Zejména státní orgány by měly považovat za svoji povinnost iniciativně, pravdivě a v plném rozsahu informovat občany o všech okolnostech, souvisících s případným vybudováním základny, včetně širších mezinárodních souvislostí takového kroku. Musíme konstatovat, že zůstávají této své povinnosti mnoho dlužny.

Platí to např. o případné smluvní úpravě právního režimu základny zejména z hlediska svrchovanosti ČR, rozhodování o odpálení antiraket, kontrolních pravomocí orgánů ČR nad dodržováním dohodnutého statutu základny zejména pokud jde o zbrojní systémy na ní umístěné a jurisdikce českých orgánů vůči vojákům armády USA..

Občany ČR přirozeně zajímají především přímé důsledky, které by mělo vybudování základny pro jejich život a pro bezpečnost a mezinárodní postavení ČR. Některé z těchto důsledků, avšak zdaleka ne všechny, jsme zmínili v otevřeném dopise. I s ohledem na dosavadní ohlasy považujeme za potřebné předložit Vám ke zvážení některé další skutečnosti.

Pokud jde o ohrožení bezpečnosti ČR a jejích občanů, jež by vyplývalo z existence základny není rozhodující, jestli by na území republiky byly antirakety i příslušný radarový komplex nebo jen radarové zařízení. Z hlediska funkčnosti celého systému mají všechny komponenty rovnocenný význam. První úder na radarové zařízení by podstatně ovlivnil funkčnost nejen samotné antiraketové základny, ale celého systému obrany.

Rozhodující význam by nemělo ani to, zda antirakety jsou vybaveny jadernými nebo konvenčními hlavicemi, nebo jestli ke zničení letící balistické střely je využívána hmotnost a kinetická energie antirakety. Podle zveřejněných informací, USA vzhledem k mnohostranným nebezpečným důsledkům výbuchu jaderné antirakety pro bráněné území, upustily od antiraket vybavených jadernými hlavicemi, jež byly používány v počátečních fázích budování protiraketového obranného systému. Cenou ovšem je podstatné snížení spolehlivosti a účinnosti celého systému mj. i proto, že kineticky působící antirakety musí být naváděny na cíl s velkou přesností. Zásah balistické rakety touto antiraketou je přirovnáván k zásahu projektilu vystřeleného z pušky jiným projektilem. Proto jsou tyto otázky nadále předmětem diskusí a posuzování.

Média uvádějí, že území základny včetně personálu by nebylo vyňato z jurisdikce ČR. Již jsme poukazovali na to, že existující základny USA na území jiných států a příslušníci armády USA jsou vyňati z jurisdikce příslušného státu a nejsou vydáváni ke stíhání do jiných států. To dokazuje řada velmi závažných případů z minulosti. Nic nesvědčí o tom, že v případě základny v ČR by byly orgány USA připraveny na tomto stavu cokoli změnit.

Státní orgány i naprostá většina sdělovacích prostředků ochotně a bezvýhradně přijímají tvrzení vlády USA, že základna by byla důležitou součástí boje proti terorismu a zejména proti hrozbě, kterou údajně - podle opětovných prohlášení prezidenta G. Bushe a dalších představitelů -- pro USA představují státy, jež označil jako "darebácké", konkrétně Irán a Korejská LDR. Hluboce nepříznivý vývoj k němuž došlo ve světě poté, kdy G. Bush po teroristickém útoku proti objektům na území USA 11. září 2001 vyhlásil "válku proti terorismu", a zejména bezohledné ničení a nesmírné utrpení, jež tato "válka" přinesla státům a národům Blízkého východu, více než přesvědčivě dokazují, že agrese s nasazením armády třeba i vyzbrojené nejmodernějšími prostředky ničení a zabíjení není cestou, jež by mohla vést k vykořenění terorismu. Fakta svědčí o tom, že její výsledky jsou právě opačné.

Za naprosto účelové považují četné seriozní analýzy publikované i v USA a západní Evropě tvrzení, že sytém protiraketové obrany USA je namířen proti hrozbě, kterou pro bezpečnost USA představují zbraně hromadného ničení a jejich nosiče v rukách Iránu a KLDR. Kromě věcných argumentů, dokazujících zřejmou vykonstruovanost a nereálnost takovéto hrozby, se tyto pochybnosti zmiňují i o nepravdivých informacích zpravodajských služeb USA o hrozbě, kterou měly představovat neexistující zbraně hromadného ničení, jež posloužily jako záminka k agresi proti Iráku. Žádný smysl nedává ani tvrzení, že americká základna by měla proti ohrožení ze strany Iránu nebo KLDR chránit ČR.

Většina těchto analýz se shoduje v tom, že hlavním -- i když nevyhlašovaným a pečlivě zamlžovaným - objektem systému protiraketové obrany USA je Ruská federace a ČLR. Tak hodnotí tento projekt i orgány těchto zemí. Především o základně v ČR nebo jinde ve střední Evropě by to platilo bezezbytku. Jednoznačně to nedávno konstatoval i náčelník generálního štábu a 1. náměstek ministra obrany RF gen. Baljujevskij. Rovněž vláda ČLR konstatovala, že raketový obranný systém USA naruší globální rovnováhu vojenských sil a jeho budování by mohlo narušit křehké americko-čínské vztahy.

