Topolánek říká, že chce předčasné volby. Ano, to je slovo statečného a férového politika, jenž chce dát občanům šanci vyjádřit se k politické krizi, která se tu tři měsíce vleče a jejíhož konce nevidět. Jenže kdyby šéf ODS byl opravdu čestný a statečný, požádá o důvěru ve Sněmovně hned a dá průchod ústavní proceduře (čili dalším dvěma prezidentským pověřením k sestavení vlády), která díky neochotě ČSSD dohodnout se na co nejbližším termínu předčasných voleb může tuto zemi jedině dovést k cíli, který má být (dnes již zcela nevěrohodně) také hlavním cílem Topolánkovy vlády. Místo toho se zdá, že ODS po osmi letech strávených v opozici touží pouze po tom, "šlehnout si" jednu pořádnou dávku mocenské arogance. ODS ani nechce svou vládou udělat vstřícné gesto vůči mnoha nerozhodnutým, středovým voličům, kteří by i raději volili ODS než paroubkovskou ČSSD, pro něž je však problém vracet se s některými postavami do džungle devadesátých let a mít ve funkcích ministrů opět profláknuté tváře s pochybnou pověstí.

Tak jako mne zklamala ODS, tak mne naprosto neočekávaně, totiž příjemně překvapil Zdeněk Škromach v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny. Vrátil, myslím, ČSSD určitou pluralitu a naději. Je, pokud vím, prvním významným sociálním demokratem, který zpochybnil Jiřím Paroubkem vytvořený jednotný blok ČSSD&KSČM, za nějž Paroubek po volbách hovořil tak samozřejmě, jako by byl jeho předsedou (podobně Angela Merkel mluví za blok CDU-CSU). Škromach (a kdo by to od něj, člověka z levého křídla ČSSD, čekal?) obnovil přirozený a pro politiku demokratické levice standardní antagonismus mezi komunisty a socialisty a vyhlásil, že cílem ČSSD je vytlačit KSČM z politického spektra. Je to důležitá myšlenka, neboť dnešní předseda sociálních demokratů učinil opak: učinil ČSSD nevolitelnou pro levicové i středové antikomunisty, sloučil ji de facto s KSČM a rozdíl mezi nimi (který je historicky daný tím, že "menševická, revizionistická a oportunistická" levice, čili demokratičtí socialisté, přistoupila na otevřenou demokracii a sklízela za to po celé dvacáté století jedovatou a krvavou nenávist komunistických režimů) zmenšil na kosmetickou úroveň.

A znovu si musím říci: chová-li se ODS jako prolhaný hlupák, je-li ČSSD béčko komunistů a jsou-li lidovci po tom, co je málem úspěšně zapíchl Miroslav Kalousek, upoutáni na lůžko i s celou svou konsistencí, spočívající pouze v NE registrovanému partnerství a eutanázii, je tu pro rozumného voliče již jen Strana zelených. A té za celou dobu od voleb nemohu vytknout vůbec nic. Snad by přece jen zasloužila ze všech nejvíc vyhrát ty příští volby.