsobil editor New Yorkeru David Remnick? V souvislosti s vydáním Remnickovy nové knihy Reporting (Macmillan, £18.99) se ho na to zeptal reportér britského týdeníku Observer. Remnick přiznal, že "nemá tušení", proč je jeho časopis tak úspěšný:

"Má éra jako editora je érou mezinárodní krize, která se týká prehistorie 11. září, událostí z 11. září, Afghánistánu, Iráku a problematických vztahů mezi USA a téměř každým," poznamenává Remnick. Jeho kolega Malcom Gladwell, autor bestsellerů The Tipping Point a Blink, také vysvětluje že "žijeme najednou ve vážných časech, kdy lidé chtějí inteligentní, rozmyslná vysvětlení závažných problémů".

Remnick si je velmi dobře vědom, že obrovská čtenost jeho týdeníku je záhadou. Proto zásadně nepoužívá při editorských rozhodnutí žádné informace ze sociologických průzkumů tzv. focus groups ohledně toho, co si čtenáři údajně přejí. Rozum dá, že sto procent jeho čtenářů asi těžko přijde domů z práce, odloží klíče a řekne manželce: "Víš, miláčku, právě v tuto chvíli si potřebuju přečíst třicetistránkový článek o Kongu." Remnick: "Tak to prostě vydáte v dobré víře a doufáte, že některé věci si lidi přečtou hend - kreslené vtipy, kratší články, atd. A pak, nakonec, druhý den ráno ve vlaku, si někdo toho článku o Kongu všimne a začne ho číst, navzdory tomu, že se může zdát nezdolatelný."

Že by se časopis prodával právě v důsledku Remnickovy výstřednosti?

Rozhovor s Davidem Remnickem - v angličtině ZDE

Krajani a druzi moji, ach, smutno mi je, trudno, neveselo, chmurami jsem zavalen, hanbou jsem zdrcen a jest mi za co pykat. Maje na mysli jen dobro, bez rozmyslu jsem vnesl do jazyka velkou lotrovinu, a tak zavinil historickou nehodu. Dlouho se to tutlalo, teprve tato epocha celou moji vinu naplno vyjevila. Uznal jsem to a kaji se. V troufalosti ducha, a usiluje pouze o to, aby bylo lze rychleji rozmluvy, ano i knihy, skripta a lejstra zapisovati, jsem vymyslel potrhlou a krutou fintu. Brkem z husy jsem litery a, c, d, e, i, n, o, r, s, r, u, y, z pobodal a zle poranil.

"Je to jako bobky od much, co si nad linkami v letu ulevily, fuj!" podotkli k diakritice kritici z univerzity, ledva ohrnuli nos.

Nesčetné množství českých studentů opisuje své seminární práce z internetu. Stejný problém mají i vysoké školy v Británii, avšak tam nyní zavádějí univerzity účinná protiopatření. Univerzita v Coventry začala používat softwaru jménem Turnitin, který dokáže srovnávat studentské seminární práce s publikovanými akademickými texty a seminárními pracemi jiných studentů. Zjistila, že 237 studentů opsalo své seminární práce bez udání zdroje. V důsledku toho bylo 7 studentů vyloučeno z univerzity a 12 dalších případů se řeší.

V srpnu přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 761.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 8. 2006 částku 370 357.38 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,459.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.