K přístupu USA k budování systému protiraketové obrany jejich území zaujímá odmítavé nebo přinejmenším velmi zdrženlivé stanovisko řada členských států NATO i Evropské unie. Jakékoli jiné informace jsou zkreslováním skutečnosti.

Název protiraketového obranného systému může vyvolávat klamný dojem, že se jedná o čistě obranný projekt. Ve skutečnosti je tento systém důležitým prvkem celkové vojenské a především jaderné strategie USA, jejímž základním smyslem je zabezpečení světové hegemonie USA. Důležitou součástí by se stala i základna v ČR nebo jinde ve střední Evropě. Oprávněně se klade otázka, jestli je v zájmu ČR a jejích občanů, aby se na realizaci těchto hegemonistických záměrů amerických "jestřábů" podílela.

Budování systému protiraketové obrany má hluboce destabilizující účinek především na vzájemné vztahy jaderných mocností. I po skončení studené války zůstává hlavním pilířem jejich bezpečnosti vzájemné zastrašení, jehož základem je schopnost napadeného státu zasadit útočníkovi zničující odvetný úder. Spolehlivý systém protiraketové obrany by tuto schopnost eliminoval a obrovským způsobem by tak zvýšil nebezpečí jaderného útoku. Snaha zmírnit toto nebezpečí vedla v r. 1972 USA a SSSR k uzavření smlouvy o omezení jejich protiraketové obrany. (ABM Treaty.) V r. 2001 prezident G. Bush tuto smlouvu jednostranně vypověděl.

Spolehlivý systém protiraketové obrany dosud neexistuje. Plně to platí i o systému budovaném USA. Při tom již v současné době státy, disponující jadernými a raketovými zbraněmi vyvinuly a mají k dispozici řadu prostředků, jak jej znehodnotit a překonat. Nehledě na to však jeho budování nevyhnutelně vyvolává vzájemnou nedůvěru, napětí ve vzájemných vztazích a vede ostatní jaderné mocnosti k posilování vlastní bezpečnosti. Místo jednání o omezení jaderných arzenálů a zamezení dalšího šíření jaderných a jiných zbraní hromadného ničení hrozí nové kolo závodů ve zbrojení a další militarizace mezinárodních vztahů. Otevírá se tak cesta k oživování atmosféry studené války. Je zřejmé, že budování systému protiraketové obrany neposílí bezpečnost USA a naopak oslabí bezpečnost všech, včetně USA a jejich spojenců.

Bez ohledu na neustále předkládané argumenty odborníků mnoha zemí a pochybné účinnosti budované protiraketové obrany, vynaložily dosud USA na její realizaci 91 miliardu dolarů a v příštích 6 letech to má být dalších 58 miliard. Jejich postup tak znovu připomíná známou pravdu, že výdaje na zbrojení jsou vítanou posilující injekcí pro americkou ekonomiku i neméně známou snahu tlakem na zvyšování výdajů na zbrojení oslabovat a vyčerpávat hospodářství konkurentů a potenciálních protivníků, především Ruska a Číny, ale i Evropské unie a dalších států.

Vážený pane hejtmane, primátore, starosto,

považujeme za plně oprávněné stanovisko, že o tak závažné otázce musí mít právo spolurozhodovat všichni občané ČR. Bezvýhradně proto podporujeme požadavek, aby se o případném umístění základny USA na území republiky rozhodovalo v referendu. Zarážející jsou v této souvislosti výroky některých vládních činitelů, ochotně přejímané médii, že vzhledem k přípravě rozpočtu USA na příští rok je nezbytné, aby ČR sdělila Spojeným státům své stanovisko během několika příštích týdnů. Současně však nadále tvrdí, že orgány ČR dosud od USA neobdržely příslušnou žádost, obsahující údaje potřebné k zaujetí konečného stanoviska. Jsme přesvědčeni, že rozhodování o pro ČR a její občany tak životně důležité záležitosti se nemůže podřizovat úvahám o přípravě rozpočtu USA.

Ocenili bychom, kdybyste s tímto naším vyjádřením seznámil členy zastupitelstva a občany a jsme i nadále připraveni si s Vámi o této závažné problematice vyměňovat názory.

Občanské sdružení Vojáci proti válce

Rada sdružení:

gen. v.v. Oskar Marek
plk. v.v. Jiří Bureš
plk. v.v. Blahoslav Zahradníček

poznámka redakce BL: gen. Oskar Marek byl náčelníkem Hlavní politické správy Západního vojenského okruhu Československé lidové armády; plk. JUDr. Blahoslav Zahradníček byl od roku 1986 za vojenskou kontrarozvědku členem Vojenské rady Hlavní správy Pohraniční stráže.