Sparta, vláda, talenty

1. 9. 2006 / Vít Klíma

<

Chápu, že by se mohl objevit nějaký nepoučený a nepolepšitelný šťoural, který by prohlásil, proč se vlastně ta liga hraje, když mistrem může být Sparta jmenována zcela automaticky. I tady se nabízí jednoduché řešení. Co vybrat další pražský oddíl, například Slávii a s ní se občas prostřídat? Není to "vláda jedné strany" a žádný šťoural nemůže namítat, že král je nahý. No - sparťanští funkcionáři - nekupte to! Jinak Vás čeká zásadní obměna trenérského týmu i hráčů a kde máte jistotu, že napotřetí po trenéru Hřebíkovi a Grigovi a každoročním nákupu hráčů, kteří se neosvědčí, změna s trenérem Bílkem skutečně vyjde? Kde vzít talenty a nekrást? Odstrašujícím příkladem tu mohou být antitalenti české politiky. Vezměme po pořádku jednoho po druhém.

Pokud bych měl stanovit žebříček politických antitalentů, první místo by jistě obsadil náš dosluhující premiér Jiří Paroubek. Předčasně totiž prozradil svoji spojenkyni ve Straně zelených a umožnil ji tak našemu předsedovi Bursíkovi "zaříznout" jako zrádkyni. Měl by svoji "101" v kapse a mohl již dnes spokojeně vládnout! Druhou chybou bylo opět předčasné prozrazení koalice s Kalouskovými lidovci. Času na její zákulisní přípravu bylo dost. Opakovat tutéž chybu dvakrát a připravit se tak o možnost vládnout je skutečně na pováženou! I v politice totiž platí staré čínské přísloví -- spěchej pomalu, dojdeš nejdále.

Na druhé místo bych umístil našeho předsedu Martina Bursíka, pro něhož výše uvedené čínské přísloví platí dvojnásob. Ještě neoschly volební výsledky a už se hnal do vlády s Mirkem Topolánkem. Místo aby panu Topolánkovi sdělil, že s ním do koalice půjde až vyjedná pro tuto vládu podporu ČSSD a mezitím stál klidně stranou všech sporů a půtek a potichu sbíral pro naši stranu politické body, chlapec si to zamířil hned na místo vicepremiéra. Porcovat medvěda, který ještě běhá po lese - svatá prostoto! To je ta změna? To je ten nový vítr?! Stálo to za těch pět minut slávy? Škoda promarněné šance....

O mrtvých jen dobře, říká se v Čechách. Co nechápu u pana Kalouska jsou dvě věci. Zaprvé, proč tak vehementně usiloval o svržení Stanislava Grosse, když za jeho předsedování se volební preference Sociální demokracie pohybovaly na úrovni 10%?! Vždyť si "socany" mohl dát v těchto volbách jako předkrm! Za druhé, velice oceňuji jeho geniální tah vyměnit svých 13 poslanců za 6 míst ve vládě se sociálními demokraty a dosažení změn v zákoníku práce, vyřešení vztahu k církvím a řadu dalších politických lidoveckých priorit. Naprosto nechápu, proč s tím oba pánové nepřišli až po komunálních volbách! Proč to špatné načasování? Politickou mrtvolou se pan Kalousek stal zcela zaslouženě. Uvidíme zda na trvalo, nebo je to jen přechodný stav.

Nakonec si nechávám smutnou postavu Don Quijota naší politiky Mirka Topolánka. Jako předseda ODS vyhrál všechny volby co mohl, ale nedokázal je přetavit ve vítězství. Špatně přečetl výsledky voleb a choval se jako vítěz, který bere vše. Správná strategie byla, aby se jak on, tak Jiří Paroubek mohli svým stranám a veřejnosti představit jako vítězové. Vyhrát museli oba! Vždyť přece stejnou taktiku používají předsedové vlád, když se vrací ze zasedání summitu EU v Bruselu. Dosažené výsledky jednání představují doma jako svůj osobní úspěch. Obávám se, že jeho vláda ani nezíská důvěru ve sněmovně ani nedovede zemi k předčasným volbám. Mirek Topolánek zřejmě skončí na místě velvyslance v nějaké nepříliš významné zemi. Nepochybuji o tom, že pan prezident takové jmenování jistě rychle a s radostí podepíše .

Vytisknout