|
12. 9. 2006
Radar na Libavé může ohrozit leteckou dopravu na severní Moravěz tiskové zprávy poslankyně Evropského parlamentu Věry Flasarové Třebaže v diskuzi kolem umístění protiraketové nebo radarové základny USA v Česku nás zatím převažují politická a ideová hlediska, existují výhrady opírající se výhradně o technické aspekty. Lokalizace i "pouhého" radaru v tomto prostoru totiž může vážně narušit provoz ostravského letiště v Mošnově a v podstatě zpomalit, ne-li zcela zastavit rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy v regionu. Své stanovisko opírám mimo jiné o vyjádření odborníků na leteckou dopravu, zejména o názory ředitele ostravského letiště Lubomíra Vavroše a svého kolegy, poslance Evropského parlamentu a bývalého československého kosmonauta Vladimíra Remka. |
|
Zničující důsledky by mělo pro ostravské letiště vybudování radaru, jehož ochranný prostor by dosáhl do ochranného prostoru ostravského letiště, což je okruh 20 kilometrů. Pokud by v prostoru Libavá byl instalován několik desítek metrů vysoký radar XBR, měla by bezpečnostní bezletová zóna poloměr 50 kilometrů, a do prostoru ostravského letiště by zasáhla zcela určitě. Lubomír Vavroš v odpovědi, kterou mi poskytl na můj dotaz, sice nepředpokládá, že by bezletový prostor nad vojenským újezdem Libavá zasáhl do koridoru pro přílety a odlety letadel ostravského letiště. Nicméně tuto možnost nelze vyloučit. Pro tuto eventualitu mi Lubomír Vavroš sdělil: "Pokud by ovšem ochranný prostor pro základnu omezil možnost příletů a odletů civilních letadel, mělo by to devastující vliv na celé letiště v celém komplexu činností navazujících na leteckou dopravu, to znamená rozvoj logistiky, leteckého opravárenství, průmyslové zóny, ve zkratce celého ,high technology center', rozvíjejícího se v prostoru letiště Ostrava. Těžko představitelné negativní dopady by měl tento stav na rozvoj obchodně-podnikatelských a turistických aktivit celého regionu." Vladimír Remek v této souvislosti upozorňuje, že základna, respektive radar, budou vojenskými zařízeními, na kterých budou ochranné aspekty stanovovat vojenské orgány USA podle svých zájmů a priorit. Bezletová zóna zdaleka nemusí představovat jediné omezení. V případě zvýšeného mezinárodního napětí je zvykem takováto opatření ještě rozšířit a zintenzívnit. Rovněž může dojít v případech, jakými byly vojenské operace v Afghánistánu či v Iráku, k rozostření či vypínání systému GPS, což může mít nebezpečný dopad na veškerá komunikační zařízení včetně letecké dopravy, ale také mobilních sítí, což by na vlastní kůži pocítil téměř každý občan. Vojenské okolnosti předpokládají vojenská řešení, vyžadující rozhodování během sekund, nejvýše minut. Zde sotva budou dotazovány vojenské orgány České republiky, ale vojenské orgány USA. Podle Remka, americké velení základny bude garantovat, nikoliv českému velení, ale americkému velení, že přijme veškerá opatření k ochraně cíle prvního pořadí. |
