K 11. září: Měli jsme opravdu raději mlčet

12. 9. 2006

Napsal jsem tehdy, že považovat útok na WTC za vyhlášení války by znamenalo vzdát se tradiční sebekontroly, kterou vůči sobě vykonává demokracie. Takové vyhlášení války by glorifikovalo teroristy mezi svými a pomohlo by jim dělat jejich práci. Nikdo, psal jsem tehdy, by neměl chtít, aby Ameriku někdo zterorizoval natolik, aby reagovala přehnaně. Přehnaná reakce povede ke globální izolaci. A izolovaná a nenáviděná Amerika bude nebezpečná Amerika. V tomto věku je známkou zralosti naučit se žít se šílenci a někdy to znamená se šílenci i umírat. To je skutečná cena, kterou platíme za svobodu.

Hrůza, kterou jsem viděl na televizní obrazovce dne 11. září 2001, ve mně vyvolala intenzivní sympatie. Ale mimo osobní tragedie -- a k těm dochází někde na světě každou hodinu každého dne -- by nemělo být dovoleno, aby útoky z 11. září měly nějaký význam, napsal Simon Jenkins v deníku Guardian. Šílenství nemá žádný význam. Ten čin nesl žádný politicky smysl a nemělo by mu být dovoleno, aby na něm "záleželo". Ten čin nezměnil rovnováhu světové moci. Neumenšil vedoucí roli Ameriky ve světě. Zdálo se, že sympatie pro Ameriku a její uměřenost po tomto činu by vedoucí roli Ameriky ve světě jen posílily.

Demokracii ten útok nepoškodil. Nemohlo dojít k žádné konkrétní protiakci proti činu, jako byl tento, a v žádné případě k vojenské protiakci. Teroristé jsou lidé ve stínech, pohybují se ze země do země a jsou zranitelní jen vůči vysoce efektivním špionážním službám. Jak nad Manhattanem stoupl velký mrak prachu, uvažoval jsem také o tom, jak levně bylo Světové obchodní středisko postaveno.

Napsal jsem tehdy, že považovat útok na WTC za vyhlášení války by znamenalo vzdát se tradiční sebekontroly, kterou vůči sobě vykonává demokracie. Takové vyhlášení války by glorifikovalo teroristy mezi svými a pomohlo by jim dělat jejich práci. Nikdo, psal jsem tehdy, by neměl chtít, aby Ameriku někdo zterorizoval natolik, aby reagovala přehnaně. Přehnaná reakce povede ke globální izolaci. A izolovaná a nenáviděná Amerika bude nebezpečná Amerika. V tomto věku je známkou zralosti naučit se žít se šílenci a někdy to znamená se šílenci i umírat. To je skutečná cena, kterou platíme za svobodu.

Nestalo se nic z toho, več jsem doufal. Amerika se projevila takovým terorem, který překvapil a šokoval její přátele. Rozplynula se celosvětová sympatie vůči ní po útocích z 11. září -- včetně palestinských dárců krve v Gaze pro Američany -- a pokračovala masivní vojenskou reakcí, která krvavě trvá do dneška. Výsledkem bylo, že k 11. září byl přiložen megafon a Usáma bin Ladin se stal hrdinou antiamerikanismu po celém světě.

A teď děláme tutéž chybu znovu. Tam, kde důstojnost a zdravý rozum nás měly vést k soukromé vzpomínce a k veřejnému mlčení, chopili jsme se zesilovače teroru a pustili jsme ho co nejhlasitěji. Poskytli jsme terorismu to, po čem touží: státní pomník.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 12.9. 2006