David Cameron: Nejsem neokonzervativec

11. 9. 2006

David Cameron, šéf britské Konzervativní strany, se jménem své strany distancoval od "simplistické" zahraniční politiky Spojených států a zdůraznil, že by se Velká Británie měla poučit z toho, co nazval "selháním neokonzervatismu".

Ve svém prvním významném projevu o zahraniční politice, proneseném v Londýně v den pátého výročí útoků z 11. září odmítl šéf britské Konzervativní strany explicitně filozofii amerického prezidenta George Bushe a uvedl: "Já jsem liberální konzervativec, nikoliv neokonzervativec."

Cameron ve svém projevu požadoval, aby došlo k "přehodnocení" vztahu mezi Británii a Spojenými státy. Kritizoval Tonyho Blaira za to, že "ztratil schopnost" být občas kritickým spojencem Spojených států.

Cameron pronesl svůj projev, který potvrdil, že britští konzervativci i nadále podporují válku v Iráku i v Afghánistánu, který však ostře kritizoval činy Tonyho Blaira i George Bushe, v tentýž den, kdy se jeho předchůdkyně lady Thatcherová postavila během vzpomínkové slavnosti, zasvěcené pátému výročí 11. září, ve Washingtonu těsně vedle amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho.

Thatcherová na rozdíl od Camerona si žádné servítky nebrala. Vyjádřila názor, že Británie prý "stojí spolu se Spojenými státy v první linii boje proti islámským fanatikům, kteří nenávidí naši víru, naši svobodu a naše občany."

"Nesmíme zakolísat. Nesmíme selhat," řekla Thatcherová.

V Londýně při svém projevu předneseném v organizaci jménem Britsko-americké partnerství projevil nový šéf britské Konzervativní strany o mnoho nuancovanější přístup při svém prvním pokusu definovat zahraniční politiku britských konzervativců od té doby, kdy se loni stal jejich šéfem.

I když Cameron letos v srpnu navštívil Indii a Jihoafrickou republiku a cestoval také do Norska, aby se tam přesvědčil o důkazech globálního oteplování, je často kritizován za to, že dosud skoro vůbec nehovořil o zahraniční politice.

Cameronovy výroky, že určité části izraelských akcí proti organizaci Hizbollah v Libanonu byly "přehnané" vyvolaly kritiku od významného finančního sponzora britských konzervativců, lorda Staneyho Kalmse, který je židovského původu, avšak Cameron tuto kritiku v pondělí znovu opakoval.

Nejvíce pozornosti však zjevně vyvolá Cameronův nepřímý útok na George Bushe a na Tonyho Blaira.

Přestože Cameron zdůraznil, že určité části neokonzervativní agendy podporuje - a i když podtrhl, že je podle jeho názoru antiamerikanismus "intelektuálním a morálním selháním", Cameron kritizoval americkou zahraniční politiku za posledních pět let jako politiku, jíž "chybí pokora a trpělivost".

Cameron dodal: "Toto nejsou válkychtivá slova. Nejsou tak módní a tak vzrušující jako ony lehké mediální 'bonmoty', na něž jsme si v posledních letech zvykli. Avšak tyto mediální bonmoty měly charakteristické chyby zahraniční politiky, vymyšlené tak, aby se vešla do novinového titulku. Byly nerealistické a simplistní."

Cameron požadoval "intenzivní podporu pro Severoatlantické společenství v rámci nově definovaného vztahu mezi Británií a Amerikou" a doporučoval, abychom si "zachovali sílu neokonzervativního přístupu, zatímco se poučíme z jeho selhání".

Cameron podpořil deklarované cíle vytvoření demokracie v Iráku a v Afghánistánu, avšak naznačil, že sám bude prosazovat daleko méně intervencionistickou zahraniční politiku. Zdůraznil, že se sám "staví skepticky vůči velikášským projektům, jejichž cílem je změnit svět".

Zejména varoval, že "demokracii nelze lidem vnucovat zvnějšku".

Cameron zdůraznil, že britští konzervativci by měli pěstovat "pevný, nikoliv však otrocký" vztah vůči Spojeným státům. Dodal: "Až donedávna jsme nikdy nebyli nekritickými spojenci Spojených států. Obávám se, že jsme v poslední době tuto schopnost ztratili."

Cameron také definoval pět zásad "liberálně-konzervativní" zahraniční politiky.

Zaprvé "bychom měli plně pochopit hrozbu, které čelíme", zadruhé, uvědomit si, že demokracii nelze rychle vnucovat zvnějšku, zatřetí, britská strategie se zdaleka nesmí omezovat na pouhé vojenské akce, začtvrté, Británie musí vytvořit nový multilateralismus a za páté, "Británie se musí snažit jednat s morální autoritou".

Cameron také do určité míry kritizoval občanské nepokoje v Iráku a zdůraznil, že "přechod země od tyranie ke svobodě nezačíná a nekončí změnou režimu a vyhlášením voleb". "Vznik demokracie vyžaduje čas."

Cameron dodal: "Bomby a rakety jsou špatní velvyslanci. Vyhlídky na válku mohou přilákat příliš rychle ty, kteří hledají rychle a dramatické odpovědi."

Do konfliktu s americkými konzervativci se dostal i poslední britský šéf Konzervativní strany Michael Howard. Údajně mu sdělil Karl Rove, tehdejší hlavní politický poradce amerického prezidenta George Bushe, že Howard není vítaným hostem v Bílém době poté, co Michael Howard veřejně vyjádřil svůj skeptický postoj ohledně důvodů pro americký vojenský útok na Irák.

Avšak nynější šéf britských konzervativců David Cameron pozval respektovaného republikánského senátora Johna McCaina na letošní výroční konferenci Konzervativní strany, která se bude konat příští měsíc v anglickém letovisku Bournemouth. Členy Cameronova stínového kabinetu jsou - navzdory jeho nynější kritice - dva nadšení a nekritičtí stoupenci USA, totiž stínový ministr zahraničí a bývalý šéf strany William Hague a stínový ministr obrany Liam Fox.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 12.9. 2006